Dvě recenze v jednom! ֍ Čili: dvakrát psáno z videa. ֍ Konkrétně tituly „Divadelní detektivka“ a „Kabaret Nasucho/Na sucho“ od FysioARTu. ֍ Proč ve Varnsdorfu zanikl ke dni 30. 6. 1963 stálý soubor? ֍ A kde se vzaly moderní blistry? ֍
Detektivka z divadelního zákulisí a zákulisních her
Dne 11. 2. 2021 proběhl stream obnovené premiéry, vlastně „divadla na divadle na třetí“. Legendární „Divadelní detektivka“ o zákulisních hrách Městského divadla Varnsdorf v roce 1963. Vznikla na motivy skutečných událostí posledního představení stálého souboru.
Diváci mohou vidět více než půlhodinový retro příběh plný symbolů a více či méně skrytých či obnažených jinotajů.
Jedná se o exkurz do historie. Do roku 1963. Přesně do 30. června, což bylo datem posledního představení stálého souboru Městského oblastního divadla Varnsdorf. Konkrétně při přípravě inscenace Čechovova „Racka“. Roku 1993 se skupina nadšenců snaží celý příběh zrekonstruovat… Právě proto jsem si vypůjčil do titulku část názvu dávného televizního seriálu o komunistickém tajemníkovi „Okres na severu“.
Dlužno podotknout, že FysioART si tuto inscenaci vyzkoušel před časem, v rámci divadelních prohlídek zákulisí. Takže, vlastně „divadlo na čtvrtou“?
Ve vlastním představení je minimum dialogů. Ty by se, v součtu, smrskly do necelé minuty. Vše je postaveno na choreografii a jevištním i filmovém aranžmá. A v neposlední řadě i na vhodné hudební dramaturgii a interpretaci Terezy Rauch.
Hned úvodem je třeba vyzdvihnout mistrnou kameru Tomáše Strejčka. Ta je místy subjektivní, ale často se snaží o jistou retro-objektivitu. A daří se jí to. Obzvláště v práci s detaily. Ruku v ruce s ní umocňuje náladu vhodná práce se světly. Zvláště těmi modrými, která jsou i určitým leitmotivem představení.
Zcela jistě je nutné pochválit přípravu dobových rekvizit. Od skutečných mazet s lístky na představení, přes šatnové bločky, dobový telefonní přístroj, psací stroj značky Consul i šatnové osvětlení na šňůrky s olivkami.
Jediná věc zde poněkud historicky nehraje. Moderní kovově plastové blistry s léky! Takové se začaly používat někdy počátkem osmdesátých let minulého století. V oné době byly míněné a zmíněné „uklidňující“ prášky spíše v plastových „zašupovacích“ krabičkách. A možná, že by v rámci autenticity (i určité potřebné divadelně filmové nadsázky) napomohlo pití vína z historických tlustostěnných skleniček od hořčice? Ale kde je dnes sehnat?
Ocenit je třeba i práci s (pouze zdánlivými) detaily. Nástěnku s nápisem „ČSR“ – namísto „ČSSR“. Osekanou „socialistickou“ pěticípou hvězdu, připomínající tak trochu svastiku. A skvělá je i narážka na někdejšího nejvyššího komunistického „kulturträgera“ Müllera. Místní Varnsdorf snad nejlépe dokumentuje unikátní krabička s „historickými“ dámskými punčocháčemi z tamější továrny Elite!
Bylo by toho ještě více k pochválení. Nejen skvělé civilně laděné herecké výkony…
TANEČNÍ MAGAZÍN však, hoden svému jménu, musí závěrem zhodnotit perfektní choreografii i onu režijní práci s herci. Což akcentuje i – již pochválená – kamera.
»DIVADELNÍ DETEKTIVKA«
Čas: 33 minuty 44 sekundy
Uvádí: FysioART a Městské divadlo Varnsdorf
Námět, scénář: Hana Strejčková
Režie: Hana Strejčková
Kamera: Tomáš Strejček
Střih: Terezie Kožová
Technika: Petr Tůma
Make-up ART: Zuzana Horčičková Maibaumová
Fotografie: Ivo Šafus, Štěpánka Křížová
Kresby: Lenka Lea Nováková
Catering: Zuzana Zajíčková
Obsazení:
Umělecký šéf – Miroslav Řebíček
Sólistka – Alena Štěpánová
Herec – Filip Novák
Tanečnice – Barbora Ješutová
Nápověda – Hana Strejčková
Soudruh – Libor Ulovec
Grafik – Roman Winter
Šatnářka, Pianistka – Tereza Rauch.
A zde máte možnost celé filmově divadelní dílo vidět:
Kabaret postavený na hlavu
Kde končí svoboda jedince? A kde lidstva? Jaké jsou výkony herců bez odezvy těch, pro které hrají?
Nejen na tyto dotazy se snaží hledat odpovědi »Kabaret Nasucho/Na sucho«, premiérovaný na streamu ve čtvrtek 25. února 2021.
A také nikoli pouze na výše nadhozenéotázky se snaží moderními výrazovými prostředky odpovědět autorka, režisérka i jedna z interpretek Hana Strejčková a celý její FysioART. Tradičně s nepřeberným množstvím choreografických a akrobaticky laděných nápadů. Místy hraničících až s vrcholnými gymnastickými prvky.
Ne nadarmo se říká, že klaun je ve své podstatě vlastně melancholický člověk. A v tomto případě se dostává do smutné polohy i celý, původně vlastně rozjuchaný, kabaret.
Vyznění celého představení napomáhá – stejně jako u „Divadelní detektivky“ – mistrná kamera Tomáše Strejčka. A vyzdvihnu i výtečnou práci střihačky Terezy Kožové. Tentokrát je obé ještě o poznání dynamičtější. Rovněž je hodno třeba zmínit i střídmé, ale velmi působivé nasvícení, které dává vyniknout nejen oné dynamice, ale celé náladě hořkosladkého kabaretu.
»Kabaret Nasucho/Na sucho«
Čas:21 minuta 16 sekund
Námět, scénář, režie: Hana Strejčková
Kamera: Tomáš Strejček
Střih: Terezie Kožová
Klavír, hudební dramaturgie a hudba: Tereza Rauch
Hrají čili v pohybu:Veronika Smolková, Hana Strejčková
Produkce: FysioART
Koprodukce: Městské divadlo Varnsdorf.
Obě krátkometrážní divadelně filmová díla FysioARTu, myslím, beze zbytku naplňují to, co si předsevzala. A zcela určitě přináší i něco navíc…
Přímo z pražské Winternitzovy vily. Již v druhé březnové pondělí!
Divadelní představení „Jiní hrají za nás“ vypráví o Welsových, na které se mělo zapomenout. Část rodiny zemřela v noci z 8. na 9. prosince 1944 v Osvětimi. V noci, kdy před 77 lety nacisté zavraždili 3792 českých Židů, včetně Idy, Rudolfa a Martina Welsových. Druhou světovou válku přežil jen Tomáš Wels, který utekl do Anglie, kde bojoval v řadách RAF.
Dokumenty, fotografie a rodinné paměti uchovával Tomáš v krabici ve skříni a nikdy o svých příbuzných a jejich smrti nemluvil. Po jejich stopách se vydal až jeho syn Colin Wels.
Divadelní představení mělo původně zakončit výstavu „Není noci tak tmavé”, která v prostorách pražské Winternitzovy vily na podzim 2020 přibližovala osudy této rodiny. Představení se vzhledem ke koronavirové situaci nemohlo hrát před diváky, proto se dočkalo zpracování ve formě krátkého filmu, která diváci budou moct sledovat nyní, v pondělí 8. března od 20.00 hodin.
»Jiní hrají za nás«
Hrají: Lea Švejdová, Jiří Weinberger, Jan Burda, Timotej Ciprys, Sebastián Hájek
Režie: Tamara Pomoriški
Kamera: Vojtěch Votýpka
Zvuk: Lukáš Kosek
Střih: Vojtěch Votýpka, Matěj Pospíšil
Stopáž filmu: 30 min
Děkujeme rodině Welsových za přístup k rodinnému archivu. Za zprostředkování materiálů děkujeme Davidu Vaughanovi, autorovi výstavy „Není noci tak tmavé“.
Za poskytnutí prostor ke zkoušení a natáčení ve Winternitzově vile patří díky Kristině a Davidovi Cysařovým.
Velký dík patří nedávno zesnulému spisovateli Zbyňku Hejdovi, který výchozí materiál zredigoval a zajistil jeho první vydání.
Událost pořádá Paměť národa a Paměť národa Vzdělávání.
On-line: youtube.com
Termín: pondělí 8. března 2021 v 20.00 UTC+01.
Cena: zdarma.
Přístupnost: veřejná – kdokoli na Facebooku i mimo něj.
