„Už nikdy nebude nic jako dřív. Dramatická noc z 3. na 4. května roku 1950 v kostele svatého Vavřince – zbývá jen pár hodin před plánovaným vyklizením jednoho z posledních klášterů v česko-německém pohraničí. Prolnutí epoch a národů, zpytování morálky. Hra o strachu, bezmoci a naději, která tady umírá.“
Tyto věty předznamenaly nesmírně silné a originální představení „Půlnoc v pohraničí“ v podání souboru FysioART. A to přímo v jednom z nejznámějších pražských chrámů. Je obdivuhodné, že tento soubor uvedl za minulý rok více než čtvrt stovky představení v Čechách, ale také na Moravě, na Slovensku, v Maďarsku i Izraeli!
Málokdy se vám poštěstí zažít divadelní prožitek přímo v autentickém prostoru. A rovněž vás asi těžko někdy jindy bude osobně autorka a režisérka v jedné osobě předem uvádět k místům k sezení v kostele.
Tou režisérskou i choreografickou osobností je Hana Strejčková. Záměrně zdůrazňuji její choreografický vklad. Toto představení si zasloužilo velký zájem TANEČNÍHO MAGAZÍNU, který klade důraz na taneční i pohybové divadlo, již pro tento aspekt. Soubor FysioART uváděl „Půlnoc v pohraničí“ již v několika sakrálních prostorách na severu Čech i v Praze. A tím více musím ocenit variabilitu a prostorovou přizpůsobivost režisérky a zejména interpretů. Se specifiky i záludnostmi chrámu Panny Marie Sněžné, kde vystupovali poprvé, se všichni vyrovnali bez jediné známky zaváhání či nejistoty.
Herci, kteří se museli vyrovnat navíc se zákeřnou zimou (na rozdíl od diváků, kteří seděli v elektricky vyhřívaných lavicích J), si taktéž museli část svých partů připravit v německých dialozích. I to nadmíru přispělo k autentickému vyznění celého večera.
Důležitou složkou představení je hudební doprovod. V tomto případě asi není „doprovod“ tím nejsprávnějším výrazem. Hudba zde netvoří pouhý ilustrativní podkres. Navozuje atmosféru i dramatičnost. Dodává inscenaci rytmus i potřebnou náladu. Jejím autorem i interpretem (a zároveň mistrem zvuku) je, zde v případě „Půlnoci v pohraničí“, skladatel a citerista Michal Müller. Tento severočeský komponista i hudebník dokázal, že je důstojným pokračovatelem uznávaného pražského skladatele vážné hudby naprosto stejného jména.
Během hodinového představení dokázal autorský tým i interpreti, bez rozdílu, vtáhnout diváky do složité historické problematiky. Bez násilně mentorských a didaktických klišé. Velkou zásluhu na tom má historička Klára Mágrová. A pochopitelně již zmiňovaná režisérka, herečka a inscenátorka Hana Strejčková.
Velice hodnotím i aktuální připomenutí umučeného kněze Josefa Toufara, u nějž jsme si právě těsně před pražským provedením inscenace připomněli sedmdesáté výročí hrdinné smrti. Byť nemá bezprostřední pouto se severočeskými tyraniemi, tak silný společný jmenovatel zde je více než zřejmý.
Nedílnou součástí „Půlnoci v pohraničí“ je vkusně laděný a textově bohatý divadelní program. Byl ke koupi za pouhých 10,- Kč. Jeho informační a výtvarná hodnota však tuto částku zdaleka převyšuje. Obzvláště v porovnání s jinými podobnými produkty, plnými reklam, které bývají jinde prodávány za cenu až pětkrát vyšší.
Závěrem se zákonitě nabízí otázka, zda bude „Půlnoc v pohraničí“ provedena i ve stejnojmenném svatostánku Panny Marie Sněžné v Olomouci? Hana Strejčková, všichni herci a celý realizační tým předvedli, že je možné inscenovat i velmi závažnou tematiku stravitelným, objevným a podnětným způsobem. Jejich „divadelní oratorium“ si zaslouží velkou poklonu. A respekt. Závěrem i poděkování produkci MALÉ INVENTURY, že nám tento silný zážitek zprostředkovala a umožnila.
»Půlnoc v pohraničí«
Autor a režie: Hana Strejčková
Námět a odborná spolupráce: Mgr. Klára Mágrová, historička
Hudba, zvuk: Michal Müller
Výprava, kostýmy: Hana Strejčková a Filip Novák
Paruky, make-up art: Zuzana Maibaumová a VOŠ Varnsdorf
Hrají: Filip Novák, Barbora Ješutová, Petr Horák, Jiří Lössl, Matěj Pour, Jean-Marie Amez-Droz, Hana Strejčková, Miroslav Řebíček, Tereza Rauch
Herecká spolupráce a statisté: Miloslav Bláha, Karel Nedvídek, Jan Solar
Fotografie: Tomáš Strejček, Ivo Šafus
Plakát: Filip Novák
Produkce: FysioART
Za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Města Rumburk, organizace Via Sacra
Poděkování: Římskokatolické farnosti – děkanství Rumburk, Městskému divadlu Varnsdorf
Premiéra: 22. 9. 2019, Loreta Rumburk
Pražská premiéra: 6. prosince 2019, kaple DS Chodov
Čas: 60 minut
Jazyková verze: česky, německy
Nejbližší reprízy: 12. 6. Liberec, Kostel nalezení svatého Kříže,
13. 6. Klášter Rajhrad
FysioART
Toto profesionální umělecké uskupení pracuje se silným sociálním aspektem a přesahem v oblastech fyzického divadla, tance i alternativních forem živého umění. Ve své produkci se dlouhodobě zaměřuje na aktuální sociálně-existenční témata. Zdůrazňuje také společenskou potřebnost, se zřetelem na požadavky dobra, humanismu, respektu a morálky. Mezi profilová autorská díla, v nichž tvůrčí tým nahlíží na historické křižovatky 20. století, patří „Sestry“, „Hotel na rohu“, „Zchlazení jara“, „Anna V./HanaB.“, „Budování zmaru“, „Od Madlenky k Madle“ a nejnověji „Půlnoc v pohraničí“. FysioART je rovněž spolupořadatelem reminiscenčního festivalu MEMOfestival, pod mottem „od vzpomínky k divadlu“.
Činnost FysioART o.p.s. je v roce 2019 podpořena grantem Hlavního města Prahy.
Fotografie: Tomáš Strejček, Ivo Šafus
Michal Stein
TANEČNÍ MAGAZÍN
V režii a choreografii Veroniky Poldauf Riedlbauchové vystoupí v hlavní roli Marie Fajtová. Svatopluk Sem získal za roli otce Germonta cenu Thálie za rok 2017!
