DAVID GRÁNSKÝ se zamiloval do VLADIMÍRA POLÍVKY!

Souboj divadel Praha vyhrál jednoznačně český humor

V pátek 15. března 2019 proběhl závěrečný galavečer Roztančeného jeviště – Souboj divadel Praha, tedy autorského projektu Terezy Řípové a Martina Šimka. Diváci zhlédli opravdu skvělou show, vtipné taneční scénky, radost a dobrá nálada tryskala z každičkého pohybu, kostýmy byly vtipné i slušivé a nálada ve Švandově divadle fantastická.

Večer zahájili svým vystoupením Miroslav Hrabě a  Zuzana  Šťastná, která říká: „Jsem šťastná, že zahajuji večer, je to jedinečná příležitost být  první!“

Adéla Gondíková po svém výkonu řekla: „Tančilo se mi perfektně. Co Vy na to?“

Večerem provázeli Tereza Kostková, která k tanečním soutěžím neodmyslitelně patří, s moderátorem Petrem Hříbalem.

V porotě zasedli např. vítěz loňského ročníku, David Gránský, který symbolicky předal cenu letošnímu vítězi, Veronika Arichteva, soutěžící na podzim 2018 ve StarDance (taneční partner Michal Necpál), zpěvák Pavel Callta, hokejista Ondřej Pavelec a další osobnosti.              

Na konci večera byl vydražen Kalendář nazvaný ‚Síla ženské křehkosti‘, ve kterém   tanečnice a herečky zapózovaly a výtěžek z prodeje půjde na pomoc obětem domácího násilí. Cena kalendáře se nakonec vyšplhala  až na nečekaných  24 000,- Kč.

Diváci rovněž hlasovali (skutečný košík s hlasovacími  lístky, žádná elektronika) a rozhodovali tak o vítězi večera. Protože největším bavičem byl Vladimír Polívka a jeho komediální talent ocenil i David Gránský, měl své vítězství v soutěži jasné, český divák opravdu  miluje humor.

Však David Gránský pronesl:  „Zamiloval jsem se do Vladimíra Polívky! Je skvělý komediant a navíc skvěle odtančil!“

Ale i u jiných párů, například Ivany Chýlkové s Františkem Kopeckým, jsem zaznamenala hurónský smích, který otřásal sálem.

Nezbývá než dodat, že letos všichni sršeli optimismem, energií,  dobrou náladou, sál tu a tam doslova burácel smíchy. Domnívám se, že Tereza s Martinem připravili divákům krásný umělecký zážitek.

Gratulujeme!

Páry nakonec nastoupily v tomto  složení:

Adéla Gondíková + Martin Šimek

Berenika Kohoutová + Jakub Necpál – třetí místo Souboje divadel Praha

Ivana Chýlková + František Kopecký

Sara Sandeva + Adam Havel – druhé místo Souboje divadel Praha

Karel Heřmánek ml. + Tereza Řípová

Petr Pecha  + Petra Stehnová

Miroslav Hrabě + Zuzana Šťastná

Vladimír Polívka + Dita Tuháčková – vítěz  letošního Souboje divadel Praha  

Tedy ještě jednou:

Letošní vítězové:

Vladimír Polívka + Dita Tuháčková

Sara Sandeva + Adam Havel

Berenika Kohoutová + Jakub Necpál

Gratulujeme!

Zeptali jsme se ….

 Martin Šimek a Tereza Řípová, organizátoři Roztančeného jeviště – Souboj divadel Praha 2019

Jaké změny provázely letošní ročník Souboje divadel Praha?

Tereza: „Tak  nejdříve mého tanečního partnera Honzu Hájka  vystřídal Karel Heřmánek ml., ale  nakonec jsem za tu změnu byla ráda, protože jsme si užili ‚strašně moc srandy‘, tréninky byly skvělé, myslím si, že je to navíc  skvělý tanečník.  Proběhla i  změna v moderátorovi večera, místo Libora Boučka  nastoupil  Petr Hříbal a jsme mu vděčni.“

Martin: „Což o to,  Honza Hájek  dostal  nabídku na natáčení, to se stane, co je ale vtipnější – s Petrou Stehnovou měl původně tančit  Pepa Polášek  za Divadlo na Fidlovačce, ale on si asi tak den po tiskovce   zlomil ruku a léčení bylo zdlouhavé …   Takže proběhla výměna a nastoupil Petr Pecha.  To  je  velká muzikálová star,  takže i tady jsme byli potěšeni. Hovoříme-li ale o novinkách,  vzhledem k tomu, že minulý rok jsme celé divadlo  vyprodali, nabídli jsme divákům, kteří  se nedostali na  letošní galavečer, tzv. generálku, tedy taneční   předvečer. A divadlo bylo plné také. Potěšilo nás, že jsme naplnili prostory Švandova divadla po dva večery po sobě!  Během  galavečera  se jen navíc  vyhlásili vítězové soutěže.“

Jak probíhaly letošní tréninky ?

Tereza: „Tentokrát se sešla opravdu talentovaná skupina účastníků.  Úroveň soutěže se  tím zase posune výš. Pro diváka bude určitě letošní  taneční výkon zajímavější.  I  minulé ročníky byly silné, ale měli jsme celkově  více tréninků  než letos.“

Čím to je? Náhoda?  Nebo se všeobecně více tančí?

Martin: „Spíše náhoda,  prostě se to  tak sešlo.“

Tereza: „Jsou šikovní,no“.

V čem  byli herci nejvíce nespokojeni sami se sebou?

Martin: „Na  každém tréninku slyšíte  to samé: ‚Ale prosím Vás já se doprava nemůžu točit,  nemám rozsahy, nechci  dělat to a to‘, taková  omezení si herci dávají, nakonec je ale vůbec nemají.  Jde spíše o to, co každému  člověku vyhovuje a nevyhovuje a dále je to  už na tanečníkovi , jak se s hercem dohodne, aby show vypadala co nejlépe a ukázala určité kvality. Také se setkáváme s velikou sebekritikou.  Nejhorší je u dam. Všechny si přijdou velmi tlusté, staré, i když je jim dvacet let, žádná nechce  latinskoamerické šaty,  protože odhaluje moc.  „Ale jim tak  velice sluší!“, dodává Tereza.  Myslím, že i podle fotek  diváci zjistí,  že žádná  dáma se nemusí  stydět za svoji krásnou  postavu, zakončuje Martin.“

Vy vlastně coby pořadatelé ale  také soutěžíte a  jdete tedy proti sobě. Chcete vyhrát?

Tereza:  „My jsme především pořadatelé projektu, takže tu samotnou soutěž  tak neprožíváme, ale samozřejmě, že také chceme  vyhrát, nechceme vyloženě prohrát. Cílem projektu je soutěž,  kromě toho,  že je to divadelní akce, která ukazuje tanec v příběhové, tedy vyprávěcí podobě.  A to je na tom to pěkné. Tanečníci jsou na to zvyklí, ale herci až postupně  získají ‚soutěžního ducha‘  a  všichni chtějí ukázat nejlepší  show,  zkrátka vydat to nejlepší ze sebe“.

A co vy dva? Škádlíte se mezi sebou, kdo vyhraje?

Tereza: „Samozřejmě, srandu si  děláme. Ale skutečná rivalita to není, o  tom není ani řeč. Od počátku projektu si vzájemně přejeme a doplňujeme se. Každý z nás přináší  něco a kriticky sledujeme všechna čísla. Tady není rivalita a touha po vítězství vůbec na místě.“

A jak byste letošní show celkově zhodnotili?

Martin: „Všechna show jsou tento rok osobitá,  každé má jistý příběh, vyjadřuje něco, co je buď vtipné nebo smutné“.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně zdaru v dalším roce!

Text, foto, video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

MICHAL a MICHAELA coby manželé podle BERGMANA

Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů 20. století ve Švandově divadle

Scény z manželského života, divadelní hru podle slavného filmu režiséra Ingmara Bergmana, uvádí s Michalem Dlouhým a Michaelou Badinkovou v pražské premiéře Švandovo divadlo. „Jeden z nejupřímnějších milostných příběhů 20. století“, jak zní podtitul inscenace, se zde v režii Vladimíra Strniska poprvé představí 12. března, nejbližší reprízy jsou na programu 30. března a 30. dubna.

Univerzitní vědec Johan (Michal Dlouhý) se svou ženou, právničkou Marianne (Michaela Badinková), tvoří dokonalý pár s nadějnou budoucností. Prvotní okouzlení však pomalu semílá každodennost a tenká skořápka po letech soužití puká. Zprvu drobné neshody a sílící vzájemná nevraživost směřují k divokému střetu…

 „Hra je skvěle napsaná a představa, že se režie tohoto skvostného textu chopí Vladimír Strnisko, mou partnerku bude hrát Míša Badinková a doprovodí nás jedineční kolegové – Bára Lukešová, Kamil Halbich a Vasil Fridrich – byla natolik lákavá, že by účast odmítl jen blázen,“ říká Michal Dlouhý, který ve strhujícím dramatu o proměnách jednoho manželství vystoupí v roli něžného i krutého Johana. A dodává, že díky domluvě s Danielem Hrbkem, ředitelem Švandova divadla, se budou Scény z manželského života v Praze pravidelně uvádět právě u Švandů, kde je coby stálý host „doma“.

Právě na výkony známých hereckých osobností sází i zkušená režie Vladimíra Strniska: v úloze Johanovy ženy Marianne uvidíme Michaelu Badinkovou, jako Peter se představí Kamil Halbich (alternovaný Vasilem Fridrichem), Katarinu a Paní Jacobsovou hraje Barbara Lukešová. Podmanivý hlas novinářky Palmové, jenž v inscenaci promlouvá ze záznamu, patří Simoně Stašové: právě ona Mic hala Dlouhého na výtečný text vhodný pro divadelní ztvárnění upozornila. Autorem hudby k představení je Ota Balage.

O své roli Michal Dlouhý říká: „Hraji manžela, který má milenku a zjistí – jako to ve většině podobných případů bývá – že jeho první žena, je ta, kterou opravdu miluje a od které se nedokáže ve svém životě odpojit. Já měl zatím to štěstí, že takhle vypjaté scény ve svém životě opravdu neprožívám. V této hře je ale spousta situací, které zažíváme dnes a denně všichni, a to je myslím i největší devíza tohoto představení.“

A jestli on sám vezme na představení i svou ženu?  „Má žena samozřejmě přijde hned na premiéru! Je vždy přítomna u všech mých premiér. Nebýt jí, tak ani žádné premiéry nejsou! ONA je pilířem všech mých rolí,“ zdůrazňuje Michal Dlouhý.

Víte, že…?

Scény z manželského života známé především jako celovečerní film napsal Ingmar Bergman původně jako šestidílný televizní seriál.  Ten měl obrovský divácký úspěch, jeho následkem však ve švédské populaci citelně stoupla rozvodovost. I ti, kdo dlouho čekali a váhali, se po jeho shlédnutí konečně „rozhoupali“ a rozhodli se svou situaci řešit. Režiséra, který je k tomu inspiroval, si ovšem mnozí diváci pletli s manželskou poradnou: volali mu a chtěli se s ním o svých soukromých problémech radit, takže mu nakonec nezbylo, než si nechat změnit telefonní číslo.

Mnohé filmy Ingmara Bergmana lákaly k jevištnímu zpracování a do svého repertoáru je zařadila divadla na celém světě. Kromě Scén z manželského života (v české premiéře uvedených v roce 1998 v Divadle na Vinohradech) se tak i u nás hrály či se stále hrají například Šepoty a výkřiky, Po zkoušce, Nevěra, Soukromé rozhovory, Fanny a Alexandr či Sarabanda. V posledně jmenovaném titulu se Bergman k postavám Johana a Mariany vrátil, aby se znovu setkali a ohlédli se za vším, čím spolu i bez sebe prošli. Hru inspirovanou Bergmanovými filmy uvedlo nedávno například i Divadlo Na zábradlí pod názvem Persony.

Ingmar Bergman: Scény z manželského života

Osoby a obsazení:

Marianna Michaela Badinková
Johan   Michal Dlouhý
Peter Kamil Halbich / Vasil Fridrich
Katarina a paní Jacobsová   Barbara Lukešová
Paní Palmová, novinářka (hlas ze záznamu) Simona Stašová

Režie Vladimír Strnisko

Překlad Zbyněk Černík
Úprava Vladimír Strnisko
Kostýmy Michaela Červenková
Scéna Adam Pitra
Hudba Ota Balage

www.svandovodivadlo.cz

Délka představení s přestávkou cca 2 hodiny 10 minut

Premiéra: 12. března 2019 ve Švandově divadle,

další reprízy: 30. března a 30. dubna 2019

Magdalena Bičíková    

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Hladová země poblíž Hladové zdi

Záhadná, temná i vtipná hra v Praze na Smíchově. Ve Švandově divadle, jenom kousek od Petřína, který dělí Hladová zeď.

 „Mysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost.“ Právě s tímto podtitulem připravují v pražském Švandově divadle novou inscenaci Hladová země, jejíž premiéra bude 2. března ve Velkém sále. Původní hra dramatika Davida Košťáka (*1991) vznikla přímo pro smíchovskou scénu a její herce. Režisérem je Štěpán Pácl, tvůrce známý výraznou obrazivostí a smyslem pro detail.

Hladová země má být mysteriózním dramatem s prvky thrilleru i tragikomedie. Vypráví o lidech z důlního města, kteří si v touze po nekonečné hojnosti a bezpracném životě nechali podrýt základy svých domů. A své obavy, sny a někdy i své zločiny raději zasunuli kamsi dospod. Jenže nic netrvá věčně, ani oblíbené slavení v místní hospodě. Do města přichází podivný cizinec a z hlubin vyrabované země je slyšet hřmění…

S láskou a beze strachu

„V Košťákově hře je cosi mýtického a živelného. Je v ní cosi záhadného ze skotských detektivek Petera Maye, cosi temného ze skandinávských legend a cosi česky vtipného,“říká o chystané novince režisér Štěpán Pácl, v současnosti kmenový režisér Národního divadla Brno. „Vzniká nový příběh, kde v dunění země volá lidský hlas po lásce. Vyslyší ho ti na povrchu? Nebo se odváží sestoupit dolů, do nitra země zjistit, co zemi schází?,“ naznačuje režisér.

Podle něj jsou hlavními tématem inscenace necitlivost a touha po lásce. „Protože kde není láska, tam je místo pro strach. Inscenaci proto tvoříme tak, aby byla citlivá, plná lásky a beze strachu,“ vysvětluje Štěpán Pácl, který v Hladové zemi pracoval s téměř celým souborem Švandova divadla.

Rovnocenné herecké příležitosti tu tak dostali Andrea Buršová (Markéta), David Punčochář (Starosta), Tomáš Petřík (Richard), Denisa Barešová (v alternaci s Martinou Krátkou v roli Štěpánky), Luboš Veselý (Pavel), Marie Štípková (Lída), Bohdana Pavlíková (Barbora), Petr Buchta (Láďa) a jako host vystoupí Samuel Toman.

V inscenaci se objeví i budoucí posila hereckého ansámblu Filip Březina v úloze Jakuba. Mladý herec známý například z filmu Zlatý podraz nebo televizní trilogie Zahradnictví, o své postavě říká: „Jakub je odstrkovaný jedinec, kterého společnost nebere v potaz. Důvod je prostý a povrchní: v řeči tak trochu zadrhává. Ale jak to tak bývá, je to jedna z nejlaskavějších postav hry, na úkor handicapu to ale nikdo nevidí.“

Člověk bez kořenů, v poryvech větru

„Jako dítě jsem měl strach z neznáma, které se skrývalo pod postelí,“ uvádí autor hry David Košťák. „Tenhle strach ve mně v různých formách přetrvává a přetavuje se i do hry – strach z věcí, jež se noří z minulosti, strach z prázdných míst, které zůstávají tam, odkud bereme,“ uvádí Košťák, pro něhož byl prvním impulsem k napsání hry příběh švédského důlního města Kiruna: město prosperovalo až do chvíle, kdy tamější průmysl narušil statiku budov a všichni obyvatelé museli být evakuováni.

„Jinak jde ale o čirou fikci s výraznými prvky nadpřirozena a vedle obrazu města mě nejvíc inspirovala naše současnost: třeba výrazné osobnosti ve vedení státu, které si nejsou schopny přiznat, že cesta, po níž nás ženou, je slepá, nebo zánik věcí, jemuž všichni jen nečinně přihlížejí,“ vysvětluje David Košťák.

Podle něj je Hladová země především o tom, čím se člověk liší od stromu. „To, co je pod povrchem a nad ním, máme tendenci oddělovat, takže ztrácíme svoje kořeny a hroutíme se při prvním poryvu větru,“ míní autor, který do Švandova divadla od této sezóny nastoupil i jako kmenový dramaturg. Už v roce 2017 tu ale měla ve Studiu premiéru jeho hra Srdce patří za mříže; v příběhu o tom, jak snadné je v dnešní době ztratit lidské srdce, David Košťák důmyslně zachytil téma transplantační turistiky v Číně a také nebezpečí z příklonu k této velmoci.

Drahá pohoda, nesmlouvavé cembalo

Podle dramaturgyně hry Martiny Kinské je Hladová země mimo jiné působivým obrazem společnosti, která si zvykla žít na dluh a na úkor budoucích generací. „V téhle souvislosti se vynořuje i téma zamlčování nepříjemného, nevidění možných rizik, stejně jako vytěsnění a falešný výklad nepohodlné minulosti. Vše se děje pro blahobyt a pro bytí v iluzi ideálu a pohody za každou cenu,“ shrnuje Martina Kinská.

Tvůrčí tým doplňuje Jana Kahounová jako autorka jednoduché, ale důmyslně navržené scény, v níž se z předmětů stávají znaky umožňující pracovat s fantazií diváků.  Návrhářka kostýmů Alena Dziarnovich se inspirovala komunitou jako jednotným organismem městečka a také případem charismatického pastora Jima Jonese, který v roce 1978 více než devíti stům členům své sekty nařídil hromadnou sebevraždu.

Sugestivnost scén podtrhuje zvukový plán a hudba Jakuba Kudláče, živě zahraná cembalisty Jiřinou Dvořákovou a Filipem Dvořákem. „Cembalo, zvláště ve svých molových polohách, má v sobě jakousi emotivní nesmlouvavost, která jako by vyjadřovala, že některé věci platí a vždy platit budou, jakkoli je někdo popírá,“ je přesvědčen režisér Štěpán Pácl.

Košťákova Hladová země je tak dalším z dramatických textů, které vznikly přímo na popud Švandova divadla – scény, jež v posledních letech usiluje o vytváření původních autorských divadelních her. K nim patří například Lámání chleba Josefa Holcmana, Pohřeb až zítra Natálie Kocábové či Trollové mezi námi Barbory Hančilové.

Toto představení si zaslouží diváckou pozornost.

Světová premiéra novinky od jednoho z nejvýraznějších současných mladých českých dramatiků je naplánována na sobotu 2. března ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou na programu 4. a 22. března.

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

DARIA KLIMENTOVÁ na pódiu ŠVANDOVA DIVADLA!

Neváhejte a zajistěte si včas vstupenky na hvězdu českého baletního nebe!

Únorovým hostem pravidelné talkshow Scénické rozhovory ve Švandově divadle v Praze 5, na Smíchově, bude primabalerína, taneční pedagožka a fotografka Daria Klimentová. Těšit se na ni můžete v úterý 19. února od sedmé hodiny večerní!

Daria Klimentová na archivním snímku Evy Smolíkové s Jiřím Vejvodou (bývalým manželem operní pěvkyně Dagmar Peckové)

Od roku 1991 do roku 2014 působila ve všech angažmá jako primabalerína, ať už to bylo v městském baletním souboru Kapského města, ve Skotském baletu nebo v angažmá Anglického národního baletu. V současné době Daria Klimentová vyučuje klasický balet na Royal Ballet School při Royal Opera House v Londýně.

Daria Klimentová

Hlavním tématem večera bude samozřejmě balet, ale otázky se také stočí k fotografování a dalším zajímavým tématům. Ptát se spolu s diváky bude jako vždy David Hrbek.

Kde: Švandovo divadlo na Smíchově, Štefánikova 57, Praha 5

Kdy: 19. 2. 2019 v 19.00

Foto: Eva Smolíková a archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN