Trójanky

O ženách zasažených válkou

Švandovo divadlo uvede Trójanky, inscenaci o ženách zasažených válkou. Původní českou hru inspirovanou antickou předlohou nastudují ukrajinské divadelnice

Inscenaci Trójanky inspirovanou antickými motivy i skutečnými osudy současných žen uvede 27. května v premiéře Studio pražského Švandova divadla. Novou českou hru Davida Košťáka vyprávějící o třech hrdinkách z města Trója, které kvůli válce ztratily domov, nastudovaly ve Švandově divadle ukrajinské divadelnice v čele s režisérkou Annou Turlo. Ta v roce 2021 obdržela grant prezidenta Ukrajiny určený mladým uměleckým talentům. Tři hrdinky s různými povahami i osudy ztvárňuje Anežka Šťastná, Anna Grundmanová a Marie Štípková. Mužský prvek v podobě vítězného řeckého vojáka i boha Dia, vládce Olympu, ztělesňuje Jan Grundman.

Deset let obléhaná Trója je v troskách, její hradby jsou rozbořené. Všichni muži i synové jsou mrtví. Zbyly jen ženy, které odteď musí žít mezi bývalými nepřáteli. První z nich (Anežka Šťastná) je mladá a dychtí po možnostech, které jí může nový svět nabídnout. Druhá (Anna Grundmanová) se stala válečnou kořistí řeckého dobyvatele (Jan Grundman), vraha jejího manžela. Při životě ji drží naděje, že snad jednou znovu spatří svoji odvlečenou dceru. A ta třetí (Marie Štípková) je všem trnem v oku. Není zkroušená ani zbídačená a ranec, jenž tak žárlivě střeží, má dle mínění ostatních plný cenností. Na scénu ale vstupují i bohyně a bohové řeckého Pantheonu. Trpkost střídá dojetí, smutek rozpouští naděje, ale i žert a vtip…

„Když začala v únoru 2022 ruská invaze na Ukrajinu, otevřel jsem Eurípidovy Trojánky. Jenže toto řecké drama vypráví o urozených dámách z královských rodin. Já ale chtěl nechat zaznít hlasy obyčejných žen, jejichž životy válka bezprostředně zasáhla. Odložil jsem proto Eurípida a dal se do psaní vlastního textu,“ říká autor hry a dramaturg Švandova divadla David Košťák. A dodává, že právě Trójankami divadlo jasně vyjadřuje svůj občanský postoj k aktuální válečné agresi.

Díky spolupráci s ukrajinskou režisérkou Annou Turlo pak autor propojil antickou předlohu s osudy reálných žen, které nezávisí na časovém ukotvení. Text pak vystavěl na kontrastu starého a současného světa, což do něj vnáší humor a vtip. „V jednom obraze tak například Trójanky vzpomínají na to, jak krásná Helena Trojská, kvůli níž pak konflikt propukl, vyhrála Miss World a přála si světový mír,“ přibližuje dramatik, který podobnými odkazy a zcizeními téma posunul a odlehčil.

„Osudy tří ženských hrdinek reflektují časté výhrady a předsudky většinové společnosti vůči příchozím obětem války. My se těchto povrchních nálepek snažíme zbavit a nahlédnout za nimi skutečné lidi, s jejichž osudy se může ztotožnit každý z nás,“ doplňuje Košták.

Ženský hlas a pohled z Ukrajiny

V inscenaci zazní v živém podání hereček písně Zuzany Navarové. „Poslouchal jsem tuto hudbu při psaní a měl pocit, že emoci, kterou zprostředkovává, lépe vyjádřit nedovedu. Jsem proto rád, že jsem měl v Zuzaně Navarové – jako muž, který poněkud troufale píše hru o ženském údělu – skrze tyto písně i další spoluautorku,“ říká David Košťák.

Důležité podněty – například motiv mateřství spojený s touhou ochránit své děti – vnesla do Košťákova textu i režisérka Anna Turlo. Pro úspěšnou ukrajinskou divadelnici, jde o její první režii v českém jazyce. „Ráda bych, aby Trojánky promlouvaly o lidskosti. O tom, že jsme všichni silnější, než si myslíme. A že ať jsme jakkoli silní, je dobré mít vedle sebe lidi, kteří nás budou chápat a podporovat i v těch nejtěžších časech,“ říká Anna Turlo, která byla v roce 2019 ve své vlasti nominována také na cenu Kyiv Pectoral za nejlepší režijní debut.

„Velmi stručně řečeno: naše Trójanky jsou ženy postižené válkou, které musí najít způsob, jak nepřestat žít,“ uvádí režisérka. Do Česka přišla měsíc po napadení své vlasti ruskou armádou. Inscenaci tak vnímá i jako příležitost k zamyšlení se nad vlastní zkušeností a k hledání způsobu, jak ji zprostředkovat publiku. „Důležitým momentem je zde pospolitost – vzájemná podpora a pochopení, které různým ženám s podobnou životní zkušeností pomáhá najít i v cizím prostředí ztracený kus jejich domova,“ říká Anna Turlo.

Starý a nový svět  

Režisérka a kulturní manažerka Anna Turlo ke spolupráci přizvala i další talentované divadelnice z Ukrajiny. Všechny tak společně v Trójankách navazují na tradici inscenování antické tragédie a zároveň k publiku promlouvají jazykem současného divadla.

Napětí a současně i propojení mezi starým a novým světem odráží i nadčasová scénografie Ruslany Basenko. Ta zahrnuje i „pískoviště“ – prostor vyplněný hlínou. „Vše ze země vyrůstá a vše se do ní zase vrací. Pískovištěm tak odkazujeme k cykličnosti dějin, ale i k archeologii a ke snaze hrdinek vyhrabat alespoň nějaké pozůstatky ze svého starého života,“ říká Basenko. Oporu v novém prostředí symbolizují dřevěné pilíře se změtí kabelů. Jejich rozplétání je pak podle scénografky v souladu s tím, jak k sobě jednotlivé hrdinky hledají cestu.

Mnohovrstevnaté kostýmy Oleny Zahrebiny jsou inspirovány mimo jiné zdravotnickými a vojenskými materiály, včetně maskovacích sítí. Každá z žen si tak obléká i kus své osobní historie a jejich šaty se proměňují – od brnění až po korzet. „Hlavní složkou kostýmů jsou vzájemně kombinované sítě a lana, které odkazují na pocit z prolínajících se časů a z nekonečného propojení minulých i přítomných událostí,“ vysvětluje Zahrebina. Ta oblečení doplnila výztuhami a ortézami, které si Trójanky hrdě připínají jako vzácné šperky…

Hudbu k inscenaci vytvořil a vybral skladatel a scénograf Martin Šimek. Také on ve svých skladbách kombinuje odkazy na tradiční, lidovou hudbu s industriálními motivy.

Premiéra Trójanek je 27. května, nejbližší volné reprízy jsou 9. a 23. června. Inscenace bude na programu i v nové sezóně od září tohoto roku.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

… David Košťák zapojil do textu i řecké mýty, které události líčily z pohledu žen? Osudy jeho hrdinek tak mohou připomenout například královnu Andromaché, jíž nepřátelé vyrvali syna z náruče. Anebo příběh urozené Bríseovny, konkubíny hrdiny Achilla, který zabil jejího muže. Trójanky jsou však především současnou hrou o ženách s těžko přenositelnou zkušeností války. Košťák je i autorem hry Srdce patří za mříže uváděné ve Studiu Švandova divadla v letech 2017-2021; také zde se věnoval lidským právům a důstojnosti člověka.

… Anna Turlo (31 let) působí i jako manažerka projektu ukrajinského divadla v Praze? Narodila se v Kyjevě a před studiem fakulty divadelních umění na Národní filmové, divadelní a televizní univerzitě absolvovala Národní leteckou univerzitu a ukrajinský Institut pro turismus. Její nejnovější inscenace pro divadlo v Kyjevě, kterou zde uvedla díky grantu prezidenta Ukrajiny určeného pro mladé umělce, se věnovala tématu manipulace vedoucí k volbě diktátora.

… Jan Grundman ztělesňující v Trójankách mužský element účinkoval i v seriálu o kyberšikaně, který získal v roce 2020 mezinárodní cenu Emmy známou jako televizní Oscar? Herec zde vytvořil roli otce, který postupně rozkrývá události vedoucí ke smrti jeho syna.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

5:59 na scéně je nový experiment

Experiment s formátem, buďte u toho

Oživlý podcast ve Vzletu kombinuje žurnalistiku a živé umění. 5:59 na scéně je nový experiment stejnojmenného podcastu serveru Seznam Zprávy a vršovické kulturní křižovatky Vzlet.

V novém projektu 5:59 na scéně ožívají na pódiu skutečné příběhy vyprávěné novináři, dokumentaristy nebo akademiky za doprovodu videa a hudby. Autoři podcastu 5:59, Lenka Kabrhelová a Martin Hůla, spojili své síly s divadelní režisérkou Petrou Tejnorovu a přináší unikátní formát scénického zážitku s novým pohledem na novinařinu a na to, co se kolem nás děje. Dokonalá žánrová a mediální fúze 5:59 na scéně bude mít premiéru 3. a 4. května ve Vzletu. 

 

Projekt 5:59 na scéně je mimořádný formát, který u nás nemá obdoby. Divák si jej může představit jako podcast doplněný animací, ilustracemi, fotografií a živou hudbou. Dramaturgyně Marta Ljubková popisuje nový projekt rovněž jako třírozměrné noviny nebo oživlý časopis, v němž jednotlivé články dostávají scénickou podobu. Na rozdíl od přednášky, diskuze, interview nebo talk show přináší divákům možnost vidět, jak jim zvuk a obraz vzniká doslova pod rukama.

„5:59 na scéně je především velký experiment s formátem. Vycházíme sice z podcastu, ale jde nám hlavně o to, nalézt scénickou formu pro vyprávění příběhů. Lenka Kabrhelová si do studia zve lidi, kteří mají co říct – jsou tu v jistém smyslu vypravěči příběhů. A my jim a jejich příběhům pomáháme vizuální nebo hudební či zvukovou složkou. Diváci mají možnost podívat se analyticky na to, jak příběh vzniká. Celý proces je snímaný živě, což simuluje určitou dokumentárnost. Myslím si, že to bude hodně vtahující forma vyprávění příběhů – žádné „mluvící hlavy“,” přibližuje Ljubková.

V prvním díle 5:59 na scéně promluví novinářka Lenka Kabrhelová se sound designérem Martinem Hůlou o své tvůrčí práci. Na projektu spolupracují mimo jiné s divadelní režisérkou a průkopnicí práce s technologiemi na scéně Petrou Tejnorovou. Lenka Kabrhelová popisuje, jakým způsobem divadelní tým posunuje formu vyprávění na jinou úroveň. Ke slovu se zde dostávají pro podcast nečekané formy vyjadřování – obraz, hudba, video nebo samotný prostor divadelního sálu.

„V podcastu 5:59 jsme zvyklí kromě práce ve studiu vyrážet i do terénu nebo natáčet epizody s publikem. Ještě nikdy jsme ale nepracovali přímo na divadelní scéně. Je to pro nás velké dobrodružství a zároveň velká příležitost posunout se dál – spolupráce s týmem kolem Marty Ljubkové a Petry Tejnorové je pro nás obrovskou inspirací. V podcastu je základem naší práce vyprávění příběhů, nejčastěji formou rozhovoru. Možnost pozorovat, jak s těmito příběhy dál pracují Marta s Petrou a jak se celé dílo skládá dohromady, je pro náš tým fascinující a obohacující,” komentuje spolupráci Kabrhelová.

„Během příprav 5:59 na scéně jsme se inspirovali formátem Pop-Up Magazine, konferencemi TED a Radiolabem, ale v projektu hledáme vlastní lokální verzi jevištního podcastu. Spoléhám se na své divadelní zkušenosti s žánry, jakými jsou live cinema, performance lecture a rozhlasové hry naživo,” doplňuje Petra Tejnorová.

Autoři podcastu uvedou v prvním vydání 5:59 na scéně také několik hostů. Diváci se mohou těšit na novináře Radka Kedroně, který bude vyprávět o trestním stíhání Davida Ratha a pustí několik dosud nezveřejněných odposlechů z jeho korupční kauzy. Režisérka Marta Nováková představí své pátrání po československém orgasmu v odborných gynekologických časopisech předrevoluční éry a novinářka Golnaz Esfandiari bude mluvit o situaci v Íránu. Nenechte si ujít premiéru oživlého podcastu 5:59 na scéně 3. a 4. května ve velkém sále vršovického Vzletu.

Vzlet – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.
Vstupenky na 5:59 na scéně koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová 

pro Taneční magazín

Odkaz

Pozvánka na představení Spielraum Kollektivu

Odkaz, předpremiéra  v rámci festivalu Venušiny dny. Představení se koná v sobotu 29. dubna ve 20:00 ve Venuši ve Švehlovce. 

Babička je ročník 1930. Kdybych inscenovala její pohřeb, rodina by mě pravděpodobně zabila. O smrti se nemluví do té doby, než přijde. A nejlíp ani potom ne. Inscenuji proto raději svůj vlastní pohřeb. Role jsou rozdané. Rakev je moje. Vy jste hosté.

Subjektivní konfrontace příslušnic dvou vzdálených generací jedné rodiny. Dokumentární divadelní projekt věnující se tomu, jaký odkaz zanecháváme pro příští generace. Stěžejní inspirací je dvaadevadesátiletá babička Lindy Straub, její názory a vzpomínky. Žena v domácnosti, dcera komunisty, sousedka Karla Gotta, šéfová, pamětnice války, přistěhovalkyně nebo srdce rodiny? Co si zapamatovat? Mezigenerační dialog Lindy Straub s její babičkou.

Babička nemůže být naživo součástí představení. Spielraum Kollektiv proto experimentuje s možnostmi práce s audiovizuálními nahrávkami, skrze které se babička přes svou nepřítomnost na scéně takřka jedná.

Tématem je čekání na smrt a toho, co po člověku zůstane. Ještě nikdy se za celou známou historii lidstva nestalo, aby takto rozdílné generace s různými zájmy a pohledem na život žily ve stejném období. Rychlý pokrok doby a neustálé změny, kterým jsou všechny generace každodenně vystavovány způsobuje vzájemné nepochopení. Důležitost obyčejného člověka jako odpověď na současné hledání smyslu existence, přínosu jedince. Na hranici mezi přáním a absurdní snahou o pochopení toho, co už není a toho, co bude.

Koncept, performuje: Linda Straub
Režijní spolupráce: Husam Abed
Dramaturgická spolupráce: Tinka Avramová
Pohybová spolupráce: Veronika Knytlová
Scénografie a video: Mathias Straub
Sound design: Myko
Light design: Patrik Sedlák
Animace: Daniela Paseková

Foto: Kamil Košun

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Studio ALTA zahajuje svou první sezónu v nových prostorách v Libni

15. sezóna, počátek nové etapy

Po měsících stěhování z karlínské Invalidovny zahájí Studio ALTA svou patnáctou sezónu. V roce 2023 čeká kulturní centrum počátek nové etapy v prostoru bývalého Panského pivovaru v Libni. Otevření libeňské sezóny proběhne 3. května 2023 od 11 do 23 hodin v rámci celodenního programu Studio ALTA ~~~ Neustále v pohybu / Studio ALTA v Libeňském pivovaru.

Bývalý Pivovar v Libni se stal novým sídlem Studia ALTA již na začátku roku 2023. S přesunem probíhá také crowdfundingová kampaň na rozsáhlou rekonstrukci prostor a bývalý Pivovar se tak začíná pomalu, ale jistě, proměňovat před očima na nové kulturní centrum. Studio ALTA je ale na začátku dlouhé cesty k vybaveným a funkčním prostorům. Květnové otevření proto vnímá spíše jako zahájení první sezóny v Libni než dosažení vysněného cíle.

Čeká nás ještě mnoho práce, připravit prostor, který bude plně zrekonstruovaný a připravený otevřít všechny své dveře pro umělce a veřejnost. Nicméně postupujeme a nabízíme i divákům možnost zažít zajímavý program a nahlédnout do procesu příprav.” poznamenává výkonná ředitelka Studia ALTA Lída Vacková. Naše patnáctá sezóna se bude odehrávat v Libni, v nových prostorách a okolí, ale také u našich partnerských organizací v Praze a regionech. Pokračovat budeme i v prezentaci českého nezávislého umění v zahraničí.”

V rámci otevíracího programu 3. května se mohou návštěvníci a návštěvnice těšit na hravé a kreativní programy pro děti, performance, divadelní představení, a nakonec i speciální večerní událost. Vrcholem zahajovacího programu je party performance ALTALICIOUS (participující umělci: David Králík, Jaro Viňarský, Helena Arenbergerová, Jitka Čechová, Zdenka Brungot Sviteková, Tomáš Janypka, Martina Hajdyla Lacová, Johana Pocková, Sabina Bočková, Eva Priečková a Jana Maroušková), která bude třpytivou taneční událostí. Studio ALTA rozvibruje a rozzáří v obklopení známých jmen taneční a divadelní scény, která jsou Studiu ALTA dlouhodobě blízká. Vstupné na celou akci je zdarma.

Květnová akce zahájí programově pestrou sezónu, která bude postupně oživovat prostor bývalého Pivovaru a jeho okolí. V programu sezóny 2023 navazuje Studio ALTA na úspěšný program, který realizovalo v Invalidovně. V květnu například uvede v pražské premiéře novou inscenaci WHOMAN souboru Ufftenživot a Studia ALTA, audiovizuální performance BADMAN od Nely H. Kornetové, čerstvě oceněné performerky divadelní cenou Thálie či performance Vnorená slovenské formace Odivo, ve které se vystřídají tři různé osobnosti české taneční scény.

Pomozte nám vaším příspěvkem vybudovat nový kulturní prostor v Libni.

Přispět můžete na www.donio.cz/studio-alta. Děkujeme!

Valentýna Šatrová

pro Taneční magazín