Tanečně filmová bomba!

Díky Festivalu tanečních filmů měli počátkem března návštěvníci pražské galerie SMETANAQ možnost nejen vidět, ale doslova se aktivně účastnit dvou unikátních tanečně filmových projektů na bázi virtuální reality.

V našich domácích vodách lze označit za naprosté zjevení plně v duchu nových tanečně mediálních audiovizuálních forem. Jde o unikátní projekt „UNLIT HORIZON“ – prezentující dva tanečně virtuální filmy. Ten se pražskému publiku předvedl – díky spolupořádajícímu Festivalu tanečních filmů – v první březnové dekádě (konkrétně od 1. – do 7. 3.). Jaksi symbolicky v galerii SMETANAQ, bezprostředně sousedící s budovou filmové akademie FAMU.

A galerijní prostor – dosud spíše patřící klasickým výtvarným prezentacím – byl využit naprosto dokonale. Ve vstupním traktu diváka dokonale natěšily čtyři velkoplošné grafické obrazy volně dokumentující obě nabízená filmově virtuální díla.

To vše se mohlo odehrát díky Festivalu tanečních filmů. Ten pravidelně od roku 2009 nejen věnuje prezentaci a defilé tanečních filmů, ale rovněž napomáhá jejich podpoře. Konkrétně loni v květnu vyhlásil námětovou cenu MAYA. Jejím smyslem byla podpora nové autorské tvorby. A právě jejími prvními vítězi se stali autoři projektu „UNILIT HOROZON“ Mária Júdová a Andrej Boleslavský. Mezi jinými podpořil realizaci jejich výsledného filmového díla i pražský Kyliánův nadační fond.

f Adéla Vosičková

Na samotné akci byl však uveden – kromě titulního snímku – ještě další pozoruhodný virtuální tanečně filmový projekt „DUST“. Jeho název symbolizuje hvězdný prach. Jeho autory jsou opět Mária Júdová s Andrejem Boleslavským. V jeho průběhu tančí Soňa Ferenčíková a Roman Zolotov. U „DUST“ zaujala – mimo filmařsky animační práce – i aktualizace na prostory galerie. Mohli jsme být včleněni do prostoru. Viděli jste nedaleké panorama Hradčan i bližší Smetanovo nábřeží. A kamery snímaly i diváka, který se mohl zapojit do akcí . Jeho autor Andrej Boleslavský k tomu řekl: „Tento virtuální film nechce pracovat i s reálným prostředím, aby byl jeho spektakulární výsledek dokonalý. Chci dosáhnout divákova pocitu, že prostředí kolem je reálné.“ Hudební doprovod je zde spíše na základě konkrétních samplovaných disharmonických zvuků.

f Adéla Vosičková

V titulním snímku „UNILIT HORIZON“ zpracovali jmenovaní autoři Mária Júdová a Andrej Boleslavský původní choreografii Markéty Kuttnerové „LV 426“. Tanečníky jsou v tomto případě Fanny Barrouquère a Branislav Bašista. V něm se ponořujeme do imaginárního vesmírného prostředím, aby byl vjem diváků dokonalý, podporuje vše i moderně instrumentovaná hudba. Spoluautorka Mária Júdová vysvětluje: „Náš film je demonstrací toho, čím se tanec, performace film a zvuk mohou stát v budoucnosti virtuální reality.“

Projekt „UNILIT HORIZON“ se stejnojmenným filmem i jeho protějšek „DUST“ se staly doslova bombou!!! K jejich prezentaci prospěla jistě i úvodní přednáška a beseda s autory díla. Ten, kdo je neviděl v Praze může litovat, Ale nemusí věšet hlavu. Jak nám oznámila Petra Kašparová z Festivalu tanečních filmů, bude určitě na některé z jejích akcí reprízován.

Michal Stein

Titulní foto: Marek Zavřel

Další foto: Adéla Vosičková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Constellations pokračuje

Spitfire Company uvádí 12. a 13. března premiéru druhého dílu své trilogie

Divadelní soubor Spitfire Company uvede 12. a 13. března v žižkovském divadle Ponec premiéru druhého dílu své trilogie Constellations. První premiéra roku 2018 se v tomto prostoru uskuteční od 20 h. V režii uměleckého šéfa Spitfire Company Petra Boháče se na scéně setkají tři tanečnice a performerky – Cecile da Costa, Markéta Vacovská a Kristina Šajtošová – v dialogu s prostorovou hudbou Martina Tvrdého.

OFICIÁLNÍ TRAILER: vimeo.com/259055972

Tvůrci slibují „soužití reality s imaginací“ a hypnotickou letní atmosféru.

Vstupenky jsou k zakoupení v předprodeji GoOut za 250 Kč.

Více na www.spitfirecompany.cz a www.divadloponec.cz.

 
Eliška Míkovcová
Taneční magazín

Djembe Dance

Pozitivní energie a africké bubny

Kurz západoafrického tance se senegalským lektorem afrického tance , CHOREOGRAFEM A TANEČNÍKEM ISSA SADIO DIATTA (a s doprovodem bubeníků )

Pravidelné úterky se konají od vždy od 19.30h v Masné ul. 13, Praha 1. 7 lekcí v ceně 1.900,-Kč.

Jednotlivá lekce v ceně 290,-Kč.

Nemusíte mít předchozí zkušenosti s tancem. Začneme s výukou afrického tance od začátku od prvních kroků. MÁTE PŘÍLEŽITOST TANČIT S RODILÝM SENEGALCEM ZDE V PRAZE a kurz je urcen pro ZAČÁTEČNÍKY. V kurzu „Djembe Dance“ na vás čeká pozitivní energie a příjemná atmosféra podpořená dynamickou hudbou hranou na africké bubny djembe a dunduny.

monika.rebcova@hamu.cz nebo na 776646069

Taneční magazín

Vyznává gentlemanství, slušnost a další hodnoty důležité pro čestné lidi

Noblesní herec Jan Přeučil se stal prvním ambasadorem organizace YMCA v Česku

Vyznává gentlemanství, slušnost a další hodnoty důležité pro čestné lidi s dobrým charakterem. A kromě svého povolání se vždy věnoval sportu, zejména plavání. Takový je Jan Přeučil, herec známý z mnoha filmových, divadelních, televizních i dabingových rolí. Právě on se nyní stává vůbec prvním ambasadorem YMCA v České republice, která je součástí největší a nejstarší mládežnické organizace na světě.

Diplom mu nyní v Praze předali Jan Blažek, předseda YMCA v České republice, Vojtěch Rálek, generální sekretář YMCA v ČR, a Petra Otřísalová, ředitelka pražského Paláce YMCA – budovy v ulici Na Poříčí 12, která si právě letos připomíná 90. let od svého otevření. Jan Přeučil, který v únoru oslavil už 81. narozeniny, se podle svých slov ymkařskými zásadami řídí po celý svůj život. A stále fit je i díky pravidelnému cvičení a plavání, s nímž začínal právě v bazénu, který v Paláci YMCA funguje dodnes. Zaplavat si tu teď bude moci v hodinách určených pro veřejnost kdykoli – zástupci YMCA mu do něj věnovali časově neomezenou vstupenku.

Potěšilo nás, že Jan Přeučil, který poválečnou éru v YMCA jako malý hoch osobně zažil, na tuhle zkušenost nikdy nezapomněl. A jmenování ambasadorem je důkaz, že ani YMCA nezapomněla na něj. Velmi si vážíme toho, že tuto čestnou funkci př ijal,“ říká Petra Otřísalová, ředitelka Paláce YMCA.

A připomíná, že podobně jako Jan Přeučil, Ymkou prošli i další osobnosti: třeba spisovatel Jack Kerouac, američtí prezidenti Ronald Reagan, George Bush a Bill Clinton, herec Anthony Hopkins, boxer Rocky Marciano či plavkyně Janet Evansová. V Česku to je třeba herec Matouš Ruml, filosof Jan Sokol, socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, pedagog a ekolog Jakub Trojan, zakladatelka mateřských center Rút Kolínská a mnoho dalších. Těm všem YMCA v mládí změnila život. Stejně jako před lety i Janu Přeučilovi.

Společenství gentlemanů

„Bylo to po skončení druhé světové války, kdy u nás byla YMCA po zákazu nacistů znovu obnovena. Bylo mi tehdy osm let a můj tatínek mi řekl: Přihlásím tě do Ymky. Vysvětlil mi, že je to sdružení mladých křesťanských mužů a že model je britský a americký, zkrátka západní. No a pak mě jednoho dne přivedl a od podzimu 1945 jsem začal chodit do Paláce v ulici Na Poříčí sám, pravidelně vždycky v sobotu odpoledne. Alfou a omegou tu pro mě byla tělocvična. Seznámil jsem se s basketbalem, běhal na klop eném běžeckém oválu. A pak tu byl skvělý plavecký bazén. Plavání jsem si hned velice oblíbil a láska k němu mi zůstala dodnes,“ vzpomíná Jan Přeučil.

„Byly to krásné časy ve společenství, které vedlo mladé muže k čestnosti, soudržnosti a jakémusi gentlemanství. Společenství, které dalo základy mému budoucímu životu. Jako malého kluka mě YMCA formovala nejen po sportovní stránce, ale hlavně po stránce morální. Protože tahle organizace vždy směrovala mladé chlapce a děvčata k morálce – k hodnotám křesťanským i obecně lidským,“ pokračuje Jan Přeučil, který si v YMCA osvojil i svou celoživotní toleranci k různým náboženstvím.

Kipling i párek v domě Na Poříčí

Jako malému chlapci učaroval Janu Přeučilovi v domě Na Poříčí i výtah pater noster, jímž vždycky vyjel až nahoru do pátého patra. „Tam bylo chlapecké oddělení. V něm pingpongové stoly, klubovny s krby a také nástěnky v češtině a angličtině a na nich různé informace, co se pořádá – například soutěže, což nás jako kluky vždycky hodně zajímalo,“ říká.  „Vzpomínám také, jak nám vedoucí četli tak&e acute; úryvek z Kiplingovy básně Když. Přečetli nám vždycky dvojverší a vysvětlovali nám, co znamená – jaký je jeho obsah a jaký to má smysl pro charakter člověka, pro jeho život, jeho smýšlení i celou existenci. To na mne jako na malého kluka ohromně zapůsobilo,“ dodává. Velkým zážitkem s příchutí dobrodružství pak byly ymkařské letní tábory, kam se navzdory nízkému věku ihned odvážně přihlásil. Úplně nejvíc se prý ale těšil na chvíle v malém bufetu v přízemí Paláce, kde si směl za potravinové lístky kupovat párek. „To jsem si vždycky připadal jako král,“ směje se Jan Přeučil.

Herec s ymkařským srdcem 

Jeho otec, tehdejší poslanec a úspěšný nakladatel František Přeučil, tu chtěl malého Jeníka přihlásit i na hodiny angličtiny. A uvažoval, že by syna poslal na nějaký čas do Anglie, aby se v jazyce zdokonalil. Zakrátko se ale k moci dostali komunisté. A ti organizaci pro mládež, podobně jako dříve nacisté, rychle zakázali.

Nikdy komunistům nemůžu odpustit, že kromě dalších věcí potlačili krásné myšlenky férového sportu, ale i vzájemné snášenlivosti, kamarádství a úcty, které YMCA mladým lidem přinášela. My jsme se tenkrát i potom je&s caron;tě scházeli – byli jsme taková parta. Zůstali jsme pohromadě, jezdili na kánoích, na pramičkách. Ale YMCA jako taková tehdy opravdu skončila,“ vzpomíná Přeučil. Chtěl studovat herectví, ale jeho otec byl v procesu s Miladou Horákovou odsouzen na doživotí. A tak se jako „syn nepřítele vlasti“ musel začít živit jako dělník.

Díky své vytrvalosti se ale hercem přece jen stal. Hercem s nenapodobitelným šarmem, projevem a noblesou. A v 60. letech směl dokonce s Divadlem Na Zábradlí, kde byl v angažmá, i vycestovat. „Ať jsme byli v tehdejším západním Německu, ve Francii nebo třeba v Itálii, kdekoliv jsem viděl znak YMCA, vždycky mi zaplesalo srdce. A říkal jsem si, že k téhle organizaci, lidem a tradicím, pořád patřím i já,“ říká Jan Přeučil.

YMCA stále živá

Přitažlivý program i myšlenky YMCA jsou pro mladé lidi aktuální i dnes, takže při formování jejich životů hraje stále důležitou roli. Po svém znovuobnovení v České republice v roce 1990 tak nabízí mladým lidem stále mnoho možností, jak můžou dobře a aktivně trávit svůj volný čas. Příkladem je třeba Ten Sing &n dash; umělecká tvorba pro teenagery. YMCA je rovněž průkopníkem v zakládání mateřských a rodinných center, která poskytují prostor i podporu malým i velkým členům rodiny. A zaměřuje se také na tzv. nízkoprahová zařízení, určená zejména pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné děti a mládež.  Oblíbená je i její malá mateřská školka rodinného typu, která sídlí přímo v Paláci YMCA v Praze.

Organizace s masarykovskými tradicemi

YMCA (Young Men’s Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams. „V nově vzniklém Československu byla YMCA založena v roce 1921. O její vznik se zasadil T.G. Masaryk a také Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václa va Havla. Po okupaci byla zakázána a mnozí její představitelé za svou činnost zaplatili i životem. Po nadějné, ale krátké poválečné obnově následovala další rána: komunistický převrat a tím pádem další zákaz spojený s odebráním budov i majetku. Znovuzaložení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990. Dnes má už osmadvacet místních sdružení a něco okolo tři a půl tisíce členů,“ říká Petra Otřísalová.

YMCA stála i u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl dnes tolik populární basketbal, volejbal, rozšířily se softbal a lukostřelba. Sport provozovaný společně, pro radost a v duchu fair play je zde populární dodnes – červený trojúhelník YMCA mají dnes i u nás ve znaku řada sportovních klubů. Organizace je rovněž zakladatelkou moderního táboření. Pro děti mládež každoročně pořádá tábory, z nichž u nás nejst arší a nejznámější je Masarykův tábor v Soběšíně.

Palác YMCA byl vybudován v centru Prahy ve stylu moderního klasicismu. Dnes je součástí pražské památkové rezervace. V tomto domě na dobré adrese si také rády pronajímají kanceláře různé firmy a organizace. V Paláci sídlí také české a evropské ústředí, pražská organizace YMCA a YMCA Živá rodina.

 

Magdalena Bičíková, Jana Bryndová

Foto: Jana Pertáková 

Taneční magazín