5:59 na scéně je nový experiment

Experiment s formátem, buďte u toho

Oživlý podcast ve Vzletu kombinuje žurnalistiku a živé umění. 5:59 na scéně je nový experiment stejnojmenného podcastu serveru Seznam Zprávy a vršovické kulturní křižovatky Vzlet.

V novém projektu 5:59 na scéně ožívají na pódiu skutečné příběhy vyprávěné novináři, dokumentaristy nebo akademiky za doprovodu videa a hudby. Autoři podcastu 5:59, Lenka Kabrhelová a Martin Hůla, spojili své síly s divadelní režisérkou Petrou Tejnorovu a přináší unikátní formát scénického zážitku s novým pohledem na novinařinu a na to, co se kolem nás děje. Dokonalá žánrová a mediální fúze 5:59 na scéně bude mít premiéru 3. a 4. května ve Vzletu. 

 

Projekt 5:59 na scéně je mimořádný formát, který u nás nemá obdoby. Divák si jej může představit jako podcast doplněný animací, ilustracemi, fotografií a živou hudbou. Dramaturgyně Marta Ljubková popisuje nový projekt rovněž jako třírozměrné noviny nebo oživlý časopis, v němž jednotlivé články dostávají scénickou podobu. Na rozdíl od přednášky, diskuze, interview nebo talk show přináší divákům možnost vidět, jak jim zvuk a obraz vzniká doslova pod rukama.

„5:59 na scéně je především velký experiment s formátem. Vycházíme sice z podcastu, ale jde nám hlavně o to, nalézt scénickou formu pro vyprávění příběhů. Lenka Kabrhelová si do studia zve lidi, kteří mají co říct – jsou tu v jistém smyslu vypravěči příběhů. A my jim a jejich příběhům pomáháme vizuální nebo hudební či zvukovou složkou. Diváci mají možnost podívat se analyticky na to, jak příběh vzniká. Celý proces je snímaný živě, což simuluje určitou dokumentárnost. Myslím si, že to bude hodně vtahující forma vyprávění příběhů – žádné „mluvící hlavy“,” přibližuje Ljubková.

V prvním díle 5:59 na scéně promluví novinářka Lenka Kabrhelová se sound designérem Martinem Hůlou o své tvůrčí práci. Na projektu spolupracují mimo jiné s divadelní režisérkou a průkopnicí práce s technologiemi na scéně Petrou Tejnorovou. Lenka Kabrhelová popisuje, jakým způsobem divadelní tým posunuje formu vyprávění na jinou úroveň. Ke slovu se zde dostávají pro podcast nečekané formy vyjadřování – obraz, hudba, video nebo samotný prostor divadelního sálu.

„V podcastu 5:59 jsme zvyklí kromě práce ve studiu vyrážet i do terénu nebo natáčet epizody s publikem. Ještě nikdy jsme ale nepracovali přímo na divadelní scéně. Je to pro nás velké dobrodružství a zároveň velká příležitost posunout se dál – spolupráce s týmem kolem Marty Ljubkové a Petry Tejnorové je pro nás obrovskou inspirací. V podcastu je základem naší práce vyprávění příběhů, nejčastěji formou rozhovoru. Možnost pozorovat, jak s těmito příběhy dál pracují Marta s Petrou a jak se celé dílo skládá dohromady, je pro náš tým fascinující a obohacující,” komentuje spolupráci Kabrhelová.

„Během příprav 5:59 na scéně jsme se inspirovali formátem Pop-Up Magazine, konferencemi TED a Radiolabem, ale v projektu hledáme vlastní lokální verzi jevištního podcastu. Spoléhám se na své divadelní zkušenosti s žánry, jakými jsou live cinema, performance lecture a rozhlasové hry naživo,” doplňuje Petra Tejnorová.

Autoři podcastu uvedou v prvním vydání 5:59 na scéně také několik hostů. Diváci se mohou těšit na novináře Radka Kedroně, který bude vyprávět o trestním stíhání Davida Ratha a pustí několik dosud nezveřejněných odposlechů z jeho korupční kauzy. Režisérka Marta Nováková představí své pátrání po československém orgasmu v odborných gynekologických časopisech předrevoluční éry a novinářka Golnaz Esfandiari bude mluvit o situaci v Íránu. Nenechte si ujít premiéru oživlého podcastu 5:59 na scéně 3. a 4. května ve velkém sále vršovického Vzletu.

Vzlet – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.
Vstupenky na 5:59 na scéně koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová 

pro Taneční magazín

Celestial Odyssey

Vesmírný koncert pro oči

Představení Celestial Odyssey unikátně propojuje choreografii tanečnice Andrey Miltnerové s virtuozitou cembalistky Moniky Knoblochové a povyšuje tak hudbu, která osciluje mezi barokem a současností, na stejnou úroveň s tancem

Co se stane, když se propojí vášeň k barokní estetice s vesmírnou inspirací? Vznikne intergalaktický koncert pro všechny smysly, který až překvapivě přirozeně propojuje odlišné zdroje inspirace.  Choreografka Andrea Miltnerová se zároveň stává robotickou tanečnicí společně s Janou Látalovou. Duální pohyby tanečnic jsou přesné a podivně tajemné, jako dráhy a elipsy vesmírných těles, a putující cembalo neustále přetváří prostorovou scénografii.

Světelný design a masky Jana Komárka celou atmosféru skvěle umocňují.

Představení, které mělo svoji online premiéru během pandemie v roce 2021, se vrací na jeviště, kam patří, 24. ledna 2022.

Andrea Miltnerová je britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije a pracuje v Praze. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický a moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Hluboký zájem o barokní estetiku ji přivedl ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z historického výzkumu a z analýzy pohybu.

Její taneční sólová představení Tanec magnetické balerínky (vybráno mezinárodní komisí Aerowaves) a Tranzmutace (evropský Move-Award quality label) byla úspěšně uvedena a uznávána na festivalech a scénách napříč Evropou.

Jako režisérka a choreografka spolupracuje s hudebními ansámbly Collegium 1704, Musica Florea, Collegium Marianum a Aalto Theatrum v Essenu. Jako tanečnice take pravidelně spolupracovala se zesnulou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkovala po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican), v Moskvě (Bolshoi Theatre) a New Yorku (BAM).

Monika Knoblochová je virtuózní cembalistkou a hráčkou na historické klávesové nástroje, která studovala na prestižních hudebních školách nejen v Praze, ale i v zahraničí. Specializuje se jak na barokní skladby, tak i na autory z 20. století a současníky. Některé sklady byly přímo napsané pro ni. Jejímu širokému záběru také odpovídají skladby uvedené v rámci představení – např. Continuum Gyorga Ligetiho, Melopa Kryštofa Mařatky nebo skladba Con Salsa Roberta Sierry.

Je laureátkou mezinárodní hudební soutěže Pražského jara obor cembalo a také 16. Grosser Förderpreiswettbewerb v Mnichově v komorní hře společně s flétnistkou Janou Semerádovou. Získala Cenu Nadace B. Martinů, Cenu Společnosti B. Martinů a také Davidoff Prix České republiky pro nejtalentovanějšího mladého umělce do 28 let v oblasti vážné hudby.

Jan Komárek studoval krátce na žižkovské UMPRUM. Pracoval jako elév v loutkovém divadle DRAK v Hradci Králové a vystřídal mnoho zaměstnání.

Později emigroval do Francie, kde založil loutkové divadlo MIMO theatre a jako loutkoherec a klaun hrál autorská představení pro děti i dospělé. Pak se přestěhoval do kanadského Toronta, kde pracoval v mnoha různých profesích, točil hudbu s Vratislavem Brabencem, založil autorské výtvarně-pohybové divadlo s živou hudbou SOUND IMAGE THEATRE a získal několik prestižních cen Dora Mavor Moore, za nejlepší režii, inscenaci, světelný design a hudbu, a působil jako světelný designér pro taneční a divadelní soubory v Torontu a Montrealu.

Do Prahy se vrátil v roce 2001, od té doby vytváří další autorské projekty, (Kabaret Velázquez, Kouzelník Hirošima, atd.), věnuje se tvorbě krátkých filmů do šuplíku a spolupracuje jako světelný designér například s Miro Tóthem a orchestrem Berg. Jeho posledním projektem je Cinéma préparé(film a hudba).

Kateřina Marková R. Pereira 
pro Taneční magazín