„Fo(u)r One“, „Chvilka POEzie“ a „Elixír“

Pražský komorní balet a Balet Praha Junior streamují choreografie na internetové Mall.tv. Představí se zde i zmíněný Balet Praha Junior a Jiří Lábus!

Pražský komorní balet zpřístupní divákům v pátek 26. února 2021 od 17.00 na internetové televizi Mall.tv tři choreografie: sólo „Fo(u)r One“ Petra Zusky, taneční grotesku „Chvilka POEzie“ Marka Svobodníka a ve spolupráci s Baletem Praha Junior také předpremiéru nového jednoaktového baletu Viktora Konvalinky nazvaného „Elixír“. Záznam tanečních choreografií, který vznikl v Divadle na Vinohradech v lednu letošního roku, bude na webu přístupný zdarma až do 31. března 2021.

Choreografii „Fo(u)r One“ vytvořil Petr Zuska v roce 2019 na kompozici indických, irských, arabských a židovských balad přímo pro Pražský komorní balet. Za interpretaci sóla získala loni Tereza Hloušková, sólistka souboru, širší nominaci na Cenu Thálie. Malá hříčka v anglickém názvu ‚Fo(u)r One‘ evokuje dva základní významy: ‚čtyři´ a zároveň ‚pro jednu´. Jedná se totiž o čtyři písně ze čtyř různých koutů světa, do značné míry reprezentující esence čtyř hlavních, starých, ale dosud existujících a živoucích kultur lidstva – to vše v postavě jedné ženy,“ řekl ke svému dílu Zuska.

Pro taneční divadlo s názvem „Chvilka POEzie“ inspirovala Marka Svobodníka jedna z nejznámějších básní romantismu, proslulý Havran“ Edgara Allana Poea. V hlavní roli inscenace tančí Igor Vejsada. „Látka, kterou jsem si vybral, je de facto horor. A v hororu jde vždycky o čas“, vysvětluje Svobodník. „Vy víte, že ta či ona věc se stane, otázkou je, ale kdy. Koncept Poeovy básně ,Havran´ jsem transponoval do černé grotesky, komiksu, situačního až absurdního humoru tvrdšího ražení, avšak s určitou dávkou ‚poezie‘.“

Do třetice se představí „Elixír“, jednoaktový balet z pera Viktora Konvalinky. Nové dílo, které vzniklo podle libreta Štěpána Benyovszkého, popisuje autor jako „vtipnou vizuální audioknihu psanou krví“. Diváci se ocitnou v ospalém baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde blízko lze najít klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tance na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo Jiřího Lábuse. V novince, která bude uvedena jako předpremiéra, tančí Balet Praha Junior a sólisté Pražského komorního baletu. Produkovalo ji Mezinárodní centrum tance.

Záznam na Mall.tv je možné zhlédnout pod tímto odkazem: https://bit.ly/Pražský_komorní_balet_a_Balet_Praha_Junior

Fo(u)r One“

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: indická, irská, arabská a židovská balada

Scéna a kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska

Asistent choreografie: Linda Svidró

Tančí: Tereza Hloušková

Oba zveřejné snímky Terezy Hlouškové od Segeje Gherciu jsou z baletu „Fo(u)r One“

Chvilka POEzie“

Choreografie: Marek Svobodník

Hudba: Jaroslav Ježek, Bedřich Nikodém

Hudební koláž: Marek Svobodník

Asistent choreografie: Linda Svidró

Kostýmy: Pavel Knolle, Marek Svobodník

Scéna: Petr Siedlaczek

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Tančí: Igor Vejsada a sólisté Pražského komorního baletu

Elixír“

Choreografie: Viktor Konvalinka

Dramaturgie a libreto: Štěpán Benyovszký

Hudba: Solomon Burke, Karpatt, Manuel, Coralie Clément, Luis Mariano, Joe Tex, Petr Iljič Čajkovskij

Hudební koláž: Viktor Konvalinka

Mluvené slovo: Jiří Lábus

Asistent choreografie: Jan Schneider

Kostýmy: Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký

Scéna: Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký

Světelný design: Viktor Konvalinka

Asistent choreografie: Jan Schneider

Tančí: Balet Praha Junior – Barbora Travinská, Oldřiška Neumannová, Evgeniia Efimová, Albert Kaše, Alfréd Kubec j.h. Pražský komorní balet – Aleš Krátký, Dalibor Lekeš

Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PKB uctí svého zakladatele, následně i E. A. P.

Pražský komorní balet odvysílá na internetové televizi Mall.tv dokument „Fenomén Šmok“ a taneční inscenaci „Chvilka POEzie“

Pražský komorní balet pokračuje v uvádění vybraných pořadů a záznamů inscenací na internetové televizi Mall.tv. V rámci série kulturních akcí „#kulturažije“.

V nadcházejícím týdnu v pondělí 4. května v 17 hodin odvysílá snímek „Fenomén Šmok“ – dokumentární portrét v režii Ondřeje Kepky. Ten zachycuje poslední léta Pavla Šmoka, jedné z nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla. Připomene tím čtvrté výročí úmrtí legendárního choreografa, který před lety Pražský komorní balet založil. Ve středu 6. května v 17 hodin pak bude uveden záznam inscenace „Chvilka POEzie“. Taneční grotesku na motivy proslulé básně Edgara Allana Poea Havran vytvořil choreograf Marek Svobodník.

Pavel Šmok

Dokument „Fenomén Šmok“ není klasickým portrétem známého choreografa. Nesnaží se postupně mapovat všechna zásadní období Šmokova baletu, nýbrž se pokouší vystihnout především podstatu jeho uměleckého myšlení, základy jeho umělecké inspirace. Ne nadarmo existuje v kuloárech pojem „šmokovství“, který se právě tento snímek pokusí objasnit. Autor a režisér projektu Ondřej Kepka využil i časosběrného materiálu, který natočil ještě během Mistrova života. Na počátku dubna uplynuly již čtyři roky ode dne, kdy nás Pavel Šmok, výjimečný člověk, skvělý choreograf a jeden ze zakladatelů Pražského komorního baletu, opustil.

Následující středeční záznam představení nás potom v časové linii PKB posune časově poněkud dále.

Ze záznamu inscenace „Chvilka POEzie“

Marek Svobodník připravil pro Pražský komorní balet, na motivy proslulé básně Edgara Allana Poea „Havran“, taneční grotesku s názvem „Chvilka POEzie“. Autor vsadil na černý humor a jeho dvacetiminutové dílo tak baví a mrazí zároveň. Své dílo přibližuje: „Látka, kterou jsem si vybral, je de facto horor,“ říká. „A v hororu jde vždycky o čas. Vy víte, že se ta či ona věc stane, otázkou je ale kdy? Koncept Poeovy básně Havran jsem transponoval do černé grotesky, komiksu, situačně až absurdního humoru tvrdšího ražení, avšak s určitou dávkou poezie.“ Volba hudby padla v jeho případě na Jaroslava Ježka a Bedřicha Nikodéma. Do titulní role obsadil Marek Svobodník baletního mistra Pražského komorního baletu Igora Vejsadu. Premiéru měla inscenace v prosinci 2016 v Divadle na Vinohradech v Praze.

Dokumentární portrét „FENOMÉN ŠMOK”
Scénář, režie a produkce: Ondřej Kepka
Kamera: Daniel Hnát a Robert Novák
Střih: Petr Kozák
Délka: 30 minut

Kdy? ▶ v pondělí 4. května od 17 hodin
Kde? ▶ na internetové televizi Mall.tv

Taneční inscenace „Chvilka POEzie“
Choreografie: Marek Svobodník
Hudba: Jaroslav Ježek a Bedřich Nikodém
Tančí: sólisté Pražského komorního baletu
Délka: 20 minut

Kdy? ▶ ve středu 6. května od 17 hodin
Kde? ▶ na internetové televizi Mall.tv

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanec, rudá hvězda, fialky a mejdlíčka, Jonáš i tingl tangl a Mikuláš ve Werichově vile

A nejen to z titulku, také mnoho dalších překvapení vás čeká ve vile, kde žil Jan Werich, básník Vladimír Holan, ale také kdysi buditel Josef Dobrovský.

Kalendářní léto už nezadržitelně končí, ale vy si ho na pražské Kampě můžete ještě užívat plnými doušky.

S divadlem KAŠPAR se v Praze přeneseme k francouzské řece Loiře na stanový dětský tábor v inscenaci „Mikulášovy prázdniny“ v režii Filipa Nuckollse

Představení „Mikulášovy prázdniny v podání divadelního spolku Kašpar a věhlasné představení „Jonáš a tingl tangl pod taktovkou režiséra Jakuba Špalka můžete zhlédnout na zahradě Werichovy vily hned v první půli září

A podruhé divadlo KAŠPAR a legendární semaforské představení „Jonáš a tingl tangl“ v režijním pojetí Jakuba Špalka

K významnému jubileu paní Medy Mládkové na  odpoledne 8. září připravili  dramaturgové sestřih rozhovorů s paní Medou a večer můžete zhlédnout projekci filmu „Za Werichem na Kampu. Vzkaz můžete paní Medě zanechat v knize přání. Oslavy budou probíhat také v Museu Kampa a v Museu skla – Portheimka.

Čtrnáctého září již po páté přijďte prožít nezapomenutelný večer a skvěle si zatančit na „Swingu na Kampě.

Při tančení (nejen) swingu to kolem Werichovy vily prostě žije

Ve druhé polovině září si nenechte ujít výstavu „Lístek do Nového světa s autogramiádou knihy Dobrodruhy proti své vůli a pořad „V+W ve válce: pásmo vzpomínek, filmových ukázek i Ježkových písniček, které připomene působení Jiřího Voskovce a Jana Wericha po jejich odchodu do amerického exilu během 2. světové války.

V hořko-sladkém dokumentárním divadelním představení „Fialky a Mejdlíčka – dětství pod rudou hvězdou“ se 23. října díky vzpomínkám pamětníků můžete přenést do doby dětí před šedesáti lety, kde sice voní cukrové fialky a na jazyku se rozplývají sladká mejdlíčka, ale také svítí rudá hvězda.

Dokumentární představení „Fialky a mejdlíčka – dětství pod rudou hvězdou“ přináší do Werichovy vily soubor TisiciHRAn

Na listopad pro Vás dramaturgie připravuje například dopolední matiné s Jiřím Vejvodou pod názvem „Americký Ježek“.

Je zkrátka z čeho vybírat.

Aktuální program naleznete ZDE. A pokud nestihnete některou z připravovaných akcí, přijďte třeba jen na prohlídku expozice.

Foto: Werichova vila

TANEČNÍ MAGAZÍN

KAPITOLKY Z HISTORIE: Taneční abeceda

Pojďte se s námi ponořit do historie tance. Budeme se vám snažit přiblížit různé zajímavosti, které v průběhu let okořenily tanec a společnost kolem něj.


Když se řekne taneční abeceda, většina z našich čtenářů si představí taneční základy. Prostě, zvládnutí základních tajů takzvané „taneční abecedy“. Valná část z našich dnešních čtenářů však patrně neví, že vznikla přímo taneční „Abeceda“. Dílo jako takové. A to na básně Vítězslava Nezvala. Zásluhou tanečnice a choreografky Milči Mayerové. Nejprve něco o této nejen české výrazné taneční osobnosti minulého století:

Milča Mayerová (*12. 4. 1901 – † 12. 9.1977)

Vlastním jménem Milada Mayerová. Z rodinných uměleckých kořenů získala brzy vztah k estetice, výtvarnému umění i divadlu.

Onen posledně jmenovaný zájem ji přivedl postupně i k baletu. Začínala jako žačka Dalcrozovy školy nejprve v Praze. Po první světové válce v Hellerau u Drážďan. Po dvou letech odtamtud odešla do Hamburku do školy slavného Rudolfa von Labana. V roce 1928 získala Mayerová velmi ceněný velký choreografický diplom. Jako jedna z mála českých ženských choreografek té doby.

Milča Mayerová žila a tvořila v těsném sepětí s naší tehdejší uměleckou avantgardou. Z výrazových tanečnic toho času byla asi nejvíce pod vlivem surrealismu. Vytvořila choreografii k dadaistickým Cocteauovým „Svatebčanům na Eiffelce“ (1927) s hudbou Jaroslava Ježka a v režii Jiřího Frejky. Také její choreografie k baletu „Náměsíčná neboli Dandy v konservové krabici“ (1931) spojovala prvky dadaismu se surrealismem.

V taneční tvorbě Milči Mayerové se objevoval často rovněž poetismus. Typickým příkladem byla choreografie k Nezvalově „Abecedě“ (1926). Dalším zářným příkladem jejího poetistického cítění byl balet „Autobus“ (1928) na její autorské libreto a rovněž v její vlastní choreografii na původní hudbu Emila Františka Buriana.

Po skončení aktivní taneční dráhy se Milča Mayerová etablovala na choreografickém poli. Později se stala uznávanou profesorkou konzezvatoře.

Milča Mayerová žila i zajímavým a pestrým soukromým životem. Jejím prvním manželem byl významný architekt Jaroslav Frágner. Strýcem Mayerové byl zase přední malíř a grafik té doby Hugo Boettinger. 30. 7. 1948 se stal druhým manželem Mayerové prof. PhDr. Antonín Friedl DrSc.

Abeceda

Nezvalova legendární básnická „Abeceda“ je jaksi příznačně součástí sbírky „Pantomima“. Vyšla pak několikrát i samostatně. Dnes jsou tyto tisky nesmírně ceněny bibliografy. Abeceda byl totiž naprosto výjimečným výsledkem spolupráce v oblasti knižní tvorby, na které se nápadem a verši podíleli Vítězslav Nezval, grafickým zpracováním a typografií sám velký Karel Teige  a také zmíněná Milča Mayerová taneční kompozicí na téma písmen abecedy. Knihu vydalo v roce 1926 nakladatelství J. Otto v Praze.

V režii Jiřího Frejky pak Mayerová ve stejném roce scénicky ztvárnila „Abecedu“ na prknech Osvobozeného divadla. A teprve tam dosáhla jevištní nezapomenutelnosti.

Foto: archiv TM

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN