FysioART – pro děti i s dětmi

Důstojné završení „dětské“ trilogie. Interaktivní představení „Hnízdo na nitkách“ přináší prvky akrobacie, stínového i černého divadla a mnohé další. Zejména však obrazotvornost, inspiraci a výrazný apel nejen těm nejmladším.

TANEČNÍ MAGAZÍN viděl v poměrně rychlém sledu dvě představení souboru FysioART. Obě v nápadité režii Hany Strejčkové. Tyto tituly však byly diametrálně odlišné. „Půlnoc v pohraničí“ je složitým mementem i apelem. Převážně na dospělé diváky. A co středobod dnešní recenze – „Hnízdo na nitkách“? Jak již titulek této recenze jasně napovídá, byl spíše dětsky hravou akrobatickou hříčkou. Ani ta však nepostrádala důrazný myšlenkový podtext.

Hrálo se v prostoru spíše inklinujícímu k aréně. Asi by nečinilo problém vystupovat s „Hnízdem na nitkách“ i v cirkusových stanech? Samotnému představení a jeho vyznění hodně napomohla (stejně jako tomu bylo v již zmíněné „Půlnoci“) živá hudba. Tentokrát v podání kytaristky a zpěvačky Ester Valtrové a saxofonisty i bubeníka Matouše Hamerníka. Ester prokázala, svým citem pro jevištní situace, že jepřes své mládí – také uznávanou herečkou a recitátorkou. I její kolega Matouš byl protentokrát mužem na pravém místě. Mimo několika kapel různých žánrů totiž navíc spolupracuje s divadlem Studna. A také nemá daleko k akrobacii, neboť se zabývá chůzí na chůdách.

Obě hlavní interpretky, variabilně až dětsky hravá Veronika Smolková a neméně pohybově disponovaná Aneta Jokešová, byly přesvědčivé. A autentické. Dokázaly své (nejen fyzicky) náročné role i patřičně odstínit. Není vůbec lehké se přeorientovat z ekvilibristické akrobacie do komorních poloh „Hnízda“. A navíc – v interaktivních pasážích téměř hodinového představení – prokázaly všechny ženy v aréně (včetně hrající režisérky Strejčkové) nenásilné pedagogické vlohy. Koneckonců, pro Hanu Strejčkovou to byl již několikátý divadelní tvar, věnovaný dětem. Pro tuto režisérku šlo o završení „dětské“ trilogie. „Hnízdu na nitkách“ již totiž předcházely její autorské tituly „Mezi námi“ a „Poutníci po hvězdách“. K práci s mladými interprety mají blízko i obě další hlavní představitelky. Aneta pravidelně pořádá pro děti hodiny tance s obručí. A taktéž Veronika pořádá kursy, určené dospělým i dětem. Pro změnu v oboru akrobacie.

Vlastní představení je pro diváky přínosné i v tom směru, že – kromě zmíněné akrobacie – zahrnuje animaci, zadní video-projekci a prvky stínového i černého divadla. Dlužno podotknout, že používá metod ryzího, původního černého divadla, bez luminiscenčních „vylepšení“. V černém „hábitu“ se představuje samotná autorka a režisérka v jedné osobě.

Haně Strejčkové se – ve spojení se silnými herečkami a hudebníky – podařilo vtáhnout diváky do děje. A to zdaleka nikoli pouze při dvou interaktivních momentech představení. A ačkoli to možná na první dojem vypadá lehce, tak toto bývá opravdu „setsakra složité“. A za to jim všem patří upřímná poklona.

Úplně vlevo režisérka Hana Strejčková v roli Lasice

HNÍZDO NA NITKÁCH“

Koncept, režie: Hana Strejčková

Tvorba a interpretace: Veronika Smolková (mládě), Aneta Jokešová (máma), Hana Strejčková (lasice)

Hudba živě: Ester Valtrová (kytara, zpěv) a Matouš Hamerník (dechy, bicí)

Animace a projekce: Anastasia Stročkova

Světla: Jiří Maleňák a Tomáš Strejček

Produkce: FysioART

Partneři: Městské divadlo Varnsdorf

Za podpory: FysioARTu, Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Praha, Nadace Život Umělce, Cirqueonu

Premiéra: 16. 10. 2019 / Jatka78

Foto: Anna Šolcová

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

V Ponci na jedničku podtrženou

Interaktivní mezinárodní dětská inscenace „Mezi námi“ dokázala v pražském Ponci vtáhnout na pódium desítky dětí z hlediště, které si přesně podle dávého receptu Jana Werich zařádily…

Jedním z představení festivalové MALÉ DIVADELNÍ INVENTURY 2016 byla i velmi milá dětská taneční interaktivní féérie z dílny Hany Strejčkové a FysioArtu nazvaná „Mezi námi“. Je velmi záslužné, že se někdo tak důkladně a s obří kreativitou věnuje nové budoucí a nastupující potenciální taneční generaci.

„Mezi námi“ je gejzírem nápadů a mnoha pohybových i technických prvků, jež nenechá v poklidu žádné dítě. Natož dospělé. Ve velmi rychlé kadenci se v něm prolíná živá hudba na baterii bicích nástrojů (převážně originálně orientálních), reprodukovaná hudba diskžokeje, klasická zadní projekce, vrchní projekce na taneční plochu pódia, výtvarné prvky v projekci i trojrozměrné výtvarné artefakty a loutky v dětském stylu přímo na pódiu – a zejména mnoho neotřelých a originálních tanečních kreací. To vše s aktivní účastí dětí z hlediště!

MeziNami1

Na velkolepé interaktivní inscenaci se podílel široký tým spolupracovníků. Režisérka a autorka projektu Hana Strejčková. Choreografky Veronika Kaciánová a Věra Ondrašíková. Dramatirgicky spolupracovala Kateřina Schwarzová. Tančili: Chiami Gentsu, Karolína Křížková, Andrea Vyklysalá, Rena Milgrom, Vendula Burger, Marie Adamová, Robert Nižník – a samozřejmě děti z auditoria. Autor hudby Jakub Palys i interpret na bicí Hearn Gadbois a diskžokej Buldog. Za zmínku stojí i výrobce loutek Sota Sakuma, autoři předloh k výtvarnému konceptu – děti pražských základních uměleckých škol, a v neposlední řadě i duchovní otec světelného designu Pavel Kotlík a režiséři a realizátoři filmových dotáček – Petr Lášek a Tomáš Strejček.

MeziNami2

To vše dávalo dohromady neobyčejnou koláž o smyslu domova, zakotvení a lásce k rodině i vlastní domovině. Reakce dětí, které se přímo vyjádřily a vyřádily na pódiu i těch ostýchavějších, které zůstávaly v hledišti dávala jasnou odpověď, že se zde tvůrci dokázali empaticky vcítit do myslí těch nejmladších. A zejména: představení plně vyjadřovalo ono dávné Werichovo divadelní heslo. „pořádně si zařádit“!

MeziNami3

Text i foto: Michal STEIN

Taneční magazín