Vyznává gentlemanství, slušnost a další hodnoty důležité pro čestné lidi

Noblesní herec Jan Přeučil se stal prvním ambasadorem organizace YMCA v Česku

Vyznává gentlemanství, slušnost a další hodnoty důležité pro čestné lidi s dobrým charakterem. A kromě svého povolání se vždy věnoval sportu, zejména plavání. Takový je Jan Přeučil, herec známý z mnoha filmových, divadelních, televizních i dabingových rolí. Právě on se nyní stává vůbec prvním ambasadorem YMCA v České republice, která je součástí největší a nejstarší mládežnické organizace na světě.

Diplom mu nyní v Praze předali Jan Blažek, předseda YMCA v České republice, Vojtěch Rálek, generální sekretář YMCA v ČR, a Petra Otřísalová, ředitelka pražského Paláce YMCA – budovy v ulici Na Poříčí 12, která si právě letos připomíná 90. let od svého otevření. Jan Přeučil, který v únoru oslavil už 81. narozeniny, se podle svých slov ymkařskými zásadami řídí po celý svůj život. A stále fit je i díky pravidelnému cvičení a plavání, s nímž začínal právě v bazénu, který v Paláci YMCA funguje dodnes. Zaplavat si tu teď bude moci v hodinách určených pro veřejnost kdykoli – zástupci YMCA mu do něj věnovali časově neomezenou vstupenku.

Potěšilo nás, že Jan Přeučil, který poválečnou éru v YMCA jako malý hoch osobně zažil, na tuhle zkušenost nikdy nezapomněl. A jmenování ambasadorem je důkaz, že ani YMCA nezapomněla na něj. Velmi si vážíme toho, že tuto čestnou funkci př ijal,“ říká Petra Otřísalová, ředitelka Paláce YMCA.

A připomíná, že podobně jako Jan Přeučil, Ymkou prošli i další osobnosti: třeba spisovatel Jack Kerouac, američtí prezidenti Ronald Reagan, George Bush a Bill Clinton, herec Anthony Hopkins, boxer Rocky Marciano či plavkyně Janet Evansová. V Česku to je třeba herec Matouš Ruml, filosof Jan Sokol, socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, pedagog a ekolog Jakub Trojan, zakladatelka mateřských center Rút Kolínská a mnoho dalších. Těm všem YMCA v mládí změnila život. Stejně jako před lety i Janu Přeučilovi.

Společenství gentlemanů

„Bylo to po skončení druhé světové války, kdy u nás byla YMCA po zákazu nacistů znovu obnovena. Bylo mi tehdy osm let a můj tatínek mi řekl: Přihlásím tě do Ymky. Vysvětlil mi, že je to sdružení mladých křesťanských mužů a že model je britský a americký, zkrátka západní. No a pak mě jednoho dne přivedl a od podzimu 1945 jsem začal chodit do Paláce v ulici Na Poříčí sám, pravidelně vždycky v sobotu odpoledne. Alfou a omegou tu pro mě byla tělocvična. Seznámil jsem se s basketbalem, běhal na klop eném běžeckém oválu. A pak tu byl skvělý plavecký bazén. Plavání jsem si hned velice oblíbil a láska k němu mi zůstala dodnes,“ vzpomíná Jan Přeučil.

„Byly to krásné časy ve společenství, které vedlo mladé muže k čestnosti, soudržnosti a jakémusi gentlemanství. Společenství, které dalo základy mému budoucímu životu. Jako malého kluka mě YMCA formovala nejen po sportovní stránce, ale hlavně po stránce morální. Protože tahle organizace vždy směrovala mladé chlapce a děvčata k morálce – k hodnotám křesťanským i obecně lidským,“ pokračuje Jan Přeučil, který si v YMCA osvojil i svou celoživotní toleranci k různým náboženstvím.

Kipling i párek v domě Na Poříčí

Jako malému chlapci učaroval Janu Přeučilovi v domě Na Poříčí i výtah pater noster, jímž vždycky vyjel až nahoru do pátého patra. „Tam bylo chlapecké oddělení. V něm pingpongové stoly, klubovny s krby a také nástěnky v češtině a angličtině a na nich různé informace, co se pořádá – například soutěže, což nás jako kluky vždycky hodně zajímalo,“ říká.  „Vzpomínám také, jak nám vedoucí četli tak&e acute; úryvek z Kiplingovy básně Když. Přečetli nám vždycky dvojverší a vysvětlovali nám, co znamená – jaký je jeho obsah a jaký to má smysl pro charakter člověka, pro jeho život, jeho smýšlení i celou existenci. To na mne jako na malého kluka ohromně zapůsobilo,“ dodává. Velkým zážitkem s příchutí dobrodružství pak byly ymkařské letní tábory, kam se navzdory nízkému věku ihned odvážně přihlásil. Úplně nejvíc se prý ale těšil na chvíle v malém bufetu v přízemí Paláce, kde si směl za potravinové lístky kupovat párek. „To jsem si vždycky připadal jako král,“ směje se Jan Přeučil.

Herec s ymkařským srdcem 

Jeho otec, tehdejší poslanec a úspěšný nakladatel František Přeučil, tu chtěl malého Jeníka přihlásit i na hodiny angličtiny. A uvažoval, že by syna poslal na nějaký čas do Anglie, aby se v jazyce zdokonalil. Zakrátko se ale k moci dostali komunisté. A ti organizaci pro mládež, podobně jako dříve nacisté, rychle zakázali.

Nikdy komunistům nemůžu odpustit, že kromě dalších věcí potlačili krásné myšlenky férového sportu, ale i vzájemné snášenlivosti, kamarádství a úcty, které YMCA mladým lidem přinášela. My jsme se tenkrát i potom je&s caron;tě scházeli – byli jsme taková parta. Zůstali jsme pohromadě, jezdili na kánoích, na pramičkách. Ale YMCA jako taková tehdy opravdu skončila,“ vzpomíná Přeučil. Chtěl studovat herectví, ale jeho otec byl v procesu s Miladou Horákovou odsouzen na doživotí. A tak se jako „syn nepřítele vlasti“ musel začít živit jako dělník.

Díky své vytrvalosti se ale hercem přece jen stal. Hercem s nenapodobitelným šarmem, projevem a noblesou. A v 60. letech směl dokonce s Divadlem Na Zábradlí, kde byl v angažmá, i vycestovat. „Ať jsme byli v tehdejším západním Německu, ve Francii nebo třeba v Itálii, kdekoliv jsem viděl znak YMCA, vždycky mi zaplesalo srdce. A říkal jsem si, že k téhle organizaci, lidem a tradicím, pořád patřím i já,“ říká Jan Přeučil.

YMCA stále živá

Přitažlivý program i myšlenky YMCA jsou pro mladé lidi aktuální i dnes, takže při formování jejich životů hraje stále důležitou roli. Po svém znovuobnovení v České republice v roce 1990 tak nabízí mladým lidem stále mnoho možností, jak můžou dobře a aktivně trávit svůj volný čas. Příkladem je třeba Ten Sing &n dash; umělecká tvorba pro teenagery. YMCA je rovněž průkopníkem v zakládání mateřských a rodinných center, která poskytují prostor i podporu malým i velkým členům rodiny. A zaměřuje se také na tzv. nízkoprahová zařízení, určená zejména pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné děti a mládež.  Oblíbená je i její malá mateřská školka rodinného typu, která sídlí přímo v Paláci YMCA v Praze.

Organizace s masarykovskými tradicemi

YMCA (Young Men’s Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams. „V nově vzniklém Československu byla YMCA založena v roce 1921. O její vznik se zasadil T.G. Masaryk a také Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václa va Havla. Po okupaci byla zakázána a mnozí její představitelé za svou činnost zaplatili i životem. Po nadějné, ale krátké poválečné obnově následovala další rána: komunistický převrat a tím pádem další zákaz spojený s odebráním budov i majetku. Znovuzaložení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990. Dnes má už osmadvacet místních sdružení a něco okolo tři a půl tisíce členů,“ říká Petra Otřísalová.

YMCA stála i u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl dnes tolik populární basketbal, volejbal, rozšířily se softbal a lukostřelba. Sport provozovaný společně, pro radost a v duchu fair play je zde populární dodnes – červený trojúhelník YMCA mají dnes i u nás ve znaku řada sportovních klubů. Organizace je rovněž zakladatelkou moderního táboření. Pro děti mládež každoročně pořádá tábory, z nichž u nás nejst arší a nejznámější je Masarykův tábor v Soběšíně.

Palác YMCA byl vybudován v centru Prahy ve stylu moderního klasicismu. Dnes je součástí pražské památkové rezervace. V tomto domě na dobré adrese si také rády pronajímají kanceláře různé firmy a organizace. V Paláci sídlí také české a evropské ústředí, pražská organizace YMCA a YMCA Živá rodina.

 

Magdalena Bičíková, Jana Bryndová

Foto: Jana Pertáková 

Taneční magazín

Bojovníci v nás

YMCA startuje program věnovaný dětské agresi

 

 

Dětská agrese a její zvládnutí je tématem dvouměsíčního preventivního programu v YMCA. Pod názvem Bojovníci v nás startuje koncem února v nízkoprahovém klubu Dixie v pražských Holešovicích – jednom ze čtyř nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, které v České republice provozuje YMCA, největší mládežnická organizace na světě. Program Bojovníci v nás tu bude probíhat až do konce dubna 2017.

„Agrese jako reakce na vnější svět je pro každého živého tvora přirozená. Ne každé dítě a ne každý mladý člověk se ji ve své rodině nebo ve škole naučí dobře zvládat. A z toho pak může plynout mnoho problému jak pro něj, tak i pro jeho okolí,“ říká Jiří Horák, koordinátor nízkoprahových zařízení YMCA Praha.  Pro děti jsou v  rámci programu přichystány debaty, společné hry, přespání v klubu, víkendový pobyt i další aktivity – třeba možnost zaboxovat si pod dohledem profesionálního trenéra.

Nízkoprahové kluby YMCA nabízejí pomoc zejména sociálně či ekonomicky znevýhodněným dětem a mladým lidem od 6 do 21 let. Pomáhají jim hledat něco jiného – pro ně i pro společnost výrazně užitečnějšího a zábavnějšího –  než jen bloumání bez cíle po ulicích, v parcích nebo na opuštěných trafostanicích. Tam všude se totiž mladí „klienti“ těchto klubů obvykle scházejí. „Vstup do našich zařízení je otevřen všem, kteří potřebují poradit, a je samozřejmě zdarma. Kluby se zaměřují zejména na děti, kterým mohou pomoci najít pozitivní vzory a lépe trávit jejich volný čas,“ vysvětluje Jiří Horák.

Nízkoprahové kluby YMCA působí v Česku už víc než 15 let a svým mladým návštěvníkům nabízejí alternativu k pasivnímu trávení volného času. Dětem a mládeži navíc poskytují poradenství a sociální servis. V současné době jsou celkem čtyři, z toho dvě působí v Praze – vedle holešovického Dixie je to ještě Ymkárium na Jižním městě. Další kluby pracují ve Voticích a Ústí nad Labem. Každým z nich projde ro ně okolo dvou stovek dětí. Rozpočet jednoho takového zařízení představuje na rok zhruba milion korun. Finance shánějí provozovatelé pomocí grantů, dotací a příspěvků státní správy. „Všude tam, kde nízkoprahové kluby fungují, mají radnice zájem, aby se mládeži, která se dostává do obtížných situací, někdo odborně a systematicky věnoval,“ doplňuje Jiří Horák, který s kolegy organizuje pro děti také výlety, víkendové pobyty a další programy.

Mnohem lepší než jen toulání a nuda

Nízkoprahové kluby mívají otevřeno obvykle ve všední dny odpoledne, ale okna tu často svítí až do večera. A hlavně v chladných dnech, v zimě a počátkem jara, v nich bývá dost rušno. Děti si tu mohou zahrát s kamarády stolní fotbálek nebo šipky, najít tu pomoc s obtížným domácím úkolem, získat tip na brigádu nebo zájmový kroužek, probrat problémy se školou či rodiči, využít přístup k internetu anebo si s přítomným dospělým popovídat o tom, co je trápí, a p i tom si v klidu vypít horký čaj. V klubech jsou k zapůjčení deskové hry i africké bubny, pro mladší děti nechybí možnost výtvarně se vyjádřit. „Za dětmi, které by mohly našich služeb využít, vyrážíme pravidelně přímo do terénu. Teď v zimě je potkáváme nejčastěji v obchodních centrech, kam přicházejí ze svých obvyklých míst. Oslovíme je, informujeme, co pro ně můžeme všechno udělat, a nezávazně je pozveme k nám. Ti, co přijdou, obvykle i zůstanou. A pak k nám často přivedou i své další kamarády,“ vypráví Jiří Horák. V Praze pokrývají terénní pracovníci YMCA tímto způsobem místa jako jsou Opatov, Háje, Roztyly, Chodov, Holešovice či Letná.

Pomoc, respekt, pochopení

„Osobně si na klubech YMCA cením otevřeného, přátelského a partnerského přístupu k dětem. Mnohé z nich to nemají v životě vůbec jednoduché a fakt, že s nimi někdo jedná s respektem, s pochopením a reaguje na jejich přání, potřeby nebo i obavy, pro ně často znamená velmi mnoho. Když pak po letech někteří z nich přijdou, aby nám řekly, jak žijí, že se jim daří a mají třeba už i sami vlastní rodinu, je to zase velká odměna a motivace pro nás,“ doplňuje Jiří Horák.

Organizace YMCA v Česku nabízí kromě nízkoprahových klubů mladým lidem i další možnosti, jak mohou lépe trávit svůj volný čas – třeba Ten Sing, umělecké aktivity určené pro dospívající mládež. YMCA u nás také jako jedna z prvních zakládala mateřská a rodinná centra. YMCA je také průkopníkem mnoha sportovních aktivit a stála u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl i dnes tolik populární basketbal, rozšířil se volejbal, softbal i lukostřelba. YMCA je i zakladatelem moderního táboření pro děti a mládež a každoročně pro ně pořádá letní tábory, z nichž nejstarší a nejznámější je Masarykův tábor v Soběšíně.

www.ymca.cz

www.palacymca.cz

Jiří Horák se narodil v roce 1984 v Praze. Členem YMCA je od svých 16ti let. Na filosofické fakultě UK vystudoval sociální pedagogiku a už ve diplomové práci se věnoval dětem a mladým lidem ohroženým sociálním či ekonomickým vyloučením – návštěvníkům nízkoprahových klubů. Stál také u rozvoje jednoho z prvních klubů v Praze na Jižním městě. Nejprve pracoval jako dobrovolník, pozděj i  se stal vedoucím klubu, a nakonec koordinátorem všech center provozovaných YMCA Praha. Má dvě děti a kromě rodiny patří mezi jeho záliby turistika a horolezectví.

Co je YMCA

YMCA (YoungMen’s Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams, který tak chtěl pomoci mladým mužům odolávat odlidštěnému prostředí anglických velkoměst. Organizace stojí na křesťanských principech vzájemné pomoci, je ale otevřená pro všechny mladé lidí bez ohledu na národnost či vyznání: už za první republiky tak u nás n a její populární letní tábory jezdily děti z katolických, protestantských, židovských, pravoslavných, mormonských či ateistických rodin.

Na rozdíl od Sokola nebo Orla je YMCA organizací s působností po celém světě, což jejím členům dodnes přináší řadu zajímavých možností – vzdělávacích programů, mezinárodních táborů a výměnných pobytů, často spojených z možností dobrovolnické práce.

O rozvoj YMCA v Československu se vedle T.G. Masaryka zasadil třeba i Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václava Havla. Po okupaci byla organizace zakázána a řada aktivních členů zaplatila za svou činnost životem. Po nadějné poválečné obnově následoval komunistický převrat a další rána: v 50. letech byla organizace rozpuštěna a její majetek, včetně velkoryse postaveného Paláce YMCA a mnoha sportovišť tehdy převzal Svaz československé tělesné výchovy. Znovu založení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990, dnes má v Česku 25 poboček a něco okolo tří a půl tisíc členů.

YMCA v České republice je členem Evropské aliance YMCA, která sídlí rovněž v Paláci YMCA v Praze. Je i členem Světové aliance situované v Ženevě.

 

Foto: Petr Vrabec

Magdalena Bičíková

Taneční magazín

 

Co není jedno českým dětem a mládeži?

Nedostatek vody, šikana i to, že nenávidím své rodiče. I takhle vypadají odpovědi mladých lidí od 6 do 30 let z celého Česka v kampani Nenímitojedno. Ojedinělý průzkum pořádá největší a nejstarší mládežnická organizace YMCA.

 

Ojedinělý průzkum YMCA ukazuje, co vadí mladým Čechům: zájem odpovídat je velký

Nedostatek vody, šikana i to, že nenávidím své rodiče. I takhle vypadají odpovědi mladých lidí od 6 do 30 let z celého Česka v kampani Nenímitojedno. Pořádá ji největší a nejstarší mládežnická organizace YMCA. Cílem je dát hlas mladým lidem. Ti se  prostřednictvím sociálních sítí či papírových kartiček vyjadřují k tomu, co jim není lhostejné. Akce Nenímitojedno trvá již od léta 2016. Rozsáhlý průzkum v České republice je součástí celosvětové kampaně Give a Voice YMCA.

Cílem průzkumu je získat co nejvíce podnětů od dětí a mladých lidí, na které pak bude YMCA v České republice jako mládežnická organizace reagovat,“ říká Vladislava Vidláková z pražského ústředí YMCA. „Chceme mladým lidem poskytnout prostor, aby se mohli vyjádřit, co je trápí a zajímá. Kampaň na internetu doplňuje 4000 kartiček, které jsme rozdali mládeži z celé České republiky. Ptali jsme se, co jim není jedno. A co by chtěli změnit. Ohlas je mnohem větší, než jsme očekávali. V současné době názory třídíme do přibližně 15 skupin, sahající od mezilidských vztahů, přes šikanu ve školách, až po řešení globálních problémů. Konkrétní výsledky budou ve druhé polovině ledna,“ dodává.

 

Ekologie, zdraví, vzdělání i vztahy…to vše mládež zajímá

Letošní kampaň YMCA navazuje na rozsáhlý průzkum One Million Voices, který se uskutečnil v 2014 – 2015. Zúčastnili se ho tehdy lidé ve věku 15 – 24 let ze 60 zemí světa všech kontinentů. „Celosvětově se odpovědi dají rozdělit do čtyř hlavních oblastí: zaměstnání, lidská práva, zdraví a životní prostředí. Tak třeba mladým v Tanzánii nejvíc chybí vzdělání, ve Walesu si stěžují na nedostatek pracovních příležitostí, Bělorusům zase vadí nedostatečná lékařská péče, která se neobejde bez konexí a úplatků,“ uvádí Vladislava Vidláková. Podle zatím dostupných výsledků průzkumu v Česku se mladí nejvíc zajímají o životní prostředí, mezilidské vztahy a vzdělávání.

YMCA reaguje akcemi pro děti a mládež

V příštím roce chce YMCA díky průzkumu reagovat na potřeby lidí v místech, kde působí. „Kromě aktivit – kroužků, táborů či dobrovolnických programů – které už teď dětem a dospívající mládeži nabízíme, jim chceme nově pomoci také v iniciativách, při kterých budou moci něco udělat právě s tím, co jim není jedno,“ pokračuje Vladislava Vidláková.

Organizace YMCA v Česku nabízí mladým lidem už nyní mnoho možností, jak můžou dobře a aktivně trávit svůj volný čas. Příkladem je třeba Ten Sing – umělecká tvorba pro teenagery. O přijetí nerozhoduje talent, ale chuť se zapojit, získat nové přátele a společně si pak zpěv, hudbu nebo tanec užít. YMCA je rovněž průkopníkem v zakládání mateřských a rodinných center, která poskytují prostor i podporu malým i velkým členům rodiny. A zaměřuje se i na tzv. nízkoprahová zařízení určená zejména pro sociálně či ekonomicky znevýhodněné děti a mladé lidi. Ti zde mohou najít klid a bezpečí, ale i poraden ství a sociální servis. A v případě problémů v rodině či ve škole také účinnou odbornou a lidskou podporu.

YMCA stála i u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl dnes tolik populární basketbal, volejbal, rozšířil se softbal a lukostřelba. Sport provozovaný společně, pro radost a v duchu fair play je zde populární dodnes – červený trojúhelník YMCA má dnes ve znaku víc než 50 sportovních klubů. Organizace je rovněž zakladatelkou moderního táboření: pro děti mládež každoročně pořádá tábory, z nichž nejstarší a nejznámější je Masarykův tábor v Soběšíně.

www.ymca.cz

www.palacymca.cz

 

Co je YMCA:

YMCA (YoungMen’s Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams, který tak chtěl pomoci mladým mužům odolávat odlidštěnému prostředí anglických velkoměst. Organizace stojí na křesťanských principech vzájemné pomoci, je ale otevřená pro všechny mladé lidí bez ohledu na národnost či vyznání: už za první republiky tak u nás na její populární letní tábory jezdili děti z katolických, protestanských, židovských, pravoslavných, mormonských či ateistických rodin.

Na rozdíl od Sokola nebo Orla je YMCA organizací s působností po celém světě, což jejím členům dodnes přináší řadu zajímavých možností – vzdělávacích programů, mezinárodních táborů a výměnných pobytů, často spojených z možností dobrovolnické práce.

O rozvoj YMCA v Československu se vedle T.G. Masaryka zasadil třeba i Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václava Havla. Po okupaci byla organizace zakázána a řada aktivních členů zaplatila za svou činnost životem. Po nadějné poválečné obnově následoval komunistický převrat a další rána: v 50. letech byla organizace rozpuštěna a její majetek, včetně velkoryse postaveného Paláce YMCA a mnoha sportovišť tehdy převzal Svaz československé tělesné výchovy. Znovuzaložení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990, dnes má 25 poboček a něco okolo tří a půl tisíc členů.

YMCA v České republice je členem Evropské aliance YMCA, která sídlí rovněž v Paláci YMCA v Praze, a je i členem Světové aliance situované v Ženevě.

 

Magdalena Bičíková, Jana Bryndová

Taneční magazín