Měsíc: Červenec 2021

Vernisáž s živou performancí

Německý umělec Tim Plamper v Galerii NoD

Vážení přátelé umění,

je tu pozvání  pozvání na vernisáž a zahajovací živou performance v rámci výstavy německého umělce Tima Plampera s názvem EXIT II (The Beloved Dies), která proběhne 28. 7. 2021 od 18:00 do 22:00 v Galerii NoD. 

Tim Plamper
EXIT II (The Beloved Dies)
Kurátor: Pavel Kubesa
Text: Lisa Moravec
28. 7. – 20. 8. 2021
Galerie NoD

Vernisáž / Opening Performance: 28. 7. 2021, 18:00-22:00

Tim Plamper je jedním z nejzajímavějších berlínských autorů nastupující generace, pozornost si získal svým širokým uměleckým záběrem: velkoformátovými surrealisticko-hyperrealistickými kresbami, site-specific instalacemi, kresebnými fyzickými performancemi či audiovizuálními díly.

Připravovaná výstava EXIT II (The Beloved Dies) je druhým pokračováním otevřené výstavní série EXIT II. Zkoumá hlubinné a podvědomé kořeny současné evropské identity stejně tak jako jistou nezachytitelnost tělesné přitažlivosti.

Tim Plamper (*1982) se narodil v Bergisch Gladbach v Německu, v současné době žije a pracuje v Berlíně. Studoval výtvarná umění na Stuttgartské státní akademii umění a designu u Alexandra Rooba a poté v letech 2003-2009 na University of East London u Johna Smitha. Médium kresby představuje nejen Plamperův základní výrazový prostředek, ale také konceptuální bázi všech jeho uměleckých výstupů zahrnujících performance, site-specific instalace či audiovizuální díla. Kresba se tak v Plamperově uměleckém přístupu otevírá novým možnostem a představuje se jako komplexní diskurzivní nástroj, jako základní forma vyjádření a zobrazování myšlení a vnímání vůbec. Kresba je tak pro Plampera možnou formou poznání, současně ale i jeho přesným obrazem.

V Plamperově práci hraje důležitou roli také fyzikalita lidského (vlastního) těla. Tělesnost figuruje v jeho díle nejen coby faktická podmínka samotného aktu kresby, ale i obsahové motivy jsou zpravidla čerpány z vnitřního světa. Plamper tak často zpracovává erotickým nábojem nabité obrazy, které okupují mysl člověka 21. století, který je vydán napospas mechanismům vnějších sociálně-politických sil a systémů ekonomie touhy.

Jeho práce byly vystavovány v prestižních galeriích v Německu i v zahraničí: Exit II (Prolog) (2019), Megamelange, Kolín nad Rýnem; Reflection is a Wall (2019), Unttld Contemporary, Vídeň; Not Dark Yet (2018), Kunsthaus Muerz, Muerzzuschlag, Rakousko; Zone (2017), Suzanne Tarasieve, Paříž; L’œil du collectionneur (2016), Museum of Modern & Contemporary Art Strasbourg; Atlas (2016), Unttld Contemporary, Vídeň; Hausbesetzung (2014), Nassauischer Kunstverein, Wiesbaden.

NoD, Taneční magazín

Kilometrový tanec

Kilometrový tanec na „Doma dobre 2020“ vyhrál Radical Empathy

Projekt  Radical Empathy se  vítěznými díly  prezentuje na různých mezinárodních  online i fyzických platformách (Portugalsko, Rakousko, Irsko, Francie, Rumunsko).
„Kilometre Dance at Doma dobre 2020“ je prezentovaný textem i videem  produkovaným festivalem Pohoda, fotkami Juraja Koščíka pro festival Pohoda a screenshotem z videa.
 Doma dobre organizoval festival Pohoda na podporu Depaul Slovensko.
Pohoda Festival, Depaul Slovensko, KK Null, Jana Kuzmová, Dopravný podnik Bratislava
Katarina Zagorski
pro Taneční magazín

Letní kreativní hub Studia Alta

Živý tvůrčí proces zahájen

Letní sezóna ve Studiu Alta je zahájena. Jejím tématem je živý tvůrčí proces (ALTA LIVE), kterému je vytvořeno provozní i umělecké zázemí. Snahou Alty je nechat umělce, umělkyně i diváky růst, podporovat sdílení myšlenek, nahlédnout do procesu tvorby a vytvořit bezpečné prostředí, kde je potřebné a vítané poskytnout si vzájemnou zpětnou vazbu. Společně pak dochází k vytvoření kreativního hubu.

Studio Alta podporuje myšlenku rezidencí a v srpnu bude možnost nahlédnout hned na několik výstupů z nich: 14.8. Proběhne prezentace studentských rezidencí, ukázky tvorby budou doprovázeny diskuzí.

Ve dnech 24.-26.8. pak bude k vidění představení spojující tanec a multimediální výstavu Effugio volume 2. Pořádá jej Natálie Podešvová z Dočasná company, která jej taktéž rezidentkou Studia Alta. V inscenaci tematizuje sebedestrukci a ptá se: „Psychická nepohoda – každý se s ní vyrovnává po svém. Co tak nesnesitelného se v životě člověka musí dít, že si vybere zrovna fyzické sebepoškozování, jako cestu, jak psychické nepohodě uniknout?“ 26.8. pak na témata inscenace proběhne panelová diskuze s umělci i odborníky na danou problematiku.

Součástí podpory živého tvůrčího dění je také nahlédnutí do procesu vzniku díla, work in progress. 7. a 11.8. představí svoji práci Alica Minár and Col., kteří působí na poli tance a ve svém současném projektu Permeance se budu zabývat ekologickou tematikou. 13.8. se se svým work in progress předvede také švýcarský kolektiv Sijoz pracující se světelnými objekty.

Živá a ukotvená v přítomnosti je také další událost ze série SPA – Studio Performance Art. Srpnová edice, s lehce bizarním názvem Performance a bude jemnou provokací a experimentujícím příspěvkem do nekonečné diskuze: Co je divadlo a co je performance?

Jako vedoucí k růstu a společensky potřebnou vnímá Studio Alta také ekologickou problematiku. Kromě výše zmíněného bude na toto téma uvedeno hned několik událostí v rámci festivalu Bazzar – jako například inscenace Pět knih Iana Mikysky a Venduly Tomšů, kteří za pomoci všeobjímajícího atmosferického zvuku, poezie a knih, jako archaických totemů západní společnosti, prozkoumávají dimenze věčné a nekonečné přítomnosti a v intimním prostoru si společně kladou otázku, jaká je naše pozice vůči planetě, slunci, nebo vlastnímu dechu.

Součástí festivalu je také dvoudenní program workshopů a diskuzí The nature of us opening lab s projektovými umělci, umělkyněmi a středoevropskými vědci a vědkyněmi o přírodě a kultuře. Zahájení The Nature of Us, projektu středoevropských organizací Bazaar Festival (CZ), PlaST (SK), polka dot (PL) a Műhely Alapítvány / Workshop Foundation (HU) proběhne 29.8. Projekt chce dát prostor novým vzorcům v umělecké praxi v kontextu aktuálních vážných změn životního prostředí. Zavazuje se propojit tanečníky a performery s lokálními vědci a ekology, chce je povzbudit, aby společně měnili vnímání středoevropské identity ve vztahu k přírodě.

Přírodu tematizuje také příměstský tábor Stromy, kytky, plevel, v rámci něhož budou děti zkoumat tenké hranice divokého města a městské divočiny, objevovat a zachycovat místa a jejich obyvatele, o kterých možná ani nevědí.

Studio Alta tedy po celé léto vítá ve svých vnitřních prostorách i zahradě všechny, kteří se chtějí dotknout procesu tvorby a sdílení.

 

Kristýna Kolovratová 

pro Taneční magazín

Poetický videoklip Dáši Zázvůrkové

Jazzovej anděl

Olga Špátová & Jan Malíř natočili pro Dášu Zázvůrkovou  poetický videoklip k písničce Jazzovej anděl 

Dášu Zázvůrkovou pojí přátelství s Olgou Špátovou a Janem Malířem už léta. “S Olinkou jsem se seznámila při práci na dokumentu o Dobře placené procházce, kterou jsme  natáčeli v roce 2007 a s Honzou jsme se potkali v roce 2008, kdy Miloš Forman natáčel film Dobře placená procházka. Honza byl hlavním kameramanem a já hrála roli Vanilky,” vzpomíná zpěvačka Dáša Zázvůrková.
 
Spolupráce s Olgou Špátovou a Janem Malířem byla pro Dášu splněným snem. Olgu oslovila dokonce už před 5 lety, věděla totiž, že nikdo jiný by příběh Jazzového anděla neuchopil tak citlivě a pravdivě, jako ona. O Janu Malíři Dáša mluví jako o muži, který je  přímý, pevný ve svých postojích a názorech, profesionál, citlivý a laskavý člověk se smyslem pro humor. “Souznění, respekt, napojení se na sebe, naprostá koncentrace a laskavost Olinky ale i Honzy Malíře mi dali takovou důvěru, že bych nejradši s nimi točila celovečerní film a ne “jen” třídenní klip. Jsme přátelé, máme společná témata a baví nás spolu tvořit. A jsem moc ráda, že se naše cesty spojily v téhle písni, když už jsem byla připravená a dostatečně vyzrálá,” raduje se Dáša.
 
“S Dášou nás spojuje mnohaleté přání vytvořit příběh o tom, co všechno může člověk obětovat a také ztrácet pro opravdovou lásku. Dáša je autorkou hudby a textu Jazzového anděla, je její osobní zpovědí. Cením si, jak je v její interpretaci pravdivá. Jsem moc ráda, že jsme se s Dášou plné sil vydaly na hrbolatou cestu s žebřinovým vozíkem, a v duchu si stále připomínaly Vrchlického verš Za trochu lásky šel bych světa kraj,” doplňuje Olga Špátová.  
 
Písničku Jazzovej anděl Dáša napsala s vědomím, že nic není věčné a přesto něco je navždy. Že by se měl člověk radovat z přítomného  okamžiku a umět přijmout sám sebe a svůj osud.
 
Ve videoklipu, který působí spíše jako menší filmový příběh, pozorujeme hlavní hrdinku, jenž jde krajinou s malým žebřiňákem, kde má svoje věci, které s ní souvisí. Veze si svůj osud, svůj domov. Postupně ztrácí všechno, na konci příběhu zůstává jen panenka. “Co je to za symbol, je odpověď na každém z nás. Já to cítím tak, aby člověk nikdy nezůstal sám… pro mě je v životě nejdůležitější láska a moje rodina a v tomhle klipu je to nosné téma, životní výpověď,” vysvětluje Dáša a dodává: “Videoklip se natáčel u Jevan v lesích a bažinách a poslední natáčecí den jsme prožili ve Voticích na Polském vrchu u javora. Tam mi bylo vždycky hezky. Bylo to napůl cesty k mojí babičce Růžence mezi Voticemi a Líštěncem. Takže se mnou lomcovaly vzpomínky a návrat do dětství a přitom jsem skrze Jazzovýho anděla prožívala už úplně jiný příběh. Nějak se mi to vše slilo do jednoho okamžiku a bylo mi krásně a zároveň melancholicky.”

Naďa Koronovská
pro Taneční magazín