Hledají se dobrovolníci a dobrovolnice pro projekt SecondBrand
Pro neziskový projekt SecondBrand hledáme dobrovolnici anebo dobrovolníka, kteří by nám pomohli s vývojem a produkcí celého projektu, přípravou kampaní pro rok 2021, komunikací se ZŠ, správou sociálních sítí… Práce je na cca 10 hodin týdně. Pozici je také možné sdílet mezi více lidmi.
Co je SecondBrand?
Jsme vzdělávací platforma pro druhý stupeň základních škol a nižší stupeň gymnázií, která provází žáky, rodiče a pedagogy procesem edukace v oblasti módy a udržitelnosti. Ve školách pořádáme sérii workshopů, přednášek, besed, na kterých se vždy podílejí vybraní umělci, ekologové a pedagogové. Na ty navazuje tvůrčí soutěž pro mladé lidi, která vrcholí společnou módní přehlídkou.
Pomocí vzdělávání v oblasti udržitelné módy a šikany pomáháme dětem udržovat zdravý vztah k sobě, ostatním lidem i světu okolo sebe.
Co tím získáte?
Ovlivníte budoucí generaci, její vztah k sobě a přírodě, stanete se součástí rozvoje naší organizace, poznáte nové skvělé lidi. A také předáte své zkušenosti dalším žákům, můžete se osobně rozvíjet a dozvíte se něco o sobě. Navíc můžete dál šířit myšlenky projektu SecondBrand, budete pracovat prostě pro dobrou věc!
Pokud jste studentem či studentkou, po dohodě s Vaší školou, se můžeme domluvit na praxi ohodnocenou za kredity.
Pokud Vás naše výzva zaujala, ozvěte se nám, prosím, na mail: hello@secondbrand.cz.
Možnosti pro herce, tanečníky, pořadatele, promotéry, ale rovněž třeba zvukaře, osvětlovače, techniky či bedňáky!
Vicepremiér Karel Havlíček předložil ve čtvrtek 17. 12. vládě záměr ministerstva průmyslu a obchodu, ve spolupráci s ministerstvem kultury, o podpoře podnikatelů, kteří působí v oblasti živé kultury a audiovize.
Týká se to hudebníků a divadelníků, pořadatelů festivalů či majitelů klubů s živou hudbou, ale jedná se i o ryze technické obory.
Cílem předkládaného pomocného programu „COVID-KULTURA“ je podle Havlíčka podpora podnikatelů, které negativně ovlivnila mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Stát by na to měl vynaložit miliardu korun.
Od 10. března tohoto roku byly zakázány shromáždění a akce, s účastí přesahující ve stejný čas 100 lidí. Přičemž nařízení stále platí a podle veškerých prognóz se do konce roku 2020 nezmění.
O podporu mohou žádat subjekty, které mají jako svou hlavní činnost pořádání či zajištění hudebních, tanečních či divadelních programů. Žádat mohou ale i ti, kteří mají podnikání jako vedlejší hospodářskou činnost. Ministr tak chce podpořit i individuální umělce.
Rezidence 2021 – open call. Hlaste se do konce kalendářního roku.
Studio ALTA vyhlašuje výzvu pro předkládání projektů, která je určena profesionálním umělcům z oblasti performing arts (LIVE NEBO ON-LINE).
Cílem výzvy je podpořit identitu Studia ALTA jako pracovního prostoru, v němž je možno vyzkoušet si různorodé přístupy. A to bez tlaku na výsledek, s možností nalezení „slepých uliček“ a poučení se z minulých chyb. Luxus volného výzkumu je omezen pouze vlastní kreativitou. Prostor lze využít i pro on-line sdílení a práci.
Výzvu vypisujeme ve dvou kategoriích:
A/ Začínající umělci, kteří rezidenci využijí k tvorbě představení.
B/ Zkušenější tvůrci, kteří se snaží nalézt nové cesty pro své umělecké vyjádření (pohybový výzkum).
Vybraným projektům nabízíme:
Rezidenci v termínu po osobní domluvě v hale 31 v pražských Holešovicích anebo v Invalidovně
Prezentaci work in progress
Potenciál další spolupráce ve formě koprodukce, zařazení projektu do dramaturgie Studia ALTA a další výhody.
Dvacet sedm osobností světové scénografie v jedné publikaci
Rok po úspěšné výstavě „Fragmenty“, která byla součástí Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, vychází stejnojmenná publikace. Anglicko-česká publikace na sto padesáti stránkách představuje významné osobnosti světové scénografie. Ty, které zásadním způsobem ovlivnily obor. Tvorba je prezentována fotografiemi jejich vybraných děl a životopisy. Publikace současně odhaluje tvůrčí proces a prostřednictvím rozhovorů přibližuje kreativní myšlení samotných tvůrců.
Poslední mezinárodní festival Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru se uskutečnil v roce 2019. Jeho součástí byla výstava „Fragmenty“. Proběhla v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Výstavy se účastnilo dvacet sedm zemí a regionů. Každá z nich vybrala jeden jediný objekt – přelomové dílo z oblasti scénické výpravy, kostýmního výtvarnictví, světelného nebo zvukového designu. Výstava kurátorovaná českou scénografkou působící ve Spojených státech amerických Klárou Zieglerovou oslavila zásadní tvůrčí počiny: „Výstava a spolu s ní i aktuálně vydávaná kniha ,Fragmenty 2019´ prezentují výběr ikonických scénografických řešení, která znamenala posun, změnu paradigmatu, či průlom v oboru. Tyto legendy i nadále inspirují nové generace umělců,” přibližuje celý koncept i význam publikace Klára Zieglerová.
Publikace „Fragmenty 2019“ není klasickým katalogem výstavy. Skrze citáty a úryvky rozhovorů kniha přibližuje způsob scénografického přemýšlení a proces tvorby. Od zadání, přes hledání cesty, modelování, kritické argumentování až k finálnímu řešení, ze kterého po derniéře zbudou zlomky – fragmenty. Markéta Fantová, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, poukazuje na přesah publikace: „Význam díla tkví především v tom, že dává nahlédnout za samotný vystavený objekt. Nastiňuje způsob přemýšlení a práce konkrétních významných divadelních výtvarných umělců. Ostatně, to vše lze shrnout pod označení scénografie či performance design. Tím je čtenáři umožněno pochopit kreativní postup a inspirovat se jím.”
Mezi umělce, jejichž ikonické dílo je v knize prezentováno, patří například:
Iva Němcová (1980 – 2015), scénická a kostýmní výtvarnice, designérka a konceptuální umělkyně, která za svého života vytvořila téměř tři desítky divadelních inscenací u nás i v zahraničí. Do tvůrčího tandemu ji rádi a často zvali přední čeští režiséři Daniel Špinar, Jan Frič nebo Miroslav Krobot. Za Němcové ikonické dílo je vybrána „Morgiana“.
Z inscenace výtvarnice Ivy Němcové „Morgiana“ v Klicperově divadle
Ming Cho Lee (1930 – 2020), nedávno zesnulý scénograf a pedagog, který zásadním způsobem ovlivnil severoamerické divadlo 20. století a celé generace umělců. New York Times jej nazvaly „nestorem amerických scénografů“ a byl mimo jiné držitelem americké Národní medaile za umění, či dvou cen Tony. Jako ikonické dílo Ming Cho Leeho je představení „Boris Godunov“.
Alexander Lisiyansky (1958), izraelský scénograf, architekt a pedagog ruského původu. Kniha představuje jeho dílo „Ztraceno mezi X-Y-Z“, které Lisiyansky vytvořil přímo pro výstavu Fragmenty. Demonstruje jeho představu o práci scénografa jako nekonečného procesu. Podstatou díla je vždy pocit nedokončenosti. Jakmile totiž umělec dokončí práci na návrhu, hned si uvědomí, jak ji šlo udělat lépe a jinak.
Hélio Eichbauer (1941 – 2018), brazilský scénograf, umělecký ředitel, pedagog a také žák významného českého scénografa Josefa Svobody. Jako jeden z hlavních brazilských umělců se Eichbauer podílel na obrození a modernizaci jihoamerické scénografie. Spolupracoval s umělci několika generací a své odvážné nápady realizoval v mnoha divadelních inscenacích. V publikaci se představí jeho „O Rei Da Vela“.
Ali Raffi
Ali Raffi (1939), íránský umělec, jehož ke scénografii dovedlo vážné zranění na lyžích, které zhatilo jeho sportovní kariéru. Poté absolvoval studium sociologie a divadla na pařížské Sorbonně. Jeho působení v Íránu přerušila revoluce, natrvalo se ve své rodné zemi mohl usadit až po roce 1991. Je scénografem a režisérem divadelních a filmových děl, přičemž jeho tvůrčí dráha se vyznačuje spíše vysokou kvalitou než kvantitou. V knize je představen Raffiho „Hon na lišku“.
Burmaa Tumurkhuyag(1946) zásadním způsobem proměnil mongolskou divadelní scénu. Přestože prosazování moderního divadla nebylo v komunismem ovládané společnosti jednoduché, Tumurkhuyagovi se povedlo zavést nové divadelní technologie, jevištní techniky a přístupy k tvorbě divadelních kostýmů. Artefakt „Tvar sklepa“ připomíná lehké a snadno přenosné skládačky, které jsou charakteristickým rysem Tumurkhuyagova inovativního a svobodného uměleckého myšlení.
Kustav-Agu Püüman
Kustav-Agu Püüman(1937) se s pronikavým kouzlem a sofistikovanou elegancí zaměřuje na jednoduchý objekt, který rezonuje jak na osobní, tak na národní úrovni. Kufr, se kterým sám Püüman jako mladý chlapec prožil útěk z rodného Tallinnu při bombardování v roce 1944, použil v inscenaci „Měsíční běs“, kde mladý arménský pár s kufrem uniká genocidě roku 1915.
Kniha „Fragments/Fragmenty 2019“ vychází v anglicko-české verzi a vydává ji Institut umění – Divadelní ústav, realizátor Pražského Quadriennale. A je k zakoupení v e-shopu Institutu umění – Divadelního ústavu Prosperoza cenu: 350 Kč.
Fragments/Fragmenty 2019
Autoři: Klára Zieglerová, Markéta Fantová, kurátoři a umělci
