Lenka Vagnerova & Company – MAH HUNT
9.12.2016 / 20:00 PONEC /
Lenka Vagnerova & Company – 9.12.2016 / 20:00 PONEC /
Lenka Vagnerova & Company – MAH HUNT
9.12.2016 / 20:00 PONEC /
La Fabrika představuje „Lešanské jesličky“ v podání Lenky Vagnerové a její Company opravdu netradičně. Mimo samotné Lenky Vagnerové má na tom lví podíl i legendární představitel filmového největšího z pierotů, herec a režisér Vladimír Javorský. Mimo režijní a dramaturgické spolupráce zde také netradičně ze záznamu interpretuje (spolu s Karolínou Baranovou) Hrubínův text…
Velkým přínosem pro Lenku Vagnerovou a její Company je konkrétně pro „Lešanské jesličky“ spolupráce s hercem a režisérem Vladimírem Javorským. Ten se na této inscenaci nepodílel pouze režijně, ale podstatnou měrou rovněž dramaturgicky. Více než doprovodnou složkou se stala i hudba osvědčeného divadelního autora Ivana Achera.
Vyznění muziky však není pouze záležitostí samotné kompozice. Živočišnost a dravost ji dodal zpěv uznávané Lenky Dusilové a sóla na akordeon i heligonku Jany Vébrové, jinak známé jako zpívající harmonikářky ze severočeského větrného mlýna.
Nosným prvkem celých „Lešanských jesliček“ je pochopitelně komponovaný a aranžovaný pohyb. Velkou tíhu inscenačních záměrů Lenky Vagnerové na sobě nesou tudíž tanečníci: Andrea Opavská, Fanny Barrouquére, Branislav Bašista, Ivo Sedláček a Michal Heriban. Každý z nich se snaží na jevišti vžít co nejlépe do vizí realizačního týmu, ale výkon Andrey Opavské z nich o nepatrný d ílek ční výše.
Výrazný náboj „Lešanským jesličkám“ dodávají scénografické nápady Anny Vránové, ve spojitosti s kostýmy Michala Heribana i Andrei Vagnerové. Světelný design Michala Kříže má místy i dějotvornou funkci. A v neposlední řadě tentokrát musím zmínit i s celým dílem velmi konvenující a svébytné fotografie Michala Hančovského. Ty tentokrát nejsou, jako často v případě jiných divadel, pouze výtvarně dokumentární záležitostí , ale svým smyslem pro drobnokresbu a vyzdvihnutí detailu rovnocenným výtvarným prvkem celého projektu.
Jelikož se jedná o jevištní provedení básnického díla, nechybí zde ani stylizovaná recitace Hrubínova díla v podání Karolíny Baranové a samého Vladimíra Javorského.
Hodinová inscenace je doslova nabita choreografickými a inscenačními nápady. Jak se samotná iniciátorka, autorka koncepce a spolurežisérka Lenka Vagnerová vyznává, chce předat divákům poselství, jak na ni dříve „Lešanské jesličky“ působily.
Subjektivní ráz celé inscenaci má dodat i deformovaná reprodukce recitovaných pasáží a pravidelný praskot, záměrně připomínající staré ohrané gramofonové desky.
Choreograficky a režijně nelze celé inscenaci nic vytknout. Jednotlivé postavy jsou nejen pohybově, ale i dějově motivicky prokomponovány. Hudba i světelný design umocňují patřičně emoce i zvýrazňují dějovou linku.
Otázka tkví spíše v dramaturgické rovině. Neschází „Lešanským jesličkám“ určitý kontrapunkt jemné venkovské poetiky a nostalgie? Celá inscenace se spíše monotonněji line v tvrdě na dřeň otevřené interpretaci Hrubínova díla.
V hledišti mně tak maně přišlo na mysl v prvním plánu, že v Lešanech je bývalá vojenská základna a nyní vojenské muzeum. Přestože chápu určitou paralelu se zimní náladou, předvánočním časem a silou výpovědi Hrubínovy básně, stále mi tam schází určitá mezipoloha. Kontrast. Nebyla by pro tento styl interpretace třeba vhodnější Hrubínova báseň „Jobova noc“?
Hluboký příběh, překrásná podoba jazyka a poezie plná obrazů mohou být lékem proti za výkonem se řítící podobě světa a připomínkou především lidského rozměru každého z nás
Hluboký příběh, překrásná podoba jazyka, poezie plná obrazů mohou být lékem proti, za výkonem se řítící podobě světa a připomínkou především lidského rozměru každého z nás. Lešanské jesličky ohromují silou prostoty a lidskosti vystupující z Hrubínovy poezie.
Představení o tom, co udrží Marii na tý „modrý kouli“, byť na ní stojí jen palcem jediný nohy, představení hledající pod krunýřem zdání, představení o tom, co dokáže jedna básnička /vločka sněhu/.
„Jdou Josef Padevět se ženou Marií, Marie nechce dát z náruče raneček z peřiny přehozené vlňákem a v něm tiše obíhá krev temnotou tělíčka, které se každým tepem srdce přibližuje ke chvíli, kdy si samo sebe uvědomí a nechá se uchvátit nesmírným a krásným životem s obludami válek, snů a lásky, …“ F rantišek Hrubín, Lešanské jesličky.
Konceptu, dramaturgie a režie představení se ujali choreografka Lenka Vagnerová a herec Vladimír Javorský.
Lenka Vagnerová ve svých autorských představeních klade důraz na preciznost pohybových kvalit a detailů, využívá sílu a dynamiku skupiny a podporuje individuality performerů. Jako tanečnice byla třikrát nominovaná na cenu Thálie.
Vladimír Javorský působil na několika divadelních scénách jak u nás, tak ve Francii. Vedle divadla se věnuje také filmovým rolím – Krajina s nábytkem, Most nebo Poupata, za který v roce 2011 získal cenu Českého lva.
Soubor Lenka Vagnerová & Company se zaměřuje na oblast nonverbálního progresivního tanečního divadla. Inscenace souboru sklidily řadu významných ocenění a nominací u nás i v zahraničí.
Další informace jsou k dispozici na www.lenka-vagnerova.cz
Vstupenky na představení je možné zakoupit v předprodeji na pokladně divadla La Fabrika (Komunardů 30, Praha 7) za 350 Kč (dospělý) a 250 Kč (student), nebo nawww.lafabrika.cz.
Lenka Vagnerová & Company uvede v divadle La Fabrika Praha novou premiéru
24.11.2015 od 19:30 uvede soubor Lenka Vagnerová & Company v divadle La Fabrika Praha novou premiéru projektu s názvem GOSSIP. Choreografka Lenka Vagnerová představí novou inscenaci, kterou nastudovala s mezinárodním týmem šesti performerů. Projekt volně navazuje na předešlou kreaci Sorcerer. Drby, plané řeči, pomluvy, dezinformace či fámy jsou cross-kulturním fenoménem lidstva. Síla a údernost slova vypuštěného ve formě pomluvy má mnohdy větší moc než zbraň. Šíří se velkou rychlostí, nedá se jí bránit, může snadno zranit, diskreditovat, otočit život naruby, a to bez jediného fyzického kontaktu. Drb je rychlejší než světlo a je u nás mnohdy dřív než vznikne. Krmíme jej a deformujeme, potřebujeme jej i zavrhujeme.
Koncept a choreografie: Lenka Vagnerová
Hudba: Ivan Acher
Účinkují: Fanny Barrouquére, Andrea Opavská, Radoslav Piovarči, Branislav Bašista, Michal Heriban, Ivo Sedláček
Scénografie: Jakub Kopecký
Kostýmy: Jakub Kopecký a Jana Morávková
Světelný design: Michal Kříž
Zvukový design: Andrej Jurkovič
Produkce: Andrea Vagnerová
Nastudováno: ve Studiu Alta