Master Prix

Nadace Život umělce již po třicáté ocení významné osobnosti české kulturní scény

Nadace Život umělce již po třicáté ocení významné osobnosti české kulturní scény

Je tomu již 30 let, co Nadace Život umělce předala první ocenění Senior Prix určené pro výjimečné osobnosti, které se zasloužily svým celoživotním úsilím o rozvoj české kulturní scény. Třetí dekádu završuje s novým jménem Master Prix a velkými ambicemi.

„Změna názvu ze Senior Prix na Master Prix je naprosto přirozeným vyústěním. Ocenění je sice určeno pro umělce po sedmdesátce, nicméně mezi nimi jsou stále tací, kteří ve své profesi aktivně působí. A není jich málo. Nechceme na ně proto nahlížet jako na ‚vysloužilé umělce‘. Pro nás jsou to opravdoví mistři. A jsem ráda, že to konečně odráží i název našeho ocenění,“ vysvětluje důvod změny názvu Svatava Barančicová, výkonná ředitelka Nadace Život umělce.

Předávání Master Prix se uskuteční v neděli 10. prosince 2023 v Kině Lucerna, kdy bude za své celoživotní mistrovství oceněno 33 umělců napříč kulturním spektrem. Kromě slavnostního předávání se návštěvníci při příležitosti 30. narozenin této ceny dočkají také premiéry dokumentárního snímku o Nadaci Život umělce a dalšího kulturního programu.

Master Prix je poděkováním za celoživotní uměleckou činnost hercům, tanečníkům, operním, populárním i sborovým zpěvákům, orchestrálním i sólovým hudebníkům a dalším kreativním profesím. Do dnešní doby ho obdrželo již 1350 laureátů. Mezi nimi nechybí Karel Gott, Hana Zagorová, Marie Rottrová, Karel Zich, Waldemar Matuška nebo Eva Pilarová.

Master Prix uděluje Nadace Život umělce na návrhy zřizovatelských profesních organizací již od roku 1993, kdy se uskutečnil první ročník. Na něm se sešli skuteční kulturní velikáni. Ocenění si tenkrát převzali například Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Miroslav Horníček, Josef Kemr, Jiří Sovák, Stella Zázvorková, Květa Fialová, Nelly Gaierová, Zita Kabátová, Gustav Brom nebo Ljuba Hermanová.

Nadace Život umělce byla založena v roce 1992 představiteli šesti profesních organizací výkonných umělců. Jejím základním posláním je od počátku podporovat mladé začínající talenty i umělce na konci tvůrčích sil. Pomáhá v tíživých sociálních či zdravotních situacích a přispívá k realizaci uměleckých projektů napříč žánry i regiony.

Foto: Marian Juskanin

Barbora Fialová 

pro Taneční magazín

Odešla legenda tance a baletu

Český taneční svět truchlí. Navždy ztratil vynikající odbornici, pedagožku i autorku význačných knižních titulů – profesorku Boženu Brodskou.

V neděli 23. června zemřela v úctyhodném věku paní Božena Brodská, rozená Křepelková (22. července 1922 v Praze), známá též jako „Bíba“ Brodská. Byla českou tanečnicí, historičkou baletu a pedagožkou dějin baletu na AMU.

Od dětství ji otec vedl ke sportu, konkrétně k tenisu, jejími největšími úspěchy byly několikanásobná účast ve finále dvouhry a několik vítězství ve smíšené čtyřhře na slavné Pardubické juniorce.

V letech 19461950 studovala hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1955 absolvovala studium teorie tance na katedře tance Akademie múzických umění v Praze (vyučoval ji profesor Jan Reimoser). V letech 1946 – 1947 byla v angažmá v Družstvu divadel práce (Karlín), v letech 1947 – 1949 v D 45 a v letech 1950–1951 v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Od roku 1955 působila jako pedagožka na katedře tance AMU v Praze (od roku 1979 jako docentka, později, od roku 1992 pak jako profesorka a v letech 1975 1986 na pozici vedoucí katedry).

Božena Brodská (uprostřed) v kruhu své rodiny

Prvním manželem paní Brodské byl Cyril Mařan, druhým Vlastimil Brodský (s nímž má syna Marka) a také prožila dlouhý vztah s kritikem A. J. Liehmem.

Česká televize připomenula významnou osobnost nejen českého baletu a tance výtečným dokumentem „Legenda Bíba Brodská“ Jana J. Vágnera, podle scénáře Magdalény Šebestové.

Ve filmu se projevila ohromná vitalita paní Brodské i její zájem o vše nové a zajímavé. Dokonce i ve velmi vysokém věku po Praze suverénně jezdila autem.

Český tanec ztrácí v paní Boženě Brodské vynikající odbornici, neúnavnou organizátorku i člověka s téměř encyklopedickou pamětí. Čest její památce.

DÍLA BOŽENY BRODSKÉ:

Dějiny českého divadla, II (1968) (spoluautorka), Romantický balet (1974), Dějiny českého baletu do roku 1918 (1983), Dějiny ruského baletu (1984), Divadlo v Kotcích (Praha 1992) (spoluautorka), Dějiny umělecké kultury, II (Praha 1996) (spoluautorka), J. G. Noverre a jeho libreta a spisy v našich fondech (1998), Vybrané kapitoly z dějin baletu (2000), Les Ballets Russes (2001).

Foto: archiv

TANEČNÍ MAGAZÍN