Mládí a láska v pasti války

Vychází „Deník Renii“, velmi unikátní dílo „polské Anny Frankové“

Deník Renii Spiegel, strhující zápisky polské židovské dívky, kterou krátce po jejích osmnáctých narozeninách, v létě roku 1942, zavraždili nacisté. Nyní právě vychází v češtině. Deník „polské Anny Frankové“, jak média Reniu nazvala, vyšel nejprve v polštině a v angličtině. A okamžitě se zařadil mezi literární klasiku o holokaustu. Paměti mladé básnířky, prozářené v temné době světlem její první velké lásky, se ke čtenářům dostaly až po sedmdesáti letech od jejich vzniku. Na český knižní trh titul pod názvem „Deník Renii“ uvádí nakladatelství ZEĎ, zaměřené na literaturu s poutavými příběhy. Během podzimu chystá ZEĎ k vydání ještě další knihu věnovanou šoa – „Milá číslo 18.“ Jde o slavný román Leona Urise odehrávající se koncem války ve varšavském ghettu.

První kapitolu svého deníku si Renia napsala 31. ledna 1939, aby v ní coby bystrá, literárně nadaná studentka dívčího gymnázia v Przemysli, trefně a vtipně popsala svou rodinu, kantorky a spolužačky. Do zápisků se ale postupně vkrádá stesk po matce, která po rozdělení země zůstala ve Varšavě. I obavy z blížící se války. Mladá básnířka popisuje napadení Polska, útěk z hořícího města a krátký pobyt ve Lvově. A po návratu domů tíživou realitu, spojenou s nočními raziemi, odvlékáním lidí kamsi na východ a uzavřením Židů do ghetta. Do toho všeho ale proniká Reniin nový zájem: láska a kluci. Zejména zelenooký fešák Zygmunt, který se do ní zamiluje a ona do něj… Jejich vztah plný citu a romantiky uzavírá poslední zápis z 25. července 1942, kdy se Renia obrací k matce a Bohu s prosbou o záchranu. Jedinou útěchou je jí maminčina fotografie, zaslaná v posledním dopise. O pět dní později je už dívka mrtvá.

Mladá Renia na loďce na řece Dněstr

Než sestřin přítel Zygmunt počátkem 50. let předal tento deník mojí mámě, neměla jsem tušení, že si ho Renia vedla,“ líčí v knize Reniina mladší sestra Ariana. Ta se pokusila vzpomínky na válku vytěsnit a deník zaklapla na desítky let do bankovního sejfu, nedaleko svého newyorského bytu. „Nedokázala jsem si ho přečíst, bylo by to pro mě příliš emotivní,“ přiznává Ariana, jíž se podařilo válku přečkat a začít žít pod novou identitou. Právě její líčení (v druhé části knihy) tvoří neméně silnou část celého vyprávění. Osud Renii tak doplňují příběhy jejích nejbližších, včetně těch, kteří pro záchranu ostatních nasadili vlastní život.

Renia a její deník

K takovým patřil i Zygmunt Schwarzer (1922-1992), Reniina osudová láska, jehož srdcervoucím výkřikem její zápisky končí. Mnohem později, už jako starý muž, si pak na jaře roku 1989 poznamenal: „Je tu další máj, měsíc lásky… Je to 47 let, co jsem ztratil Renusii. Když na ni myslím, připadám si tak malý a nedůležitý. Vděčím jí za tolik věcí. Díky Renii jsem se poprvé v životě zamiloval, hluboce a upřímně. A ona milovala mne neobyčejným, nadpřirozeným, neuvěřitelně vášnivým způsobem. Byl to úžasný, křehký cit. Díky ní naše láska rostla a rozvíjela se. Neumím vyjádřit, jak moc jsem ji miloval. A to se nezmění až do konce…“

Minulost není pryč tak dlouho; je přítomna v našich srdcích, našich činech i v tom, co učíme naše děti,“ je přesvědčena Ariana Spiegel. Její dcera, Alexandra Bellak, nakonec sedm set stran zápisků připravila ke zveřejnění. „Čelit tomu, o čemž jste si mysleli, že už jste nechali za sebou, může být bolestivé, ale učit se a poučit se z toho je jediný způsob, jak teď mohu žít. Doufám, že deník mé sestry vás naučí dělat to také tak,“ uzavírá Ariana Spiegel.

Reniin deník“, Renia Spiegel,

352 stran, cena 398, Kč.

Vydává Nakladatelství Zeď.

www.knihyzed.cz

Kdo byla Renia?

Renia Spiegel se narodila ve východním Polsku v roce 1924. V lednu 1939 si začala psát deník. Když vypukla válka, žila i se svou mladší sestrou v Przemysli. U babičky s dědečkem. Válka ji oddělila od matky. Město nejprve obsadili Sověti a dospívající dívka pocítila komunistickou brutalitu. Když Německo rozpoutalo válku se Sovětským svazem, obsadili nacisté i Przemysl. Pro Židy nastala doba temna. Bylo vytvořeno ghetto. V létě 1942 byla Renia nucena se začít ukrývat, aby se vyhnula likvidaci ghetta – deportacím do vyhlazovacích táborů. Jen o pár dní později nacisti její úkryt objevili a zastřelili ji. Bylo jí čerstvě osmnáct let.

Foto: archiv Elizabeth Bellak a Nakladatelství Zeď

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

ŠVANDOVO DIVADLO chystá…

…na listopad satirickou komedii o střetu politiky a ekoteroristů „Zabíjejte popírače klimatických změn“. Premiéra bude, pokud koronavirová opatření nerozhodnou jinak, 19. 11. 2020.

Co se stane, když se mocná síla klimatické změny střetne s nepružnými osobami z nejvyšší politiky? Ministryně životního prostředí se ocitá v největší morální krizi za svoji kariéru a koncert v australském parlamentu, který je její jedinou vidinou odreagování, je přerušen vpádem skupiny ekoteroristů…

I o tom vypráví satirická komedie Zabíjejte popírače klimatických změn“ Davida Finnigana. Její premiéru chystá 19. listopadu pražské Švandovo divadlo. Tento titul inspirovaly slavné akční filmy z 80. let minulého století o teroristech a rukojmích. A zejména humor Quentina Tarantina a rétorika Ala Gora. Svižnou satiru ze světa současné politiky uvede smíchovská scéna jako první neanglicky mluvící divadlo. A zároveň i to, které iniciovalo i její premiérový cizojazyčný překlad. Ten je dílem Ester Žantovské, režie se ujali Adam Svozil s Kristýnou Jankovcovou.

Anna Stropnická

Jak upozorňuje dramaturg inscenace David Košťák: „Finniganova provokativní, chytře napsaná hra, v níž mimochodem vystupují samé ženy, se kvůli svému šokujícímu názvu nejprve dočkala v Austrálii zákazu a později tu získala prestižní cenu Griffin Award.“ Podle Koštáka totiž nejde jen o další ekologickou agitaci, ale o chytrou satirickou komedii, poukazující mimo jiné na sílu médií a sociálních sítí a jejich vliv na mínění mnohdy krvelačné veřejnosti.

S jeho pohledem souhlasí i Kristýna Jankovcová a Adam Svozil, kteří jsou považováni za nejpozoruhodnější režijní dvojici mladé divadelní generace: „Hru bychom označili za svižnou politickou satiru. Ta se, prostřednictvím humoru, vyrovnává s patovou situací, v níž se ocitla současná debata o klimatické změně. Autor zároveň vtipně zobrazuje vzájemnou radikalizaci názorových stran a také jejich zničující zatvrzelost.“

V popředí Nataša Mikulová

Obsazení slibuje generační setkání pěti výrazných hereček. Ministryni životního prostředí Gwen Malkinovou hraje Natálie Řehořová. Její komickou tiskovou mluvčí interpretuje hostující Nataša Mikulová. Nekompromisní ekoteroristku Catch ztvární Marie Štípková. Hned několik členek jejího týmu pak ztělesní Anna Stropnická. Hostující Lucia Čižinská se ujme dalších pěti rozličných postav. Od moderátorek až po australskou premiérku.

Diváci se mohou těšit na neotřelý pohled na problematiku, týkající se klimatických změn,“ uvádí herečka Marie Štípková a dodává: „Text s nadhledem glosuje obě zápolící strany, aniž by jedné či druhé nadržoval. A samozřejmě se lze těšit na humor! Nezapomenutelné jsou zejména některé dialogy v podání kolegyň Nataši Mikulové a Natálie Řehořové. Podle mě je to nový Satinský… a Satinský.“

Marie Štípková s Annou Stropnickou

Výpravu Jana Morávka, využívající projekčních obrazovek, inspirovalo koncertní pódium, ale i filmové postupy. Diváci tak uvidí v přímém přenosu klíčovací technologii, které se využívá při natáčení před greenscreenem. Moderní režii podtrhnou také kostýmy Lenky Rozsypalové odrážející nejnovější módní trendy i estetiku současných videoklipů.

Premiéra bude 19. listopadu ve Studiu Švandova divadla. Nejbližší reprízy se odehrají v rámci „Noci divadel“ 21. listopadu od 18 a 21 hodin.

Více na: www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Cesta do hlubin robotovy duše

Památník Karla Čapka představuje výstavu k výročí divadelní hry „R.U.R.“

Výstava ke 100 letům od vzniku slavné hry „R.U.R.“ Karla Čapka, v níž se poprvé objevilo dnes už mezinárodně užívané slovo robot, se chystá od 26. září 2020 do 28. února 2021, pod názvem „Cesta do hlubin robotovy duše“. Kde? V Památníku Karla Čapka, ve Staré Huti u Dobříše. Premiérově se na ní představí rovněž nový robotický artefakt od Michaela Stránského, autora oblíbeného „Patníku Dášeňky“. Dále také původní historická figurka robota z majetku rodiny Josefa Čapka. Ta navíc provede dětské návštěvníky virtuálním kvízem. K vidění budou navíc unikátní dobové fotografie například z Knihovny Kongresu USA. Také zajímavá knižní vydání „R.U.R.“ či programy divadelních inscenací. Například té z roku 1942 z Anglie, jejíž text upozorňuje diváky, že: „…představení pokračuje i v případě ohlášeného náletu německých bombardérů…“

Karel Čapek coby autor dramatu „R.UR.“ v karikatuře svého bratra Josefa

Jak uvádí ředitel Památníku a autor výstavy Zdeněk Vacek, divadelní hra Karla Čapka „R.U.R.“ – „Rossum´s Universal Robots“ – se stala prvním skutečně mezinárodním úspěchem nejen tehdy mladého autora, ale i české dramatické tvorby vůbec. „Od jejího vydání uplyne letos v listopadu právě 100 let, a proto jsme se rozhodli uspořádat výstavu, na níž bychom představili unikáty sesbírané z celého světa s R.U.R. spojené. Zároveň chceme připomenout, že Karel Čapek už ve své době zcela vizionářsky pojal robota nikoli jako zařízení čistě mechanické, ale viděl ho jako umělou bytost, biologickou entitu se schopností dál se učit a rozvíjet. Což odpovídá i současnému vývoji robotiky a dynamického oboru umělého života, artificial life.“

Děti na výstavě čeká interaktivní kvíz

Robot z kovu i jako digitální průvodce

Výstavu doplní asi 70 cm vysoká plastika robota z kovu, porcelánu a dřeva, vytvořená při této příležitosti Michaelem Stránským, autorem populárního „Patníku Dášeňky“. Ten, už od roku 2013, v zahradě stržské vily nemine žádný pejsek. Sběratelé si, za 1590,- Kč, budou moci zakoupit stříbrnou pamětní minci vydanou Českou mincovnou u příležitosti 100 let R.U.R.. A během vernisáže bude možné obdivovat také její dvě zlaté alternativy v hodnotě desítek tisíc korun.

A na své si přijdou i děti. „Díky spolupráci Památníku s organizací CESNET čeká na nejmenší návštěvníky nový interaktivní kvíz, který zábavnou formou prověří jejich znalosti z oblasti robotiky. Průvodcem jim bude zdigitalizovaná postavička robota vyrobeného ve 20. letech minulého století patrně ve Švýcarsku a sloužící k propagaci Čapkovy hry. Její půvabný originál z kovu a dřeva, s pohyblivými klouby, lidskou hlavičkou a rukama k digitalizaci, velkoryse zapůjčila rodina Josefa Čapka. Právě díky jeho geniálnímu nápadu, jak hrdiny bratrovy hry trefně pojmenovat, dnes znají české slovo robot doslova po celé planetě,“ dodává Vacek.

Titulní stránka programu „robotického dramatu“, tentokrát z pražského Národního divadla

Autor výstavy dále upozorňuje na reprodukce unikátních fotografií, například z archivu Knihovny Kongresu USA či artefakty připomínající kočování tamních ochotníků s „R.U.R.“. „Loutkové provedení se ve 30. letech minulého století stalo součástí oficiálního vládního amerického programu pro podporu nezaměstnaných v rámci Rooseveltova New Dealu,” uzavírá Zdeněk Vacek.

Výstavu doplní hudební doprovod ve stylu první republiky a zájemci se mohou těšit i na reprezentativní sborník „Robot 100“, s příspěvky odborníků na umělý život. Konkrétně umělců, sportovců a dalších výrazných osobností z celého světa. Pro školní mládež a další předem objednané skupiny v Památníku počítají i s komentovanými prohlídkami.

Legendární drama Karla Čapka bylo inspirací i pro sci-fi Isaca Asimova

Cesta do hlubin robotovy duše“

Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše,

adresa: Stará Huť 120, 262 02 Stará Huť.

Otevřeno: úterý-neděle: 9-17 hodin,

základní vstupné: 60,- Kč

Kontakt: www.capek-karel-pamatnik.cz

Víte, že…?

  • prvním sci-fi na televizních obrazovkách bylo ve světovém měřítku právě „R.U.R.“? Černobílé nastudování mohli diváci britské BBC sledovat živě v pátek 11. února 1938 od 15.20 do 15.55. Večer se ještě reprízovalo. Ovšem kvůli absenci záznamové techniky je museli herci před televizní kamerou sehrát ještě jednou. Další primát, tentokrát rozhlasový, patří adaptaci z roku 1926, kterou BBC poprvé uvedlo vcelku, nikoli v tehdy obvyklém pásmu, komentovaných ukázek z dramatu.
  • výstava Cesta do hlubin robotovy duše“ připomene i roli hollywoodské hvězdy Spencera Tracyho? Ten na prknech znamenajících svět začínal coby student právě v úloze robota, roku 1923 na Broadwayi.
  • na roli robota jako svůj divadelní debut vzpomíná také slavný britský herec Michael Caine?
  • výstava připomene také sovětský plagiát R.U.R.“ z pera Alexeje Nikolajeviče Tolstého, na divadelní scénu uvedený v roce 1924 pod názvem Vzpoura strojů:?
  • a autorství Karla Čapka neodkazoval ani na výstavě rovněž připomenutý sovětský film z roku 1935 „Zánik senzace“? Ten oficiálně vycházel z díla Ukrajince Volodimira Vladka, ale objevili se v něm roboti s výrazným nápisem „R.U.R.“ na prsou.

Foto: Ondřej Kroutil

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Na Smíchově s otevřenými dveřmi

Švandovo divadlo pořádá 8. 9. Den otevřených dveří. Nabídne prohlídky, pátrání po ukradeném předmětu i večerní show před budovou.

Oblíbený „Den otevřených dveří“ s prohlídkami pro veřejnost chystá v úterý 8. září pražské Švandovo divadlo. Divadlem a jeho zákulisím zájemce provedou například herečky Bohdana Pavlíková, Natálie Řehořová, Marie Štípková, herec Oskar Hes a další členky a členové hereckého souboru. Ti se, spolu s návštěvníky, tentokrát vydají i po stopách odcizené věci, která ke smíchovské scéně dlouhá léta neodmyslitelně patřila. Součástí prohlídkového okruhu bude tak místo činu z krimi dramatu „Lady Macbeth z Újezdu“. Dobový příběh o lásce a zabíjení z Prahy konce 19. století měl ve Švandově divadle premiéru letos na jaře a v září se na program vrací.

Prohlídky, ozvláštněné soutěží pojednané v duchu detektivního pátrání, začínají od 14 hodin v každou celou hodinu. A potrvají až do 19 hodin. Vstup je zdarma a rezervace předem není nutná. Nahlédnout bude možné například na jeviště Velkého sálu, do hereckých šaten, maskérny, skladu garderoby, prostoru za scénou… A do dalších zajímavých, divákům za běžného provozu jinak uzavřených, míst. Po celý den bude otevřena také divadelní kavárna.

Pro návštěvníky budou připraveny slevové akce na vstupenky vybraných inscenací (1 + 1 zdarma), soutěže o ceny a krátká ukázka toho, jak vzniká zločin na jevišti. V prodeji budou divadelní suvenýry a další drobné dárky. Zapsat se bude možné také na workshopy: prakticky vedené kurzy zaměřené na výuku herectví, pohybu, rétoriky, fotografie, scénografie a dalších uměleckých disciplín nabídnou zájemcům poslední volná místa.

Herečky Marie Štípková a Natálie Řehořová zvou na „Den otevřených dveří“

A rozhodně se vyplatí počkat i na samotný závěr „Dne otevřených dveří“, který ve 20 hodin završí malé hudební matiné před budovou divadla. Vystoupí na něm skupina Alotrio, jehož členkou je i herečka a také zpěvačka Natálie Řehořová, představitelka hlavní ženské role dramatu „Lady Macbeth z Újezdu“. Program bude moderovat její kolegyně Marie Štípková, která v téže inscenaci hraje služku Annu.

Ve večerních hodinách se veřejnosti poprvé představí i zbrusu nové fotografie hereckého souboru, které vznikly letos v červnu v bývalé vysočanské pekárně. Jejich autorem je Tomáš Vrana. Jeho předchozí kolekci – vytvořenou rovněž ve spolupráci s herečkami – snímky inspirované tituly, jenž se Smíchově chystají v této sezóně uvést, uvidí přihlížející na obrazovkách umístěných na fasádě divadelní budovy.

Marie Štípková a Jan Grundman na snímku Tomáše Vrany

Moje fotografie vždy odrážejí rozpor mezi pořádkem a nepořádkem, jak ve světě předmětů, tak v mysli těch, které moje snímky zachycují,“ uvádí Tomáš Vrana.

Aktuální informace týkající se kapacity prohlídek a dalších opatření budou dostupné na webu divadla: www.svandovodivadlo.cz.

Foto: Alena Hrbková a Tomáš Vrana

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN