SE.S.TA – 12. stránka – Taneční magazín

Kreativní seminář »ŠKOLA TANČÍ« ve Žďáru nad Sázavou

Kurs akreditovaný MŠMT pro tanečníky a choreografy i pro pedagogy základních i středních škol. Seznámí s principy kreativních projektů Škola tančí, přinášejících do škol vzdělávání v pohybu? Hlaste se na tento kreativní seminář od 27. 10 do 30. 10. 2019,

Obracíme se na taneční tvůrce a choreografy s chutí pracovat v jiném prostředí, kteří chtějí tvořit společné projekty pro žáky, a na pedagogy základní nebo střední školy (či odborného učiliště) se zájmem obohatit výuku o nové prvky. Chcete-li vykročit ze zaběhnutého rámce, načerpat novou inspiraci a vytvořit nové profesní vazby, je pro vás seminář skvělou příležitostí. Seminář probíhá v nádherných a inspirativních prostorách zámeckého areálu Žďár nad Sázavou pod vedením lektorů, kteří v rámci projektu Škola tančí působí v České republice i v zahraničí, hlavní lektorkou bude letos Katherine Bader (DE). Seminář je akreditován Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy.

Principy projektu Škola tančí převzala SE.S.TA z francouzského „Dance au cour“, projektu, který ve Francii úspěšně funguje již 30 let s podporou Ministerstva kultury, školství a regionů a který byl dále aplikován v Belgii, Norsku či Anglii. V Česku realizuje SE.S.TA projekty v programu Škola tančí od roku 2006.

Pracujeme s metodami zaměřenými na uměleckou kreativitu žáků používáním „těla v pohybu“ jako nástroje poznávání, zapamatování a názornosti. Na semináři s vámi budou sdílet své poznatky choreografové, kteří mají mnohaleté praktické zkušenosti z lektorování projektů Škola tančí ve třídách. Z partnerské organizace Tanzplattrofm přijedou na seminář choreografové, kteří vedou obdobný projekt Tanz in Schulen v Německu. Celý seminář povede renomovaná choreografka Katharina Bader. Předpokládáme, že spolu s Vámi vytvoříme inspirativní, soustředěné prostředí.

Základní myšlenkou Vzdělávání v pohybu je, že pohyb – tanec může pomoci žákům při osvojování poznatků napříč učební látkou, při získávání dovedností daného předmětu, či může rozšířit rámec kompetencí, které dítě ve vzdělávacím systému používá. Hlavním principem je pak mezioborová spolupráce mezi tanečním tvůrcem a pedagogem – několikatýdenní intervence choreografa (který je dostatečně zkušený a má tvůrčí potenciál) do vzdělávacího procesu za podpory učitele. Taneční tvůrce při svém působení na škole v rámci kreativního projektu vtahuje do tvůrčího procesu nejen žáky, ale i učitele. Zkušenost pak ukazuje, že uskutečnění kreativního projektu na škole posiluje vazby nejen mezi dětmi, mezi učitelem a žáky, ale i mezi školou a životem dítěte a jeho rodinou.

Příprava na spolupráci zprostředkovává choreografům, co obnáší výuka a školní rámec, naopak učitele seznamuje s prací choreografa a kreativním procesem.

Seminář je vhodný i pro učitele, kteří uvažují o realizaci projektu Škola tančí na své škole i pro ty, kteří chtějí jen vyzkoušet moderní přístupy ke vzdělávání, obohatit se jimi a do své praxe přenést třeba jen část či základní dojmy a rámcové zkušenosti ze vzdělávání v pohybu.
Smyslem semináře je:

Sdílet v týmu zkušených účastníků semináře otázky, které řeší profesionální umělci, jež vstupují do role pedagogů při práci s amatérskými skupinami.

Skrze praktická cvičení a analýzy si vyzkoušet a pojmenovat nejrůznější umělecko-vzdělávací metody.

Rozšířit tým umělců, kteří rozvíjí projekt Škola tančí.
Kontext:

Na semináři budou přítomní zkušení choreografové projektu Škola tančí a partnerského projektu Tanz in Schulen z Frankfurtu nad Mohanem.

Paralelně se seminářem bude probíhat i příměstský tábor pro děti. S touto skupinou budeme každý den občasně pracovat (ukázkové hodiny a další aktivity.

Do dětské táborové skupiny můžete přihlásit i svoje děti – doporučený věk je 8 –12 let.

Pro koho je seminář určen:

Pro profesionální choreografy nebo umělce z podobných odvětví jako například nový cirkus, performance a divadlo, kteří pracují s amatérskými skupinami, a to především s dětmi.

Pro učitele z formálního vzdělávání (ze státních a soukromých základních a středních škol), kteří chtějí spolupracovat nebo již spolupracují s umělcem ve své výuce.

Maximální počet účastníků je 20, jejich školitelé: 4 choreografové Škola tančí a 4 choreografové Tanz in Schulen.

Cena semináře je 2600 Kč.

Další podrobnosti na: www.se-s-ta.cz

SE.S.TA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kulatý stůl SE.S.TA s náhradní lektorkou

Rezidence s koučinkem vrcholí! SE.S.TA i vás zve na zbývající body jejího programu.

Jedním z vrcholů nabitého týdne, který naplňoval program od 21. – 29. 8. 2019 v rámci unikátního projektu „Rezidence s koučinkem“, byl víkendový Kulatý stůl pod mottem: „Choreografovat teď“, který se odehrál 25. 8. od 13.00 hodin v Korzu Národní galerie Praha. Tuto akci organizuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, které rozvíjí tvorbu současných domácích i zahraničních choreografů. Účastníci v dialogu s choreografkami – koučkami Cathy Casey a Anou Dubljevic. A to vše probíhalo ve spolupráci s Národní galerií Praha a Studiem Alta.

Kathy Casey: „Co to znamená být nápomocný,“ Kanadská tanečnice, choreografka, dramaturgyně a umělecká ředitelka Montreal Danse Kathy Casey rozvíjela téma „Co to znamená být nápomocný?“ Zejména hovořila o roli dramaturga v procesu tvorby a představila různé cesty, jak tento úkol naplňovat.

Jedna z choreografií lektorky Any Dublevic

Nově pozvaná srbská osobnost choreografie Ana Dubljevic pak vedla konverzaci na téma „Feminismus v taneční dramaturgii“.

Ana Dublevic totiž na poslední chvíli nahradila nemocnou a indisponovanou původně ohlášenou světoobčanku Valentinu Desideri z Itálie a Nizozemska. Ana Dubljevic je srbská performerka, tanečnice a choreografka. Je aktivní členkou Station-Service v Bělehradě. Získala bakalářský titul v oboru výtvarných umění na univerzitě v Bělehradě a magisterský titul v oboru choreografie a performance, studovala na Institutu aplikovaných divadelních studií v německém Giessenu. Pracovala s řadou uznávaných lektorů (Bojana Kunst, Sergej i Nikolina Pristaš, Ana Vujanović, Marten Spangberg, Marcelo Evelin, Martin Sonderkamp, Francesko Scavetta, Jonathan Borrows, Mathilde Monnier, Esther Salamon), byla stipendistkou tanečních vzdělávacích programů jako DanceWeb a Nomad Dance Academy, byla rezidentkou různých evropských uměleckých center a její práce byla podporována četnými evropskými uměleckými sítěmi, jako jsou APAP, DNA a LLB. Ana se také zabývá problematikou umělecké spolupráce a zkoumá různé způsoby práce v nehierarchických strukturách.

Zároveň Vás zveme na „Work in progress“ – ukázky z tvorby rezidentů Rezidence s Koučinkem v prostorách Národní galerie Praha. Ta se uskuteční ve středu 28. 8. 2019 v 15.00 hodin a následně den poté 29. 8. 2019. Tento druhý den však půjde o „Work in progress“, propojený s přednáškou kurátora a historika umění Viktora Čecha (CZ), zkoumajícího vztah současného tance a současného vizuálního umění ve Studiu Alta v 19.30 hod.

Viktor Čech: „Choreografický moment“ „Vztah současného tance a současného vizuálního umění v poslední době zaznamenal na světové scéně řadu výrazných vzájemných přesahů. Zvlášť výtvarná scéna znovuobjevila tanec a choreografii jako podnětný prostředek k práci s lidskou tělesností, sociálními otázkami a dalšími podněty. Často se přitom, obdobně jako v o něco starší vlně ,konceptuálního´ tance, jedná o podnětné příspěvky k vnímání lidského těla. Je to o pohybu a reakci společenských struktur. To vše může být zpětně podnětné i pro většinou přece jen v odlišných kolejích často uvažující taneční komunitu,“ vysvětluje Viktor Čech.

Těšíme se na vaši účast!

Foto: SE.S.TA a archiv

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kulatý stůl SE.S.TA – „Choreografovat teď“

Již poslední srpnovou neděli v prostorách Národní galerie v pražském Veletržním paláci

SE.S.TA zve na Kulatý stůl v rámci doprovodného programu Rezidence pro choreografy s koučinkem. V neděli 25. srpna 2019 od 13 hodin ve Veletržním paláci v Praze.

Kulatý stůl s názvem „Choreografovat teď“ zve mezinárodní hosty – choreografy, tanečníky, umělce, teoretiky k prezentaci dvou přednášek o reflexi stavu současné choreografie na domácí i mezinárodní scéně. Přednášky proběhnou v kombinaci s řízenými diskusemi v interakci s pozvanými profesionály taneční a výtvarné scény i s širokou veřejností.

Kulatý stúl se uskuteční v neděli 25. 8. 2019 v prostorách Korza Národní galerie v Praze a bude pokračovat prezentací Work in Progress z Rezidence pro choreografy s koučinkem v prostorách expozic Národní galerie Praha ve středu 28. 8. 2019. Překlad zajištěn.

PROGRAM
13.00–14.00 Přednáška Kathy Casey (CA)
14.00–15.00 přestávka
15.00–16.00 Přednáška Valentina Desideri (IT/NL)
16.00–16.30 přestávka
16.30–18.00 Kulatý stůl: Choreografovat teď

Kathy Casey: Co to znamená být nápomocný?

Kanadská tanečnice, choreografka, dramaturgyně a umělecká ředitelka Montreal Danse Kathy Casey bude hovořit na téma Co to znamená být nápomocný? Bude mluvit o roli dramaturga v procesu tvorby a představí různé cesty, jak tento úkol naplňovat.

Ve Veletržním paláci se bude prezentovat i Zuzana Žabková

Další účastníci diskuze:
SE.S.TA: Marie Kinsky a Zuzana Žabková
Účastníci rezidence: Elena Iachininoto (NL), Johana Pocková, Pocketart (CZ), Laura Brechmann, with Collaborators: Marlene Ruther, Giulio Hesse (DE), Tomáš Janypka (SK/CZ), Sara Bocchini (IT)

Více na: www.se-s-ta.cz

TANEČNÍ MAGAZÍN

7. KoresponDance aneb Nejen KOUKAL by koukal

I přes nepříznivé povětrnostní podmínky se jeden z největších českých letních festivalů v České republice vydařil. Letos se ve Žďáru nad Sázavou neodehrával pouze tradičně na zámku… TANEČNÍ MAGAZÍN se tentokrát zaměřil spíše na zákulisí, prostředí a klíčové taneční produkce.

Prodloužený druhý červencový víkend tak trochu aprílovým počasím připomínal jaro. Černé nebe i předpovědi předem věštily déšť. Proto organizátoři festivalu – pod taktovkou jeho ředitelky, hraběnky Marie Kinski – přesunuli jeho nikoli nepodstatnou část ze zámku Kinských na blízký zimní stadion. Pod střechou tohoto stadionu září takzvaně slavnostně vyřazené dresy slavných hokejistů – reprezentantů. Vampola, Rolinek, Koukal. A nejen hokejista Koukal by koukal, jak se vše podařilo organizátorům zvládnout.

TANEČNÍ MAGAZÍN se opět zúčastnil (stejně jako minulého roku) KoresponDance osobně. A byl znovu mile překvapen.

Jako na drátkách

Úvodem musím vzdát hold všem pořadatelům. A to opravdu všem. Od hlavního štábu, dramaturgie, přes akreditaci, průvodcovskou službu, personál stravovacích zařízení, až po ochotné dispečerky na parkovištích.

Déšť festival vyhnal na místní zimní stadion

Všichni se snažili. A návdavkem měli pro každého schován (nevím už kolikátý?) úsměv. Převážně mladé ženy a slečny trpělivě odpovídaly na dotazy účastníků, diváků i hostů, pobíhaly a organizovaly. Často nenápadně, aby nepřehlušily představení či hudební produkci.

Prostě, vždy, všem a zejména všude byly usměvavé i ochotné pořadatelky po ruce.

V sobotu bylo navíc velmi sympatické, jak se na zámku organizačně podařilo souběžně zvládnout velkou, výpravnou svatbu i samotný festival!

Skloubení s historií

Možná jste se teď podivili, proč se úvodem zmiňuji o průvodcovské službě. KoresponDance je specifický, že se koná v areálu barokního klenotu (nejen) Vysočiny – zámku Žďár nad Sázavou. A proto jsou nedílnou součástí festivalu prohlídky zámku i okolí. Zájemci se mohou vydat na prohlídku „Po stopách Santiniho“ či „Zámecký okruh“ anebo mezi exponáty „Muzea nové generace“. Fronty i záznamy u objednávek svědčily, že o historii byl na KoresponDance zájem vpravdě neutuchající.

Za TANEČNÍ MAGAZÍN jsem si letos prošel nejen výše zmíněné okruhy a expozice, ale také hostující výstavu pražské Národní galerie se skvosty české barokní malby i sochařství. A v neposlední řadě i bohatou expozici věnovanou rodu Kinských.

Nemohl jsem opominout ani perlu zámku – kapli. Ta se již chystala na uvedenou svatbu. A závěrem jsem si prošel i charakteristické rybí sádky. Letos počasí nedovolilo tradiční zpoplatněný výlov ryb do síťových naběráků. Škoda. Ale nabitý program to přebil.

Semináře, workshopy i kulaté stoly

Snad každý festival žije nejen produkcí svých představení, ale zejména dalšími aktivitami. Korespondance není v tomto směru žádnou výjimkou.

Pořádající centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, věrno svému zaměření, uspořádalo celou řadu workshopů, kulatých stolů a besed.

Workshop v duchu afrických tanců probíhal v zámecké konírně

KoresponDance se stal pochopitelně i dějištěm množství neformálních setkání, výměny zkušeností i domlouvání dalších vystoupení. A tak tomu má být. Bez toho by nebyl festival festivalem. Neodmyslitelně.

Tradičně i pro děti

KoresponDance se po celou dobu své existence věnuje programově i těm nejmladším.

Potkal jsem množství dětí v různých prostorách zámku. I v těch muzeálních. Pochopitelně dost často v prodejně papírových modelů hradů a zámků. A samozřejmě i na představeních.

Agáta Jarošová a její produkce v Muzeu nové generace

Je otázkou, zda zrovna pro předškolní mládež, která tam houfně seděla v prvních dvou řadách, bylo vhodné představení poloobnažené Agáty Jarošové „Sa Présence“ v Muzeu nové generace? Ale i mládí přece musí vidět všechno…

Velmi milé byly výtvarné workshopy a dílničky. Tam se děti opravdu skvěle vyřádily.

A tradičním vrcholem bylo nedělní představení „Škola tančí“. Zde se návštěvníkům festivalu prezentovaly tvůrčí i kreativní projekty škol i uměleckých školských zařízení.

V duchu pohádek – Vysočina

Na zimním stadionu se neservíroval salám Vysočina. U stánků spíše palačinky, hamburgery, klobásy a hranolky. Ale jedním z vrcholů představení byl projekt Petry Fornayové a Cluster Ensemble i Vysočiny. Vysočiny jako volného sdružení seniorů i mládeže. Pod „světovým“ názvem „Dance with Changing Parts“.

Hodinová produkce „Dance with Changing Parts“v duchu parafráze na spartakiádu se chýlí ke konci, jedinou změnou je nasazení slunečních brýlí

Převážně monotónní doprovod hudby mělo na svědomí špičkové mnohaklávesové těleso. Trochu připomínalo dávnou Klávesovou konklávu Emila Viklického, Gabriela Jonáše, Karla Růžičky i dalších klávesistů.

Zde mně přišly na mysl hned dvě důvěrně známé pohádky. „Jak pejsek a kočička vařili dort“ a „Císařovy nové šaty“. Ta o pejskovi i kočičce proto, že ne vždy, když smícháme špičkové hudební těleso, výborného režiséra, choreografa, tak z toho zákonitě musí být dobré výsledné menu. A ta o císařových šatech, proto, že za zdánlivě uměleckými dlouhými prostoji a pouze vykonstruovaným napětím nemusí být – zhola nic! Opravdu, monotónní hudba, jednoduchá a jednotvárná choreografie či záměrně „umělecky“ zpomalované nástupy všech účinkujících na scénu tedy v žádném případě nenadchly laiky ani odborníky. Choreografický pohyb vystupujících po valnou dobu produkce pouze připomínal pohyb cvičenců a cvičenek ve fit-studiu. Prostě, tak trochu nepovedená parafráze na spartakiádu.

A tak tentokrát závěrečný potlesk patřil pouze místním vystupujícím za snahu a odvahu se veřejně prezentovat.

Petra Fornayová v minulosti zaujala i tenisovými projekty, škoda, že si takový nápad neschovala pro KoresponDance – právě totiž vrcholil nejslavnější tenisový turnaj Wimbledon

Další desítky představení na KoresponDance však rozpaky a pachuť z Vysočiny překonaly.

Trochu kouzla zbaven

Poněkud spornou otázkou se ukázala volba nonkonformního moderátora Ondřeje Cihláře. Stává se v poslední době módou zařazovat jako moderátory tyto méně okoukané, méně zkušené, ale o to suverénnější „takyosobnosti“.

Cihlář jako moderátor evidentně nezvládal prostředí velkého stadionu. Jeho devízou měla být improvizace. Tu opomíjel téměř absolutně. Velkým problémem byla i jeho zásadní neznalost akrobatického – ačkoli jej jeho vlastní(?) webové stránky prezentují právě jako experta na cirkusovou scénu! – i zásadněji tanečního prostředí. Až komicky působilo, že se často postavil hned vedle velkého reproduktoru, takže jeho výstupní hlas začal takzvaně „vazbit“. To se snad odnaučuje již v „moderátorské mateřské školce“? Velkým kontrastem k Cihlářově prezentaci byli jiní moderátoři na festivalu i diskžokejka, která si dokázala obecenstvo sympaticky podmanit.

Diskžokejka DJWee si, na rozdíl od moderátora Cihláře, dokázala získat obecenstvo

Ale je v podstatě dobře, že Cihlář dostal šanci. Festivalu to dalo zas jiný nádech. Samotnému KoresponDance zas tak výrazně neuškodil. A možná, že obdobná lekce pomůže do další kariéry i zde tomuto suverenity zbavenému členu divadélka Vosto5?

Prostě, nikoli každý rádoby upovídaný „machýrek“ může být spíkrem. Natož moderátorem.

Opravdu, velká poklona

Taneční festival KoresponDance skončil. Tedy, jeho sedmý ročník. Na obzoru je již ročník osmý, v jubilejním roce 2020.

Komu patří poklona? Centru choreografického rozvoje SE.S.TA, jako pořádající organizaci, ale i dalším spoluorganizátorům. Všem těm, kterým se podařilo dokázat, že KoresponDance od prvního ročníku vykvetl mezi evropskou elitu moderních tanečních festivalů. A na to si můžeme připít místním pivem Revolta, které se na zámku ve Žďáru prodává.

Foto: Korespondance, SE.S.TA, Dragan Dragin a autor

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN