420PEOPLE tvoří a tančí také v on-line světě!

Vlastní tělo jako nejlepší klíč a technologie ke komunikaci

Soubor současného tance 420PEOPLE vstoupil do nového roku po exkluzivních premiérách hned několika svých nových tanečních filmů. Všechny vznikly zcela v produkci 420PEOPLE, v jejich novém studiu Maiselovka. A jsou stále ke zhlédnutí! I vy tak můžete ukojit svou touhu po kultuře, umění a kráse.

Pro toto období je typické nekončící hledání. Hledání obyčejného pocitu, že to, co děláme, má smysl. Hledání a (znovu)objevení miliónu důvodů, jak a čím v této těžké době – pro kulturu i obecně – můžeme přispět k tomu, abychom lásku ke kultuře a k životu obecně nikdy neztratili. Jsme rádi, že jsme mohli a můžeme stále dál tvořit. Podařilo se nám dokončit několik tanečních filmů, nespočet online tanečních lekcí pro veřejnost a stále máme nekonečno nápadů,“ říká Václav Kuneš, umělecký ředitel souboru 420PEOPLE. S tím, že tohle všechno by se nemohlo dít bez obrovské podpory lidí.

Václav Kuneš, tentokrát při on-line lekci ze studia Maiselovka

Lidé mají více než kdy jindy čas i potřebu bilancovat. Prostě se na chvíli zastavit. A podívat se trochu zpátky, co že se všechno seběhlo. A proč děláme to, co děláme. My jsme spolu, doufám, našli to, jak i v téhle chmurné době přinést druhým trochu radosti. Věřím, že tanec, zpěv, hudba – prostě živé umění – má šanci nabíjet, inspirovat, pohladit po duši anebo i motivovat,“ doplňuje Václav Kuneš.

OHNĚ STROJE – KONKURZ“ na život

A přesně takový je taneční film „OHNĚ STROJE – KONKURZ“, který vznikl v režii Jaroslava Brabce a v choreografii Václava Kuneše. Děj tohoto filmu se odehrává (jak jinak) na konkurzu, kde je castingovým režisérem herec David Prachař. Ale to, co se na konkurzu stane, už tak samozřejmé není. Trojice nadějných adeptů (tanečníci ze 420PEOPLE Simona Machovičová, Francesca Amante a Filip Staněk) se totiž dostanou dál, než čekal i sám režisér. Dvanácté stejné muzikálové číslo ho zvedne ze židle. Adept s číslem 451 mu stepuje kolem hlavy. To už není obyčejný casting. Režisér už nesedí sám v bezpečí za hradbou svých stolů. Vlastně sedí, ale už to nejsou stoly. A není sám. Show must go on. Je to Konkurz. Na život.

Chantal Poullain ve filmu „Ohně Stroje“

Film „OHNĚ STROJE – KONKURZ“ zhlédnete na portálu GoOut a vstupenky koupíte zde.

Ve filmu dojde i na nefalšovaný box, pardon, rohování

THROUGH GLASS“: za zrcadlo k vlastní realitě

Další z tanečních filmů, který vznikl v dílně 420PEOPLE, nese název „THROUGH GLASS“. Vznikl v režii Marka Partyše a v choreografii Sylvy Šafkové. Věnuje se spojení současného tance a vizuálního příběhu, jenž popisuje obraz pokřivené reality.

Avšak podržíte-li ji proti zrcadlu, půjdou písmena opět správným směrem. ,Through Glass´ tak může být zároveň vnímáno jako určitá reminiscence na knihu Za zrcadlem, a co tam Alenka našla, i na druhou knihu Lewise Carrola o dobrodružstvích Alenky v pohádkových světech. Film nevypráví příběh o světě za zrcadlem, ale o světě, kde současný tanec dokáže vytvořit novou realitu, která pohádkové světy připomíná,” vysvětluje Václav Kuneš, který ve filmu hraje i tančí spolu se svými kolegyněmi Simonou Machovičovou a Francescou Amante.

Film „THROUGH GLASS“ zhlédnete na portálu GoOut a vstupenky koupíte zde.

ORĪGĪ“ – setkání tří tanečních stylů, tří světů…

Poslední z filmů, „ORĪGĪ,“ vznikl vlastně jako první ze všech. Režie se ujal Tomáš Vlček, choreografie Václav Kuneš a jeho on-line premiéra byla vrcholem zapojení souboru 420PEOPLE do mezinárodního projektu „CLASH!“.

Po setkání s něčím novým hledáme způsob, jak se přizpůsobit. A právě tato adaptace je základním tématem filmu. Jeho děj spojuje tři tanečnice, které mají svůj osobní, základní pohybový a taneční styl. Představte si balerínu (klasický balet), tanečnici na vysokých podpatcích (styl Broadway) a představitelku bojových umění (současný tanec). Tyto tři tanečnice a jejich různorodé styly se setkávají v jednom okamžiku a jediným možným způsobem, jak mohou společně pracovat a komunikovat, je ,vzájemně se sobě přizpůsobit´. Díky úvodnímu duelu (střetu!) mezi tanečnicemi se vytvoří nový (čtvrtý) styl, díky kterému spolu budou moci fungovat. Děj vede k tomu, že hlavním a nejlepším komunikačním prostředkem je naše vlastní tělo. Tělo je nejlepší technologie a klíč ke komunikaci,“ přibližuje Václav Kuneš.

Opět Václav Kuneš, tentokrát ve filmu „ORĪGĪ“

Film „ORĪGĪ“ zhlédnete na portálu GoOut a vstupenky koupíte zde.

Více na: www.420PEOPLE.org

 

Foto: Pavel Marek, Jan Faukner, Pavel Ovsík a archiv 420PEOPLE

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Taneční „jatka“ na Jatkách!

Hudební a taneční extáze na Jatkách78 – »THE WATCHER« v podání 420PEOPLE. Pod režijní a choreografickou taktovkou Václava Kuneše. A k tomu pořádná nálož rockové muziky.

Taneční extáze a rockový koncert v jednom! To vás čeká na představení „THE WATCHER“, které se koná 23. července ve speciální venkovní podobě na „Letní scéně Jatek78“. Poprvé po dlouhé odmlce kvůli nucené covidové pauze se spolu na jednom jevišti potkají členové souboru současného tance „420PEOPLE“ a hudební skupina „Please The Trees“. Jejich spojení vám přinese nezapomenutelný zážitek v podobě taneční a hudební extáze. Prostě, oslavu dokonalosti těla a pohybu.

Jak čelit zrychlené době, ve které nejmodernější technologie pomalu potlačují podstatu lidského bytí? Proč skoro nejsme schopni existovat bez mobilního signálu a jeho výpadek nás dostává na pokraj šílenství? Proč náš jediný přítel uprostřed noci je nekonečný nonstop Google a Netflix? Odpověď přináší „THE WATCHER“ – pozorovatel, který ví, že nejdokonalejší technologie na světě je naše vlastní tělo a naše životy jsou nitky, které společně vytvářejí nekonečný vesmírný koberec bytí.

»THE WATCHER«

OBSAZENÍ:

Choreografie: Václav Kuneš a tanečníci „420PEOPLE“

Hudba: Please The Trees“

Tančí: Francesca Amante Amy, Fanny Barrouquère, Simona Machovičová, Hanna Nussbaumer, Filip Staněk

& Please The Trees“ – Václav Havelka, Jan Svačina, Kryštof Kříček

TERMÍN: 23. 7. 2020 ve 20.30

MÍSTO: Letní venkovní scéna Jatka78

VSTUPENKY: www.jatka78.cz/cs/inscenace/the-watcher

Více na:

https://www.facebook.com/events/600514527266326/

http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/the-watcher?fbclid=IwAR2hCZngJuuQ8Mt17_8ovsSYKbCi5N4G6oyG_UQryqxSNAYGm_XZsv6Cjbk

Foto: Pavel Ovsík

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

420PEOPLE a Nadační fond LUCIE

Tanečníci pomohou žhavým tangem nemocným dětem. A k tomu se připojí i herečka Hana Maciuchová, pěvec Aleš Briscein a houslový mág Jaroslav Svěcený.

Argentinská hudba a živelné tango zazní na benefičním koncertu, který pořádá 29. 11. 2019 od 18 hodin v Kostele Sv. Šimona a Judy Nadace Lucie Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Kromě vystoupení tanečníků ze souboru 420PEOPLE se můžete těšit na árie v podání operního pěvce Aleše Brisceina, vystoupení houslového virtuosa Jaroslava Svěceného, recitaci herečky Hany Maciuchové, dražbu obrázků dětských pacientů a uměleckých děl spřátelených výtvarníků. Předvánoční atmosféru nastíní Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby a večer uzavře Dětská opera Praha. Zkrátka, zažijete jedinečný večer a ještě můžete přispět na dobrou věc.

Soubor 420PEOPLE, do jehož názvu si tvůrci vepsali českou telefonní předvolbu, je dnes symbolem současného tance a v poslední době ho proslavilo především vystoupení PANTHERA, které je inspirováno současným bestsellerem SAPIENS, pojednávajícím o úchvatném a zároveň děsivém příběhu lidstva.

Příběhy lidí nás ovšem zajímají i v běžném životě, a tak, když nás oslovila Renata Sabongui – slavná baletní mistryně, vysokoškolská pedagožka, producentka a manažerka, s tím, abychom vystoupili na desátém předvánočním benefičním večeru pro Nadaci Lucie, nadšeně jsme souhlasili. Jsme rádi, že můžeme pomoct nemocným dětem a doufáme, že návštěvníkům večera uděláme svým vystoupením radost,” říká Václav Kuneš, tanečník, choreograf a umělecký ředitel souboru 420PEOPLE, který 29. 11. v pražském Kostele Sv. Šimona a Judy vystoupí se svými tanečními kolegy Fanny Barrouquére a Filipem Staňkem.

Václav Kuneš, umělecký šéf 420PEOPLE

Nadační fond Lucie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze získal svůj název podle své první pacientky. A již od roku 1991 působí ve prospěch dětí a dospělých, postižených vadami močového ústrojí. Cílem nadačního fondu je podpora projektu včasné diagnostiky a léčby urologických onemocnění v dětském i dospělém věku, zajištění nejmodernějších přístrojů a pomůcek nezbytných pro špičkovou péči i vytvoření podmínek pro dosažení vysoké erudice lékařů a středního zdravotnického personálu. Oddělení dětské urologie se zabývá hlavně rekonstrukcí vrozených vývojových vad močového traktu. Mikrochirurgická technika, kdy jsou tkáně preparovány pomocí mimořádně jemných nástrojů, umožňují operovat tyto děti již několik dní po narození. Významná je také léčba pacientů s nádorovými onemocněními, jejichž počet, bohužel, každoročně narůstá. Více na: www.urologicka-klinika.cz/nadacni-fond-lucie

Martina Kadlecova

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Pán světa a »PANTHERA«

V úterý 10. 9. a ve středu 11. 9. má v pražské La Fabrice světovou premiéru autorské představení Václava Kuneše a 420PEOPLE jménem »PANTHERA«. Exkluzívní recenze z předpremiéry.

Kouzlo předpremiéry

Osobně zrovna nemám v lásce nablýskané premiéry, kde potkáváte naprosto stejné tváře. Ale nejen na premiérách. Rovněž na výtvarných vernisážích, křtech knih… Ať již hraje na Slavii Real Madrid anebo do Prahy zavítá hokejový tým z NHL. Stále stejně se opakující typy mondénních lidí!

Naopak, předpremiéra ta má neopakovatelné kouzlo. To, pochopitelně, nechybělo ani na té „Panthery“, v pražské holešovické La Fabrice. Vyřvávání již ztemnělým sálem: „Hanko, pojď si sednout k nám!“ Focení mobily. Obdivné výkřiky uprostřed tanečních kreací. Upřímný a od srdcí znějící závěrečný potlesk. To jsou neopakovatelné atributy, s nimiž se na snobských premiérách prostě nesetkáte. …anebo pouze vzácněji.

A hlavně, vystupující nejsou tolik svázáni tradiční trémou a onou „premiérově dřevěnějící“ nervozitou.

Volná ruka

420PEOPLE je soubor, jehož je Václav Kuneš duchovním otcem (tedy, vedle Nataši Novotné, ale tu bychom označili určitě „matkou“). Má tedy určitou volnou ruku při výběru interpretů (nejen) „Panthery“. A většinou si tou volnou rukou vybral skvělé lidi „na volné noze“.

A tak měl Kuneš svou „výběrovou“ ruku šťastnou. Mezinárodní tým opravdu „nešlapal vodu“, nýbrž šlapal jako švýcarské hodinky. Vyvážené kosmopolitní spojení dravosti, zkušeností, ženského šarmu i chlapské tvrdosti a síly bylo (téměř) dokonalé.

Kunešovi by tento pospolitý tým měl určitě závidět trenér fotbalové reprezentace Jaroslav Šilhavý. S takovouto partou by jistě neprohrál v Kosovu. Ani jinde.

Bylo jich pět

A onen sehraný tým nastoupil v sestavě: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka a Filip Staněk.

Nemá cenu zde a tady, obzvláště ještě po předpremiérovém představení, vyzdvihovat či kritizovat něčí individuální výkony. Ale bez přehánění musím uznat, že všichni ze sebe vydali maximum. A to jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Myslím, že lichý počet tanečníků zavdává choreografovi více scénických možností. Poskytuje daleko rozmanitější možnost stavby nástupů i závěrů jednotlivých tanečních sekvencí. Dává šanci vycentrovat scény kolem stěžejní postavy, ale i další škálu neopakovatelných šancí.

Z druhé strany je ovšem relativně malý počet interpretů náročný v tom, že na pódiu může vyniknou každá drobná individuální chybička. I s tím se však 420PEOPLE vypořádali takřka s bravurou.

Procítěně? Pro sítě ne!

Václav Kuneš spíše střídmější, ale nápadité, scénické vybavení komentoval se svým pověstným nadhledem: „Hynek Dřízhal chtěl pro nás připravit inscenaci, která by byla skladná a nenáročná.“

Ano, dekorace možná, při přepravě, nezabere množství prostoru. Určitě však nepůsobila minimalisticky, natož triviálně. Naopak. Sítě skýtaly nepřeberné množství možností závěsů, předělů, světelných efektů a v neposlední řadě originálního akrobatického „náčiní“.

Navíc, i pouze zdánlivě nečinně visící boční sítě dávaly rovněž skvělou možnost prosvícení, takže díky němu se z nich na tanečním pódium proměnilo, v jednu scénu, na městskou dlažbu.

Pochopitelně, nemohu pominout stěžejní důvod sítí. Pocit zasíťovanosti. Přesíťovanosti a pocitu onoho „Velkého Bratra“. A v druhém plánu i ono bájné úsloví: „Je to blázen, hoďte na něj síť!“

Hudba „pod nohy“

Hudba Jana Šikla působila velmi silným dojmem. Byla oporou „Panthery“. Dynamizovala průběh představení. Dodávala mu nejen škály nálad, ale i filosofický podtext. Sám Kuneš si ji dlouho předem pochvaloval a označoval ji za „hudbu pod nohy“.

Václav Kuneš na mou otázku, zda byla hudba komponována na choreografii, či se někdy nechal i on inspirovat již hotovými kompozicemi odpověděl: „To jste mne teď zaskočil. Převážně byla muzika tvořena pro choreografii. Ale samozřejmě, že jsem místy použil již něco, co mne u skladatele zaujalo. Často je to takový ping-pong. Něco on skládá pro mne a jiné já použiji od něj.“

Co jsme a kam tančíme?

Panthera“ by měla být hitem letošní nové taneční sezóny. Má na to potenciál. I onen pověstný „tah na branku“.

Václav Kuneš se sice inspiroval dílem „Sapiens“. Nikoli však dogmaticky. Hledá v něm existencionální otázky, dojmy z polarity dvou světů (a nejen lidského a zvířecího!), dohady kolem lidské individuality a jejího mikrosvěta. Myslím, že se v „Pantheře“ nalezl. A věřím, že rovněž diváci tuto inscenaci 420PEOPLE přijmou za svou.

»PANTHERA«

Choreografie: Václav Kuneš

Hudba: Jan Šikl

Kostýmy: Olo Křížová

Light design: Michal Kříž

Scénografie: Hynek Dřízhal

Obsazení: Francesca Amante, Fanny Barroquère, Veronika Tököly, Viktor Konvalinka a Filip Staněk

Čas: 80 minut

PREMIÉRA: 10. 9. a 11. 9. 2019

Foto: (ze zkoušek) Pavel Ovsík a Pavel Marek

Michal Stein

(psáno z generálky 9. 9. v 19.00)

TANEČNÍ MAGAZÍN