Poetické zrcadlení časem

Absolutně první (a přelomová) recenze TANEČNÍHO MAGAZÍNU z videozáznamu divadelního představení

Dnešní složitá a komplikovaná doba klade nové nároky. Na všechny. I na recenzenty. Takže, pokud – z důvodu koronavirových opatření – zatím nemůžeme do divadelních hledišť, tak se k nám dopraví divadlo jaksi samo, „po sítích“. Přímo do našeho počítače. A nejinak tomu bylo v případě videozáznamu premiéry souboru FysioART s poetickým názvem „Za zrcadlem“.

Bylo poněkud složitější, nebrat záznam jako plnohodnotné filmové dílko. Přece jen, zde nemohly být absolutně vysoké nároky na kameru, střih i další ryze filmové prostředky. Tím nechci v žádném případě vzbuzovat dojem, že tyto jsou slabinou výsledného videa. Spíše nemluví vlastní řečí a jsou zcela a výhradně podřízeny výsledné divadelní stránce. Prostě, jak tomu má u správného záznamu být.

Ačkoli je tato autorská tanečně-pohybovo-loutková hra s prvky černého divadla deklarována jako zejména pro maminky s děvčátky, je ve svém výsledku přístupná všem. I těm starším a plnoletým. Prostě, i dospělým „dětem“, které neopustila hravost a bláznivé myšlení. Beze zbytku tomu nahrává tanečně hravá hudba, hojně využívající Orffovského stylu melodiky a instrumentace. Nadužívání různých bicích hudebních instrumentů místy vhodně evokuje metronom – čili relativitu měření času. Což je významovou osou celé bezmála hodinové inscenace.

Již zmíněná hudební stránka (od Michala Seitla) není pouhým ilustračním podkresem divadelních akcí. Naopak, žene představení dopředu. Občas mu kontrastně nastolí klidovější polohu. Jindy, pro změnu, dodá potřebnou dramatičnost.

Důmyslným, ba téměř geniálním, je pojmenování hlavní role – Anička. Poetická poloha inscenace zcela neomylně evokuje bezmála dvě Aničky. Určitě tu Nezvalovu, se Slaměným Hubertem. A zcela nepochybně také Aničku od Františka Hrubína v zahradě plné květin. Známou několika generacím dětí ze „Špalíčku pohádek“, tak nedostižně ilustrovaným Jiřím Trnkou. Zpravodajská povinnost velí potvrdit, že v „Zrcadle“ se hlavní role ujala i civilním jménem Anička. Příjmením Benháková. A určitě je ji třeba za tuto úlohu pochválit.

Dalších sedmi divadelních rolí se ujali čtyři ženy a jeden muž. Ten, s „fotbalovým“ jménem Filip Novák, svým výkonem nezůstal za ženskou převahou nikterak pozadu. Jedna z účinkujících – formou nepřechylování – nesla mužské příjmení – Helena Urban. A tak jsem si na chvíli připadal jako na komerční televizi Nova. Mezi Emmou Smetanou a Petrou Svobodou. Ale i toto ovšem patří k dnešní exaltované společnosti.

„Zrcadlové“ anebo „hodinové“ (brrrrr to ne, moc zavání „hodinovým hotelem“) představení se vydařilo. Jedině škoda, že jsou pod ním na YouTube zakázány komentáře. Myslím, že by byly převážně a veskrze kladné.

Psáno z videozáznamu představení ze dne 12. 11. 2020, v Městském divadle ve Varnsdorfu. Natočilo: JSvideo.

»Za zrcadlem/ Behind the Mirror«

Obsazení: Anička – Anna Benháková, Mr. Toy/ Pan Hračička – Filip Novák, Mrs. Time/ Paní (svého) času – Helena Urban, Vteřinka – Ester Valtrová, Minutka – Alena Štěpánová

.Autor a režie: Hana Strejčková

Hudba a zvuk: Michal Seitl

Choreografická spolupráce: Anna Benháková

Dramaturgická spolupráce: Kateřina Schwarzová

Výprava, kostýmy: Hana Strejčková

Loutka: Sota Sakuma

Make-up Art: Zuzana Horčičková Maibaumová

Technická spolupráce: Petr Tůma

Kostýmní spolupráce: Filip Novák, Miroslava Kocourková

Světlo: Tomáš Strejček, Jiří Zewll Maleňák

Čas: 57 minut

Poděkování: Zuzana Zajíčková

Fotografie: Ivo Šafus

Produkce: FysioART

Koprodukce: Městské divadlo Varnsdorf

Poděkování: Nová síť

Za laskavé finanční podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha

Foto: Ivo Šafus

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Vánoční zpívání z balkónu

Když nemůže být kultura na vánočních trzích, bude na vánočně vyzdobených balkonech!

Po velmi úspěšném jarním nouzovém „Zpívání z balkónu“ na Bohdalci v Praze 10 se pořadatelé na poslední chvíli rozhoupali a byli zároveň přesvědčeni, aby uspořádali volné pokračování této už vlastně oblíbené akce a tak vzniklo opět trochu netradičně „Vánoční zpívání z balkónu“. Byť to celé tentokráte nejspíše proběhne v bundách a kuliších. Ale za to s vánoční výzdobou avizovaného balkónu. Interpreti opět zazpívají zcela zdarma a to jen proto, aby připomněli, že kultura, byť i v těchto jejích těžkých časech je stále živá a neumřela a že spoluobčanům nejenom Prahy 10 chtějí účinkující zkrátka zazpívat jen pro fajn náladu a budou se snažit i ve 2. vlně nouzového stavu vytvořit i úsměv na jejich tvářích.

Koncert se díky tomu, že se už brzy stmívá bude konat od 15.00 hodin a bude
trvat přibližně hodinu a to v sobotu 12. 12. 2020 a hned následující sobotu
19. 12. 2020.

Koronavirus – Koncert z balkonu a Martin France

A koho, že to publikum může vidět nejenom na balkónu v ulici V dolině 1515/1c, ale ten den vždy též živě na Facebooku? Prostřídají se interpreti:
Marcela Březinová, Natálie Grossová, Martin France, Bohuš Matuš, Jitka
Asterová, Radka Fišarová, Zuza Nová, Magda Malá, Markéta Zehrerová, Zbyněk Fric, Michaela Dolinová, Milan Šatník a další.
Zkrátka, když nemůže být kultura na vánočních trzích, pódiích nebo v
divadlech, jdou letos účinkující za vámi živě z balkónu a na Facebooku a to
opět z Prahy 10.

V současné pohnuté době hlavně zdraví a krásný advent Vám, milí
přátelé, přejí všichni protagonisté

Martin Production

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Popová koleda „Vánoční čas“ DÁŠI ZÁZVŮRKOVÉ

Kouzelná vánoční Praha, sněhové vločky a zachráněný kapr

V nové písničce „Vánoční čas” Dáša Zázvůrková vypráví o kouzelné vánoční Praze, poletujících sněhových vločkách a o jednom zachráněném kaprovi.

„Vánoční čas mám spojený s klasickým shonem, ale taky s obejmutím, s posíláním vánočních pohledů a návštěvami svých nejbližších, na které jsme celý rok neměli čas,” vypráví Dáša Zázvůrková a dodává:

„Náš ,Vánoční čas´ jsme pojali jako příběh o kaprovi, který se odehrává na zasněžené pražské náplavce. Moje kamarádka a skvělá herečka Jitka Sedláčková napsala nádherný, poetický a vtipný text. Původně byl jednou tak dlouhý. Byl opravdu originální, ale jelikož tento song aspiruje na koledu, která se letos bude hrát v rádiích, tak jsme museli záměrně píseň zkrátit.”

O část refrénu se postarala textařka Bára Horáčková a hudbu Dáša napsala společně s Honzou Horáčkem (producent a dvorní bubeník Mekyho Žbirky).

Zpěvačka si přála mít popovější a hlavně veselejší koledu. „Hudba je lék – tato věta mi zní často v uších a kolikrát mě zachránila. V těchto dobách to nikdo nemá lehké, tak doufám, že vás náš Vánoční čas potěší,” říká Dáša Zázvůrková.

VIDEOKLIP:

K písničce měl původně vzniknout animovaný videoklip podle ilustrované postavičky Dáši.

„Přála jsem si, aby holka Dáša se vánočně nadechla jako animovaná figurka a plula si ve videoklipu už v tomto roce. Poněvadž to ale není úplně jednoduchá práce, tak začne žít až v roce 2021. Ale zcela neplánovaně jsme s Dominikou Koronovskou (autorkou ilustrované holky Dáši) natočily na iphone a digitální zrcadlovku klip z vánoční Prahy. Na Mikuláše vznikly tyhle radostné obrázky z kouzelných míst, která mám hodně ráda. Nový svět, Loreta, Náplavka… Vánoční čas je pro lidi, kteří potřebují energii, úsměv na tváři, radostný vhled do našich příbytků a ,ať spojí všechny vánoční duch´, jak zpívám v textu… Po poslechu téhle písničky si přeju, ať jsme na sebe hodní, ať nám je hezky a ať dáme svobodu komukoliv, koho máme rádi,“ uzavírá zpěvačka. Ta, která se momentálně věnuje skládání nových písniček a také hudby k připravovanému filmu „Můžem i s mužem“.

Nadia Koronovská

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kanaďan známý z Třince vyhrál obdobu StarDance

Proč? Protože se odehrávala na ledě.

Letos se čeští televizní diváci rmoutili kvůli odvolání populární taneční soutěže StarDance. Ale ti v Kanadě si užili již šestý ročník její ledové obdoby.

Ještě v minulé sezoně kanadský hokejový útočník třineckých „Ocelářů“ Wojtek Wolski – s partnerkou Meagan Duhamelovou – vyhráli taneční soutěž na ledě „Battle of the Blades“. Nebyl však jediným zahraničním hokejistou někdy hrajícím v Česku, který se této charitativní akce zúčastnil.

Ve velice sledovaném soutěžním programu „Battle of the Blades“ (v překladu „Bitva nožů“) televizní stanice CBC účinkovali mimo jiné dva kanadští hokejisté. Oba si, shodou okolností, během minulé sezony zahráli v české extralize. Akim Aliu sehrál šest zápasů za Litvínov, Wojtek Wolski odehrál třináct duelů v dresu Třince.

„Manželce jsem říkal, že jsem z toho nervóznější než na olympiádě, kde jsem získal bronzovou medaili,“ usmíval se hokejista s polskými kořeny na začátku soutěže. O pár týdnů později, ve čtvrtek 26. listopadu, už se svou spolusoutěžící slavil celkové vítězství.

Wolski a Duhamelová svými suverénně provedenými kreacemi vysoutěžili výhru v hodnotě sto tisíc kanadských dolarů (přibližně 1,69 miliónu korun) pro nadaci „SickKids“. Ta pomáhá dětem s rakovinou i jejich rodinám. „Je to pro mě čest a jsem hrozně rád, že tato částka pomůže potřebným rodinám v boji s jejich těžkými osudy,“ prohlásil Wolski. Navíc, pro něj osobně mělo účinkování v soutěži ještě další aspekt. Ke konci složitého roku 2020 mu vrátilo pozitivní myšlenky. „V březnu mi umřel dědeček, hned potom se manželka nakazila koronavirem. A do třetice pak mému otci diagnostikovali rakovinu,“ jmenoval smutnou bilanci roku. „Být součástí této soutěže a vyhrát pro mě bylo úžasným zážitkem a zkušeností, která mi dost změní život,“ doplnil hokejista.

…se soutěžní partnerkou Megan Duhamelovou a vítěznou trofejí

A jakou měl „taneční šampión“ bilanci na našich kluzištích? Wolski v barvách třineckých „Ocelářů“ opravdu exceloval. Ve třinácti odehraných zápasech nastřílel deset gólů a přidal sedm asistencí. Údajně byl v minulém roce nejštědřeji placeným hráčem v české extralize.

Kromě Wolského a Aliua se v tomto ročníku „Battle of the Blades“ objevili i další slaví hokejisté – Bryan Bickell a Kris Versteeg. Oba vícenásobní vítězové Stanley Cupu s Chicagem. Bickell hrál zde před osmi lety za Znojmo. Nopak Versteeg se před rokem pouze sporadicky objevil v barvách slovenské Nitry.

TANEČNÍ MAGAZÍN