ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA už klepe na dveře

ČTP nabídne to nejlepší, co vzniklo za uplynulý rok na české taneční a pohybové scéně. Od 6. do 9. dubna 2017

ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA je za dveřmi!

Letošní ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA se uskuteční 6.–9. dubna 2017 a opět nabídne výběr toho nejzajímavějšího, co vzniklo za uplynulý rok na české taneční a pohybové scéně. ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA (ČTP) se díky svým posledním velmi úspěšným ročníkům etablovala mezi nejvyhledávanější akce svého druhu v Evropě.

„Z nenápadného každoročního festivalu české tvorby se platforma proměnila v hojně navštěvovanou a celosvětově sledovanou akci, jejíž počet zahraničních hostů v roce 2016 poprvé překročil stovku. Úspěch akce není náhodný, odpovídá dynamickému růstu kvality i diverzity české taneční a pohybové scény,říká ředitelka pořádající organizace Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.

Platforma představí celkem devět inscenací vybraných odbornou dramaturgickou radou ze 37 přihlášených děl, která doplní ještě tři speciální uvedenía tradičně vítězná inscenace loňské ČTP. Diváci se mohou těšit na díla Jara Viňarského a Petry Tejnorové, souboru Ve rTeDance navazující na spolupráci s režisérem Jiřím Havelkou, nebo dílo uskupení ME-SA, za které byla tanečnice Martina Hajdyla Lacová nominována na Cenu Thálie 2016. Mezi dalšími uvedenými budou soubory 420PEOPLE, Spitfire CompanyOrchestrem BERG, Cirk La Putyka, uskupení tYhle nebo sólové projekty Terezy Hradilkové a Viktora Černického.

Na podzim loňského roku se již podruhé scházela Divácká porota, která si díky evropskému projektu BeSpectACTive! vyzkoušela obdobu práce dramaturgické rady festivalu. Z jejich výběru vzešla tři díla –Švihla Terezy Hradilkové, L/One of the Seven ME-SY a Andreje Petroviče a Study mladého uskupení Holektiv. I když obě poroty hlasovaly nezávisle na sobě, v letošním roce se svým výběrem prakticky shodují. Dílo Study se odborná dramaturgická rada rozhodla zařadit v rámci sekce „Mladá krev“. Speciálního uvedení se dočká také Svěcení jara zralého tanečníka a experimentujícího choreografa Jiřího Bartovance, které vytv ořil pro a se studenty Konzervatoře Duncan Centre, a dále představení pro děti a mládež, které s profesionálním týmem vytvořila Mirka Eliášová pod názvem Momo.

I letos se bude na závěr platformy oceňovat. Mezinárodní odborná porota rozhodne o cenách v kategoriích Taneční inscenace roku a Tanečník / Tanečnice roku. České členy dramaturgické rady v jury doplní zahraniční osobnosti: Anita van Dolen (NL) zeStadsschouwburg Amsterdam, režisérka a dramaturgyně Maja Hriešik (SK), Bettina Masuch (DE) z tanzhausnrw, Anita Mathieu (FR)z Rencontreschorégraphiquesinternationales de Seine-Saint-Denis a Benjamin Perchet (IE) z Dublin Dance Festiva lu.

Z hlasování diváků pak vzejde vítěz Ceny diváka. Další porota složená z odborníků udělí Cenu za světelný design, kterou zaštiťuje Institut Světelného Designu. V porotě pro světelný design zasedne dvojnásobný kandidát Ceny Jindřicha Chalupeckého, výtvarníkRichard Loskot, světelný designer Vladimír Burian, předsedkyní poroty bud e umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, absolventka oboru scénografie na pražské DAMU a oboru divadelní scéna na Wayne State University v Detroitu Markéta Fantová. Od loňského roku se také uděluje ocenění pro Manažera roku, iniciované panem Jiřím Opělou. Porotu, která rozhodne o jejím letošním vítězi, tvoří průkopník managementu nezávislého tanečního souboru Jiří Opěla, Manažerka roku 2016 Karolína Hejnová a taneční publicistka Jana Návratová.

I letošní doprovodný program nabídne mnoho příležitostí k setkávání, reflexi a diskusím o stavu českého současného tance a pohybového divadla. Již tradičně se uskuteční neformální burza projektů Meet the Artists, která českým umělcům zprostředkovává přímý kontakt se zahraničními i regionálními prezentry. Choreografické fórum pořádané Centrem choreografického rozvoje SE.S.TA se tento rok zaměří na práci s prostorem.

23.ročník se odehraje na osmi pražských scénách – PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Alfred ve dvoře, DOX – Centrum současného umění, Experimentální prostor NoD, Jatka78, Divadlo Duncan Centre a La Fabrika.

Celý festival vyvrcholí v neděli 9.dubna uvedením loňské Taneční inscenace roku, kterou se stalo Odtržení souboru Viliama Dočolomanského Farma v jeskyni, a následným slavnostním vyhlášením cen letošního ročníku.

Program festivalu  naleznete  na: www.tanecniplatforma.cz

Dlužno také dodat, že  přípravy na 29. festival Tanec Praha 2017 právě vrcholí. Festival propukne 28. května a přiveze do Prahy a dalších obcí to nejlepší ze světového tance. Diváci se mohou těšit na umělce z Evropy, Asie, Afriky i Latinské Ameriky. Festival se bude konat až do 28. června. 

I letos se mohou diváci těšit na mimořádná představení, která tancem vyprávějí o světě kolem nás – komentují současnou společenskou situaci, nastavují kritické zrcadlo lhostejnosti, smazávají rozdíly mezi jednotlivými kulturami a v neposlední řadě rovněž přinášejí naději.

Mottem letošního festivalu je „Tancem proti předsudkům!“ TANEC PRAHA 2017 aspiruje svou dramaturgií na prezentaci tanečního a pohybového umění jako způsobu, jak vzdorovat předsudkům a beze slov komentovat, co se týká v dnešním světě nás všech. Bez předsudků a výtvarně nekonvenčně je pojata také letošní kampaň festivalu, která prostřednictvím výrazných čistých ilustrací stylizuje základní myšlenku vybraných představení.

 

 

Katka Kavalírová

Taneční magazín

 

Lešanské jesličky podle Lenky Vagnerové

La Fabrika představuje „Lešanské jesličky“ v podání Lenky Vagnerové a její Company opravdu netradičně. Mimo samotné Lenky Vagnerové má na tom lví podíl i legendární představitel filmového největšího z pierotů, herec a režisér Vladimír Javorský. Mimo režijní a dramaturgické spolupráce zde také netradičně ze záznamu interpretuje (spolu s Karolínou Baranovou) Hrubínův text…

Básnický opus Františka Hrubína „Lešanské jesličky“ byl již filmově, respektive televizně, zpracován roku 1983 režisérem Jiřím Bělkou. Jednalo se však víceméně spíše o klasickou recitaci básně ve stylizovaných kulisách. Koncem letního roku došlo i k premiéře baletně divadelní verze v podání Lenky Vagnerové & Company. Symptomatické pro spolupráci pražských tanečních scén je, že celý program byl nastudován a připraven ve studiu ALTA, ale premiéru měl na nedaleké scéně (pouze tři stanice tramvají daleko) La Fabrika. A věru, tentokrát se může jednat o taneční událost roku 2016.

lesanskejeslicky3

Tanec, muzika i recitace

Velkým přínosem pro Lenku Vagnerovou a její Company je konkrétně pro „Lešanské jesličky“ spolupráce s hercem a režisérem Vladimírem Javorským. Ten se na této inscenaci nepodílel pouze režijně, ale podstatnou měrou rovněž dramaturgicky. Více než doprovodnou složkou se stala i hudba osvědčeného divadelního autora Ivana Achera.

Vyznění muziky však není pouze záležitostí samotné kompozice. Živočišnost a dravost ji dodal zpěv uznávané Lenky Dusilové a sóla na akordeon i heligonku Jany Vébrové, jinak známé jako zpívající harmonikářky ze severočeského větrného mlýna.

Nosným prvkem celých „Lešanských jesliček“ je pochopitelně komponovaný a aranžovaný pohyb. Velkou tíhu inscenačních záměrů Lenky Vagnerové na sobě nesou tudíž tanečníci: Andrea Opavská, Fanny Barrouquére, Branislav Bašista, Ivo Sedláček a Michal Heriban. Každý z nich se snaží na jevišti vžít co nejlépe do vizí realizačního týmu, ale výkon Andrey Opavské z nich o nepatrný d ílek ční výše.

Výrazný náboj „Lešanským jesličkám“ dodávají scénografické nápady Anny Vránové, ve spojitosti s kostýmy Michala Heribana i Andrei Vagnerové. Světelný design Michala Kříže má místy i dějotvornou funkci. A v neposlední řadě tentokrát musím zmínit i s celým dílem velmi konvenující a svébytné fotografie Michala Hančovského. Ty tentokrát nejsou, jako často v případě jiných divadel, pouze výtvarně dokumentární záležitostí , ale svým smyslem pro drobnokresbu a vyzdvihnutí detailu rovnocenným výtvarným prvkem celého projektu.

Jelikož se jedná o jevištní provedení básnického díla, nechybí zde ani stylizovaná recitace Hrubínova díla v podání Karolíny Baranové a samého Vladimíra Javorského.

lesanskejeslicky4

Originálně a subjektivně

Hodinová inscenace je doslova nabita choreografickými a inscenačními nápady. Jak se samotná iniciátorka, autorka koncepce a spolurežisérka Lenka Vagnerová vyznává, chce předat divákům poselství, jak na ni dříve „Lešanské jesličky“ působily.

Subjektivní ráz celé inscenaci má dodat i deformovaná reprodukce recitovaných pasáží a pravidelný praskot, záměrně připomínající staré ohrané gramofonové desky.

Choreograficky a režijně nelze celé inscenaci nic vytknout. Jednotlivé postavy jsou nejen pohybově, ale i dějově motivicky prokomponovány. Hudba i světelný design umocňují patřičně emoce i zvýrazňují dějovou linku.

Otázka tkví spíše v dramaturgické rovině. Neschází „Lešanským jesličkám“ určitý kontrapunkt jemné venkovské poetiky a nostalgie? Celá inscenace se spíše monotonněji line  v tvrdě na dřeň otevřené interpretaci Hrubínova díla.

V hledišti mně tak maně přišlo na mysl v prvním plánu, že v Lešanech je bývalá vojenská základna a nyní vojenské muzeum. Přestože chápu určitou paralelu se zimní náladou, předvánočním časem a silou výpovědi Hrubínovy básně, stále mi tam schází určitá mezipoloha. Kontrast. Nebyla by pro tento styl interpretace třeba vhodnější Hrubínova báseň „Jobova noc“?

lkesanskejeslicky2

Myslím, že inscenace dokázala a prokázala nový a neotřelý autorčin pohled. Jistě vzbudila a ještě vzbudí množství otázek. A tak tomu má v případě uměleckého díla být. Závěrem chci konstatovat, že se mně osobně líbí, jak soubor naplňuje název „Company“. Ačkoli se jedná o prvotřídní sólisty, tak na pódiu dokazují, že jsou plnohotnotným a jednotným týmem.

lesanskejeslicky1

Michal Stein

FOTO: Michal Hančovský (Lenka Vagnerová & Company)

Taneční magazín

La Fabriku zasáhl Virus!

Praha je jednoznačně světovou metropolí kultury. To dokumentuje i nedávná premiéra dánského souboru v pražské La Fabrice. Představení VIRUS se setkalo s neobyčejnou pozorností diváků i médií. Vracíme se k němu krátkým vysvětlujícím textem a několika fotografiemi z premiéry…

Světová premiéra: La Fabriku zasáhl Virus!

V pondělí 17. října proběhla v pražské holešovické LA FABRICE světová premiéra dramatu VIRUS v podání dánské JO STRØMGREN KOMPANI (JSK). Jednalo se o neobyčejné představení plné neočekávaných zvratů, nečekanýc h inscenačních nápadů a neotřelých jevištních inspirací.

virus1

Vlastní drama vychází z premisy, že je celá městská čtvrť ohrožena nebezpečným, neznámým infekčním virem. Všejhermetickými stěnami a vzduchotěsnými poklopy. Uprostřed strachu z rozšíření nákazy se odvíjí vlastní drama. Představeni VIRUS je vlastně obnaženou tanečně-psychologickou sondou do boje o vlastní přežití.

virus2

Žánrově celý jevištní formát kombinuje tanec, pohybové divadlo i činohru mluvící zvláštním, osobitým jazykem a balancuje na pomezí mezi absurdní fantasy a thrillerem s humánním podtextem.

virus4

V premiéře a hned následné repríze v La Fabrice zaujali herci a herečky: VÂNIA DOUTEL VAZ, MIKKEL ARE OLS ENLUND, DAG RUNE a IVAR ÖRN SVERRISSON.

Soubor JO STRØMGREN KOMPANI vznikl roku 1988 v Oslu a jeho domácí scénou je místní Dům norsk opery . Ale často jezdí na zahraniční turné.

Sám Jo Strømgren nedávno inspiroval a vedl český a moravský soubor 420 PEOPLE v baletní variacii n a stolní tenis. Tato inscenace slavila úspěch na festivalu TANEC VALMEZ i na scéně JATKA 78 v Praze.

virus5

JO STRØMGREN KOMPANI (JSK) vystupovala již ve více než padesáti státech světa. A v Praze se premiéra VIRUS opravdu vydařila. O tom svědčí i fotografie z La Fabriky.

vireus6

Michal Stein

Taneční magazín

FOTO: La Fabrika