Štítek: Inscenace

Australští akrobaté na evropském turné

Světová novocirkusová show

Světová novocirkusová show pro celou rodinu!

 

Australští akrobaté na evropském turné vystoupí i v Praze na Jatkách78

Holešovická Jatka78 budou hostit slavné akrobaty Gravity & Other Myths z Austrálie. Cenami ověnčená, hravá a ničím nepřikrášlená podívaná A Simple Space připraví pražským divákům porci špičkového světového nového cirkusu. Kromě adrenalinových výkonů sedmi protagonistů a živé hudby se mohou těšit i na atypicky uspořádané hlediště. Čerství vítězové mezinárodních cirkusových cen (ICA) se v Praze zastaví na své evropské šňůře od 17. do 20. listopadu.

Gravity & Other Myths z australské Adelaide sbírají významná ocenění na nejprestižnějších světových festivalech.“Konečně můžeme po delší době přivítat zpátky na Jatkách tuhle vynikající partu od protinožců. Jsou to skuteční akrobatičtí virtuosové, jedni z nejlepších světových akrobatů vůbec. Show, kterou přivezou k nám na Jatka, bude bavit celou rodinu,” uvedl Štěpán Kubišta, ředitel Jatek78. Kubišta zároveň upozorňuje na to, že se kulturní instituce v posledních dnech perou s obrovským poklesem návštěvnosti. “Není divu, ne každému se chce za současných podmínek a nálady ve společnosti navštěvovat divadlo. My můžeme naše diváky ujistit, že plně dodržujeme veškerá bezpečností opatření vyžadující bezproblémový průběh akce a doufáme, že si tuto výjimečnou příležitost nenechají ujít a najdou si k nám cestu,” dodává.

A Simple Space je dynamická podívaná, která umí zahrát i na jemnou notu. Jak už název napovídá, obvyklá divadelní strojenost je jí cizí. Místo výrazného líčení, kostýmů, osvětlení či náročné scénografie se Australané vydávají jiným směrem. Publiku nic neskrývají, naopak jej přivádí do těsné blízkosti a ukazují mu zákulisí celého představení. Pro inscenaci proto vytvořili specifické sezení, kde je část diváků usazena přímo na jevišti. Precizní výkony umělců a dokonalou choreografii doprovodí strhující rytmy bicích.

Do industriálního prostoru Jatek78 v Pražské tržnici se australští akrobaté vrací po třech letech. V červnu 2018 tu uvedli vyprodané představení Backbone. V lednu 2022 dorazí další hvězdy světového nového cirkusu – Barcode Circus Company z Kanady s jejich show Sweat & Ink.

 

Magdaléna Novotná

pro Taneční magazín

 

 

 

 

Rozhovor s herečkou Annou Stropnickou o inscenaci Příliš drahý jed

„Proti zlu se dá bojovat „

Proti zlu se dá a musí bojovat. I když to s sebou nese jisté ztráty!

Ve hře Příliš drahý jed hrajete postavu Mariny Litviněnkové, manželky Alexandra Litviněnka. Jaká podle vás je? Jaký je její příběh?

„Je to chytrá, otevřená žena. Je pyšná na svého muže, ale zároveň má přirozený strach. Pořád je to matka od dítěte, bojí se o svou rodinu. Zároveň je milující partnerkou a věří v práci a myšlenky svého muže.“

V čem je vám Marina blízká a v čem naopak je „vzdálená“ – ať už v dobrém či zlém?

„Je mi blízká skoro ve všem. Podporuje svého muže, myslím, že mají hezký, vyvážený vztah. Dává mu zázemí i podporu, ale když už je to za hranicí, nebojí se ozvat a svého muže konfrontuje se svým postojem. V její postavě vidím hezkou ukázku moderní ženy, která propojuje zavedené ženské stereotypy s moderní ženskou emancipací. V dobrém slova smyslu. Je to dobře napsaná postava. I když je hra o velmi vážné události, ukazuje zde hezky ženskou energii a sílu, kterou v sobě máme. Mnohdy i v lehce humorné notě.“

Studovala jste nějaké materiály k celé kauze Alexandra Litviněnka? Nebo si pamatujete na své pocity, když se přímo v roce 2006 udála, případně poté, když probíhaly soudy?

„Zajímala mě samozřejmě ona událost, o které příběh je. Tedy samotný příběh vraždy ruského agenta Alexandra Litviněnka. Znala jsem ho jen matně. Až při čtených zkouškách jsem se díky režisérovi (Thomas Zielinski), dramaturgyni (Martina Kinská) a kolegům dozvěděla o skutečných faktech. Jsem ráda, že se o tom hraje a informuje. Je to kauza z nedávné minulosti a ukazuje nám, jak funguje politika a hrozby velké moci.

Zhlédla jsem pár dokumentů o dané události. Vystupuje tam často „postava“ Mariny Litviněnkové, kterou hraji. Je to pořád žijící osoba, proto úplně nevím, jak ji titulovat. Je neuvěřitelné, čím si prošla a jak byla schopná se vším, co jí potkalo, bojovat. Je těžké mluvit o ní v minulém čase. Je relativní, jestli její boj již skončil. Ale ten hlavní boj, mám pocit, snad vyhrála.“

Ta hra je, dá se říci, politicky angažovaná. Je vám takové divadlo blízké? Hrála jste už v nějaké v tomto smyslu „konfrontační“ hře? 

„Jsem ráda, že takovéto téma Švandovo divadlo inscenuje. Je to svým způsobem odvážné. Až takhle konfrontační inscenaci jsem nedělala, myslím si, že je to důležité. Jsem šťastná, že máme tu svobodu a možnost o těchto věcech hrát.“

Co může podle vás diváka na inscenaci zaujmout?

Budu vycházet ze sebe po přečtení hry. Rozčarovaná, naštvaná, ustrašená. Ale i vděčná, pyšná a odhodlaná. Příběh nabízí negativní pocity, ale i naději a zadostiučinění. Hra je faktická, ale má naději, což je důležité. Říká, že i proti zlu se dá a musí bojovat. I když to s sebou nese jisté ztráty.

Foto: Alena Hrbková

Martina Kinská

pro Taneční magazín

Budete S dovolením! někde Inbetween a možná dojde i k Průniku díky třem premiérám v divadle PONEC

Listopad přináší hned 3 premiéry!

Všudypřítomný spěch, hledání rovnováhy ve společenském systému a koncept hranic jako někdy vtipná, jindy více alarmující výpověď o stavu naší doby ve třech listopadových premiérách slibují umělecký zážitek, který ještě při odchodu z divadla zůstává pod kůží. Ve dvou premiérách PONEC dává prostor autorům z mladé nadějné generace, Inbetween je česko – slovenský projekt.

S dovolením!

Nikdo nemá čas na nic čekat. Občas se sice zastavíme, ale všudypřítomný stres a spěch nás nutí běžet dál. Inscenace jako zrcadlo odrážející jednu z tváří dnešní doby s lehkostí a humorem je dílem sdružení Spolk.

Představení vyhrálo 2. místo v soutěži Tanečních aktualit Divoká karta 2020.

Inbetween

,,Jsme propojenější víc než kdykoli dřív, měníme se na masu, která se snaží najít rovnováhu. Taháme a tlačíme.“ Představení inspirované aktuálními společenskými změnami a našimi reakcemi na ně.

Koncept z dílny tří autorek: Soňi Ferienčíkové, Márie Júdové a Alexandry Timpau je inspirovaný interaktivní architekturou. Čtyři tanečníci tak pracují s materiálem, který se vznáší nad nimi.

Spára: Průniky

Ocitli jsme se tam, kde po doteku zůstává jen prázdná stopa. Realita a sen se smísily dohromady. Už nerozeznáváme hranici našich těl od okolního prostoru. Něco se muselo stát. S námi, se světem, se mnou. Představení nechává nahlédnout do témat současné generace dvacátníků. Vzniklo v rámci projektu Nezřízeni, jehož koncepci vytvořil tandem uskupení Pulsar – Honza Malík a Tereza Krčálová. Choreografka Barbora Ptáčková je letošní absolventkou Konzervatoře Duncan centre v Praze.

Více na:  www.divadloponec.cz

Kateřina Marková R. Pereira

pro Taneční magazín 

Divadlo NoD uvádí legendu o Lunetic

The Legend of Lunetic je dokumentární divadelní sondou do dětství a dospívání v 90. letech

Divadlo NoD uvádí legendu o Lunetic

V nové divadelní premiéře tvůrčího tandemu Janek & Natálka (režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Preslová), které je zároveň uměleckým vedením pražského Divadla NoD, ožije jedna z legend devadesátých let – kapela Lunetic. Příběh, který dává naději, že i když se narodíte v Mostě, pořád se můžete stát legendou. Inscenace The Legend of Lunetic je dokumentární divadelní sondou do dětství a dospívání v 90. letech. Premiéra je naplánovaná na sobotu 27. 11. 2021 od 19:30, první repríza bude následovat ve středu 15. 12. 2021.

„České devadesátky znamenají první setkávání se západní popkulturou a celospolečenský pocit, že je všechno možné, stačí chtít.“ říká dramaturgyně Natálie Preslová a dodává: „Čím větší odstup má naše společnost od 90. let, tím jasněji vidí všechny chyby, které v nich udělala, ať už se to týká politických rozhodnutí, módy, účesů, barevnosti fasád rodinných domků nebo hudebního vkusu.“

V rolích dívčích idolů Vaška, Martina, Davida a Aleše se po náročném pěveckém a tanečním tréninku představí domácí soubor Divadla NoD, tedy Lumíra Přichystalová, Láďa Karda, Martin Cikán a Jan Strýček. Tito čtyři zástupci jedné generace pátrají po původci svého zničeného vkusu. A pod nánosem devadesátkových cetek nalézají děsivou pravdu. Dne 27. února 1995 vstoupil do atmosféry zvlášť jasný meteor, jehož úlomky dopadly do Čech a Moldávie. Ve stejný den vznikly skupiny Lunetic a O-Zone. Náhoda?

„Během 90. let se stalo spoustu opravdu hodně bizarních a hodně nepravděpodobných událostí, ale nikomu to tady nepřipadalo zvláštní. Jako by všichni byli oslepení nějakým úžasným devadesátkovým fetem. A tak jsme se rozhodli přijít na to, co jsme si to doopravdy šlehli, a tak trochu před mladšími generacemi ospravedlnit to, proč máme všichni na fotkách z dětství tu stejnou hnusnou ledvinku a z očí nám stříká, jak jsme za ni šťastní.“ říká režisér Janek Lesák.

V pořadí šestá inscenace uměleckého vedení Divadla NoD navazuje na linii autorského divadla, které převádí na jeviště jednotlivé fenomény popkultury. Tu zahájily inscenace Osamělost komiksových hrdinů (prosinec 2017), Měsíční sonáta č. 11 (únor 2018), inscenace využívající technologii binaurálního zvuku FANTASY! (leden 2019), BIBLE 2 (únor 2019) a projekt na pomezí divadla a LARPu MĚSTEČKO PALERMO USÍNÁ (leden 2020).

Hrají: Lumíra Přichystalová, Láďa Karda, Martin Cikán, Jan Stýček & New Kids in the NoD / Kamila Mottlová, Eliška Soukupová, Michal Máša, Karel Jinda nebo Lukáš Prokop

SCÉNÁŘ: Janek & Natálka
DRAMATURGIE: Natálie Preslová
REŽIE: Janek Lesák
CHOREOGRAFIE: Kamila Mottlová
HUDBA: Lunetic & Ivo Sedláček K
KOSTÝMY: Paulína Bočková
LIGHTDESIGN: Dano Kozlík
SOUNDDESIGN: Vojtěch Drobek Krátký
PRODUKCE: Helena Plicková
VIZUÁL: Dominik Miklušák
FOTO: Michaela Škvrňáková

 

NoD, Taneční magazín