PETR BATĚK – sám i mezi svými

Herec a hudebník Petr Batěk poslal do světa třetí sbírku básní, jejíž výtěžek jde na konto napadeného florbalisty Radka Zelinky. Kmotry se staly známé osobnosti.

Mezi svými rýmy“ – tak se jmenuje již v pořadí třetí sbírka básní Petra Baťka. Herce, který působí v Národním divadle, na chebské či kladenské scéně a momentálně dotáčí hlavní roli v novém seriálu Tomáše Magnuska „Čechovi“. Křest publikace se uskutečnil na první jarní den v Národní kavárně v Praze, kterou během její historie navštěvovala celá řada významných osobností – od Václava Havla, přes Jaroslava Seiferta, Karla Čapka, Jana Wericha i T. G. Masaryka.

Herečka Kristýna Janáčková křtí sbírku Petra Baťka, za účasti plejády slavných osobností

Křest se konal za účasti známých osobností. Rolí kmotrů se ujali herečka Kristýna Janáčková a herci Ladislav Frej, Ladislav Županič, Roman Štabrňák, režisér, producent a také předseda Obce spisovatelů ČR Tomáš Magnusek a filmař a režisér (například 13. komnat na ČT) Patrik Ulrich. Nechyběl ani hudebník, saxofonista Felix Slováček, který během křtu zahrál dvě skladby. Kniha se nepolévala, ale křtila se nastříhanými papírky s jednotlivými verši.

Mužská sestava kmotrů s autorem

Petr Batěk není jen hercem, ale také hudebníkem, moderátorem, ale i básníkem. Po sbírkách veršů „Ona má křídla“ a „Výkřik motýla“, poslal do světa „Mezi svými rýmy“.

Ta knížka je úplně jiná, doslova svítí. Je bílá s černobílými ilustracemi od skvělé výtvarnice černobílých obrazů ,jedním tahem’ Michaely Žemličkové, jejíž obraz T. G. Masaryka teď nyní visí v Českém domě v USA a díla od ní má řada osobností… Jsou to nádherné, křehké kresby, které se skvěle propojují s mými básničkami. Mám z toho velkou radost, zvláště proto, že se povedlo dát dohromady publikaci, která má ještě charitativní rozměr,” prozradil Petr Batěk.

Část výtěžku směřuje na konkrétní pomoc, a sice mladému florbalistovi z Kadaně Radku Zelinkovi. Ten se vloni v listopadu, zcela náhodou a bez svého zavinění stal na ulici v Plzni obětí brutálního napadení agresivních útočníků z Ukrajiny. Jeden z nich ho zákeřně třikrát bodl  zezadu do boku. Mladý nadějný sportovec pak několik dní bojoval na ARO o život. Boj vyhrál, ale s trvalými následky, přišel o část nohy. S osudem se však díky obrovské podpoře kolegů spoluhráčů, přátel, rodiny a přítelkyně pere statečně. Před nedávnem byl propuštěn z nemocnice a pokouší se zapojit do běžného života.

Zleva postižený florbalista Radek Zelinka a autor sbírky herec, muzikant a spisovatel Petr Batěk

Já to nevzdávám. Stalo se to a život jde dál, musí. Jsem rád, že mám kolem sebe tak skvělé lidi a moc děkuji za to, že si Petr Batěk a jeho přátelé vybrali právě mě a touto nádhernou knihou se rozhodli mi pomoct. Moc si toho vážím,” svěřil se velmi skromně Radek Zelinka, který na křest dorazil s partnerkou a manažerem florbalového klubu DDM Kati Kadaň. Kromě knihy dostal k svátku, který ten den slavil, také speciální a ve světě unikátní krystalové víno a od Michaely Žemličkové, která je i autorkou návrhu etiket vín Jarmila, také originál kresby, kterou si sám vybral.

Já jsem dostala v minulosti pár žádostí o to, zda bych někomu ilustrovala sbírku básní. S úctou jsem vždy odmítla, ale Petrovi jsem neuměla říct ne. Ty verše jsou totiž tak krásné, křehké a je to něco s čím se sama sbližuji, co sama cítím a když jsem ho poznala i lidsky, nemohla jinak. Jsem za to moc ráda, zvláště, když tím mohu ještě jakkoli pomoci tak úžasnému a statečnému člověku, jakým Radek Zelinka je. Pro mě je ctí, že jsem něčeho takového součástí,” doplnila výtvarnice Michaela Žemličková.

Kniha „Mezi svými rýmy“ je výjimečná i po nakladatelské stránce. „Když jsme se s Petrem Baťkem poprvé nad jeho nápadem potkali, tak jsem mu zcela otevřeně řekl: Já se vydáváním veršů příliš nezabývám, ani nejsem žádným znalcem. Když jsem pak ty jeho básničky viděl a dostal jsem i tu výtvarnou část od paní Žemličkové, řekl jsem okamžitě – ano, jdeme do toho! A také proto, že publikace má ten charakter přímé pomoci. Jsme moc rádi, že můžeme být s kolegy u něčeho tak hezkého, jako tato sbírka básní je, a ještě užitečného, podotkl Pavel Mészáros z vydavatelství AOS Publishing, které nedávno vydalo knihu poslední Werichovy hospodyně Evy Tůmové – A taky jsem vařila u Werichů“ a na příští týden připravuje vydání publikace k 50 výroční první Československé Popelky s názvem „Popelka & spol.“.

Každý, kdo si knihu Petra Baťka Mezi svými rýmy zakoupí, například přes e-shop vydavatelství nebo v sítích prodejen knihkupectví, přispěje na již zmíněného mladého handicapovaného sportovce. Objednávat knihu básní lze přímo na e-shopu vydavatelství: http://aos-knihy.cz/kniha/mezi-svymi-rymy/ Ti, kteří si ji touto formou zakoupí, ji dostanou také od autora podepsanou.

Foto: Jaroslav Hauer

René Kekely

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Noc divadel 2018

Prohlídky zákulisí, představení, workshopy, setkání s herci

Noc divadel 2018 zveřejňuje program: nabídne prohlídky zákulisí, představení, workshopy i setkání s herci

Třetí listopadová sobota bude opět patřit Noci divadel, která právě zveřejnila svůj kompletní program. V letošním roce termín vychází symbolicky na 17. listopadu 2018, což ve spojení s mnoha historickými výročí, která si připomínáme, určilo i téma letošního ročníku: Česko-slovenská divadelní spolupráce. V ČR se zapojí přes 100 divadel, která nabídnou představení, noční prohlídky, setkání s herci, divadelní dílny či performance. Vstup na Noc divadel je opět zdarma či za symbolické vstupné. 

Letošní program Noci divadel je opět velmi nabitý: přes 500 událostí, více než 100 institucí a přes 30 zapojených českých měst. Detailní programy jednotlivých divadel jsou k dispozici na www.nocdivadel.cz. Na většinu akcí je třeba předchozí registrace. Proto organizátoři doporučují návštěvníkům naplánovat si program v předstihu. „Už šestým rokem jsme součástí tohoto velkého divadelního svátku. V rámci celoevropského projektu European Theatre Night je dokonce česká Noc divadel tou nejnavštěvovanější. Velmi mne těší, že u nás přes 50 tisíc lidí každoročně třetí listopadovou sobotu najde cestu do divadla,“ říká Pavla Petrová, ředitelka Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU).

Mnoho divadel se nechalo inspirovat letošním tématem Česko-slovenské divadelní spolupráce. Pražské divadlo DISK se rozhodlo na jeden večer vytvořit malé soukromé Československo. U vstupu bude pro návštěvníky přichystán startovací balíček pro občana nového Československa. Ti se pak mohou těšit např. na hodiny slovenského jazyka, dabingový workshop, přednášku o slovenském divadle či koncert, na kterém uslyší ty nejznámější československé hity. Divadlo NoD chystá autorskou inscenaci Se lvem na prsou, která reflektuje 100 let česko-slovenské hokejové republiky. Městské divadlo Kladno připravuje interaktivní „oživlé“ muzeum československé historie či hudebně-literární pásmo „Kavárna československá“. Brněnská Husa na provázku organizuje tematické prohlídky zákulisí s herci. Divadlo Polárka chystá večerní program na téma Českoslovenští spisovatelé. Divadlo loutek Ostrava se pro tento večer vymění s Bábkovým divadlem Košice a uvítá představení O rytierovi bez koňa. Pro nejmladší návštěvníky proto připravili i česko-slovenský slovníček. Národní divadlo v Praze nabídne prohlídku archivů, zákulisí Stavovského div adla a sídla Činohry Národního divadla, při které návštěvníci objeví sklep i půdu starobylého Anenského kláštera. Koordinátor české Noci divadel Institut umění – Divadelní ústav (IDU), v jehož sídle (Celetná 17, Praha 1) bude od 14 do 20 hodin otevřené infocentrum, si připravil program pro děti: speciální bojovku, která připomene česko-slovenské legendy, a workshop, kde si děti vyrobí vlastní cameru obscuru. Divadlo v Řeznické chystá promítání dokumentárního filmu Olgy Sommerové České studentské revolty. Po filmu bude následovat debata s režisérkou na téma současné úlohy médií a jejich vlivu. Palác Akropolis ožije ve všech svých zákoutích sedmihodinovým hudebním pásmem plným koncertů, přednášek a workshopů.

Kompletní program jednotlivých divadel je zveřejněn na www.nocdivadel.cz a aktuální informace jsou k dispozici také na facebookové stránce Noc divadel.

 

Eliška Míkovcová

pro Taneční magazín

Portréty elit současného tance

Tanečník Václav Kuneš a autor fotografií Jakub Sobotka zahájí výstavu Performers v Národním divadle

PERFORMERS v NONĚ

 

 Kavárnu NONA, Národní 1393/4, 110 00 Nové Město,  ozdobí portréty elit současného tance. Výstavu PERFORMERS zahájí autor fotografického cyklu Jakub Sobotka a tanečník Václav Kuneš.

Od 13. listopadu budou v kavárně Nové scény Národního divadla viset netradiční portréty významných českých a zahraničních tanečníků. Autorem cyklus černobílých fotografií je  valašský fotograf Jakub Sobotka. Společně s autorem zahájí výstavu ředitelka mezinárodního festivalu TANECVALMEZ Milada Borovičková a jeden z portrétovaných umělců – Václav Kuneš, zakladatel tanečního souboru 420PEOPLE, aktuální  porotce StarDance.

Portréty zachycují tanečníky v  pohybu, v civilu a v nadživotní velikosti: „Jde mi o to, aby se člověk před objektivem otevřel, odložil masku, byl sám sebou. Proto nefotím tanečníky v kostýmech, ale v jejich oblíbeném oblečení, bez make-upu a nechávám jim volnost,“ vysvětluje fotograf. S tím souvisí také černobílá stylizace portrétů. „Povznáší běžnou fotku z denního života do abstraktního světa. Profily tanečníků získávají na síle, kráse a atmosféře,“ dodává Sobotka.

Stěny divadelní kavárny roztančí celkem 22 osobností taneční tvorby. Především tanečníci významných českých souborů současného tance – 420PEOPLE, DEKKADANCERS, ND3, Burki&Com, ale také zahraniční hvězdy. Jsou mezi nimi portréty členů norské Jo Strømgren Kompani nebo francouzských tanečníků kolem choreografa Kadera Attou. Všechny umělce spojuje to, že vystupovali na festivalu TANECVALMEZ, jehož dvorním fotografem je Sobotka už 11 let. A právě tam se v něm probudil zájem o portrétování tanečníků – sledoval jejich přípravy a soustředění v zákulisí, a rozhodl se zachytit jejich civilní tvář.

Cyklus začal vznikat roku 2015, kdy festival TANECVALMEZ spolupracoval se soubory 420PEOPLE a Jo Strømgren Kompani na přípravě české premiéry norské choreografie Taneční pocta ping-pongu. Při té příležitosti se Jakub Sobotka dostal do intenzivnější a bližší komunikace s českými a norskými tanečníky. Od té doby portrétoval přes 40 umělců.

Výstava potrvá od 13. listopadu 2018 do 12. ledna 2019

MgAMilada Borovičková,    Bc. Bára Sobotková     

pro Taneční magazín                                                     

MICHAIL BARYŠNIKOV v Praze

Idol mnoha ženských srdcí, tanečník Michail Baryšnikov, přednášel verše svého přítele Josifa Brodského, nositele Nobelovy ceny

Mezinárodní divadelní festival „Pražské křižovatky“, který je věnován politickému a divadelnímu odkazu Václava Havla, přinesl  v říjnu 2018 do Prahy představení „Brodskij/Baryšnikov.

Pražské křižovatky“ potvrdily svou pozici výjimečného festivalu, na jehož programu se střetává jak progresivní činohra Národního divadla, tak i další mezižánrové projekty. Festival oživil veškeré prostory Nové scény.


Generální zkouška inscenace  „Brodskij/Baryšnikov proběhla  5. října ve Stavovském divadle, premiéra pak 6. října v téže budově. Idol mnoha ženských srdcí Michail Baryšnikov tentokrát  příliš netancoval, viděli jsme ho v poněkud atypické roli – přednášel verše (v ruském jazyce, s českými titulky).

Baryšnikov započal hvězdnou kariéru v tehdejším Leningradě (Kirov Ballet). V  roce 1974 odešel do  New Yorku, kde se stal hlavním tanečníkem v American Ballet Theatre (ABT). O čtyři roky později přešel do New York City Ballet, kde pracoval s Georgem Balanchinem a Jeromem Robbinsem. O další rok později se stal uměleckým ředitelem ABT, kde během následující dekády vychoval novou generaci tanečníků a choreografů. V letech 1990–2002 působil jako ředitel a tanečník ve White Oak Dance Project – spolu s choreografem Markem Morrisem se tak významně podíleli na rozvoji amerického moderního tance.

Jako herec účinkoval v projektech na Broadwayi i off-Broadwayi, hrál ve filmech i v televizi. Za svou kariéru získal řadu nominací a cen (nominace na cenu Tony a cena Drama za „Proměnu“, nominace na Oscara za „Nový začátek!“).

Z jeho dalších projektů lze jmenovat například „Forbidden Christmas or The Doctor and the Patient“, „Beckett Shorts“, „In Paris“, „Man in a Case“, „The Old Woman a Letter to a Man“.

V současné době je na turné s inscenací „Brodskij/Baryšnikov“, kterou režíroval Alvis Hermanis,  autor prvotního nápadu této inscenace a současně její režisér. Premiéra této inscenace proběhla 15. října 2015 v Novém divadle v Rize.

Alvise Hermanise  nedávno zařadil švýcarský časopis pro umění a kulturu DU Magazine mezi nejvlivnější divadelní režiséry posledního desetiletí.V současné době Hermanis spolupracuje s významnými evropskými divadly (vídeňský Burgtheater, Schaubühne v Berlíně, Kammerspiele v Mnichově, Schauspielhaus v Curychu, Teatro alla Scala v Miláně, Opéra National de Paris, Staatsoper im Schiller Theater v Berlíně, Wiener Staatsoper a La Monnaie Brussels).

Od roku 2012 Alvis Hermanis režíruje opery na Salzburger Festspiele. Mezi jeho operní inscenace patří třeba Il Trovatore s Plácidem Domingem a Annou Netrebko (2014) či La Damnation de Faust s Jonasem Kaufmanem v Opéra National de Paris (2015).

Hermanisovy inscenace byly k vidění na nejdůležitějších divadelních festivalech od Avignonu po Edinburgh a projely více než čtyřicítku zemí. Je držitelem řady ocenění (Evropská cena New Theatre Realities, Stanislavského cena, Zlatá maska, Nestroyova cena a další).

Sólová inscenace  „Brodskij/Baryšnikov“, kterou diváci mohli v Praze zhlédnout, je založená na básních nositele Nobelovy ceny Josifa Brodského. Michail Baryšnikov, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších  tanečníků své doby, recituje procítěně  výmluvné, poněkud smutné verše svého životního přítele. Verše jsou naplněny bolestným poznáním života a nasloucháme zřejmě  člověku, jehož  životní dráha se už chýlí ke konci.  Snad se ani nedá  mluvit o podzimu života, ale spíše o nadcházející zimě… Představení určitě není určeno  pro ty, kteří se jdou  pouze bavit anebo hledají  povrchní podívanou. Ve svých sedmdesáti letech Baryšnikov ještě stále  ukazuje statnou postavu, která je  samý  hrající  sval, což  by mu záviděl i mnohý mladý chlapec. Během jedné z mála (tanečních?) póz, které Baryšnikov během představení přece jen předvede,  stále vidíme, jak se roky tance vtiskly do jeho  těla.

Scénu tvoří salónek, kam se  Baryšnikov sem tam uchýlí a je-li třeba, videoprojekce rozzáří salónek (například růžemi) a my se ocitáme ve zcela jiném, snovém světě (anebo už na druhém břehu?).  Občas  tu zajiskří prskavky, chvílemi je salonek osvícený a jindy zas ve tmě.  devadesáti minutové představení je poměrně těžké  na pochopení, divák musí dávat dobrý pozor, aby mu neunikal smysl veršů. V tomto velmi náročném představení. Baryšnikov dokázal nejen to, že perfektně přednáší, právě tak perfektně jako tančíval, ale i to, že se nebojí  ztvárnit těžké,  zádumčivé myšlenky.  Mnohý člověk by se jistě zalekl a zřejmě by mu tyto verše  ani „nesedly“ na míru, ale Baryšnikov je i zde  nepřekonatelný.

Inscenace nabízí emocionální cestu do básníkových hlubin a není lepšího interpreta než je právě Michail Baryšnikov. Nezbývá nám než smeknout hlubokou poklonu. 

 Foto: Janis Deinats

Text: Eva Smolíková, Pražské křižovatky

TANEČNÍ MAGAZÍN