Online tisková konference Cirku La Putyka + Jatek78

Co chystají cirkusoví umělci v Jatkách78?

Co chystají Jatka78 a Cirk La Putyka v květnu a červnu?

Online tisková konference souboru CIRK LA PUTYKA & divadla JATKA78 –  ve středu 29. dubna od 20 h na Facebooku souboru a jeho YouTube kanálu:

https://www.facebook.com/cirklaputyka

https://www.youtube.com/user/CirkLaPutyka

Co nového, zajímavého, netradičního připravuje soubor do června? Nový dokument? Premiéry? Netradiční prostory?

S plány Cirku La Putyka Vás seznámí Rosťa Novák ml.  Výhledy pro zbytek divadelní sezóny i sezónu nadcházející představí také ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta.

Neopomeňte také  záznam berlínské inscenace Memories of Fools

Těšíme se na virtuální setkání (a brzy již i na to setkání tváří v tvář).

Jiří Sedlák a Zuzana Hošková 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PETR KOTVALD chystá koncert »Best of … 2020«

Zpěváci se pomalu začínají vracet na scénu

V minulém roce oslavil neuvěřitelnou šedesátku. Dokázal snad zastavit čas? Jak to vlastně dělá, že je pořád v tak výborné formě? „Mám prostě zatím štěstí, že jsou geny a zdraví na mojí straně. Snažím se cítit dobře a šťastný a vědomě si neubližovat,“ prozradil svůj recept na věčné mládí interpret.


O kom je řeč? Řeč je o Petru Kotvaldovi, zpěvákovi, který se na profesionální hudební scéně pohybuje od roku 1980. Na svém kontě má 19 sólových alb. To poslední s názvem LX vyšlo vloni na podzim. Zpěvák točil s mladým týmem a výsledkem je kolekce 12 příjemně a současně znějících skladeb. V těchto dnech Petr natáčí s režisérem Milanem Balekem nový klip k singlu Brejle. Ten bude v pořadí už třetím videem z aktuálního alba.

Petr Kotvald na sebe nezapomenutelně upozornil spolu se Stanislavem Hložkem, jako držitel nejprodávanějšího hitu všech dob Holky z naší školky. A úplně poprvé po boku Hany Zagorové už v roce 1980. Za dobu společných pěti let společně nazpívali, mimo jiných, veleúspěšné skladby Jinak to nejde, Černý páv a multigenerační Můj čas.

Petr Kotvald je ovšem především anketami mnohokrát korunovaný král osmdesátek, diskoték a Diskoslavík – tvůrce jedinečného osobitého hudebního stylu. Dá se říct, že se stylově našel. Sólově baví posluchače svými písněmi od roku 1986 a je neuvěřitelné s jakou neúnavností během své kariéry pravidelně nabízí posluchačům nezapomenutelné hity, které jsou stále rotujícími ve většině českých rádií. Je v tahu, Gejzír, Satelit, Kdekdo je dál, Milujem se čím dál víc, Dej nám sex a Plačky, Mumuland nebo Marilyn a Rosalyn. Navíc je interpretem, který zásadně dbá na jevištní tvar svých písní a tak je se „na co koukat“.

Na sklonku loňského roku Petr uspořádal v  Kongresovém centru velký narozeninový koncert pro své fanoušky, jako poděkování ke svému životnímu jubileu.

Na úspěšný projekt navazuje letos velkým koncertem Best of…2020 v sále Forum Karlin 31. 10. 2020. „Budeme si doufám především konečně beze strachu a obav užívat společnost. Tančit, zpívat a hlavně si užívat vzájemnosti a radosti z možnosti se konečně sejít,“ řekl Petr Kotvald. Čeká diváky nějaké překvapení? „To určitě. Už to, že se koncert koná v tak výlučném prostoru skýtá spoustu možností pro techniku, zvuk i video složky,“ doplnil Kotvald. Připravena je tedy velká hudební, taneční a světelná show.

Vstupenky jsou v předprodejích sítě Ticketportal –  https://www.ticketportal.cz/event/Petr-Kotvald-Best-of-LX

Petr Mráček

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Trutnov ožije novým cirkusem až v září

Desátý jubilejní ročník tradiční akce Cirk-UFF se posouvá

Oblíbený a s nadcházejícím létem vždy spojený mezinárodní festival nového cirkusu se přesouvá z prvního červnového týdne. Tradiční svátek milovníků adrenalinu, euforické zábavy i experimentálního umění Cirk-UFF ovládne Trutnov ve dnech 21. – 27. září.


Součástí letošního ročníku by mělo být rovněž zkoušení a work-in progress česko – australského projektu s pracovním názvem Havel, jehož premiéra byla plánována na Cirk-UFF 2021. České i zahraniční soubory se představí v polyfunkčním divadle Uffo, šapitó stojícím před ním i přímo v ulicích města.

„Lidé jsou na jednu stranu smutní, ale zároveň mají velké pochopení. Je jasné, že i kdybychom festival nyní dělali v třeba minimalizované podobě, lidé by ten Cirk-UFFový zážitek prostě neměli. Česká špička by byla ve své produkci značně omezena, světová by nebyla vůbec,“ říká ředitel a zakladatel Cirk-UFFu Libor Kasík k přesunutí festivalu na září.

„Projekt Havel, který produkujeme společně s Cirkem La Putyka, může znamenat v mezinárodním měřítku hodně. Premiéra je plánována na další ročník a to se nám doufám podaří i tak, teď bychom ale zkoušet nemohli. Proto věřím, že to bude možné v září. Nechci to zakřiknout, ale téma pohledu na život našeho exprezidenta Havla, což je téma nejen české, ale i trutnovské (pivovar, Hrádeček) a samozřejmě i světové, by mohlo plnit přesně to, co považuji nejen v umění za zásadní. Propojovat a spojovat lidi z různých koutů světa a třeba se zcela opačnými názory, a tím zamezit převzetí moci těmi, kteří vyznávají „divide et impera“ (rozděl a panuj),“ dodává Libor Kasík.

Další program bude zveřejněn v následujících týdnech.

Lucie Vurbsová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanec v době koronavirové krize

Zvládne tanec následnou recesi?

Tanečníci a pohyboví umělci nemají ve zvyku si veřejně stěžovat. Možná proto nejsou tolik slyšet a jako jedni z mála nyní nahlas nehořekují nad nastalou krizí. Jsou zvyklí na nízké platy i úplné výpadky v příjmech. Na bolest, stres i brigády mimo obor. Krize je může potkat kdykoli. Vědí, že jejich kariéra je krátká, zranění číhá za rohem a budoucnost je nejistá. Vše balancuje na špičce jako balerína při piruetě. Koronakrize nyní z individuálních příběhů udělala oborovou normu. A tím více než cokoliv jiného odhalila systémové problémy, které bijí na poplach již několik let. Nadační fond pro taneční kariéru se těmto specifikům taneční kariéry věnuje a nyní mapuje dopady nouzového stavu na oblast tance a pohybového umění. Přicházející recesi tanečníci dost možná nezvládnou.

Vyhlášení takzvaného nouzového stavu a s ním související restrikce, zasahující významným způsobem do soukromého i veřejného života, dopadlo na oblast kultury. Ta se ze dne na den téměř zastavila. Nejinak je tomu v případě tance a pohybových umění, kterým se dlouhodobě věnuje Nadační fond pro taneční kariéru (NFTK). Fond od poloviny března postupně mapuje vliv koronakrize na taneční a pohybová umění a vede rozhovory s jednotlivými aktéry. Oblast tance a pohybových umění je značně rozmanitá, a proto se také různí intenzita dopadu nouzového stavu na jednotlivé subdisciplíny, jak přibližuje Jana Návratová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro taneční kariéru:

„Řada tanečníků baletu je ve stálém angažmá v divadle, obvykle zřizovaném, kde mají běžnou zaměstnaneckou smlouvu – i když se také najdou výjimky, jako například v případě Laterny magiky, či operních baletů Národního divadla. Plat tanečníkům baletu tedy úplně nevypadl. Na druhou stranu je zde významný psychický dopad krize – tanečníci jsou zvyklí denně trávit hodiny na tréninkovém sále, večer vystupovat před publikem, být v neustálém fyzickém kontaktu s kolegy. A nyní jsou sami. Jiná je situace na nezávislé scéně, kde naopak většina tanečníků funguje na krátkodobé dohody či jsou OSVČ. Ti ze dne na den přišli o příjmy. Přitom možnost vytvářet rezervy je velice individuální a často hodně obtížná i ze samotné podstaty fungování neziskového sektoru. V tzv. černých divadlech, která jsou soukromá a spolupracují s tanečníky a artisty, je situace ještě komplikovanější. Jejich činnost je totiž závislá na turismu a je možné, že řada z nich se již nevzpamatuje, protože jakýsi nouzový stav pro ně bude platit mnohem déle.

Tomu odpovídají i jednotlivé názory samotných tanečníků. Tanečnice Lucie Drábková, která za sebou má řadu významných a úspěšných projektů, muzikálových rolí či turné s Kanye Westem po Americe, přibližuje nastalou situaci: “Naštěstí jsem měla pracovně dobrý leden a únor, takže mám z čeho žít. Co se týká mých spolupracovníků, ne všichni mají finanční zásoby a někteří byli donuceni hledat práci mimo svůj obor, popřípadě šli na úřad práce a jsou na podpoře.“  O svou situaci se podělil také Václav Kuneš, umělecký šéf taneční company 420PEOPLE a loňský porotce oblíbené taneční soutěže StarDance: „Naši tanečníci jsou hodně aktivní, takže mají snad i nějaký finanční polštář, ale rozhodně ne na dlouho. Záleží také na tom, jaké má kdo zázemí, jestli ho někdo v rodině může podpořit. Je ale strašně důležité mít nějaký časový horizont, kdy se vrátíme k práci. Pokud se bude odsouvat, bude to pro spoustu lidí, včetně mě, opravdu těžké.”

Dopad koronakrize na taneční a pohybová umění, jak upozorňuje Nadační fond pro taneční kariéru, spíše odhaluje křehkost a systémové problémy v pohybovém umění. Pohybová umění (balet, současný tanec, nový cirkus, fyzické divadlo, pantomima) jsou rizikovým povoláním. Fatální zranění může přijít kdykoliv, uměleckou kariéru může zkomplikovat, anebo úplně ukončit. Taneční kariéra je navíc značně limitována věkem a fyzickou kondicí, například tanečníci baletu zpravidla končí do věku 35 let. Běžně nízké odměny za práci v oboru jsou důvodem, proč si řada tanečníků a artistů nemůže vytvořit dostatečný finanční polštář, který by jim pomohl překlenout období rekonvalescence nebo rozjezdu druhé kariéryPro tanečníky a artisty tak může nastat krize podobná té současné téměř kdykoliv, bez ohledu na koronavir. Navíc v případě zranění či ukončení kariéry se bavíme o řádu měsíců až let, po které může tanečník zůstat bez prostředků a trávit čas na pracovním úřadě nebo z nouze vykonávat jinou podhodnocenou práci. Proto Nadační fond pro taneční kariéru navrhuje systémové řešení v podobě specifického spořícího systému, který by současně stavěl na participaci a oborové solidaritě. „Tanečníci, herci fyzického divadla a akrobaté musejí svoje pracovní příležitosti kombinovat z několika projektů a často je doplňovat o pravidelnou pedagogickou činnost a případně práci v komerční eventové sféře nebo i mimo svůj obor, jen aby pokryli svoje životní náklady. Přesto nejsou zvyklí si nahlas stěžovat. A proto toto téma nemá tolik pozornosti, i když je situace tristní,” dodává Návratová.

Těsně před vypuknutím krize se zástupci fondu sešli s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem, aby mu upřesnili situaci, která v tanci a pohybovém umění přetrvává desítky let. Cílem setkání bylo také začlenění tanečníků a artistů do kategorie takzvaných náročných profesí, což se může do budoucna odrazit mj. i na jejich důchodech. Lubomír Zaorálek by tak mohl být první ministr kultury, který konečně dotáhne navrhovaný systém participativního spoření do zdárného konce a uvede jej v život.

Právě aktuální stav nouze by mohl být pro taneční a pohybová umění příležitostí a restartem. Jak uvádí koučka, novinářka a členka správní rady NFTK Jana Bohutínská: „Ukazuje se, že do budoucna bude nutné zásadněji řešit finanční stabilitu lidí pracujících v kultuře. Diverzita příjmů a portfoliová kariéra nemusí být funkčním řešením pro každého. Cílem pro kulturu není vrátit se do stavu před vypuknutím pandemie. Současná situace je spíš příležitost postavit konečně obor na pevnější základy. V nezávislém (nezřizovaném) sektoru není práce na volné noze pokaždé jen osobní volbou. Zaměstnanecká místa v něm totiž prakticky neexistují, neboť finanční situace oboru zaměstnávání neumožňuje ani těm subjektům, které by stálé zaměstnance preferovaly.“ Kvůli tomuto systému však nyní velká část tanečníků a pohybových umělců zůstala bez příjmů a je dokonce možné, že řada z nich nedosáhne na státem nastavené kompenzace: Je možné, že sítem propadnou například individuální umělci, kteří počítali se zapojením do menších uměleckých projektů. Vzhledem k délce trvání omezení v kultuře situaci nevyřeší ani bonus 25 tisíc korun, o který mohou žádat OSVČ. Jde přitom především o to, jak nejen stát, ale třeba také soukromý sektor dokáží v této náročné době podpořit jedinečné talenty a zda se umělkyně a umělci ve své kreativní profesi i do budoucna udrží,“ objasňuje situaci Bohutínská.

Nadační fond celoročně poskytuje odbornou pomoc tanečníkům a spolupracuje s odborníky z oblasti HR, psychologie, financí apod. Jeho dveře jsou otevřené i nyní a tanečníci se mohou na členy fondu kdykoliv obrátit přes info@tanecnikariera.cz . Více informací o službách fondu najdete na tanecnikariera.cz „Chceme více než kdy jindy apelovat na potenciální donátory našeho fondu, aby přispěli na vytváření adekvátních podmínek pro český tanec a jeho tvůrce. Jsme schopni zaručit, že peníze půjdou na přímou podporu talentovaným lidem, kteří si podporu zaslouží a kteří ji opravdu potřebují,“ říká Jana Návratová.

O Nadačním fondu pro taneční kariéru (NFTK) v bodech:
  • NFTK vznikl v roce 2015 a je jedinou organizací v České republice, která aktivně podporuje tanečníky, performery a akrobaty v procesu změny kariéry a přípravy na ni. Buduje systém, který těmto umělcům zajistí adekvátní podmínky v období profesní změny.
  • Fond poskytuje informace a zprostředkovává služby související s rozvojem a změnou kariéry tanečníků a dalších profesionálů z oblasti pohybových umění. Druhým hlavním úkolem NFTK je lobbing a prosazení spořícího programu pro umělce v oboru performing arts.
  • NFTK organizuje vzdělávací programy – semináře, workshopy – šité na míru tanečním profesionálům. Tyto programy jsou zaměřené na rozjezd podnikání, fundraising, osobní PR a další. Organizuje setkání ke sdílení dobré praxe a šíření informací o problematice druhé kariéry na konzervatořích.
  • V roce 2018 fond za svou činnost obdržel prestižní ocenění PEARLE*
  • NFTK je členem mezinárodní sítě tzv. transition center IOTPD (International Organization for the Transition of Professional Dancers)

Web: tanecnikariera.cz

Facebook: @druhakariera

Petra Jansa 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN