„KLÍČE ODNIKUD“

Nepříliš veselé téma, krásně a vkusně zpracované – takové je nejnovější dílo Petra Zusky

V pondělí 11. března patřilo pražské Fórum Karlín Jihočeskému divadlu. Konkrétně dílu choreografa Petra Zusky „Klíče odnikud“. Petra Zusku našim čtenářům jistě nemusíme představovat. Pouze krátce připomeňme, že během své taneční kariéry vystoupil v baletech klasického repertoáru a především v dílech renomovaných současných tvůrců – Jiřího Kyliána, Pavla Šmoka, Libora Vaculíka, Alvina Aileyho, Gerharda Bohnera, Roberta Northa, Matse Eka, Hanse van Manena, Christophera Bruce, Ohada Naharina, Nacho Duata, Itzika Gallili… Vystupoval v mnoha zemích po celém světě, od roku 2002 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Jako tvůrce má na kontě více než padesát inscenací. Za svou interpretační práci a choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění.

Dílo „Klíče odnikud“ vychází ze Zuskovy osobní zkušenosti. Petr Zuska navštívil jednoho dne prázdný dům svých prarodičů. Ten byl obýván několik posledních desetiletí Zuskovou opuštěnou, schizofrenní tetou, která v něm i v naprosté samotě zemřela. Tato žena byla uzavřena do svého vlastního světa strachu a hrůzy ze všeho okolo, obklopena rejem svých neuspořádaných démonů. A současně kolem ležely svazky pedantně a přesně nadepsaných klíčů. Ale odkud vlastně byly? Celý příběh, který trvá přibližně hodinu a půl, vychází ze vzpomínek a klíčových životních okamžiků této nešťastné ženy.

Tanec, který představuje konec života, skon a určitý přechod mezi jednou dimenzí a druhou, není rozhodně žádné radostné téma. Přesto se Petru Zuskovi podařilo vytvořit dílo, které diváka strhne. Bez hlesu sledujeme příběh, který dotváří bezpochyby dokonale vybraná hudba.

Příběh začíná. Vidíme ženu v černobílých šatech, barvách většinou symbolizujících smrt. Zoufale vybíhá vpřed, ale pak zůstává bezvládně sedět na židli, hlavu sklopenou k jedné straně… Pomalu se otevírají jedny, druhé, třetí dveře… A nakonec vyskočí na scénu, z osmi jasně nasvícených dveří, tanečníci – čtyři muži a čtyři ženy. Otevřou-li se dveře, proud světla proniká na jeviště. Je to snad už světlo z té „druhé strany“?

Tanečníci představují vzpomínky dotyčné ženy, jsou oděni do černých obleků. Také se říká, že po smrti člověk vidí před očima odvíjet se celý svůj životní příběh. Všechno dobré i zlé, co ho potkalo a co udělal. Je snad toto takový příběh? Možná ano…

Na scéně se také objevuje druhá žena (nazvaná jen ONA), rovněž oblečena do černobílých šatů. Představuje patrně matku zesnulé ženy. Možná ji ale můžeme chápat i jako zesnulou samotnou, tedy přesněji její vlastní nesmrtelné „Já“. Ale současně je to také pianistka (Božena Steinerová), interpretující první část klavírního cyklu „Po zarostlém chodníčku“ Leoše Janáčka. Tato skladba vyvěrá z jednoho z nejzoufalejších období skladatelova života, kdy mu vedle profesních „proher“, které prožíval, zemřela jeho jednadvacetiletá dcera Olga. Janáčkova skladba kontrastuje s „Reguiem“ Antonína Dvořáka, které se inscenací také prolíná. Toto dílo pak bylo naopak vytvořeno v době, kdy byl skladatel na vrcholu svých tvůrčích sil a jeho „Requiem“ je spíše velkolepou oslavou Boha. Petr Zuska pečlivě zvažoval, které skladby svým obsahem a náladou odpovídají tématu inscenace. A jejich dramaturgie se povedla. Spojení obou z uvedených hudebních děl je emotivně velmi působivé.

Sledujeme pak dále, jak ONA (tanečnice Julie De Meulemeester) vzpomíná na matku a otce, na své dětství, ale i konflikty s otcem, partnerské konflikty. Až nakonec, kdy se postavy mění ve zlé, zlověstné přízraky bez tváří (tanečníci mají hlavy zahalené do černé) a nebohou ženu ničí. Interpreti vskutku přesvědčivě a mistrně představují vtíravé, děsivé, chmurné myšlenky hlavní postavy.

Julie De Meulemeester podává vynikající výkon, divák s napětím sleduje její taneční pojetí role po celé představení.

Božena Steinerová se stává součástí hlavního děje, možná ztělesňuje pocity zesnulé, možná její příbuzné či její vlastní „Já“. Na konci pak zůstávají obě ženy na pódiu bez známek života.

Velkým kladem inscenace „Klíče odnikud“ je její  přínos nejen pohledem na útrapy a konec jednoho lidského života, ale také na opravdovou krásu a důstojnost. Nic není povrchní, divák je hluboce dojatý. „Klíče odnikud“ bych bez nadsázky označila za mistrovské dílo Petra Zusky.

KLÍČE ODNIKUD

Scénář, režie, choreografie: Petr Zuska

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Petr Zuska, Petr Baštýř

Zvukový design: Zbyněk Perla

 Asistenti choreografa: Béla Kéri Nagy, Zdeněk Mládek

Tančí:  Julie De Meulemeester (ONA), Božena Steinerová (ONA), – Petronela Bogdan, Sebastiano Mazzia, Tereza Szentpéteryová, Ayano Nagamori, Aleš Hanzlík, István Varga, Rosa Maria Pace, Magnum Phillipy (ONI)

Foto: archiv Jihočeského divadla

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Tisícročná včela, tanec i jazz v Horáckém divadle

Na Vysočině to divadelně žije

Divadlu v Jihlavě se daří. I když… Návštěvnost Horáckého divadla Jihlava se za minulou sezónu meziročně mírně snížila. V hledišti usedlo přes 60 000 diváků, asi o 7 000 méně než v roce 2017. Slovy mluvčí divadla Mirky Kvíčalové je to očekávaný výsledek, jelikož divadlo záměrně kvůli své provozní kapacitě snížilo počet představení, některá se nekonala také kvůli zdravotní indispozici herců. Divadlo loni odehrálo 275 představení, vyjelo na devět zájezdů a přijalo pozvání na dva festivaly.

V roce 2018 dostalo naše Horácké divadlo pozvání na Festival pohádek Městských divadel pražských s vánoční hříčkou ,Cesta k Betlému´. Naopak na festival Made in Czechoslovakia do Nitry jsme zavítali s inscenací ,Zapomenuté světlo´,“ řekla Kvíčalová.

Stejně jako v roce 2017 i loni mělo divadlo s devatenácti herci v angažmá devět premiér, sedm na velké a dvě na malé scéně. Mezi loňské premiéry patří také dramatizace románu Petera Jaroše se stejnojmenným názvem „Tisícročná včela“. Derniéra hry je proběhla v těchto dnech. konkrétně 4. března 2019.

PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET v Horáckém divadle v Jihlavě

Divadlo začalo využívat prostor „Zkušebna“, kde se pořádají pohybové a dramatické kurzy pro veřejnost. Zkušebna vznikla díky rekonstrukci asi za 12 milionů korun společně s novým vstupem a divadelní kavárnou v roce 2017. Mezi tradiční akce divadla patří „Pohádkové neděle“, „Pohádkové čtení na schodech“ a „Jazzové večery v divadelním klubu“. V rámci rozmanitých akcí pro veřejnost připravilo v minulé sezóně divadlo jednorázová přestavení či programy na „Den otevřených dveří“ a „Zahájení sezóny“, na akci „Zažít město jinak“, „Urban Game“ a „Noc divadel“.

Zřizovatelem jediné profesionální scény na Vysočině je kraj, který loni poskytl divadlu na úhradu provozních nákladů 39,11 milionů korun, Ministerstvo kultury přispělo částkou dva miliony korun. Jihlavský magistrát dal loni divadlu 500 000 korun v rámci plnění Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Krajem Vysočina a Statutárním městem Jihlava (uzavřeného v prosinci 2015). Většinu těchto peněz divadlo využilo k zaplacení nasvícení fasády divadla. Divadlo celkově zaměstnává 73 lidí.

TANEČNÍ MAGAZÍN přeje Horáckému divadlu další úspěšné sezóny, tituly a množství spokojených diváků.

Foto: archiv divadla

TANEČNÍ MAGAZÍN

Známý soubor Ufftenživot volá o pomoc!

 „Hledáme producenta! Někoho, kdo se bude o tenhle soubor starat a vytvoří mu prostor pro tvorbu. V tomto roce máme naplánované dvě premiéry a získali jsme na ně finance. Nepotřebujeme někoho, kdo nám bude chodit nakupovat věci, ale partnera schopného zároveň administrativy.“

Soubor, respektive duo Ufftenživot volá o pomoc! Hledáme producenta! Někoho, kdo se bude o tenhle soubor starat a vytvoří mu prostor pro tvorbu. V tomto roce máme naplánované dvě premiéry a získali jsme na ně finance.

Práci specifikují : „Nepotřebujeme někoho, kdo nám bude chodit nakupovat věci a dělat sváču, ale někoho kdo to vezme do rukou a pomůže s koordinací zkoušení. Ale i dokáže zpracovat vyúčtování grantu pro MK ČR, MHMP, SFK, městské části, nebo další úřady. Aby vznikla inscenace, je potřeba partnerství – umělec a producent – a teprve z téhle syntézy může něco vzniknout. Nám chybí producent a bez něj nebudeme moci pokračovat – dlouho jsme si mysleli, že můžeme, ale už to fakt nejde.“  

Pokud máte někdo zajem, volejte na Telefon: 7756 48 713  nebo napište na E-mail:  jiriisimek@gmail.com.

Jiří Šimek doplňuje: Co můžeme nabídnout? Peníze, kontakty, které jsme za dobu našeho působení posbírali, příležitost pro seberealizaci (chceme kreativního partnera – ne někoho, kdo bude čekat, až mu řekneme, co má dělat), šanci být u formování nového progresivního souboru a podílet se na vzniku autorských projektů (nejen divadelních), které se věnují aktuálním tématům.“

O souboru komplexně na www.ufftenzivot.cz.

TANEČNÍ MAGAZÍN

Na současný cirkus do MLEJNA!

Kdo je autorem novocirkusové inscenace? Přednáška a workshopy přiblíží nejen tuto otázku od 14. března v pražském kulturním domě ve Stodůlkách. Těšte se na světové lektorky!

Osmý ročník mezinárodního festivalu současného cirkusu FUN FATALE nabídne, vedle celovečerních i kratších sólových inscenací výhradně ženských interpretek, také přednášku přední teoretičky nového cirkusu Veroniky Štefanové. A zejména dva akrobatické workshopy.

V přednášce na téma, „Kdo režíruje cirkus?“, se Veronika Štefanová zaměří na různé novocirkusové projekty, které vznikly v průběhu posledních deseti let v Česku, Evropě nebo Kanadě. Položí si otázky: „Co je cirkusová režie a jak se proměňuje v čase?“ „Kdo je reálně autorem novocirkusové inscenace?“ „Je to režisér, choreograf nebo sám artista?“ Zvláštní pozornost bude věnována českému kontextu, kde se nový cirkus utváří v úzké spolupráci s divadlem a tancem. Po přednášce bude následovat diskuze. Přednáška se uskuteční 14. března 2019 v 19.30 v pražském KD Mlejn.

Sympatická Veronika Štefanová vás uvede do tajů novocirkusových inscenací

Doprovodný program festivalu zahájí 14. března workshop akrobacie na chinese pole pod vedením španělské performerky Gemmy Palomar. Během dvou dnů, věnovaných různým druhům pohybu od šplhání, přes klouzání, až po využití prvků vzdušné akrobacie a tance, se naučíte nejen základní triky ve vzduchu. Ale také tu objevíte možnosti pohybu na divadelním jevišti mimo chinese pole. Dvoudenní workshop se uskuteční 14. března 2019 od 10 do 13 hodin a 17. března 2019 od 14 do 17 hodin v KD Mlejn.

Workshop povede charismatická Gemma Palomar…

Druhý z workshopů bude zaměřen na acro dance a kontorsionistiku. Americká choreografka a akrobatka Julie Bergez v něm předvede zvládnutí základních kotnorsionistických technik a cvičení zaměřená na pohybovou improvizaci. Dvoudenní workshop se uskuteční 16. a 17. března 2019 v KD Mlejn vždy od 10 do 13 hodin. Oba workshopy jsou vhodné pro účastníky na všech úrovních pokročilosti.

…a druhého dne Julia Bergez

Podrobný program festivalu (včetně informací o vstupenkách a  možnostech registrace na workshopy) najedete na www.funfatale.cz

Gemma Palomar v akci

Foto: archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN