Štítek: HAMU

ENOLA na houpačce (dějin)

E jako Enola. E jako Eliška. Výrazné memento pro lidstvo jako takové. I pro jednotlivce. A to vše navíc umocňující milieum místa a jeho názvem – STUDIO HRDINŮ.

TANEČNÍ MAGAZÍN se málokdy vrací k již jednou recenzovanému představení. Tentokrát však musíme udělat výjimku. Autorské představení ENOLA Elišky Brtnické jsme navštívili s více než tříletým odstupem od premiéry a zejména v naprosto odlišném divadelním prostoru. A co nás k tomu vedlo? Speciálně to, že ENOLA byla vybrána do prestižní Top 50 Czech Performance Collection.

Jihlavská rodačka, absolventka doktorandského studia z HAMU i dramaturgických studií na prestižní francouzské cirkusové škole CNAC v Châlons-en-Champagne, Eliška Brtnická se sama charakterizuje jako cirkusová umělkyně. Její projekty, jako například EMILY, inspirována dílem Jindřicha Štýrského či spolupráce s Adamem Halašem na projektu LOST dosvědčují, že její akční rádius již překročil pomyslné cirkusové šapitó. Což plně potvrzuje i ENOLA. Rodinné dispozice a talent koneckonců dosvědčuje i bratr Elišky – Vojtěch Brtnický. Již renomovaný fotograf, který se také objevuje i v TANEČNÍM MAGAZÍNU. Ten na představení ENOLA aktivně spolupracuje.

ENOLA je ponurá. Přivítá nás naprosto strohý prostor. Mimo reflektorů se zde neobjevuje jediný divadelní náznak. Pouze rekvizity. Houpačka, velký hrnec plný papírových svitků, hrníček a menší miska, která zprvu může evokovat i nočník s fekáliemi. Nad tím vším kladkové závěsné zařízení s „nekonečnou“ rolí bílého nepopsaného papíru.

ENOLA zdaleka není pouhou akrobatickou exhibicí. Naopak. V úvodní dvacetiminutovce představení zde Brtnická pracuje s prvky stínového divadla, pantomimy, černého divadla (nikoli luminiscenčního!) a výrazového tance. Motiv samotného stínového divadla se – v již obnaženější podobě – vrací i v závěrečné sekvenci představení.

Mimo hlavní aktérky tohoto one woman show se na podobě ENOLY výraznou měrou podepsal hudební skladatel Stanislav Abrahám. Jeho pulsující hudba záměrně polarizující s reálnými zvuky dodává představení nejen celkem tradiční dramatický náboj, ale konkrétně i tempo a švih. Osvětlení Karla Šimka dosvědčuje, že méně někdy znamená více. Zkrátka, exhibice a originalita v rámci light designu, nemusí sloužit k výslednému prospěchu celku.

Na konečné vyznění ENOLY však má vliv celý tvůrčí tým. Bez rozdílu národnosti i profese.

ENOLA má velkou sílu a dopad. Eliška Brtnická v ní dokázala nejen evokovat „japonskou“ atomovou vlnu. Divák si jistě vzpomene na boj princezny Diany proti nášlapným minám. Anebo na „humanitární bombardování“ Jugoslávie?

Jak již výše uvedené potvrzuje, celé představení je nejen náročné fyzicky a koordinačně (nejen pohybově 🙂 ). Také navíc svými odlišnými výrazovými polohami vytváří pro Elišku Brtnickou vpravdě složitou úlohu.

Papír se v jedné z vrcholných scén objevuje mimo cívku, roli. Důležité však je, že mimo roli ani na okamžik během celého večera nebyla hlavní a jediná aktérka!

Důležitou složkou ENOLY je i výtvarný dopad. Nikoli pouze na bázi scény a kostýmního vyznění. Brtnická sama originálně vlasy pomalovává „nedotčený“ papír.

Jedinou výtku bych uvedl k dispozičnímu uspořádání diváckých sedadel. Studio Hrdinů skýtá poměrně strmé hlediště, umožňující exkluzívní vjem. Bohužel, sedadla tentokrát byla nízko a nevyužila tuto možnost. Navíc, pokud před vámi seděl někdo vyšší, museli jste se různě naklánět a stejně vám unikly některé scény na zemi. Sedadla mohla být s většími rozestupy a výš. Obzvlášť, když se nejedná o divadlo detailu… Naopak, scény na houpačce by byly možná i efektnější s větším diváckým odstupem…

Ale to jen pouze spíše pro příště…

ENOLA skutečně stojí za vidění. A zejména za vnímání. Kdo si ji nechce nechat ujít, má nejbližší možnost, pro změnu v prostorách divadla DISK, opět v úterý, tentokrát 11. června, v rámci studia Pražského Quadrriennale 2019.

ENOLA

Koncept, choreografie, interpretace: Eliška Brtnická
Supervize: Stéphanie N’Duhirahe
Hudba: Stanislav Abrahám
Pohybová spolupráce: Minh Hieu Nguyen, Ilona Jäntti, Jana Vrána
Kostým: Yumi Hayashi
Light design: Karel Šimek
Foto: Vojtěch Brtnický
Grafika: Prokop Vondruška
Trailer: Petra Bučková
Produkce: Dagmar Bednáriková
Projekt podpořili: KD Mlejn, Cirqueon, Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha
Zvláštní poděkování: Albin Warette, Denisa Vostrá, divadlo Yarmat, Jan Kohout
Premiéra: 9. 2. 2016 NoD, Praha

Video: Petra Bučková

Foto: Vojtěch Brtnický

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Derniéra „MUD“ a tanečnice MARKÉTA VACOVSKÁ!

Určitě byste si neměli v úterý 16. října nechat uniknout derniéru představení této taneční osobnosti. Máte poslední možnost nepřijít tak o extrémní taneční zážitek!

Pražské Quadriennale, největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie, a Studio Hrdinů spojují své síly. Neklidná performance MUD v podání tanečnice Markéty Vacovské bude uvedena 16. října 2018 od 20.00 ve Studiu Hrdinů. Stylizovaný rituál, který zkoumá podstatu kostýmu a jeho významy, si pohrává s nenápadnou výměnou pozic mezi hercem a divákem i realitou a imaginací.

Performance v koncepci Zuzany Formánkové a Ondřeje Kinského si dala za cíl prozkoumat podstatu kostýmu a významy, které s sebou na divadle může nést. Divadelní kostým se pro autory v režijní spolupráci s uměleckým šéfem Studia Hrdinů Janem Horákem stává samostatným scénickým prvkem, ale i architekturou, která propojuje jak samotného performera, tak i diváka s prostorem. Společně nastiňují jedno z témat blížícího se PQ 2019 – znejistění hranice mezi akcí na scéně a manipulací s divákem. Prostor Studia Hrdinů je sám o sobě vzpomínkou na výstavu Extrémního kostýmu, kterou pro PQ 2011 koncipovala kostýmní výtvarnice Simona Rybáková. Performance „MUD“ ve Studiu Hrdinů je pozvánkou na další ročník Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru.

„Příští ročník Pražského Quadriennale se nebude věnovat jednotlivým částem scénografie odděleně, ale zaměří se naopak na spolupráci umělců a samotný kreativní proces otevřený novým vlivům. Právě díky odvážným krokům tvůrců, kteří se nebojí společně projít neustále se měnící krajinou lidské imaginace, přináší lehce extrémní zážitek performance ,MUD´,“ dodává umělecká ředitelka Pražského Quadriennale Markéta Fantová.

„MUD“ představí 16. října ve Studiu Hrdinů performerka a tanečnice Markéta Vacovská, absolventka katedry pantomimy HAMU a členka souboru Spitfire Company. Za svůj výkon v představení One Step Before The Fall získala na Fringe Festivalu v Edinburghu prestižní ocenění Herald Angel, cenu České taneční platformy 2013 v kategorii Tanečnice roku a Cenu Divadelních novin. Za svůj mimořádný výkon byla také zařazena do širších nominací na Cenu Thálie.

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Skladatel taneční i vážné hudby slaví koncertem

Ten muž v dešti není francouzský herec Philippe Noiret. Na snímku je skladatel Josef Marek, který právě slaví význačné jubileum. A se svým kolegou Jaroslavem Šarounem jej oslaví v pondělí 15. října.

Společnost českých skladatelů, člen AHUV a Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze

Vás zvou

na slavnostní jubilantský koncert

Jaroslav ŠAROUN 75 let a Josef MAREK 70 let

V programu ze skladeb jubilantů účinkují:

Irena Troupová, Petra Vondrová a Vratislav Kříž – zpěv

Tereza Krippnerová, Jaromír Meduna a Jan Meduna – recitace

Lukáš Moťka – trombon

Jan Dušek a Jaroslav Šaroun – klavír

Kdy?

V pondělí 15. října 2018 v 19.30

Galerie – HAMU,

Lichtenštejnský palác,

Malostranské náměstí 13, Praha 1 – Malá Strana

Vstup volný – vstupné dobrovolné

Ke gratulantům se připojuje i

TANEČNÍ MAGAZÍN

Koncert proti totalitě

HAMU připravuje skladby autorů, kteří žili v totalitních režimech

HAMU chystá Koncert proti totalitě, hvězdami budou Pěruška i Vocetková 

Hans Krása, Krysztof Penderecki, Jan Novák a Oldřich František Korte. Díla těchto slavných skladatelů zazní 17. listopadu od 19.30 v Sále Martinů na pražské HAMU na Malostranském náměstí 13, kde se koná Koncert proti totalitě. Skladby autorů, kteří žili v totalitních režimech či byli přímo vystaveni různým formám bezpráví, zde přednesou špičkoví mladí interpreti, studenti a absolventi HAMU, jejich profesoři i hosté z jiných hudebních univerzit.

Hvězdami letošního ročníku budou například houslista Matouš Pěruška a violoncellistka Kristina Vocetková, kteří společně či jako sólisté nebo členové orchestrů vystupují prakticky po celém světě. Spolu s nimi se představí i další výteční umělci z nejmladší interpretační generace. Koncert pořádaný už čtvrtým rokem na Mezinárodní den studenstva, který je zároveň výročím „sametové revoluce“, je už tradičně zdarma, místa je jen potřeba rezervovat předem na protitotalite@gmail.com.

Jak uvádí Irvin Venyš, proděkan HAMU, organizátor akce a rovněž jeden z účinkujících, „Unikátnost koncertu spočívá v tom, že se na něm setkají opravdu ti nejlepší z nejlepších: nejnadějnější současní studenti a jejich profesoři si na půdě své alma mater zahrají s nejúspěšnějšími absolventy, kteří si své vavříny už stihli vydobýt, jsou členy našich i zahraničích filharmonií, držiteli významných cen a podobně. Pokud tedy někoho zajímá, jaké mladé hvězdy na obloze klasické hudby právě vycházejí, měl by se na Koncert proti totalitě urč itě přijít podívat,“ říká Irvin Venyš. Vedle Matouše Pěrušky a Kristiny Vocetkové se tak posluchači mohou těšit například na houslistu Františka Součka, violoncellistu Václava Petra, klavíristu Pavla Zemena (hosta z brněnské JAMU), hobojistku Kamilu Moťkovou, klarinetistu Kiryla Tseliapniou, violisty Adama Pechočiaka a Karla Untermüllera, dirigenta Ondřeje Vrabce a další.

Koncert zahájí Sonáta pro klavír Oldřicha Františka Korteho, následovat bude Tanec pro smyčcové trio Hanse Krásy, K vartet pro klarinet a smyčcové trio Krysztofa Pendereckého a program uzavře dílo Baletti a 9 od Jana Nováka.

Koncert i výstava jako memento

Podle Radky Proškové, zástupkyně pořadatelů, je letošní Koncert proti totalitě nejen oslavou 28. výročí Sametové revoluce, ale také připomínkou svátku Mezinárodní den studentstva, který vznikl po tragických událostech 17. listopadu 1939. „Aby se ne tak dávná historie neopakovala, je třeba neztrácet paměť a uvědomit si, že svoboda, demokracie a obrana lidských práv jsou hodnoty, kterých je zapotřebí si vážit, a v případě nutnosti za ně bojovat. Koncert proti totalitě je také vyjádřením úcty těm, kteří svůj boj nevzdali,“ uvádí Radka Prošková. I proto letos pořadatelé navázali spolupráci s organizací Živá paměť, která pomáhá zlepšovat podmínky života lidem pronásledovaným totalitními režimy, zejména obětem fašismu a nacionálního socialismu za druhé světové války. „Těšíme se, že některé z přeživších přivítáme na koncertě i osobně,“ dodává Radka Prošková.

Koncert doprovází výstava Vzdorovali zlu, která je věnována životu i památce pátera Josefa Toufara, umučeného komunistickým režimem. Výstava instalovaná v Respiriu před Sálem Martinů bude otevřena od 17. 11. do 17. 12. 2017 denně od 10 – 18h, v případě konání koncertů až do 21h. Také na ni je vstup zdarma.

www.hamu.cz

https://www.facebook.com/Prazskeklarinetovedny/

 

 

Magdalena Bičíková

Taneční magazín