Premiéra hry „Kočkožrout“

Provokativní hra o příchodu „cizí krve“

Hru Kočkožrout slavného německého filmaře, dramatika a provokatéra Reinera Wernera Fassbindera (1945-1982), od jehož narození uplyne letos už 75 let, uvede jako svou první premiéru v roce 2020 pražské Švandovo divadlo. V nápadité režii Jana Holce se můžeme těšit na nováčky hereckého souboru Jana Grundmana a Annu Stropnickou i na stálice smíchovské scény Bohdanu Pavlíkovou, Roberta Jaškówa, Andreu Buršovou, Miroslava Hrušku, Davida Punčocháře a hostující Sáru Venclovskou. Premiéra hry, která se na českém jevišti objeví poprvé, je 24. ledna 2020 ve Studiu Švandova divadla.

 

Kočkožrout vypráví o skupince lidí z menšího města, kam přichází pracovat Řek. Nudící se parta zvyklá ubíjet čas klábosením, popíjením a vzájemnými pletkami s nelibostí sleduje, jak námezdní dělník přitahuje nejen jejich zájem, ale také touhy všech místních žen. Příliv čerstvé jižní krve spolu s rostoucím vztekem těch, kteří tu jsou sice doma, ale už bez energie, zájmu i naděje, vytvoří výbušnou směs. Kdo je kořist, kdo vůdce smečky a kdo tak skončí někomu v zubech, není ale vůbec jisté…

„Podobně jako v seriálu Most, i nás v Kočkožroutovi zajímá svět lidí, kteří zůstali žít mimo velká centra. Těch, co šance na vzestup a úspěch dávno vzdali, a místo víry v budoucnost v nich roste pocit křivdy, frustrace a ohrožení. K nenávisti je pak jen krůček,“ říká režisér Jan Holec. Čerstvý umělecký šéf Divadla Petra Bezruče v Ostravě se u Švandů vrací na známou půdu: už dříve tu režíroval povedené inscenace vlastního souboru Spektákl a zahrál si zde také menší roli v dramatu Krakatit.

„Teprve čtyřiadvacetiletý Fassbinder napsal Kočkožrouta v roce 1968, kdy do Německa směřovali první gastartbeitři, což je situace, kterou v jisté obdobě známe i my,“ říká dramaturgyně Martina Kinská. Podle ní hra vypráví o zášti, která vyhřezne na povrch ve chvíli, kdy lidé přicházejí o pocit chabě podepřené důstojnosti, vidinu pohodlí a – byť zdánlivou – životní perspektivu. Ve víru skutečných i domnělých křivd a strachů pak zbývá jediné: najít viníka. A tomu to spočítat…  „Tenhle moment, který se v dramatice a v historii lidstva objevuje s hrůznou pravidelností, Fassbinder velmi působivě a provokativně zobrazil na malém vzorku lidí, z nichž každého člena nejspíš potkáváme denně na ulici, bydlí možná v domě vedle nás a můžeme se jím v jistý okamžik stát i my sami,“ uvádí dramaturgyně.

Přitažlivost ironické, groteskní a nevybíravě ostré inscenace umocňuje scéna Jana Štěpánka, inspirovaná estetikou 60. a 70. let minulého století spolu s typickým koloritem Bavorska: Kočkožrout nás tak přenese do bavorských hor, hospody a střelnice. Z tradičních dirndlů, kožených kalhot a módy 60. let, kdy hra vznikla a byla i poprvé uvedena, vychází také kostýmní výtvarnice Paulina Bočková. Výrazné barvy a siluety vtipně prodchnula provinčním nevkusem a vyhrála si i s oblečením Řeka Jorgose, hlásícího se i ve spodkách ke svým „národním barvám“.

Premiéra je 24. ledna 2020 ve Studiu Švandova divadla, nejbližší reprízy jsou 27. ledna a poté 8., 24. a 25. února 2020. 

 www.svandovodivadlo.cz

Magdalena Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»Na Větrné hůrce«

Román o svobodě, lásce i pomstě. Pohybové stránky inscenace se ujal Radim Vizváry.

Po úspěchu hry Hadry, kosti, kůže, vyprávějící o soužití Jana Wericha s Vladimírem Holanem v jedné vile, připravuje režisér Martin Františák ve Švandově divadle další lákavou novinku. V adaptaci Marie Novákové tu brzy ožije jedno z nejslavnějších děl anglické literatury, román Na Větrné hůrce od Emily Brontë – premiéra stejnojmenné inscenace se chystá 23. listopadu 2019 ve Velkém sále. Hereckému obsazení vévodí Marie Štípková jako Kateřina, v roli rozervance Heathcliffa uvidíme nového člena souboru Jana Grundmana. Na prknech smíchovské scény se poprvé představí i Anna Stropnická: také ona je u Švandů, podobně jako další nováček ansámblu Matěj Anděl, od září ve stálém angažmá.

Ze zkoušek inscenace

 „Ve hře Na Větrné hůrce se setkáme s poryvem vášnivých citů v jejich celé kráse, ale i děsu. Emily Brontë se ve svém románu vzbouřila nepravděpodobné poezii romantismu a protkala ji lidskou krutostí. Díky tomu jsou její postavy ryze současné a nepůsobí jako přízraky minulosti. Uvedení tohoto titulu také vnímám jako gesto – informaci o tom, že na jevišti Švandova divadla budeme chtít vyprávět velké příběhy, které nabízejí kromě neotřelé interpretace i zajímavé příležitosti pro herecký soubor,“ říká Martin Františák, režisér i nový umělecký šéf Švandova divadla, jehož inscenace vynikají výraznou obrazivostí i precizní prací s herci.

V popředí Jan Grundman

Příběh vášně a svobody

Vše začíná tím, že se starý otec rodiny Earnshaw ujme sirotka Heathcliffa. Zatímco jeho syn Hindley vetřelce odmítá, dcera Kateřina ke zvláštnímu chlapci vášnivě přilne. Když však děti dospějí, Kateřina dá přednost konvenčnímu manželství. Zrazený Heathcliff odchází, jeho touha po pomstě ale zasáhne i ty, kteří se dosud nenarodili…

Zleva Petr Buchta, Oskar Hes a Denisa Barešová

Napínavý příběh o velké lásce i velké nenávisti je prvním a jediným románem Emily Brontë. Ve své době vzbudil zájem i pohoršení: rodinná sága o svobodě a spoutanosti, o tlaku společnosti a o kráse volné přírody, zaujala i spisovatelčiným naprosto nekonvenčním pohledem na tehdy typické role mužů a žen. Emily Brontë tu překročila striktně vnímané genderové hranice a naprosto originálně propojila milostný román, psychologické drama a gotický horor,“ vysvětluje dramaturg inscenace David Košťák.

Anna Stropnická

Vedle ústřední dvojice v podání Marie Štípkové (Kateřina) a Jana Grundmana (Heathcliff) se můžeme těšit i na další výrazné postavy. Kateřinu Lintonovou ztvární Denisa Barešová, Anna Stropnická hraje slepě zamilovanou Isabelu. Jako Linton se představí Petr Buchta, dvojroli starého otce Earnshawa a Doktora Kennetha ztvární Matěj Anděl. Edgara Lintona hraje Tomáš Červinek. Marta Dancingerová tu vystoupí jako Francis, v Josefa se promění Tomáš Petřík. V roli Haretona se objeví hostující Jan Mansfeld, v úloze Hindleyho Matěj Nechvátal. Jako chůva Nelly provede diváky celým příběhem Klára Cibulková.

Marie Štípková, tentokrát bosa

Výraznou výtvarnou složkou inspirovanou krásou i syrovostí severských vřesovišť vytvoří scénograf Marek Cpin spolu s kostýmní výtvarnicí Evou Jiřikovskou. O sugestivní hudbu se postará David Smečka, pohybové spolupráce se ujme výtečný mim Radim Vizváry. I jejich tvůrčí vklad podpoří pohled na osazenstvo z Větrné hůrky, lidi zmítané mezi společenskými pouty a volností přírody a často také mezi životem a smrtí.

www.svandovodivadlo.cz

Foto: Jakub Jíra

Magdalena Bičíková 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN