Poetický videoklip Dáši Zázvůrkové

Jazzovej anděl

Olga Špátová & Jan Malíř natočili pro Dášu Zázvůrkovou  poetický videoklip k písničce Jazzovej anděl 

Dášu Zázvůrkovou pojí přátelství s Olgou Špátovou a Janem Malířem už léta. “S Olinkou jsem se seznámila při práci na dokumentu o Dobře placené procházce, kterou jsme  natáčeli v roce 2007 a s Honzou jsme se potkali v roce 2008, kdy Miloš Forman natáčel film Dobře placená procházka. Honza byl hlavním kameramanem a já hrála roli Vanilky,” vzpomíná zpěvačka Dáša Zázvůrková.
 
Spolupráce s Olgou Špátovou a Janem Malířem byla pro Dášu splněným snem. Olgu oslovila dokonce už před 5 lety, věděla totiž, že nikdo jiný by příběh Jazzového anděla neuchopil tak citlivě a pravdivě, jako ona. O Janu Malíři Dáša mluví jako o muži, který je  přímý, pevný ve svých postojích a názorech, profesionál, citlivý a laskavý člověk se smyslem pro humor. “Souznění, respekt, napojení se na sebe, naprostá koncentrace a laskavost Olinky ale i Honzy Malíře mi dali takovou důvěru, že bych nejradši s nimi točila celovečerní film a ne “jen” třídenní klip. Jsme přátelé, máme společná témata a baví nás spolu tvořit. A jsem moc ráda, že se naše cesty spojily v téhle písni, když už jsem byla připravená a dostatečně vyzrálá,” raduje se Dáša.
 
“S Dášou nás spojuje mnohaleté přání vytvořit příběh o tom, co všechno může člověk obětovat a také ztrácet pro opravdovou lásku. Dáša je autorkou hudby a textu Jazzového anděla, je její osobní zpovědí. Cením si, jak je v její interpretaci pravdivá. Jsem moc ráda, že jsme se s Dášou plné sil vydaly na hrbolatou cestu s žebřinovým vozíkem, a v duchu si stále připomínaly Vrchlického verš Za trochu lásky šel bych světa kraj,” doplňuje Olga Špátová.  
 
Písničku Jazzovej anděl Dáša napsala s vědomím, že nic není věčné a přesto něco je navždy. Že by se měl člověk radovat z přítomného  okamžiku a umět přijmout sám sebe a svůj osud.
 
Ve videoklipu, který působí spíše jako menší filmový příběh, pozorujeme hlavní hrdinku, jenž jde krajinou s malým žebřiňákem, kde má svoje věci, které s ní souvisí. Veze si svůj osud, svůj domov. Postupně ztrácí všechno, na konci příběhu zůstává jen panenka. “Co je to za symbol, je odpověď na každém z nás. Já to cítím tak, aby člověk nikdy nezůstal sám… pro mě je v životě nejdůležitější láska a moje rodina a v tomhle klipu je to nosné téma, životní výpověď,” vysvětluje Dáša a dodává: “Videoklip se natáčel u Jevan v lesích a bažinách a poslední natáčecí den jsme prožili ve Voticích na Polském vrchu u javora. Tam mi bylo vždycky hezky. Bylo to napůl cesty k mojí babičce Růžence mezi Voticemi a Líštěncem. Takže se mnou lomcovaly vzpomínky a návrat do dětství a přitom jsem skrze Jazzovýho anděla prožívala už úplně jiný příběh. Nějak se mi to vše slilo do jednoho okamžiku a bylo mi krásně a zároveň melancholicky.”

Naďa Koronovská
pro Taneční magazín

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..