LETNÍ LETNÁ opět zabodovala

Koncem léta se Taneční magazín účastnil mnoha vystoupení festivalu Letní Letná, jemuž patřil bezmála druhá polovina letošního srpna i začátek září. Poohlédněte se s námi za nejlepšími projekty.

Již čtrnáctý ročník festivalu „LETNÍ LETNÁ“ přinesl do Prahy dobrou náladu, jedinečné domácí i zahraniční vystupující… Ale také: množství akrobatického, klaunského, ale i čím dál více divadelnického a muzikálového umění. A co dále? Stále více programů a atrakcí pro ty nejmenší, neboť to koneckonců ke správnému cirkusovému umění patří.

Tento článek nechce hodnotit, zda umělecky kvalitnější byl „vousatý“ kanadský Cirque Alfonse se svým představením „Barbu“ anebo belgický Collectif Malunés se svou výraznou troškou do mlýna pod názvem „Forever happily…“? Anebo španělský Escarlata Circus s titulem „Devoris Causa“? Popřípadě představení „Kolaps“ od domácího Losers Cirque Company? Či dětské „Kyklopky“ od divadelního dua s půvabným názvem KaKá? Anebo mezinárodní projekt „Bestiárium“?

 

Nic nelze – na úkor jiného – vyzdvihovat! Všichni zúčastnění přinesli na LETNÍ LETNOU originalitu, vlastní styl a pohled, entuziasmus a zdravý náboj. To vše, jak je tomu po třináct let ostatně pravidelně na konci prázdnin zvykem, přineslo do Prahy, konkrétně její sedmé městské části, opravdu velký a málokde opakovatelný dárek pro diváky.

 

Na čtrnácté LETNÍ LETNÉ toho bylo k vidění opravdu mnoho. A až na výjimky protentokrát i přálo všem – účinkujícím, pořadatelům a zejména divákům – počasí. Přeháněk bylo letos opravdu minimálně. A pokud už nějaké přišly, tak se (věrny svému jménu) zase rychle přehnaly pryč.

 

Velký zájem těch nejmenších si právem vybojovali zdravotní klauni. Tento bohulibý projekt dostal letos na Letné zelenou a patřil mu i jeden srpnový víkend. Děti si pochvalovaly – kromě samotných představeních – řadu výtvarných dílniček, originální taxík s kozou i netradiční bazárek. A mnoho a mnoho dalšího.

 

Speciálně náš TANEČNÍ MAGAZÍN uvítal výbornou spolupráci s tiskovou manažerkou festivalu Lucií Čunderlíkovou. Nic pro ni nebylo složité ani neřešitelné. Drobně vzniklé problémy vždy vyřídila k všestranné spokojenosti. Navíc s úsměvy a v pohodě, bez zbytečných stresů. Řekněte si možná, že by mělo jít o samozřejmost. Žel, není tak tomu vždy a všude…

Všichni diváci uvítali i kvalitní zázemí. Rozličnou nabídku pochutin a pitiva ve stáncích. Od tradičních burgerů, přes grilované makrely, netradiční vietnamské burgery, originální francouzské sladké, slané i kyselé palačinky, nevídanou úpravu sýrů raklette až po vpravdě netradiční rolovanou zmrzlinu. Mezi tím, co se prolévá hrdlem vévodil pražský pivařský hegemon – pivovar Staropramen. Z jeho produkce byly i ovocné cidery a řada nealkoholických nápojů. A co si pochválíte po dobrém jídle a pití? No přece – dostatečné množství toalet! Což LETNÍ LETNÉ také ani omylem nechybělo.

A jelikož LETNÍ LETNÉ nechybělo snad vůbec nic, nezbývá než se jen těšit na příští „půljubilejní“ patnáctý ročník.

Foto: LETNÍ LETNÁ

Michal STEIN

TANEČNÍ MAGAZÍN

Letní Letná a děti

Pražská Letná se stala už kdysi symbolem pražského fotbalu. Původně na ní sídlila obě pražská „S“ – Sparta i Slávie. V poslední době se stala i symbolem divadla a cirkusového umění na festivalu LETNÍ LETNÁ. Co letos nabídl dětem?

Když jsem jel tramvají na dětské představení letošního festivalu LETNÍ LETNÁ „Kyklopci“, tak tramvaj zastavila před stadionem fotbalové Sparty a dlouze zvonila. Jakoby chtěla probudit zdejší fotbalové hvězdy poněkud ospaleji startující sezónu. A bylo to symbolické – divadlo na které jsem jel se jmenovalo jako věhlasný brazilský fotbalista – KAKÁ!

Kyklopci i s otci

Divadlo, které se jmenuje stejně jako nezapomenutelný brazilský borec fotbalových trávníků, tvoří dvě absolventky „loutkárny“ DAMU Štěpánka Vanická a Jana Kollertová.

Pro děti od tří let věku si tentokrát připravili milou férii s loutkami. Přenesli jsme se s nimi do světa fantaskních Kyklopců. Trochu nemotorných, poněkud udivených, ale kouzelně živelných a pořádně bláznivých. Až tak trochu „cákle praštěných“.

To vše v autorském představení plném písniček, břitce vypointovaných scének a bláznivých akcí. Děti se nenásilnou formou naučily titulní píseň. Pravda, ty menší pouze její refrénový slogan, ale i tak to pro ně určitě stálo za to. Koneckonců, bavily se i doprovázející maminky či babičky. A kupodivu i hodně tatínků!

Kyklopci“ byli milou parafrází na současné muzikály. A jemně parodickou formou jejich některé méně podařené „exempláře“ i mile shazovali. Písničky měly melodické nápady. Dobré slogany v textech a hlavně – dokázaly oslovit už diváky od tří let.

Pouze bych měl menší výtku k poněkud dlouhému úvodu do děje. Tak trochu připomínal pověstné úvody „Cimrmanů“. A třeba dotaz do nejmladšího přeškolního publika, zda není „emočně netečné“ trochu oslovoval přece jen poněkud starší cílovou skupinu.

Celé bezmála hodinové představení zvládly obě herečky, režisérky, dramaturgyně i producentky brilantně. Velkou měrou jim k tomu pomohla i originální výtvarná spolupráce Světlany Khalecké.

Pro úplnost musím dodat, že „Kyklopci“ vznikly i díky podpoře Hlávkovy nadace.

Andělská pírka

Když si dám do mobilního jazyku psaní SMS jméno „Vanda“ nejdříve mi tam naskočí slovo „Tanec“. V případě herečky Vandy Hybnerové by to spíš mělo být slovo „pantomima“.

LETNÍ LETNÁ představila Vandu spolu s přední tanečnicí, performerkou a současně mimkou Lucií Kašiárovou (také ještě ředitelkou studia ALTA). Obě vystupující se dokážou na scéně skvěle doplňovat, ale rovněž patřičně a potřebně odbourávat, když je toho třeba.

Na celém autorském projektu je cítit silný vliv Vandina otce – legendárního Borise Hybnera. To nikterak ve zlém. Naopak, Vanda jeho dopad na práci na „Angelkách“ nepopírá a hlásí se k ní.

Lucia Kašiárová se v této, pro ni, méně obvyklé poloze cítí jako ryba ve vodě. Není pouhou „nosičkou vody“, naopak. Řadu gagů Kašiárová iniciuje či ty Hybnerové dovádí k překvapivým pointám.

Nikterak náročná, ale působivě hravá scéna s dvěma stylizovanými popelnicemi a obrovskými dveřmi pochází z autorské dílny Michala Kábeleho a Hynka Dřízhala. Obě interpretky andělů v neforemných oranžových kostýmech s masívními černými křídly na zádech se v ní plně realizují.

Toto představení zákonitě nemusí být určeno pouze nejmladším dětem. Děti si z něj odnášely pošimrané bránice od smíchu a pírka z andělských křídel obou hlavních protagonistek. A ti starší? Impulsy k zamyšlení. Hravou náladu. A vesměs dobré pocity.

Angelky patřily k tomu nejlepšímu, co dětská nabídka LETNÍ LETNÉ 2017 přinesla. Samotný festival toho – mimo divadelních představení – pro děti přinášel daleko více. Rozpustilé výtvarné kreativní dílničky. Dětské taxi s kozou. Netradiční „rolovanou“ zmrzlinu – a samozřejmě spoustu neopakovatelných zážitků. Jen tak dál.

Foto: LETNÍ LETNÁ

Michal STEIN

 

TANEČNÍ MAGAZÍN

Jubilejní rezidence SE.S.TA

V pražském divadle ALTA i v Národní galerii se prezentovali, pod křídly sdružení SE.S:TA, noví choreografové i další zájemci o tanec a divadelní pohyb na již tradiční choreografické rezidenci.

Již jubilejní desátá rezidence choreografů s koučinkem od centra choreografického rozvoje SE.S.TA proběhla na sklonku srpna převážně v pražském holešovickém divadelním a volnočasovém centru ALTA. Byla podpořena Ministerstvem kultury, Hlavním městem Praha a pražskou městkou částí Praha 7.

Program probíhal převážně v ALTÉ, ale rovněž v prostorách Národní galerie, kde se urodilo hned několik smysluplných projektů.

Účastnice i účastníci uvítali účast předních erudovaných českých i zahraničních lektorů.

Náš TANEČNÍ MAGAZÍN navštívil zajímavý diskusní kulatý stůl i následný workshop. Nás zaujal především entuziasmus přednášejících i frekventantů. A klobouk dolů před jednou z účastnic, která cyklus rezidence absolvovala s amputovanou nohou!

S velkým zájmem se setkaly dílny a cvičení Jeana-Christopha Parého. Ale i dalších lektorů.

Nedílnou součástí programu v ALTĚ byla i retrospektivní výstavka fotografií a dokumentů z devíti předešlých choreografických rezidencí.

Celá jubilejní choreografická rezidence vyvrcholila závěrečnou prezentací nových projektů WORK IN PROGRESS. Bylo se opravdu na co dívat a zároveň gejzír nápadů nabádal k přemýšlení a hledání nových souvislostí.

Foto: SE.S.TA

TANEČNÍ MAGAZÍN