Kvílení

Beat generation znovu ožívá

Divadelní soubor Teatr Novogo Fronta představí svou adaptaci kultovní básně Allena Ginsberga Kvílení. Jejím motivem není pouze Ginsbergův text, ale i život a tvorba celé beatnické generace. Performance bude mít premiéru 3. 10. od 20:00 v pražském divadle X10 v rámci festivalu NextWave. Repríza se uskuteční o týden později 10. 10. od 19:30 v brněnském BuranTeatru

„Příběhy Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca, či Neala Cassadyho představují archetypální příběh hrdiny na cestě, během které prochází transformací. Je to i můj příběh,“ uvádí ke svému vztahu k beat generation režisér a autor scénáře Vladimir Benderski a k jeho genezi jedním dechem dodává: „Narodil jsem se na Ukrajině, a když mě bylo devatenáct, emigroval jsem do Izraele ještě za socialistické totality. O několik let později jsem se seznámil s básněmi Davida Avidana a Yony Wallach, izraelských básníků mladé generace, u kterých vliv beatníků byl velmi citelný. Nakonec skrze ně jsem se dostal i k beatníkům samotným.“

Po tom, co sbírka vyšla, byl její nakladatel Lawrence Ferlinghetti obviněn z obscénnosti. Soud, který se následně konal, nesl na bedrech budoucnost kultury a směru, jakým se bude dále vyvíjet. Na začátku října roku 1957 soud rozhodl o Ferlinghettiho nevině. Kvílení není báseň plná oplzlostí, pouze protestuje proti konformitě. Právě protest představuje jedno z témat inscenace. Protest a svoboda projevu (včetně toho uměleckého) neztratila nic ze své aktuálnosti. Brutální potlačování lidských práv se děje v Bělorusku, Rusku, Číně a dalších zemích světa.

Inscenace Kvílení se události ze života Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca, Williama Sewarda Burroughse nesnaží zasadit do historického rámce, ale pojmout je aktuálně a transcendentně, jako nadčasový boj za svobodu slova, myšlení a vyjádření. „Představení není pouze o beatnicích, ale především o nás. O tom, co nám jako společnosti schází a proč nás beatníci neustále fascinují,“ uzavírá choreografka Irina Andreeva.

Teatr Novogo Fronta pochází ze St. Petersburgu v Rusku, kde byla tato divadelní společnost založena v roce 1993 Irinou Andreevou a Alešem Janákem. Jejich první práce vycházely z experimentu na poli vztahu mezi tělem umělce – jediného materiálu užívaného umělcem – a prostorem kolem něj. Mezinárodní povaha souboru je charakteristická i pro jeho aktuální/ současné složení. Nejnovější projekty/inscenace jsou realizovány ve spolupráci s tanečníky (performery, herci) z České republiky, Německa, Izraele, Ruska či Maďarska.

Novátorský přístup je zřetelný i v osobitém přístupu ke složkám inscenace.

K mnohovrstevnatosti inscenací přispívá bohatá symbolika a postmodernistická intertextualita. Kombinace specifických, svérázných, formálních i tematických aspektů tvorby je pramenem přitažlivosti projektů TNF, které se setkávají s velkým ohlasem u domácího i zahraničního publika.

Teatr Novogo Fronta / Kvílení

3.10. 2021 Divadlo X10, Praha / festival NextWave / 20:00 – premiéra

10.10. 2021 BuranTeatr, Brno / 19:30

(scénář a režie: Vladimír Benderski// choreografie a světla: Irina Andreeva// hudba: Jakub Rataj a Alexandra Cihanská Máchova// scénografie: Roman Cihanský Mach// kostýmy: Radka Vyplašilová a Jan Lejbl// produkce: Anna Girodová // projekce: Ondřej Ševčík // hrají: Gagik Čilingaryan, Zuzana Smetáčková, Johana Panenková, Arsenij Mykhaylov, Matěj Pour, Kamila Paličková, Marek Gaj, Evžen, Vojta Kudla, Zuzana B. Cvejnová, Lukáš Klíma)

 Projekt vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury České republiky a Hlavního města Praha

Anna Girodová, Zuzana  Bednarčiková

pro Taneční magazín

Půlnoc ve 20.00 v chrámu Panny Marie Sněžné

Jedno z tematicky nejzávažnějších představení MALÉ INVENTURY 2020. █ Emotivní i aktuální „divadelní oratorium“ v sakrálním prostoru. █ S důrazem na choreografii. █ Autenticky – česky i německy. █

Už nikdy nebude nic jako dřív. Dramatická noc z 3. na 4. května roku 1950 v kostele svatého Vavřince – zbývá jen pár hodin před plánovaným vyklizením jednoho z posledních klášterů v česko-německém pohraničí. Prolnutí epoch a národů, zpytování morálky. Hra o strachu, bezmoci a naději, která tady umírá.“

Tyto věty předznamenaly nesmírně silné a originální představení „Půlnoc v pohraničí“ v podání souboru FysioART. A to přímo v jednom z nejznámějších pražských chrámů. Je obdivuhodné, že tento soubor uvedl za minulý rok více než čtvrt stovky představení v Čechách, ale také na Moravě, na Slovensku, v Maďarsku i Izraeli!

Málokdy se vám poštěstí zažít divadelní prožitek přímo v autentickém prostoru. A rovněž vás asi těžko někdy jindy bude osobně autorka a režisérka v jedné osobě předem uvádět k místům k sezení v kostele.

Tou režisérskou i choreografickou osobností je Hana Strejčková. Záměrně zdůrazňuji její choreografický vklad. Toto představení si zasloužilo velký zájem TANEČNÍHO MAGAZÍNU, který klade důraz na taneční i pohybové divadlo, již pro tento aspekt. Soubor FysioART uváděl „Půlnoc v pohraničí“ již v několika sakrálních prostorách na severu Čech i v Praze. A tím více musím ocenit variabilitu a prostorovou přizpůsobivost režisérky a zejména interpretů. Se specifiky i záludnostmi chrámu Panny Marie Sněžné, kde vystupovali poprvé, se všichni vyrovnali bez jediné známky zaváhání či nejistoty.

Herci, kteří se museli vyrovnat navíc se zákeřnou zimou (na rozdíl od diváků, kteří seděli v elektricky vyhřívaných lavicích J), si taktéž museli část svých partů připravit v německých dialozích. I to nadmíru přispělo k autentickému vyznění celého večera.

Důležitou složkou představení je hudební doprovod. V tomto případě asi není „doprovod“ tím nejsprávnějším výrazem.  Hudba zde netvoří pouhý ilustrativní podkres. Navozuje atmosféru i dramatičnost. Dodává inscenaci rytmus i potřebnou náladu. Jejím autorem i interpretem (a zároveň mistrem zvuku) je, zde v případě „Půlnoci v pohraničí“, skladatel a citerista Michal Müller. Tento severočeský komponista i hudebník dokázal, že je důstojným pokračovatelem uznávaného pražského skladatele vážné hudby naprosto stejného jména.

Během hodinového představení dokázal autorský tým i interpreti, bez rozdílu, vtáhnout diváky do složité historické problematiky. Bez násilně mentorských a didaktických klišé. Velkou zásluhu na tom má historička Klára Mágrová. A pochopitelně již zmiňovaná režisérka, herečka a inscenátorka Hana Strejčková.

Velice hodnotím i aktuální připomenutí umučeného kněze Josefa Toufara, u nějž jsme si právě těsně před pražským provedením inscenace připomněli sedmdesáté výročí hrdinné smrti. Byť nemá bezprostřední pouto se severočeskými tyraniemi, tak silný společný jmenovatel zde je více než zřejmý.

Nedílnou součástí „Půlnoci v pohraničí“ je vkusně laděný a textově bohatý divadelní program. Byl ke koupi za pouhých 10,- Kč. Jeho informační a výtvarná hodnota však tuto částku zdaleka převyšuje. Obzvláště v porovnání s jinými podobnými produkty, plnými reklam, které bývají jinde prodávány za cenu až pětkrát vyšší.

Závěrem se zákonitě nabízí otázka, zda  bude „Půlnoc v pohraničí“ provedena i ve stejnojmenném svatostánku Panny Marie Sněžné v Olomouci? Hana Strejčková, všichni herci a celý realizační tým předvedli, že je možné inscenovat i velmi závažnou tematiku stravitelným, objevným a podnětným způsobem. Jejich „divadelní oratorium“ si zaslouží velkou poklonu. A respekt. Závěrem i poděkování produkci MALÉ INVENTURY, že nám tento silný zážitek zprostředkovala a umožnila.

»Půlnoc v pohraničí«

Autor a režie: Hana Strejčková

Námět a odborná spolupráce: Mgr. Klára Mágrová, historička

Hudba, zvuk: Michal Müller

Výprava, kostýmy: Hana Strejčková a Filip Novák

Paruky, make-up art: Zuzana Maibaumová a VOŠ Varnsdorf

Hrají: Filip Novák, Barbora Ješutová, Petr Horák, Jiří Lössl, Matěj Pour, Jean-Marie Amez-Droz, Hana Strejčková, Miroslav Řebíček, Tereza Rauch

Herecká spolupráce a statisté: Miloslav Bláha, Karel Nedvídek, Jan Solar

Fotografie: Tomáš Strejček, Ivo Šafus

Plakát: Filip Novák

Produkce: FysioART

Za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Města Rumburk, organizace Via Sacra

Poděkování: Římskokatolické farnosti – děkanství Rumburk, Městskému divadlu Varnsdorf

Premiéra: 22. 9. 2019, Loreta Rumburk

Pražská premiéra: 6. prosince 2019, kaple DS Chodov

Čas: 60 minut

Jazyková verze: česky, německy

Nejbližší reprízy: 12. 6. Liberec, Kostel nalezení svatého Kříže,

13. 6. Klášter Rajhrad

FysioART

Toto profesionální umělecké uskupení pracuje se silným sociálním aspektem a přesahem v oblastech fyzického divadla, tance i alternativních forem živého umění. Ve své produkci se dlouhodobě zaměřuje na aktuální sociálně-existenční témata. Zdůrazňuje také společenskou potřebnost, se zřetelem na požadavky dobra, humanismu, respektu a morálky. Mezi profilová autorská díla, v nichž tvůrčí tým nahlíží na historické křižovatky 20. století, patří „Sestry“, „Hotel na rohu“, „Zchlazení jara“, „Anna V./HanaB.“, „Budování zmaru“, „Od Madlenky k Madle“ a nejnověji „Půlnoc v pohraničí“. FysioART je rovněž spolupořadatelem reminiscenčního festivalu MEMOfestival, pod mottem „od vzpomínky k divadlu“.

Činnost FysioART o.p.s. je v roce 2019 podpořena grantem Hlavního města Prahy.

Fotografie: Tomáš Strejček, Ivo Šafus

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN