Tanec v době koronavirové krize

Zvládne tanec následnou recesi?

Tanečníci a pohyboví umělci nemají ve zvyku si veřejně stěžovat. Možná proto nejsou tolik slyšet a jako jedni z mála nyní nahlas nehořekují nad nastalou krizí. Jsou zvyklí na nízké platy i úplné výpadky v příjmech. Na bolest, stres i brigády mimo obor. Krize je může potkat kdykoli. Vědí, že jejich kariéra je krátká, zranění číhá za rohem a budoucnost je nejistá. Vše balancuje na špičce jako balerína při piruetě. Koronakrize nyní z individuálních příběhů udělala oborovou normu. A tím více než cokoliv jiného odhalila systémové problémy, které bijí na poplach již několik let. Nadační fond pro taneční kariéru se těmto specifikům taneční kariéry věnuje a nyní mapuje dopady nouzového stavu na oblast tance a pohybového umění. Přicházející recesi tanečníci dost možná nezvládnou.

Vyhlášení takzvaného nouzového stavu a s ním související restrikce, zasahující významným způsobem do soukromého i veřejného života, dopadlo na oblast kultury. Ta se ze dne na den téměř zastavila. Nejinak je tomu v případě tance a pohybových umění, kterým se dlouhodobě věnuje Nadační fond pro taneční kariéru (NFTK). Fond od poloviny března postupně mapuje vliv koronakrize na taneční a pohybová umění a vede rozhovory s jednotlivými aktéry. Oblast tance a pohybových umění je značně rozmanitá, a proto se také různí intenzita dopadu nouzového stavu na jednotlivé subdisciplíny, jak přibližuje Jana Návratová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro taneční kariéru:

„Řada tanečníků baletu je ve stálém angažmá v divadle, obvykle zřizovaném, kde mají běžnou zaměstnaneckou smlouvu – i když se také najdou výjimky, jako například v případě Laterny magiky, či operních baletů Národního divadla. Plat tanečníkům baletu tedy úplně nevypadl. Na druhou stranu je zde významný psychický dopad krize – tanečníci jsou zvyklí denně trávit hodiny na tréninkovém sále, večer vystupovat před publikem, být v neustálém fyzickém kontaktu s kolegy. A nyní jsou sami. Jiná je situace na nezávislé scéně, kde naopak většina tanečníků funguje na krátkodobé dohody či jsou OSVČ. Ti ze dne na den přišli o příjmy. Přitom možnost vytvářet rezervy je velice individuální a často hodně obtížná i ze samotné podstaty fungování neziskového sektoru. V tzv. černých divadlech, která jsou soukromá a spolupracují s tanečníky a artisty, je situace ještě komplikovanější. Jejich činnost je totiž závislá na turismu a je možné, že řada z nich se již nevzpamatuje, protože jakýsi nouzový stav pro ně bude platit mnohem déle.

Tomu odpovídají i jednotlivé názory samotných tanečníků. Tanečnice Lucie Drábková, která za sebou má řadu významných a úspěšných projektů, muzikálových rolí či turné s Kanye Westem po Americe, přibližuje nastalou situaci: “Naštěstí jsem měla pracovně dobrý leden a únor, takže mám z čeho žít. Co se týká mých spolupracovníků, ne všichni mají finanční zásoby a někteří byli donuceni hledat práci mimo svůj obor, popřípadě šli na úřad práce a jsou na podpoře.“  O svou situaci se podělil také Václav Kuneš, umělecký šéf taneční company 420PEOPLE a loňský porotce oblíbené taneční soutěže StarDance: „Naši tanečníci jsou hodně aktivní, takže mají snad i nějaký finanční polštář, ale rozhodně ne na dlouho. Záleží také na tom, jaké má kdo zázemí, jestli ho někdo v rodině může podpořit. Je ale strašně důležité mít nějaký časový horizont, kdy se vrátíme k práci. Pokud se bude odsouvat, bude to pro spoustu lidí, včetně mě, opravdu těžké.”

Dopad koronakrize na taneční a pohybová umění, jak upozorňuje Nadační fond pro taneční kariéru, spíše odhaluje křehkost a systémové problémy v pohybovém umění. Pohybová umění (balet, současný tanec, nový cirkus, fyzické divadlo, pantomima) jsou rizikovým povoláním. Fatální zranění může přijít kdykoliv, uměleckou kariéru může zkomplikovat, anebo úplně ukončit. Taneční kariéra je navíc značně limitována věkem a fyzickou kondicí, například tanečníci baletu zpravidla končí do věku 35 let. Běžně nízké odměny za práci v oboru jsou důvodem, proč si řada tanečníků a artistů nemůže vytvořit dostatečný finanční polštář, který by jim pomohl překlenout období rekonvalescence nebo rozjezdu druhé kariéryPro tanečníky a artisty tak může nastat krize podobná té současné téměř kdykoliv, bez ohledu na koronavir. Navíc v případě zranění či ukončení kariéry se bavíme o řádu měsíců až let, po které může tanečník zůstat bez prostředků a trávit čas na pracovním úřadě nebo z nouze vykonávat jinou podhodnocenou práci. Proto Nadační fond pro taneční kariéru navrhuje systémové řešení v podobě specifického spořícího systému, který by současně stavěl na participaci a oborové solidaritě. „Tanečníci, herci fyzického divadla a akrobaté musejí svoje pracovní příležitosti kombinovat z několika projektů a často je doplňovat o pravidelnou pedagogickou činnost a případně práci v komerční eventové sféře nebo i mimo svůj obor, jen aby pokryli svoje životní náklady. Přesto nejsou zvyklí si nahlas stěžovat. A proto toto téma nemá tolik pozornosti, i když je situace tristní,” dodává Návratová.

Těsně před vypuknutím krize se zástupci fondu sešli s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem, aby mu upřesnili situaci, která v tanci a pohybovém umění přetrvává desítky let. Cílem setkání bylo také začlenění tanečníků a artistů do kategorie takzvaných náročných profesí, což se může do budoucna odrazit mj. i na jejich důchodech. Lubomír Zaorálek by tak mohl být první ministr kultury, který konečně dotáhne navrhovaný systém participativního spoření do zdárného konce a uvede jej v život.

Právě aktuální stav nouze by mohl být pro taneční a pohybová umění příležitostí a restartem. Jak uvádí koučka, novinářka a členka správní rady NFTK Jana Bohutínská: „Ukazuje se, že do budoucna bude nutné zásadněji řešit finanční stabilitu lidí pracujících v kultuře. Diverzita příjmů a portfoliová kariéra nemusí být funkčním řešením pro každého. Cílem pro kulturu není vrátit se do stavu před vypuknutím pandemie. Současná situace je spíš příležitost postavit konečně obor na pevnější základy. V nezávislém (nezřizovaném) sektoru není práce na volné noze pokaždé jen osobní volbou. Zaměstnanecká místa v něm totiž prakticky neexistují, neboť finanční situace oboru zaměstnávání neumožňuje ani těm subjektům, které by stálé zaměstnance preferovaly.“ Kvůli tomuto systému však nyní velká část tanečníků a pohybových umělců zůstala bez příjmů a je dokonce možné, že řada z nich nedosáhne na státem nastavené kompenzace: Je možné, že sítem propadnou například individuální umělci, kteří počítali se zapojením do menších uměleckých projektů. Vzhledem k délce trvání omezení v kultuře situaci nevyřeší ani bonus 25 tisíc korun, o který mohou žádat OSVČ. Jde přitom především o to, jak nejen stát, ale třeba také soukromý sektor dokáží v této náročné době podpořit jedinečné talenty a zda se umělkyně a umělci ve své kreativní profesi i do budoucna udrží,“ objasňuje situaci Bohutínská.

Nadační fond celoročně poskytuje odbornou pomoc tanečníkům a spolupracuje s odborníky z oblasti HR, psychologie, financí apod. Jeho dveře jsou otevřené i nyní a tanečníci se mohou na členy fondu kdykoliv obrátit přes info@tanecnikariera.cz . Více informací o službách fondu najdete na tanecnikariera.cz „Chceme více než kdy jindy apelovat na potenciální donátory našeho fondu, aby přispěli na vytváření adekvátních podmínek pro český tanec a jeho tvůrce. Jsme schopni zaručit, že peníze půjdou na přímou podporu talentovaným lidem, kteří si podporu zaslouží a kteří ji opravdu potřebují,“ říká Jana Návratová.

O Nadačním fondu pro taneční kariéru (NFTK) v bodech:
  • NFTK vznikl v roce 2015 a je jedinou organizací v České republice, která aktivně podporuje tanečníky, performery a akrobaty v procesu změny kariéry a přípravy na ni. Buduje systém, který těmto umělcům zajistí adekvátní podmínky v období profesní změny.
  • Fond poskytuje informace a zprostředkovává služby související s rozvojem a změnou kariéry tanečníků a dalších profesionálů z oblasti pohybových umění. Druhým hlavním úkolem NFTK je lobbing a prosazení spořícího programu pro umělce v oboru performing arts.
  • NFTK organizuje vzdělávací programy – semináře, workshopy – šité na míru tanečním profesionálům. Tyto programy jsou zaměřené na rozjezd podnikání, fundraising, osobní PR a další. Organizuje setkání ke sdílení dobré praxe a šíření informací o problematice druhé kariéry na konzervatořích.
  • V roce 2018 fond za svou činnost obdržel prestižní ocenění PEARLE*
  • NFTK je členem mezinárodní sítě tzv. transition center IOTPD (International Organization for the Transition of Professional Dancers)

Web: tanecnikariera.cz

Facebook: @druhakariera

Petra Jansa 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..