Zahájení StarDance se neslo v duchu vzpomínek na KARLA GOTTA

10. jubilejní řada StarDance začala

První kolo oblíbené taneční show StarDance připomnělo hity zesnulého Karla Gotta (†80). Pocta Mistrovi byla naplánovaná dlouho dopředu, ale vzhledem k okolnostem posledních dní se Česká televize rozhodla pořad zahájit vzpomínkami na tolik milovaného zpěváka. Karel Gott pracoval v oblasti umění zhruba šedesát let, získal všechny pocty, které mohl získat, odešel ve spánku, smířený se svým osudem, a jak pravil Marek Eben, dále se už jen díval, jak se kvůli němu mění všechny trasy MHD. Možná by si nepřál, aby lidé byli smutní, takže tanec je dobrá forma, jak zavzpomínat. A Marek Eben lišácky pravil, že právě tanec byl v podání Karla velice originální záležitost…. (Kdysi Milan Drobný přiznal TANEČNÍMU MAGAZÍNU, že tančili s Karlem Gottem a přiběhl k nim lékař s otázkou, zda je všechno v pořádku ….) Dost už dvojsmyslných poznámek. V této době zřejmě diváky musel rozplakat poslední Mistrův hit „Srdce nehasnou“, na který zatančil talentovaný youtuber Karel „Kovy“ Kovář s Veronikou Liškovou ladný valčík.

Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková

Všechny páry během večera tančily na známé hity Mistra, zazněla např. Lady Karneval, Včelka Mája, Trezor a jiné. Však také sledovanost StarDance překročila milion diváků! Mezi hosty se to hvězdami jen hemžilo. V první řadě Vlastimil Harapes, bývalí porotci Radek Balaš a Jan Révai, bývalí soutěžící Dana Batulková, Taťána Kuchařová, Lukáš Pavlásek, Václav Vydra a další výherci minulých řad, tanečníci minulých řad, zkrátka kam oko dohlédlo, tam hvězda.

Hvězdní hosté

Vlastimil Harapes a Radek Balaš

Ředitel České televize Petr Dvořák a Vlastimil Harapes

Taťána Kuchařová

Taťána

Ladislav Vízek

Zdeněk Piškula

Radek Banga s partnerkou

Jan Révai s partnerkou

Michal Padevět a Daniela Šinkorová

V tomto prvním kole nikdo nevypadává, takže se ještě jednou se všemi páry setkáme, ovšem slova poroty nebyla vždy vlídná. Na druhou stranu, jak StarDance známe, všechno může dopadnout překvapivě úplně jinak. Diváky přesné kroky až tak nezajímají a rozhodují sympatie a popularita, nebo kdož ví co ještě dalšího.

Oblíbený Jiří Dvořák

Dana Batulková

Leona Machálková

Lukáš Pavlásek

Richard Genzer a Jana Zelenková

Jan Onder a hvězdný tým

Jan Onder a Marek Zelinka

Jak asi hodnocení poroty vypadalo? Porota zasedla v tomto složení: stálice Tatiana Drexler, Zdeněk Chlopčík a nově Richard Genzer a Jan Tománek. Tančil se valčík, jive a samba.

Hvězdná porota

Gabriela Koukalová je zvyklá zahajovat soutěžní klání, a proto jí tato role připadla i tady. Byla kritizována za neladné ruce a drncání po parketu, které ale kupodivu přísnému Zdeňku Chlopčíkovi překvapivě nevadilo (body 6,6,7,6). Na Xindla X byla Tatiana přísná. Prý si bude muset porota zvyknout. A má se hýbat i v těle, nejen nohama! Ou!

A co na to Xindl X? „Já přece vím, že nejsem nejlepší tanečník, ale o to v téhle soutěži snad nejde, ne?“ A co Vy na to, milí čtenáři? Jde nebo nejde?? (body 4,4,5,4)

Radka Třeštíková a Tomáš Vořechovský –

Zdeněk Chlopčík – to nebyla samba! Jen kroky! A Richard Genzer: Ale radost tady je! A tanec nejsou jen kroky! Jakub Vagner a Michaela Nováková byli elegantní, romantičtí, krásní. Podle poroty ale byl tanec tvrdý. Dá se to i odpustit. (body 6,6,6,6,)

Mirek Hanuš říká: „Původně jsem myslel, že jdu do tanečních, ale zjistil jsem, že toto jsou sportovci olympionici!“ Podle Richarda „fakt dobrý“ a Tatiana hodnotila kladně rytmus v těle (body 7,7,6,6) .

Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička byly hodnoceni vlažně. Trochu samby tam bylo. Rytmus nic moc. Příliš užívání, ale hodně chyb! Že by vždy užívání nepomohlo? A co Vy na to, milí čtenáři? No a podle Tatiany Drexler- !ty nohy! (body 7,5,6,5)

Tonya Graves je zkrátka malá, milá, roztomilá. Jenže porota! Není ani malá, ani roztomilá! Tonya je podle ní ztuhlá a k jive nedocházelo! OU! Richard Genzer také nebyl milý: „Snad nemáš páteř, protože páteř se hýbe! A nepomohla ti žádná rotace!“ OU! (Body 5,4,6,4)

Matouš Ruml a Natálie Otáhalová zabodovali svou energií, ale technika a rytmika měla zásadní chyby! OU! (body vcelku dobré 8,8,7,5)

Nora Fridrichová a Jan Kohout nebyli špatní, proč by. Ale Richardovi Genzerovi se zásadně nelíbily kotníky! Jan Tománek byl smířlivější: „Máte problém s kyslíkem! Ve 4. díle to snad půjde! (body 5,4, 7,5)

Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková zatančili na dojemnou melodii a Zdeněk Chlopčík uznal, že to bylo krásné. Ale uhopsané! Podle Jana Tománka byla choreo velmi dobře stylizovaná do hudby. Tatiana ocenila jedinečný projev a Richard uznal, že ani chyby mu nevadí (body 8,7,8,6).

Taneční páry roku 2019 ještě v plné sestavě

Miroslav Hanuš a Adriana Mašková

Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička

Gabriela Koukalová a Martin Prágr

Ondřej „Xindl x“ Ládek a Markéta Dostálová

Jakub Vágner a Michaela Nováková

Karel „Kovy“ Kovář a Veronika Lišková

Radka Třeštíková a Tomáš Vořechovský

Radka a Tomáš

Tonya Graves a Michal Bureš

Tonya a Michal

Matouš Ruml a Natálie Otáhalová

Matouš a Natálie

Nora Fridrichová a Jan Kohout

Gabriela Koukalová a Martin Prágr

Tak milí čtenáři, a teď je řada na Vás… Jak to vidíte Vy?

Závěr prvního kola

Tereza Kostková

Zeptali jsme se….

Porota k Vám zrovna vstřícná nebyla…. Co Vy na to?TANEČNÍ MAGAZÍN

Radka a Tomáš svorně:

„Vždyť my jsme vyhráli už jenom tím, že jsme dnes tady!!!“

Radka Třeštíková a Tomáš Vořechovský

Foto, text: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s baletkou a současně taneční lektorkou BARBOROU KOHOUTKOVOU

„Balet v mém životě nakonec vyhrál“

Balet ji provází od dětství a svoji profesionální kariéru zahájila jako sólistka ve Finské národní opeře a baletu v Helsinkách. Tančila v Bostonu, Veroně, Miláně, Hamburku. V Čechách otevřela studio Art of Movement a balet vyučujete také na zahraničních školách. Její práce je pro Barboru Kohoutkovou také koníčkem.

Vyrůstala jste se starší sestrou Vendulou v Praze. Jaké bylo Vaše dětství?

„Na dětství mám hezké vzpomínky. Bylo velmi pestré. Když mi byly asi dva roky, žili jsme rok na vesnici, to znám jen z vyprávění, na to si moc nepamatuji. Ale na vesnici jsme se vraceli. Měli jsme chalupu v Novém Dvoře u Písku a tam trávili každé léto a víkendy. Byla to dobrá kompenzace k městskému životu. Na chalupě jsem se vždy proměnila v malé cikánské dítě, lezla na seník, stavěla bunkry v lese, jezdila na koni, chodili jsme na houby, borůvky, jezdili po výletech na kole. Sousedi měli velký statek, tak jsem pomáhala s péčí o domácí zvířata. Dokonce i krávu jsem dojila.

Ve třech letech jsem po vzoru sestry začala chodit na balet a brzy se zaplnil náš život tancem, vystupováním v divadle, natáčením v televizi. Se sestrou jsme chodili ještě na lekce klavíru a hudební výchovy, gymnastiku. V létě jsme jezdili k moři, v zimě lyžovat na hory. S nástupem na Taneční konzervatoř se život trochu proměnil a už tam převažoval balet.“

Jednou jste přiznala, že balet je Váš život. Vždycky jste chtěla být baletkou? Čím Vás balet tak okouzlil?

„Jako dítěti se mi ta přání střídala. Chtěla jsem být paní učitelkou, se sestrou jsme měli období, kdy nás bavilo péct, tak jsme si říkali, že budeme mít vlastní cukrárnu, pak jsem se zamilovala do koní a chtěla se stát profesionální žokejkou. Ale balet tam vždy figuroval a nakonec vyhrál. Tanec a pohyb mi vždy přišel jako moje přirozenost. Někde jsem slyšela hudbu a už jsem tančila. Možná to, že je mi balet tak blízký, je i tou mou určitou potřebou jít ve věcech do hloubky. Balet je velmi krásná forma pohybu a zároveň je jedna z nejtěžších, nejdokonalejších a pro mne nejkrásnějších, nejestetičtějších uměleckých forem.“

Baletu se věnujete od dětství. Během studií na taneční konzervatoři jste vyhrála několik mezinárodních soutěží, vystupovala v TV Zpěvankách, točila pohádky a zahrála si v seriálu Když se slunci nedaří. Jak jste si cítila před kamerou?

„Před kamerou jsem se cítila dobře, neměla jsem trému, bavilo mě předvádět se. Kolem filmu byli fajn lidi. U seriálu Když se slunci nedaří, to bylo už trochu jiné. V té době už jsem chodila na konzervatoř a kvůli natáčení jsem zameškala dost hodin ve škole a to pro mne byl stres. Tehdy už byla priorita škola a představa nejít na klasiku nebo scénickou praxi kvůli natáčení, byla hrozná.“

V 17 letech jste zahájila svoji profesní kariéru v Helsinkách ve Finsku a stala jste se sólistkou Finské národní opery a baletu. Jak na tu dobu vzpomínáte?

„Začátky byly opravdu těžké. Nebyla jsem jazykově dobře vybavena. Odtržení od rodiny, úplně nový režim v divadle oproti škole, žádní kamarádi… Ještě k tomu jsem Helsinky poznala v létě, když jsem tam byla na soutěži a to je nejkrásnější období. Pak jsem v srpnu nastoupila do souboru, přišel deštivý podzim, půl roční tma, zima, kruté mrazy. To byl také nový zážitek. Tři měsíce po zahájení první sezóny jsem si zranila nohu, doktoři neurčili správně diagnózu a začal dlouhý vleklý proces zdravotních problémů, který vyústil třemi operacem i na specializované klinice v Německu.“

Hostovala jste také Bostonu, Veroně, Miláně, Hamburku a prožila dvacet let v zahraničí. Co Vám to dalo?

„Hodně! Ne vždy to bylo lehké, ale jsem za ty zkušenosti a prožitky vděčná. Jak lidsky, tak profesně. Profese baletky se nedá naučit z knihy, učíte se získáváním zkušeností praxí. Člověk musí být stále otevřený se učit, musí si rozšiřovat obzory a cestování je nezbytností. Naopak návrat do Čech pro mě byl šokem a zjistila jsem, jak jsme v mnoha směrech za světem pozadu. Bohužel to není jen v odvětví baletu. Nyní díky mé trochu zkomplikované životní situaci narážím na katastrofální stav našeho soudnictví. Řeším již dva roky soudně úpravu péče o mého syna a tato srážka s úrovní našeho soudnictví je pro mne velkým šokem a obrovským zklamáním z postojů naší společnosti a těchto institucí. Neúcta k mateřství, chaos, nekompetence až diletantství lidí, kteří rozhodují o životech dětí a mají hájit jejich práva. Toto samotné téma by vydalo na knihu.“

Během své aktivní taneční kariéry jste spolupracovala s řadou významných osobností. Je někdo, kdo Vás nejvíce ovlivnil?

„Nedá se říci, kdo mě nejvíce ovlivnil. Byl by to dlouhý seznam. Ale první, kdo mi vytanul na mysli, je paní profesorka Ingrid Němečková. Učila mě celých sedm let na konzervatoři, připravila na všechny soutěže a pak jsem s ní pracovala i v angažmá v Helsinkách, protože jsme tam odjely společně a ona tam zůstala a je tam dodnes jako hlavní baletní mistr. Dala mi dobrý základ, na kterém se dalo stavět. Toto u nás ve společnosti trochu chybí, opravdová úcta k dobrým učitelům. Když teď sama jezdím jako pedagog učit třeba do Číny, úcta společnosti i studentů k pedagogům, učitelům je obrovská. V téhle sféře máme jako společnost velké rezervy.“

V roce 2008 jste skončila s aktivní kariérou. Bylo to těžké rozhodnutí?

„Skončila, abych se k ní po roce a půl zase vrátila, ale už jen jako hostující primabalerína. Měla jsem velké zdravotní potíže. Byla jsem po náročné operaci kyčelního kloubu a v angažmá v Hamburku už jsem se necítila dobře. V tomto souboru tanečník může fungovat pouze, když tančí na sto procent. Cítila jsem ze strany vedení netrpělivost a ztrátu zájmu a už mě to nenaplňovalo. Rozhodla jsem se naplno věnovat metodám Gyrotonic® a Gyrokinesis® a během roku jsem si udělala instruktorský kurz na obě metody, kterým se věnuji doteď.“

Baletu jste ale, na rozdíl o Vaší sestry Venduly, která byla také úspěšnou primabalerínou, zůstala věrná. V Čechách jste otevřela studio Art of Movement a vyučujete na zahraničních školách. Baví Vás to? Co vše učíte?

„Baví mě to. I když jak jsem zmiňovala už dříve, mou přirozeností byl projev pohybem a teď se musím učit vyjadřovat verbálně. To, co cítím, to, co jsem se naučila praxí, umět vysvětlit a předat. Trochu narážím i na zkostnatělost našeho systému. Tak, jak učím já, mohu u nás učit jen soukromě nebo v zahraničí. Myslím si, že systém metodiky zvláště klasického tance u nás nebyl už dlouhá léta zasažen nějakou inovací. Osnovy jsou stejné, i když vývoj a nároky na tanečníky jsou už někde úplně jinde, než byly před padesáti lety. Spousta odvětví, které se zabývá rozvojem pohybu, fyzického i psychického zdraví v době, kdy se tvořily osnovy klasického tance ještě ani neexistovaly. Mě fascinuje lidské tělo a mysl, jeho nekonečný potenciál rozvoje a snažím se v tomto směru dále rozvíjet.“

Jste velice aktivní a zaneprázdněná prací a k tomu maminkou malého synka Eliáše. Umíte odpočívat? Jak ráda relaxujete?

„S odpočinkem je to teď velmi těžké. Skloubit práci a mateřství není lehké. Má situace je trochu ztížena i tím, že nežijeme se synovým otcem a péči o syna zajištuji převážně sama. Oba moji rodiče už nežijí, tak nám chybí babička a dědeček, a proto volný čas je teď pro mne spíše science fiction. Mám výhodu v tom, že má práce je i můj koníček a naplňuje mě a čas strávený se synem, i když je povětšinou velmi akční, je také velmi kvalitně strávený čas.“

Děkuji za rozhovor

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Uhrančivá performance Savušun

Íránský umělec Sorour Darabi vystoupí v DOX

Íránský umělec Sorour Darabi vystoupí v DOX+ se svou uhrančivou performancí Savušun

Íránský non-binární umělec Sorour Darabi, který vystoupí v Praze úplně poprvé, uvede svou „ódu na zranitelnost“ s názvem Savušun v sobotu 12. října od 18 hodin v multifukčním sále DOX+. V performanci vycházející ze stejnojmenného šíitského svátku Darabi osciluje mezi reálnou a symbolickou ztrátou, mezi komfortem a diskomfortem, toxickou maskulinitou a zranitelností vlastní identity. Zab& yacute;vá se otázkami emocí – smutku, strachu a utrpení. Po performanci bude od 20 hodin následovat závěrečné festivalové představení v divadle Archa. Jihoafrická herečka a performerka Ntando Cele se ve svém svérázném stand-upu Black Off pustí do ostré kritiky předsudků i přehlížení a nabízí publiku nové způsoby, jak přemýšlet o rasismu.

V lednu si šíité připomínají legendu o šlechetném perském princi Šávašovi, který dobrovolně podstoupil mučení a prošel plameny, aby tak podal důkaz o vlastní nevině a očistil svou pověst od zlé pomluvy. Na ulicích, náměstích či ve svatyních se na jeho počest scházejí lidé, aby společně prožili smutek a žal, gesticky znázornili bolest, strach – a také aby dali průchod emocím volajícím po odplatě a násilí. Šavašun znamená doslova „oplakávání Šávaše“ a íránský umělec Sorour Darabi z této historicko-mytologické látky rozvinul ódu na zranitelnost. S taktem a respektem k náboženskému cítění, ale i s určitou dávku humoru proniká k intimním vrstvám příběhu a objevuje jeho protikladné aspekty. Osciluje mezi reálnou a symbolickou ztrátou, mezi komfortem a diskomfortem, mezi něhou a krutostí, toxickou maskulinitou a zranitelností vlastní identity. Hlavním nástrojem pro všechny tyto relativismy a nejednoznačnosti je nebinární tělesný status umělce. Skrze něj a tělesnou hru subverzivně a symbolicky rozpouští, rozmazává, křehkost (historických) faktů – včetně prefabrikovaných (genderových) kategorií.

Sorour Darabi je íránský non-binární umělec žijící a tvořící v Paříži. V Íránu byl součástí podzemní organizace ICCD (Invisible Centre of Contemporary Dance), která organizovala v Teheránu festival současného tance Untimely. Během studií v Národním choreografickém centru v Montpellieru stvořil Darabi inscenaci Subject to Change, která zpochybňuje vliv času a prostředí na transformaci jedince. V roce 2016 pak vytvořil v rámci festivalu Montpellier Dance sólo Farci.e zabývající se jazykem, genderovou identitou a sexualitou. Zatím poslední projekt Šavašun je ódou na soucit, zranitelnost a také na ty, kdo soucítí.

Sorour Darabi: Savušun

12.10. 2019, 18.00, Centrum současného umění DOX – multifuknční sál DOX+

Cena: 290 / 190 Kč
Speciální vstupné: Sorour Darabi: Savušun (18:00, DOX) + Ntando Cele: Black Off (20:00, Divadlo Archa) 12. 10. 2019: 380 / 250 Kč

Po představení je pro diváky připravena doprava z DOX+ do divadla Archa na závěrečné festivalové představení.

Vstupenky: bit.ly/Savusun_ctyridny

FB událost: www.facebook.com/events/350186692593096/

Jazykově bezbariérové
Délka představení: 60 min.

Česká premiéra vznikla v koprodukci mezi festivalem 4+4 dny v pohybu a Centrem současného umění DOX.

24.MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SOUČASNÉHO UMĚNÍ

4 +4 dny v pohybu 2019 | 4. – 12. 10. 2019

Desfourský palác, Divadlo Archa, Ponec – divadlo pro tanec, Centrum současného umění DOX

FB stránka: fb.com/festival4dny/

IG profil: instagram.com/ctyridny/

FB event celý festival: fb.com/events/1936421633100891/

Předprodej v síti GoOut: bit.ly/ctyridny2019

Web: www.ctyridny.cz

Festival podpořili:

Ministerstvo kultury ČR, hl. m. Praha, IN SITU, Kreativní Evropa, Flanders State of the Art, Francouzský institut v Praze

Eliška Míkovcová

pro Taneční magazín

Divadlo a svoboda

Mezinárodní konference se zaměří na nezávislé divadlo po roce 1989

Mezinárodní konference Divadlo a svoboda se zaměří na nezávislé divadlo po roce 1989

Institut umění – Divadelní ústav pořádá u příležitosti 30. výročí politických změn ve střední a východní Evropě ve dnech 23. a 24. 10. 2019 mezinárodní konferenci Divadlo a svoboda: Promě na paradigmatu evropské nezávislé divadelní kultury po roce 1989. Konference se zaměří na situaci nezávislého divadla po roce 1989, které bude nahlížet z teatrologického i kulturně-politického pohledu. V Praze se sejdou odborníci ze zemí Visegrádu i východní Evropy, zastoupeny budou i země západního Balkánu a Pobaltí. Chybět nebudou ani zástupci zemí západní Evropy: Rakouska, Německa, Nizozemí a Velké Británie. Součástí konference je nejen konfrontace vývoje této č&a acute;sti divadelní kultury formou odborných příspěvků, ale také diskusní formáty, které se zaměří na budoucnost evropského nezávislého divadla jako druhého pilíře divadelní kultury. Konference je součástí doprovodného programu festivalu Palm Off Fest a setkání Evropské sítě informačních center pro scénická umění ENICPA. Konference bude vedena v anglickém jazyce.

Třicáté výročí politických změn ve střední a východní Evropě vybízí k reflexi estetických i společenských ideálů a programů 90. let. Konference se zaměří na reflexi rozvoje nezávislé scény ve středo- a východoevropském prostoru nejen v umělecké rovině, ale také jako součásti emancipující se občanské společnosti.

„Na konferenci se představí teatroložky a teatrologové z dvanácti zemí bývalého východního bloku, jejichž vystoupení jsme rozdělili do třech bloků. Jedná se o přední odborníky, které se ve své zemi danému tématu věnují dlouhodobě. Například z Polska přijede Joanna Ostrowska z poznaňské univerzity, jež je autorkou jak obsáhlé monografie o Living Theatru, tak několika publikací o polském alternativním divadle po roce 1989. Z Rumunska to bude Iulia Popovici, iniciátorka kolektivní monografie o podobách divadelních kultur v bývalém východním bloku na přel omu milénia, kterou vydala pod hlavičkou mezinárodního festivalu v Sibiu. Teatroložka Tania Arcimovič ve svém příspěvku zohlední proměny běloruské divadelní kultury před a po politických změnách v tehdejším SSSR,“ dodává za organizátory jeden z moderátorů konference Jan Jiřík z AMU.

Záměrem konference je vsadit vývoj nezávislého divadla v postsocialistických zemích také do kontextu evropské divadelní kultury. „Protože přímý kontakt s nezávislou scénou byl pro divadelníky z východního bloku v době existence železné opony výrazně omezen, přizvali jsme také hosty ze západní Evropy, především z Německa, kde je nezávislé divadlo úzce spojeno s politickými proudy 60. a 70. let, zejména tzv. nové levice. Pozvání na konferenci přijaly osobnosti s hlubokou znalostí vývoje německého nezávislého divadla jak v SRN, tak v bývalé Německé demokratické republice: profesor Henning Fülle, který k tomuto tématu publikoval rozsáhlou monografii mapující rozvoj nezávislého divadla v Německu v letech 1960-2010, a Carena Schlewitt, současná umělecká ředitelka Evropského centra pro současné umění v Hellerau s bohatými kurátorskými zkušenostmi v propojování západo- a východoevropské divadelní scény,“ říká vedoucí Oddělení mezinárodní spolupráce IDU Martina Pecková Černá. Jejich příspěvky doplní pohled na chápání pojmu „nezávislosti“ v oblasti divadla a tance hostů z některých zemí, které významně inspirovaly českou nezávislou scénu po otevření hranic v roce 1989, například z Nizozemí a Velké Británie. Součástí programu je také diskuse o etických principech a legitimitě nezávislé divadelní tvorby pedagogů, absolventů a studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a panelová diskuse na téma umělecké i společenské role nezávis lých scénických umění, do níž přijala pozvání například Ulrike Kuner, prezidentka Evropské asociace nezávislých scénických umění. Součástí závěrečného bloku konference bude také rozprava nad definičním vymezením pojmu „nezávislé divadlo“ formou kulatých stolů.

Konference se koná u příležitosti zasedání ENICPA (Evropská síť informačních center pro scénická umění) v Praze a v rámci výzkumného projektu IDU České nezávislé divadlo po roce 1989. Výzkum se zaměřuje na vývoj českého divadla v nových společenských a politických podmínkách, především v kontextu transformace a decentralizace divadelní sítě a nových nástrojů kulturní politiky, a jeho součástí jsou i rozhovory s více než 50 osobností české divadelní scény 90. let. Partnery konference jsou dále KALD DAMU a Asociace nezávislých divadel ČR. Konference proběhne v anglickém jazyce, diskusní části budou tlumočeny.

Více informací na www.idu.cz.

Divadlo a svoboda: : Proměna paradigmatu evropské nezávislé divadelní kultury po roce 1989

mezinárodní konference 23. – 24. 10. 2019

Studiu Hrdinů, 23.10. 9:00–15:00 a 24.10. 9:30–17:30, Dukelských hrdinů 47, 170 00 Praha – Holešovice

Divadlo DISK, 23.10. 15:30–17:30, Karlova 26, 116 65 Praha – Staré Město

vstup volný / po předchozí registraci na tomto odkaze

FB událost: www.facebook.com/events/365682584335224

Program:

23.10. 2019

Blok I – Studio Hrdinů

9:00 Přivítání

9:15 – 10:30 Quadrilog mezi Východem a Západem

Mluvčí: Martina Pecková Černá (Institut umění – Divadelní ústav, ČR), Jan Jiřík (Akademie múzických umění, ČR), Carena Schlewitt (HELLERAU – European Centre for the Arts, Německo), Henning Fülle (Universität der Künste Berlin, Německo)

Moderátorka: Alice Koubová (Filosofický ústav Akademie věd, ČR)

10:45 – 12:15 Kořeny nezávislého divadla v západní Evropě

Mluvčí: Christine Standfest (ImpulsTanz – Vienna International Dance Festival, Rakousko), Jaïr Stranders (Amsterdam University of the Arts, Nizozemí)

Moderátorka: Martina Pecková Černá

13:15 – 14:45 Nezávislé divadlo po roce 1989 ve střední Evropě

Mluvčí: Marek Godovič (Divadelný ústav, Slovensko), Dáša Čiripová (Slovenská akadémia vied, Slovensko), Joanna Ostrowska (Adam Mickiewicz University, Polsko), Tamás Jászay (University of Szeged, Maďarsko)

Moderátor: Jan Jiřík

Blok II – Divadlo DISK

15:30 – 17:30 Panelová diskuse ve spolupráci s Katedrou alternativního a loutkového divadla, DAMU

(Ne)závislost, legitimita a etické principy v alternativním divadle

Mluvčí: Tomáš Žižka, Marek Bečka, Ondřej Cihlář, Tereza Volánková, Boris Jedinák, Jiří Šimek a další studenti i absolventi KALD DAMU

Moderátoři: Marcela Magdová a Ewan McLaren

V českém jazyce, tlumočení zajištěno.

24.10. 2019

Blok III – Studio Hrdinů

9:30 – 11:15 Nezávislé divadlo po roce 1989 v jihovýchodní Evropě

Mluvčí: Višnja Kačić Rogošić (University of Zagreb, Chorvatsko), Barbara Orel (University of Ljubljana, Slovinsko), Kamelia Nikolova (National Academy of Theatre and Film Arts, Sofia & Institute of Art Studies, Bulharsko), Iulia Popovici (Observator cultural magazine, Rumunsko)

Moderátor: Jan Jiřík

11:30 – 13:15 Nezávislé divadlo po roce 1989 ve východní Evropě

Martynas Petrikas (Vilnius University, Litva), Zane Kreicberga (Latvian Academy of Culture, Lotyšsko), Madli Pesti (Estonian Academy of Music and Theatre, Estonsko), Iryna Chuzhynova (Ukrainian Cultural Foundation, Ukrajina), Tania Arcimovič (independent, Bělorusko)

Moderátorky: Martina Pecková Černá a Marcela Magdová

Blok IV – Studio Hrdinů

14:30 – 17:30 Panelová diskuse a kulaté stoly ve spolupráci s Asociací nezávislých divadel ČR na téma Budoucnost a definice evropského nezávislého scénického umění

– Budoucnost nezávislého divadla – lobbying, spolupráce s politickou scénou a druhý pilíř kultury

Panelová diskuse

Mluvčí: Ulrike Kuner (IG Kultur / European Association of Independent Performing Arts, Rakousko), Axel Tangerding (Bundesverband Freie Darstellende Künste / European Association of Independent Performing Arts, Německo), Jan Žůrek (Asociace nezávislých divadel, ČR)

Moderátorka: Martina Pecková Černá

– Definice nezávislého divadla

Kulaté stoly, k nimž jsou zváni všichni účastníci konference a během nichž budeme diskutovat na téma definice a metriky pro “nezávislé divadlo”.

Moderátoři: Luboš Louženský, Petr Prokop, Eva Žáková, Martina Pecková Černá

Kulaté stoly v českém i anglickém jazyce dle kapacity účastníků.

Závěrečné resumé bude tlumočeno.

Hlavní pořadatel: Institut umění – Divadelní ústav

Spolupořadatelé: ENICPA – The European Network of Information Centres for the Performing Arts (www.enicpa.info), Palm Off Fest, Mezinárodní setkání divadel Střední Evropy (www.palmofffest.cz), Katedra alternativního a loutkového divadla, DAMU, Asociace nezávislých divadel ČR, z. s. (www.andcr.cz), PACE.V4 (Performing Arts Central Europe – Visegrad Countries Focus)

Eliška Míkovcová

pro Taneční magazín