Flamenco tady a teď – v barvě

Shodou okolností a náhod se právě ve stejném čase, kdy na evropském šampionátu v kopané ve Francii bojoval fotbalový tým Španělska o postup, odehrávalo na scéně pražského divadla Ponec špičkové představení španělského flamenca v podání žáků i pedagogů tanečního studia Element Jany Drdácké…

 

 

Závěrečné červnové pondělí nepatřilo v Praze pouze místo u televizních obrazovek příznivcům fotbalového evropského šampionátu ve Francii. Milovníci Španělska si museli ujasnit priority. Buď podporovat pasívně španělský fotbalový tým v boji s italskými reprezentanty o postup do čtvrtfinále, anebo navštívit v pražském divadle Ponec večer FLAMENCO DE COLORES IX. Dlužno podotknout, že ti, kteří dali přednost flamencu, určitě neprohloupili!

Jana Drdácká (nositelka slavného atletického jména) z pražské taneční školy Element již tradičně představila frekventanty, absolventy i lektory této školy v pestrém a dramaturgicky vyváženém programu, který se skládal ze dvou částí.

V úvodní části mohli diváci sledovat kolektivní vystoupení začátečnických, mírně pokročilých, středně pokročilých i pokročilých kurzů. Na programu byly postupně tance: Zambra, Farruca, Guajira s vějíři, Caracoles s vějíři, Tangos de Málaga, Caňa s mantónem. Vystoupení umocnily kostýmy i působivý styling tanečnic. Scéna byla vcelku strohá, bez horizontu, pracovala pouze s nasvícením. Závěrečnou tečku první části programu obstarali lektoři Jana Drdácká a Eduard Zubák v tanci Soleá. Jana Drdácká byla i velmi nevtíravou a dostatečně erudovanou moderátorkou celého večera. Moderátorka si pro div&aac ute;ky připravila i nápaditý interaktivní test, kterým je nenásilně přiblížila kořenům a tradicím flamenca. První část večera byla doprovázena pouze reprodukovanou hudbou.

FLAMENCO1

Detailněji se musím vrátit ke kostýmům. Na obdobných akcích tanečních kursů zpravidla vídáme narychlo spíchnuté šaty „jako ve stylu“ anebo kostýmy typu „co dům dal“. Z celého pondělního vystoupení taneční školy Element bylo patrné, že zde neponechávají pranic náhodě. Jejich kostýmy nebyly přehnaně zdobné či pouze stavěné na divadelní efekt. Jejich hlavní devízou byly vhodně zvolené barvy, jež zvýrazňoval velmi kvalitně používaný světelný park. Šlo o kostýmy praktické, umožňující pravidelnější nošení, ale vhodně volenými dekory správně evokovaly španělský styl.

Druhou část programu již doprovázela kytara Jana Pospíšila a Morenita de Triany a zpěv Petry Dokládalové a rovněž španělského kytaristy Morenita de Triany.

Po přestávce byla na pořadu čísla: Tientos a Mariana,Zambra a Tangos de Granáda, Seguiriyas s vějířem (a kastaněty), Tangos de Triana, Soleá por Bulerias, Fandangos de Huelva, Abandolao. A závěrečnou tečku vytvořilo Sevillanas v podání trojice lektorů Jany Drdácké, Lucie Bevelaqua a Eduarda Zubáka.

Defilé taneční školy Element bylo nesmírně působivé. Mne osobně dojala jedna z tanečnic již v pokročilejším měsíci těhotenství. Ale ani děťátko v jejím bříšku neubralo nic z jejího nasazení i zápalu! A i to je důležité. Podporovat lásku k tanci i v budoucích generacích. A pokud jste flamencu podlehli i výrazněji, tak se třeba s lektory taneční školy Element potkáte na kurzech 11. – 15. 7. v Praze, 16. – 22. 7. v Boskovicích anebo od září do prosince na pravidelných podzimních kurzech v pražské Opletalově ulici.

 FLAMENCO2

Foto: archiv divadla Ponec

Michal Stein

Taneční magazín

Festival PRAGUE NONVERBAL začal za účasti ministra a známých divadelních osobností

Týden zbrusu nového festivalu PRAGUE NONVERBAL odstartovalo předávání cen baletnímu mágovi a choreografu Jiřímu Kyliánovi a in memoriam zesnulému mimovi Borisi Hybnerovi, za účasti ministra kultury Daniela Hermana, Bolka Polívky a celé řady osobností tanečního i divadelního světa…

 

ZA ÚČASTI MINISTRA I DIVADELNÍCH OSOBNOSTÍ

Poslední letošní červnovou neděli to bylo v divadelním sále populární pražské scény La Fabrica trochu naruby. Zpravidla se slavnostně předávají ceny na konci festivalů. V případě zbrusu nového (a tedy premiérového) festivalu  PRAGUE NONVERBAL tomu však bylo naopak. K udílení cen došlo – za účasti vpravdě hvězdných jmen – hned v jeho úvodu.

Sám ministr kultury české republiky Daniel Herman totiž na úvod tohoto velice prospěšného festivalového počinku věnoval a předal ceny SILENCIE SPEARS LOUDER pro dvě veličiny českého i světového „divadla beze slov“. Tu první bohužel in memoriam pro nedávno zesnulou osobnost pantomimy a němé grotesky Borise Hybnera. Za účasti jeho rovněž slavného souputníka a baviče Boleslava Polívky. Bolek Polívka si pro předávání posmrtné ceny pro nezapomenutelného mima vzal jaksi netradičně klobouk, aby ho mohl smeknout. Slavnostní chvíli umocnil ještě krátký vzpomínkový filmový blok z Hybnerových televizních, filmových i divadeln ích rolí, který hudebně improvizačně podkreslil skladatel a klavírista Zdenek Merta. Druhou z cen obdržel český taneční a choreografický mág světové praxe i významu Jiří Kylián.

JiriKylian-tramway

Jiří Kylián, jeden ze dvou laureátů hlavní ceny festivalu

V sále se to oslova hemžilo divadelními osobnostmi. Mohli jste zde mezi jinými potkat slavnou českou muzikálovou herečku-legendu Soňu Červenou, ředitele divadel i scénografa Daniela Dvořáka, choreografa, tanečního pedagoga i ředitele divadla Zdeňka Prokeše, herce Jiřího Lábuse a nejmladší generaci zastupoval například Vojtěch Dyk. Nechybělo moře tanečníků, mimů, ale i výtvarníků, scénografů i kostýmních výtvarníků. Prostě, svátek divadla se vším všudy.

Lesk celé akci dodala rovněž poutavá výstava černobílých i barevných divadelních fotografií z aparátu Jana Malíře, doposud známého jako špičkového televizního a filmového kameramana. Samotná výstavní expozice navazovala i na další program slavnostní ourvertury PRAGUE NONVERBAL.

NONVERBAL

Majitel a ředitel La Fabrika Richard Balous zahajuje premiérový ročník PRAGUE NONVERBAL

V hlavní části večera se totiž čerstvý laureát Jiří Kylián představi – jako filmový režisér! A to hned trojicí středometrážních filmů. Titul „Between entrance and exit“ byl surrealisticky zaměřeným bludištěm pocitů, vzpomínek i vjemů z existencionálního postoje mladého umělce stále více si uvědomujícího stárnutí a pomíjivost hodnot. Nechyběly zde filosofující sentence, ale ani humorný nadhled.

V pořadí druhý Kyliánův filmový snímek „Car – men“ byl humornějšího charakteru. Využíval značně prvků filmové grotesky. Jak již jeho název napovídá, dělá jakousi nadhledovou paralelu mezi slavnou operou Carmen a automobily a mužskými láskami. Třetím významem titulu může být i anglický dojem z aut. Tedy „men aut“ – jako muži ven! Celému dílu dalo potřebný kontrast natáčení v „měsíční krajině“ severočeských povrchových dolů.

Poslední ze třetice Kyliánových filmů „Schwarzfahrer“ byl co do minutáže nejkratší, ale o to byl naléhavější. Jednalo se o podobenství života a smrti. Pozitivního a negativního. To všeumocnilo natáčení v pražské historické tramvaji a moře hereckých osobností. Dagmar Havlová, Josef Abrhám, Jiří Lábus a další.

Slavnostní zahájení odstartovalo celý týden přehlídky i workshopů PRAGUE NONVERBAL, který zaštiťuje Ministerstvo kultury české republiky, Městká část Praha 7 a množství dalších partnerů. Věřme, že bude velmi úspěšný a najde si trvalé místo na nebi českých divadelních akcí.

Foto: Archiv La Fabrika

Michal Stein

Taneční magazín

 

V zámku se zvalo na zámek!

Tanečníka v botaskách, montérkách a se špinavýma rukama a to dokonce ze Španělska jste mohli koncem června obdivovat v zahradách pražského trojského zámku…

 

Žhavý pražský červnový podvečer na barokním skvostu – zámku v Praze Troji, patřil díky Galerii Hlavního města Prahy neobvyklému tanečně výtvarnému zážitku. Španělský tanečník Jordí Galí zde vytvořil přímo před zraky diváků monumentální plastiku.

Už jste viděli tanečníka ve sportovní obuvi a v montérkách? Pokud ne, tak jste prohloupili, že jste se nevypravili do zahrad zámku v pražské Tróji, jen co by Helena Fibingerová koulí dohodila od vstupu do populární pražské Zoologické zahrady. Stálo to za to.

Nebe-Trojske.jpg

Kým je Jordí Galí. Performerem? Tanečníkem? Artistou? Stavitelem? Prostě, od všeho něco. Je všestranným umělcem a dostatečně nám všem divákům dal nahlédnout do nejskrytějších talentů své osobnosti.

NEBE-Troja.jpg

Španělský „všeuměl“ zde za nesmírných ovací za necelých čtyřicet minut postavil z nefalšovaných přírodních materiálů (dřeva, lan a kamenů) obří monstrum, připomínající starověké keltské artefakty.

Jordí Galí propojil svým talentem taneční i výtvarný svět!

NEBE-PLAKAT

Ve trojském zámku se však zvalo také na jiný zámek. Do zámku ve Ždáru nad Sázavou, kde od osmého do desátého července 2016 proběhne velký festival tance a pohybového umění INTERNATIONAL FESTIVAL of CONTEMPOARY DANCE and PHYSICAL THEATRE. Po světě je známý pod sloganem KORESPONDANCE. Tak si jej nenechejte ve svém prázdninovém programu ujít!

 

Foto: autor

Plakát: Galerie HMP

Michal Stein

Taneční magazín