Zajímavý kulturní taneční tip na tento týden. Nabízí se v samém srdci Prahy, na Staroměstském náměstí. Jde o pohybově–obrazovou fantazii pod titulem „Paměť kamene“. Již od této středy ve středověkém sklepení Domu U Kamenného zvonu.
Magické sklepení Domu U Kamenného zvonu tento týden roztančí druhá performance ze série „Light Underground“. Návětěvníci se tak mohou – po koronavirové nucené přestávce – vracet na kulturní programy. O nevšední umělecký zážitek se v novém projektu Galerie hlavního města Prahy postarají britská tanečnice a choreografka českého původu Andrea Miltnerová, tanečnice Markéta Jandová a světelný designer Jan Komárek. Na flétnu je doprovodí hudebnice Jana Semerádová. Tato skupina umělců připravila tanečně–světelnou fantazii s názvem „Paměť kamene“. Diváci mohou novinku zhlédnout pouze během tří dnů – 22., 23. a 24. července, pokaždé od 18.00, 18.45 a 19.30 hodin.
„Paměť kamene“ je vizuálně pocitová skladba na téma „tušené životy“. Umělci se jejím prostřednictvím pokusí do prázdného středověkého sklepení navrátit genia loci a rozehrají zde světlo, stíny, zvuk i ticho. Románské a gotické klenby vstoupí do dialogu se současnými uměleckými formami. „Každým místem, na které se podíváme, nějakým způsobem prošel život,“ říkají autoři performance. „Někdo zde byl, zastavil se… narodil se, anebo zemřel. V kamenech je zakletá paměť, která spí, ale může ji na malý okamžik probudit fantazie…
„Light Underground“ je součástí programu „Umění pro město“, který v roce 2020 nově zahrnuje i realizace dočasných intervencí a projektů v pražském veřejném prostoru.
V tom případě čtěte dále… Divadlo Paměti národa rozšiřuje svou působnost. Rozrůstá se do deseti dalších míst.
Divadlo Paměti národa je soubor divadelním způsobem pracující s databází pamětníků klíčových momentů 20. století. Hraje převážně mladým lidem. Nyní se (od podzimu) rozšiřuje do deseti dalších měst České republiky.
Uměleckou vedoucí celého projektu je divadelní režisérka Tamara Pomoriški, která, kromě dalších aktivit, v posledních dvou letech připravuje představení „Paměť jsme my“. To se odehrává na zajímavých místech Prahy (Masarykovo nádraží či Národní knihovna ČR). Praha se tak připojuje k evropským velkoměstům, které tímto způsobem připomínají Mezinárodní den památky holocaustu.
Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity slaví své třicetiny výstavou. Ta zachycuje i dobu koronaviru.
Výstavu s názvem „Tři dekády“ chystá Institut tvůrčí fotografie (ITF) Slezské univerzity v Opavě ke 30. výročí od svého založení. K vidění na ní bude výběr nejlepších snímků studentů i čerstvých absolventů školy, mapujících období let 1990 – 2020. Třeba cyklus „Resonance“, nápaditě a emotivně propojující staré snímky s výstřižky z časopisů. Anebo poutavé skupinové portréty současných českých rodin, tak rozlišných a zároveň tak stejných. Pořadatelem výstavy je Uměleckoprůmyslové museum v Praze, které ji od 19. června do 27. září představí v prostorách kubistického Domu U Černé Matky Boží v Praze. Část expozice stihli v Institutu tvůrčí fotografie (ITF) připravit aktuálně, takže do ní zařadili i fotografie, které vznikly během koronavirové pandemie.
Snímek z oceněného cyklu „Moravské noci“ Pavla Kopřivy
Originalita, rozmanitost, kvalita
Vystavená fotografická díla zachycují rozmanité osobní výpovědi autorů, kde hlavní roli nehraje styl nebo téma. Hlavně osobitost a kvalita fotografií. „Vybírali jsme ty nejlepší práce především současných studentů a absolventů, z nichž mnozí sbírají významná ocenění i v zahraničí,“ říká Vladimír Birgus, dlouholetý vedoucí Institutu tvůrčí fotografie (ITF) v Opavě, který je sám uznávaným fotografem a propagátorem české fotografie po celém světě.
Z fotografického cyklu „Pakul“ Jana Pecháčka
„Je to třeba právě cyklus ,Resonance´. Jeho autorka Krystyna Dul v něm využila staré snímky a výstřižky z časopisů. Ty našla ve svém domě po bývalém majiteli. Propojuje je posléze s vlastními fotografiemi v mnohovrstevnatý celek. Ten vypráví o touhách, emocích a vzpomínkách starého muže, jehož osobně nikdy nepotkala. Na výstavě se objeví také sugestivní barevné portréty Hany Connor a Filipa Jandourka, zachycující bangladéšské venkovany, hledající práci v přelidněné metropoli Dháce. Anebo portréty lidi nejrůznějších společenských vrstev, profesí a životních stylů z polských vesnic od Jacentyho Dedka. Anebo soubor aranžovaných skupinových portrétů ,Náplavy´ od Marka Matuštíka. Ten zachycuje život rodin, které se přestěhovaly z Prahy na venkov do domů se zahradami a bazény. Ještě před několika lety se neznaly, dnes ale společně dojíždějí za prací do města a spolu tráví i volný čas. Inscenovanou fotografii pak reprezentuje třeba Jan Pecháček: ve svém cyklu ,Pakul´ vytvořil reminiscence dob, kdy v pražském Paláci kultury probíhaly monstrózní komunistické sjezdy. Inscenované snímky ukazují absurditu starých časů na zašlé slávě někdejšího paláce,“ líčí Vladimír Birgus.
Vladimír Birgus
Koronavirus v hledáčku
Část expozice, která je zároveň příspěvkem k založení celé Slezské univerzity v Opavě, je podle Birguse velmi aktuální a představuje různé soubory, které vznikly během současné koronavirové pandemie.
Jmenovec slavného operního pěvce Ivo Žídek představuje cyklus snímků „Životy pod rouškou“
„Peter Korček zachycuje v cyklu „Tiché město“ přízračně vylidněné ulice, nákupní centra a nábřeží Bratislavy. Ivo Žídek a Jan Langer v souboru „Životy pod rouškou“ zkombinovali portréty lidí s rouškami s texty ukazujících jejich zážitky ze smutné doby. A Roman Vondrouš ve svých nápaditě komponovaných fotografiích ze současného života v Praze skvěle uplatnil sugestivní hry světel, stínů a barev,“ vysvětluje Birgus.
Prestižní mezinárodní ceny a skvělá reputace
Z Institutu tvůrčí fotografie se během třiceti let pod Birgusovým vedením stala největší česká fotografická katedra s komplexním programem a inspirativními pedagogy, k jakým patří třeba Jindřich Štreit, Pavel Mára, Václav Podestát, Dita Pepe, Josef Moucha, Jiří Siostrzonek, Štěpánka Stein, Tomáš Pospěch nebo Rafał Milach. Studenty z celého světa sem láká výtečné renomé školy, která dnes poskytuje bakalářské, magisterské a doktorské studium a má i akreditace na habilitační řízení a řízení pro jmenování profesorem. Téměř polovina zájemců o studium pochází ze zahraničí, především z nedalekého Polska a Slovenska, ale také třeba z Japonska, Velké Británie anebo z Lucemburska.
Marek Matušik a jeho „Náplavy od Sázavy“
To potvrzují četná významná zahraniční ocenění, která někteří z absolventů za svou tvorbu posbírali. Patří k nim například vítězství na World Press Photo, Leica Oskar Barnack Award, Hasselblad Masters, Grand Prix New York Photography Festival a v dalších prestižních soutěžích. Institut také často pořádá výstavy svých studentů na mezinárodních fotografických festivalech a ve významných muzeích a galeriích.
Expozici „Tři dekády“ s podtitulem „Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě 1990-2020“ doprovází česko-anglický katalog. Součástí expozice jsou také makety autorských knih studentů, příklady teoretických prací a v neposlední řadě i knihy a katalogy, které Institut tvůrčí fotografie vydal nebo na jejichž vydání se podílel. Je mezi nimi i publikace Mariusze Foreckého „Mechanismus“, která byla oceněna jako nejlepší loňská fotografická publikace roku.
Další studentské práce z opavského institutu se představí v listopadu 2020 na Bratislavském hradě v rámci 30. ročníku festivalu „Měsíc fotografie“ a v prosinci téhož roku v galerii Czech Photo Centre v Praze.
„Institut tvůrčí fotografie původně připravil rozsáhlejší jubilejní expozici. Tu chtěl ukázat návštěvníkům už letos v květnu ve všech prostorách Domu umění a dvou galeriích v Opavě. Právě kvůli koronaviru ji ale pořadatelé přeložili na duben příštího roku, a to opět do Opavy. Výstavu doprovodí i mezinárodní setkání českých, slovenských a polských vysokých škol s fotografickým studijním oborem. Tam tedy teprve návštěvníci uvidí kompletně všechny snímky,“ dodává Vladimír Birgus.
„Fragmenty metropole“ z aparátu Romana Vondrouše
Výstava „Tři dekády“ bude otevřena denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Jejími kurátory jsou Vladimír Birgus, Ondřej Durczak a Michał Szalast za ITF a Jan Mlčoch za Uměleckoprůmyslové museum. Architektem výstavy je Dušan Seidl, grafické řešení je dílem Vladimíra Vimra.
Titulní fotografie: z cyklu Petera Korčeka „Tiché město“
Divadlo CPP vypisuje konkurz pro herečky a herce do inscenací pro děti. Chcete hrát ve velkých městech?
Jsme zájezdové divadlo. Naše představení se hrají v Ostravě, Brně, Praze a okolí. Představujeme se i na různých festivalech. Hledáme herce a herečky. Nabízíme možnost alternací. Honorováno! Možné i pro studenty herectví.
Požadujeme:
• spolehlivost, „vyučení v oboru herectví“
• JAMU, DAMU, konzervatoř, VOŠ
•nadšení do divadla
Samozřejmě, pokud je někdo veliký nadšenec divadla, tak se hlásí hned. Ale nebojte se. Zkuste se přihlásit i ti ostatní.
Do vašeho dopisu, prosím, přiložte odborný životopis a aktuální fotografii a vše odešlete na e-mail: divadlocpp@seznam.cz
