Rubrika: Novinky z tanečního světa

ROXY a NoD slaví 27 let

Divadlo NoD si pro letošní oslavy připravilo dva projekty, které spojuje společné téma apokalypsy.

Klub ROXY a Experimentální prostor NoD jsou neopomenutelným multikulturním centrem na mapě Prahy. Pravidelné podzimní narozeninové oslavy, letos s názvem BE27, opět na jeden týden spojí oba tyto prostory. Na bohatý narozeninový program se můžete těšit od 21. do 27. října ve všech prostorách ROXY a NoD, který si pro vás připravil jedinečné divadelní představení a výstavní projekty s etablovanými jmény české umělecké scény.

Unikátní projekt „ZAŽIVA!“/ Láďa Karda & kol. jistě potěší všechny fanoušky nemrtvých. Po rozšíření viru mladého experimentátora se ze světa stalo místo, kde se cesta na nákup rovná boji o holý život. 98% populace chodí sem a tam a hledá něco k snědku, a ti zbývající se prostě snaží nebýt sežráni. Dá se světové apokalypse ještě zabránit nebo už je pozdě? Hodinové představení provede diváky zakoutími klubu ROXY. Dostanou se i na místa, kam je běžně vstup zapovězen. Zda se dostanou zpátky na denní světlo, nebo budou sežráni krvelačnými zombie v temných koutech klubu záleží jen na jejich odvaze a touze přežít. Na projektu se podílí herci ze souboru Divadla NoD, dále MASO KRŮTÍ a 20 000 židů pod mořem.

Celkem šest představení, každé pouze pro 20 diváků, zahájí celé narozeniny v pondělí 21. a v úterý Divadlo NoD si pro letošní oslavy připravilo dva projekty, které spojuje společné téma apokalypsy.22. října vždy od 19.00, 20.00 a 21.00.

Do betonové krajiny sídlištních paneláků vás přenese projekt našeho druhého hosta. Bude to neobvyklá výtvarně zvuková inscenace „PREFABY“souborů PlataCompany a mir.theatre, tvůrců oceňované inscenace pro jednoho diváka – MikroSputnik.

Symbol splněného snu o moderním bydlení v zemích bývalého východního bloku je dějištěm křehkých příběhů všednosti tří bezejmenných sousedů. Komorní inscenace trvá 30 minut a je pouze pro sedm diváků.Během narozeninového týdne se odehraje celkem 10x – ve středu 23. a v pátek 25. října vždy od 17.00, 18.00, 19.00, 20.00 a 21.00.

Vzhledem k omezené kapacitě doporučujeme pořídit si lístky na oba tyto netradiční divadelní zážitky co nejdříve. Více informací o programu a předprodej vstupenek najdete na www.nod.roxy.cz

Galerie NoD oslaví 21. října 20 let od své první výstavy. Návštěvníci se mohou těšit na skupinovou výstavu všech dosavadních kurátorů Galerie NoD pod názvem „SEN O VÝSTAVĚ“, ve Video NoD představí své site specific projekce Jozef Mrva ml. a nad křižovatkou Dlouhá-Rybná bude k vidění nová instalace, kterou pro letošní rok vytvoří Julius Reichel.

Volný, organický freestyle projekt „SEN O VÝSTAVĚ“ sdružuje všechny kurátory, kteří vedli směřování Galerie NoD v průběhu dvaceti let její existence. Těmi jsou Krištof Kintera, René Rohan, Tamara Moyzes, Zuzana Blochová, Milan Mikuláštík, Jiří Ptáček, Jiří Machalický a současný kurátor a art director galerie Pavel Kubesa. Společně s přizvanými hosty (Marek Meduna, András Cséfalvaj, Martin Zet, Tomáš Vaněk, Petr Pisařík, Kateřina Olivová, Matěj Smetana, Adéla Součková a Marie Štindlová) vytvoří bohatou mozaiku různých futurologických poselství, komentářů k dnešní společnosti, politice či environmentální krizi a imaginativních obrazů nerealizovaných „snů o výstavách“. Tématem projektu není historie instituce, ale hledání místa a síly hlasu umění ve vizích naši společné budoucnosti. „Sen o výstavě“ bude trvat do 24. listopadu 2019.

Ve Videu NoD představí Jozef Mrva ml. svou site specific video intervenci WORD TURNS ON ITS HINGE, která vznikala po dobu trvání měsíční Video NoD Residency. Jozef Mrva připravuje panoramatickou video esej, která navazuje na jeho aktivní teoretický výzkum proměn vnímání prostoru ve fenomenálních strukturách pozdního kapitalismu jednadvacátého století. Site specific projekce Jozefa Mrvy bude ve Videu NoD k vidění do 24. ledna 2020.

Pro Galerii NoD připravuje svou instalaci ve veřejném prostoru také Julius Reichel. Dílo pod názvem „KŮROVČÍ HNÍZDO: REQUIEM ZA STROM“ je uměleckou intervencí nad křižovatkou ulic Dlouhá a Rybná. Jedná se o v pořadí již osmou intervenci ozvláštňující toto místo. Ve své dřevěné, 3D rozvinuté kresbě tematizuje aktuální krizi „lesů“ v místním i globálním kontextu. Jeho instalace problematizuje vztah metropolitní environmentální slepoty a katastrofické situace odehrávající se za hranicemi města ve stínu všudypřítomné postfaktické politické rétoriky. Reichelova instalace bude bdít nad křižovatkou do 17. října 2020.

Vstup na akce pořádané Galerií NoD je zdarma. Více informací o programu najdete na www.nod.roxy.cz.

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

„ŠKOLA TANČÍ“ – uzávěrka přihlášek!

Neúprosně se blíží uzávěrka přihlášek na akci, která proběhne 27.–30. 10. 2019 na Zámku ve Žďáru nad Sázavou. Zaměřuje se na vzdělávání v pohybu. A je určena nejen pedagogům!

Obracíme se na taneční tvůrce a choreografy s chutí pracovat v jiném prostředí, kteří chtějí tvořit společné projekty pro žáky, a na pedagogy základní nebo střední školy (či odborného učiliště) se zájmem obohatit výuku o nové prvky. Chcete-li vykročit ze zaběhnutého rámce, načerpat novou inspiraci a vytvořit nové profesní vazby, je pro vás seminář skvělou příležitostí. Seminář probíhá v nádherných a inspirativních prostorách zámeckého areálu Žďár nad Sázavou pod vedením lektorů, kteří v rámci projektu „Škola tančí“ působí v České republice i v zahraničí, hlavní lektorkou bude letos Katherine Bader (DE). Seminář je akreditován Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy.

Principy projektu „Škola tančí“ převzala SE.S.TA z francouzského „Dance au cour“, projektu, který ve Francii úspěšně funguje již 30 let s podporou Ministerstva kultury, školství a regionů a který byl dále aplikován v Belgii, Norsku či Anglii. V Česku realizuje SE.S.TA projekty v programu „Škola tančí“ od roku 2006.

Podívejte se na reportáž k projektu:

 

Pracujeme s metodami zaměřenými na uměleckou kreativitu žáků používáním „těla v pohybu“ jako nástroje poznávání, zapamatování a názornosti. Na semináři s vámi budou sdílet své poznatky choreografové, kteří mají mnohaleté praktické zkušenosti z lektorování projektů Škola tančí ve třídách. Z partnerské organizace „Tanzplattrofm“ přijedou na seminář choreografové, kteří vedou obdobný projekt „Tanz in Schulen“ v Německu. Celý seminář povede renomovaná choreografka Katharina Bader. Předpokládáme, že spolu s Vámi vytvoříme inspirativní, soustředěné prostředí.

Základní myšlenkou „Vzdělávání v pohybu“ je, že pohyb – tanec může pomoci žákům při osvojování poznatků napříč učební látkou, při získávání dovedností daného předmětu, či může rozšířit rámec kompetencí, které dítě ve vzdělávacím systému používá. Hlavním principem je pak mezioborová spolupráce mezi tanečním tvůrcem a pedagogem – několikatýdenní intervence choreografa (který je dostatečně zkušený a má tvůrčí potenciál) do vzdělávacího procesu za podpory učitele. Taneční tvůrce při svém působení na škole v rámci kreativního projektu vtahuje do tvůrčího procesu nejen žáky, ale i učitele. Zkušenost pak ukazuje, že uskutečnění kreativního projektu na škole posiluje vazby nejen mezi dětmi, mezi učitelem a žáky, ale i mezi školou a životem dítěte a jeho rodinou.

Cílem semináře je setkání choreografů a pedagogů, kteří dostanou prostor navzájem poznat vzdělávací a umělecké potřeby, tak, aby spolu mohli spolupracovat na kreativním projektu.

Příprava na spolupráci zprostředkovává choreografům, co obnáší výuka a školní rámec, naopak učitele seznamuje s prací choreografa a kreativním procesem.

Seminář je vhodný i pro učitele, kteří uvažují o realizaci projektu Škola tančí na své škole i pro ty, kteří chtějí jen vyzkoušet moderní přístupy ke vzdělávání, obohatit se jimi a do své praxe přenést třeba jen část či základní dojmy a rámcové zkušenosti ze vzdělávání v pohybu.

Smyslem semináře je:

Sdílet v týmu zkušených účastníků semináře otázky, které řeší profesionální umělci, jež vstupují do role pedagogů při práci s amatérskými skupinami. / Skrze praktická cvičení a analýzy si vyzkoušet a pojmenovat nejrůznější umělecko-vzdělávací metody. / Rozšířit tým umělců, kteří rozvíjí projekt Škola tančí.

Kontext:

Na semináři budou přítomní zkušení choreografové projektu Škola tančí a partnerského projektu „Tanz in Schulen“ z Frankfurtu nad Mohanem. / Paralelně se seminářem bude probíhat i příměstský tábor pro děti. S touto skupinou budeme každý den občasně pracovat (ukázkové hodiny a podobně). / Do dětské táborové skupiny můžete přihlásit i svoje děti – doporučený věk je 8–12 let.

Pro koho je seminář určen:

Pro profesionální choreografy nebo umělce z podobných odvětví jako například nový cirkus, preformance a divadlo, kteří pracují s amatérskými skupinami, a to především s dětmi. / Pro učitele z formálního vzdělávání (ze státních a soukromých základních a středních škol), kteří chtějí spolupracovat nebo již spolupracují s umělcem ve své výuce. / Maximální počet účastníků je 20 z toho 4 choreografové „Škola tančí“ a 4 choreografové „Tanz in Schulen“.


Cena semináře je 2 600 Kč.

Hlaste se na seminář do: 10. října 2019.

Další podrobnosti na: www.se-s-ta.cz

Text a foto: Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zakroutí tygrovi ocasem?

TANEČNÍ MAGAZÍN zve na reprízu veleúspěšného titulu oblíbeného souboru ANIČKA A LETADÝLKO. Kam? Do VENUŠE VE ŠVEHLOVCE!

»OCASEM TYGRA«
sobota 19. 10. 2019 od 20 hodin Venuše ve Švehlovce,

Slavíkova 22, Praha 3, Vinohrady


Tygřím ocasem tygřím. Šílím. Čekám. Smekám. (Laura)


Slavný příběh Williama Saroyana vyprávěný z opačného konce. Od ocasu.


Stačí zaměnit dvě slova a nastražit past na tygra.

Kde je muž? Kdo je žena?
Tygr na svém trvá.

Hraje: Anna Duchaňová a kapela Ocasi
Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Martina Zwyrtek a Petr Pola
Supervize: William Saroyan v hrobě
Vznik finančně podpořili: Hlavní město Praha, Státní fond kultury

 

Petr Pola 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

FLORA DETRAZ a její hlasy

Lidský hlas jako hlavní téma Pražských křižovatek

Mezinárodní divadelní festival Pražské křižovatky proběhl v době od 30.září do 6.října 2019. Pro letošní ročník byl hlavním tématem hlas, naslouchání, slyšení.  Každý z umělců se tohoto tématu chopil po svém – v inscenaci Jiřího Havelky promlouvá hlas zábavy v politicky komplikované době, ve ‚Fantasii‘ Anny Karasinke promlouvá hlas z venku a popisuje herce a jejich jednání, Building Conversation nechávají mluvit publikum a zkoumají, co se stane, když hlas úplně absentuje, Christiane Jatahy přivádí na scénu hlasy dvou odlišných společenských vrstev,se zabývá samotným nasloucháním,   Flora Detraz vnímá hlas jako výraz poslušného i vzpurného těla a projekt Rimy Najdi pracuje s nejčistší podobou slyšení a naslouchání.


Rozpoznat lidský hlas je jeden ze základních socializačních nástrojů od samého dětství. Od okamžiku, kdy se narodíme, posloucháme, rozpoznáváme rozdíly. To totiž znamená porozumět. Což ovšem není nijak rychlý proces, pokud ho uspěcháme, porozumíme nakonec jen tomu, co  už jsme dávno věděli. (Sodja Lotker, Marta Ljubková)

Umělkyně Flora Détraz pochází z baletního prostředí. Vystudovala literaturu a během své kariéry se setkala s řadou umělkyň a umělců, kteří zásadně  ovlivnili její práci. Jejím základním tématem je vztah mezi pohybem a hlasem. V rámci festivalu představila pražskému publiku  MUYTE MAKER. Čtyři performerky během představení zpívají, smějí se, tančí a kakofonně debatují.   Scéna samotná i kostýmy umělců jsou jistě zajímavé, měnící se osvětlení jaksi  samo „převl éká“ umělce. Nejsem si zcela jista, proč mají performerky na hlavách podivné ozdoby, ze kterých vede lano a celý obraz vytváří dojem, že postavy jsou loutky.  Kulisy vytváří také až jakýsi středověký obraz. Některé okamžiky sice přivádí diváky k bujarému veselí, přesto se domnívám, že nesedí-li v publiku opravdový odborník na hlas a naslouchání, nemusí všemu plně porozumět.

Ačkoliv jistě nejsem takový odborník, nutí mě představení k zamyšlení, cože vlastně hlas pro člověka znamená. Mnohdy můžeme mluvit beze slov, ostatně tanec si stačí bez hlasu a všemu porozumíme, jindy zase můžeme říci tisíce a tisíce slov, a přesto nám nikdo nerozumí.  Ale jedna věc se popřít jistě nedá – tón je velice důležitý. Ostatně jako dobrý příklad slouží třeba  dva hádající se partneři, kteří si vyčítají „ten tón“, jakým bylo něco řečeno. ‚Kdybys totéž řekl jinak….‘ slýcháme. A mnohdy je konverzace vede na tak, že si každý z účastníků diskuse povídá to své, vzájemně se ani nevnímají, ale náramně si rozumí. Znáte to také? Co je tedy vlastně na samotném hlasu tak podstatné? Možná právě tak jako naše tělo při tanci, náš hlas přenáší  emoce a pocity dotyčného. Pokud  jsou pozitivní, uklidní posluchače, pokud jsou negativní, většinou se naslouchající rozčílí také..  Zářný příklad jsou zpěváci. Oblíbeného interpreta si posluchač vybírá vlastně podle povahy zpěváka. Pro někoho je příjemný rebel, pro někoho uklidňujíc í melancholik.

Během života člověk řekne kolem osmi miliard slov. Slovem vyznáváme lásku, slovem vyhlašujeme válku. To, co říkáme, tvoří svět kolem nás. Pozor na slova!

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN