Pocta Borisu Hybnerovi

Večery slavného mima si diváci připomněli v divadle Bravo!

8.dubna proběhl v divadle BRAVO!poměrně dlouhý večer, který připomněl velikána české pantomimy Borise Hybnera.  Stalo se tak u příležitosti jeho nedožitých osmdesátin (letos by oslavil své 81. narozeniny)

Večer provázela Vanda Hybnerová a Radim Vizváry

Boris Hybner hostoval v Branickém divadle od roku 1982 a jaksi neodmyslitelně k němu patřil.  Založil divácky oblíbené večery  Mim Session, umělci během představení tvořili vlastní krátké výstupy na dané téma a Boris  tyto večery uváděl a komentoval.

Letošní jedinečné představení Mim Session připomnělo tvorbu a slavné scénky Borise, vystoupili zde jeho přátelé, kolegové i žáci, vlastně tři generace umělců. Mimové, herci, artisté, klauni.  Dramaturgie večera se ujala jeho dcera Vanda a mezinárodně uznávaný mim Radim Vizváry. Nechyběla zde  ani Radimova spolužačka Dáša Zázvůrková, Anna Polívková, Adéla Stodolová Laštovková, Vojta Švejda, Števo Capko, dokonce i artisté Losers Cirque Company.

Večer začal slavnou scénkou, kdy Boris vypráví, jak malá tasemnička chce na slunce a k moři, ale maminka jí vysvětluje, že jejich místo je „tady, v pr….“, následovala akrobacie, ale pak už přišly na řadu scénky mimů a klaunů. Myslím, že kouzelné bylo čekání na vlak a následné dobrodružství  během cesty, ať už šlo o uložení zavazadla či cestu na toaletu a nezapomenutelná byla scénka s názvem „letiště“. Zoufalství současných lidí, kteří bojují při kontrolách na letištích s tekutinami a neustálým pípáním bezpečnostních rámů, zřejmě nemusíme nikomu dlouze popisovat a tudíž si naše hlavní hrdinka  vysloužila nesmírné sympatie publika.

Trošku jiné bylo „rajče a okurka“.  Oba dva druhy zeleniny si žily svým vlastním životem, který nakonec pořádně zkomplikoval déšť. I tady se divák výborně bavil.

Určitou perličkou byl ukrajinský student z Cirku La Putyka, který přiběhl ve velice svižném  tempu a jmenoval se Boris. I jeho účes připomněl Borise Hybnera.

Umělce, který přišel divákům vysvětlit, co mají lidé v hlavě (nakonec mu obrovská hlava nešla sundat, protože v ní měl příliš mnoho nesmyslů) doplnila jeho kolegyně  strašlivým, všechny smysly drásajícím zpěvem.

Úplně opačnou náladu, smutek a nostalgii, naopak přinesla na jeviště Dáša Zázvůrková se svou skladbou Jazzový anděl. Tato část uzavírala veselé scénky a večer zvážněl. Přišla opravdu důstojná pocta slavnému mimovi.

Ve druhé části představení  proběhla filmová projekce s vybranými ukázkami z tvorby Borise a také fotky z jeho  soukromého života.

Na úplný závěr  se všichni účinkující rozloučili stylově – každý se popasoval se třemi rekvizitami nezbytnými pro správného klauna, což  jsou šaty, věšák a klobouk.

Večer nelze hodnotit jinak než kladně. Pokud některý z diváků si už přesně nepamatoval tvorbu Borise Hybnera, či mu snad něco během let ušlo, měl možnost si jeho život připomenout, popřemýšlet, nahlédnout do světa mimů, neboť někdy řeč beze slov řekne mnohem víc, než slova samotná. Je nutno uznat, že Vanda i Radim Vizváry se ujali večera se ctí, představení bylo důstojné, ale právě tak zábavné i přes fakt, že se v něm odráželo trošku smutku, protože Boris při něm už bohužel chyběl. Nicméně, pokud se odněkud díval, musel být potěšený.

Foto: Divadlo Bravo!

Eva Smolíková

Taneční magazín

Mim Session se odkládá

Divadlo Bravo! odkládá legendární Mim Session

Slavnostní večer Mim Session, který se uskuteční jako pocta Borisi Hybnerovi v Divadle Bravo! se odkládá. Z původního 10. prosince 2021 se představení přesouvá na 8. dubna 2022.
Český mim a herec Boris Hybner byl v 80. letech neodmyslitelně spjatý s Branickým divadlem. Pořádal zde Mim Session, divácky oblíbené komponované večery, během kterých oslovení umělci vystupovali na zadané téma. V letošním roce by Boris Hybner oslavil osmdesátiny. Dcera umělce Vanda Hybnerová a český mim a performer Radim Vizváry toto výroční připomenou návratem legendární Mim Session na pódium divadla v Braníku, které dnes funguje pod novým vedením s názvem Divadlo BRAVO!.

Na jevišti vystoupí tři generace umělců, mezi kterými nebude chybět Anna Polívková, Adéla Stodolová Laštovková, Vojta Švejda, Števo Capko, Vojta Svoboda, Jiří Reidinger & Sylvie Krobová, Martin Sochor, Antonie Rašilovová, Dáša Zázvůrková, Losers Cirque Company a další. Jedinečné představení se odehraje 8. dubna 2022 od 19.30 hod.

 
Pavla Umlaufová
pro Taneční magazín

Mim Session

Divadlo BRAVO! vzdá čest velikánovi české pantomimy Borisi Hybnerovi

Radim Vizváry a Vanda Hybnerová u příležitosti jeho nedožitých osmdesátin připravují legendární Mim Session

Český mim a herec Boris Hybner byl v 80. letech neodmyslitelně spjatý s Branickým divadlem. Pořádal zde Mim Session, divácky oblíbené komponované večery, během kterých oslovení umělci vystupovali na zadané téma. V letošním roce by Boris Hybner oslavil osmdesátiny. Dcera umělce Vanda Hybnerová a český mim a performer Radim Vizváry toto výroční připomenou návratem legendární Mim Session na pódium divadla v Braníku, které dnes funguje pod novým vedením s názvem Divadlo BRAVO!. Jedinečné představení se odehraje 10. 12. od 19 hodin. Vstupenky jsou již nyní k dostání na GoOut.

Boris Hybner byl neodmyslitelnou součástí Mim Session. Bystře a pohotově uváděl častokrát první projevy mladých amatérů s notnou dávkou pochopení a komentoval pel-mel výstupů bez ohledu na styl, ve kterém nováčci vystupovali. „Pořádat Mim Session bez táty by nebylo ono, proto jsme se rozhodli udělat z jeho osobnosti téma celého večera,” vysvětluje dcera slavného mima a herečka Vanda Hybnerová.

Na jevišti Divadla BRAVO! vystoupí tři generace umělců. „Na pódiu zahrají mimové, klauni, herci a performeři, kteří byli jeho žáci a kolegové, anebo ti, kteří s ním úzce spolupracovali. Na konci večera proběhne krátká projekce s vybranými ukázkami z Hybnerovy tvorby,” popisuje Radim Vizváry.

Dárkem pro Borise bude improvizace známé etudy „kabát”, kterou proslavil jeho kamarád a kolega Slava Polunin v oblíbeném představení Snow Show, a kterou Hybner často používal jako inspiraci při výchově svých žáků.

Pro tátu bylo důležité, aby pantomima jako obor nezmizela. Svět beze slov někdy řekne víc než slova, která v poslední době často ztrácejí smysl. To, co táta okoukal a co se naučil od geniálních Mistrů němé grotesky a slavných mimů, jsem od něho okoukala já a principy pantomimy, grotesky a komedie využívám ve své tvorbě,” popisuje Vanda Hybnerová.

Účinkující: Anna Polívková, Adéla Stodolová Laštovková, Vojta Švejda, Števo Capko, Vojta Svoboda, Jiří Reidinger & Sylvie Krobová, Martin Sochor, Antonie Rašilovová, Dáša Zázvůrková, Losers Cirque Company a další

Slavnostní večer Mim Session aneb Pocta Borisi Hybnerovi proběhne 10. 12. 2021 od 19.00.

Současným provozovatelem divadla v Braníku je spolek United Arts & Co. z.s., který je zároveň provozovatelem divadelní skupiny Losers Cirque Company. Ta dosud svou domovskou scénu neměla. Spolek vyhrál řádné výběrové řízení na nového nájemce Branického divadla a předání od zástupců městské části proběhlo 13. září 2020. Slavnostní znovuotevření bylo přístupné široké veřejnosti a zúčastnilo se ho asi 400 lidí. Na programu byla veřejná debata o směřování divadla se zástupci Prahy 4, zakladateli Losers a firmou A69 – Architekti. První řádná divadelní sezóna odstartovala v září 2021.

Losers Cirque Company prkna své domácí scény sdílí s hvězdným českým mimem Radimem Vizvárym, současným Uměleckým šéfem Laterny magiky a držitelem prestižní Ceny Thálie. Ten se skupinou spolupracuje již řadu let. Společně s akrobaty ho můžete vidět například v akrobaticko-pantomimickém představení HEROES nebo v představení pro děti MiMJOVÉ.

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Poetický videoklip Dáši Zázvůrkové

Jazzovej anděl

Olga Špátová & Jan Malíř natočili pro Dášu Zázvůrkovou  poetický videoklip k písničce Jazzovej anděl 

Dášu Zázvůrkovou pojí přátelství s Olgou Špátovou a Janem Malířem už léta. “S Olinkou jsem se seznámila při práci na dokumentu o Dobře placené procházce, kterou jsme  natáčeli v roce 2007 a s Honzou jsme se potkali v roce 2008, kdy Miloš Forman natáčel film Dobře placená procházka. Honza byl hlavním kameramanem a já hrála roli Vanilky,” vzpomíná zpěvačka Dáša Zázvůrková.
 
Spolupráce s Olgou Špátovou a Janem Malířem byla pro Dášu splněným snem. Olgu oslovila dokonce už před 5 lety, věděla totiž, že nikdo jiný by příběh Jazzového anděla neuchopil tak citlivě a pravdivě, jako ona. O Janu Malíři Dáša mluví jako o muži, který je  přímý, pevný ve svých postojích a názorech, profesionál, citlivý a laskavý člověk se smyslem pro humor. “Souznění, respekt, napojení se na sebe, naprostá koncentrace a laskavost Olinky ale i Honzy Malíře mi dali takovou důvěru, že bych nejradši s nimi točila celovečerní film a ne “jen” třídenní klip. Jsme přátelé, máme společná témata a baví nás spolu tvořit. A jsem moc ráda, že se naše cesty spojily v téhle písni, když už jsem byla připravená a dostatečně vyzrálá,” raduje se Dáša.
 
“S Dášou nás spojuje mnohaleté přání vytvořit příběh o tom, co všechno může člověk obětovat a také ztrácet pro opravdovou lásku. Dáša je autorkou hudby a textu Jazzového anděla, je její osobní zpovědí. Cením si, jak je v její interpretaci pravdivá. Jsem moc ráda, že jsme se s Dášou plné sil vydaly na hrbolatou cestu s žebřinovým vozíkem, a v duchu si stále připomínaly Vrchlického verš Za trochu lásky šel bych světa kraj,” doplňuje Olga Špátová.  
 
Písničku Jazzovej anděl Dáša napsala s vědomím, že nic není věčné a přesto něco je navždy. Že by se měl člověk radovat z přítomného  okamžiku a umět přijmout sám sebe a svůj osud.
 
Ve videoklipu, který působí spíše jako menší filmový příběh, pozorujeme hlavní hrdinku, jenž jde krajinou s malým žebřiňákem, kde má svoje věci, které s ní souvisí. Veze si svůj osud, svůj domov. Postupně ztrácí všechno, na konci příběhu zůstává jen panenka. “Co je to za symbol, je odpověď na každém z nás. Já to cítím tak, aby člověk nikdy nezůstal sám… pro mě je v životě nejdůležitější láska a moje rodina a v tomhle klipu je to nosné téma, životní výpověď,” vysvětluje Dáša a dodává: “Videoklip se natáčel u Jevan v lesích a bažinách a poslední natáčecí den jsme prožili ve Voticích na Polském vrchu u javora. Tam mi bylo vždycky hezky. Bylo to napůl cesty k mojí babičce Růžence mezi Voticemi a Líštěncem. Takže se mnou lomcovaly vzpomínky a návrat do dětství a přitom jsem skrze Jazzovýho anděla prožívala už úplně jiný příběh. Nějak se mi to vše slilo do jednoho okamžiku a bylo mi krásně a zároveň melancholicky.”

Naďa Koronovská
pro Taneční magazín