Odešel „guru“ pantomimy PAVEL LINHART

Jak už to, žel, chodí TANEČNÍ MAGAZÍN se dozvěděl s větším zpožděním o skonu veliké osobnosti mladé pantomimy konce dvacátého století Pavla Linharta. Jelikož jde o tak významného člověka, vzdáváme mu hold s omluvou s opožděním. Je velkou škodou, že i jako první z odborných periodik…

Po Borisi Hybnerovi a Janu V. Kratochvílovi nás opustila další velká osobnost klaunského světa. Byl divadelníkem tělem i duší. Dokázal připravit a zorganizovat i zdánlivě nemožné. Stál u prvních krůčků řady mladých mimů a souborů pantomimy, ale i nonkonformních divadel. Doslova z ničeho – v obtížných podmínkách minulého režimu – vybudoval Branické divadlo pantomimy. Dokázal přivézt za tehdejší železnou oponu světové klaunské a mimické špičky. Takový byl Pavel Linhart, se kterým jsme se navždy rozloučili v září.

Za každého mluví to, co dokázal. Proto se TANEČNÍ MAGAZÍN ohlédne alespoň za nejdůležitějšími zlomky práce Pavla Linharta, narozeného sedmého května 1944, který zemřel 19. září letošního roku.

Byl to nejen pro pražský divadelní svět doslova šok! Psal se rok 1980. Nedaleko Vltavy, v pražském předměstském Braníku (do té doby známém spíše stejnojmenným pivním mokem) vzniklo Branické divadlo pantomimy. Ostrůvek mladého a svobodného divadla. Lví podíl na tom měl právě Pavel Linhart. Absolvoval – jak v legendární pohádce o kohoutkovi a slepičce – martyrium nekonečných jednání a přesvědčování tehdejších funkcionářů a „povolovačů“. Pomáhal mu v tom ještě pozdější televizní „zábavní“ dramaturg a duchovní otec divadelních poutí ; Jan V. Kratochvíl, který nás navždy opustil před čtyřmi lety (20. 11. 2013).

Oba za nadšené spolupráce dalších desítek nadšenců (zejména Evy Hoffmanové, Aleny Váchové-Bubnové) dali dohromady starou dříve ochotnickou scénu a vlastně celou budovu. Vybudovali zde malé zázemí, klubík, šatny a srdce divadla – malou provozní kancelář. Tam to doslova žilo. Vznikaly zde nové impulsy, nápady i kličky, jak propašovat současné a pravdivé divadlo mezi pomyslnými brýlemi, lupami a mikroskopy tehdejších cenzorů.

Počin Pavla Linharta byl i záslužný z divadelně historického hlediska. V Praze v té době zanikala (po emigraci tehdejšího ředitele Josefa Máry do Kanady) jediná trochu kloudná (a ještě dělená s recitály zpěváků) scéna mladé pantomimy – divadlo Ateliér. V divadle Na zábradlí se sice pantomima hrála… Ale ta klasicistní, zkostnatělejšího typu v podání tehdejšího národního umělce Ladislava Fialky. A ten žádné hostující, natož mladé, soubory nepřipouštěl.

Pod křídly Pavla Linharta vznikaly v Braníku unikátní projekty. První krůčky na scéně zde vyšlapalo legendární „MIM-TRIO“ (Světlana Nálepková, Michal Nesvadba a Václav „Upír“ Krejčí), budoucí filmový režisér Tomáš Vorel, Eva Holubová, Nina Vangeli (tehdy ještě Hrušková), „bublinový“ Václav Strasser či jihočech Jiří „Bilbo“ Reidinger.

Na prknech Branického divadla se střídali i velikáni tehdejšího klaunského divadla a moderní pantomimy – Boris Hybner, Ctibor Turba a Boleslav Polívka. Hybner zde mimo svých repertoárových titulů „Gagman“ a „Hvězdy“ přivedl na svět i improvizaci na jazzovou hudbu „Mizz“ a také byl laskavým průvodcem velmi populárních „Mim session“, kde uváděl mladé profesionální i amatérské soubory. Na Polívkova „Šaška a královnu“ bylo v Braníku vyprodáno rychleji, než když hrál na Spartě Real Madrid.

Tradicí se staly v Branickém divadle pantomimy každoroční festivaly mladého pohybového divadla. A třešinkami na dortech byly návštěvy špičkových zahraničních souborů. Třeba francouzských „Les Aviateurs“ či ruského divadla Slávy Polunina anebo špičky tehdejší absolutní světové extraligy Mina Tanaku z Japonska či dánského mima-sólistu Gunnara Malmgrada.

Branické divadlo pantomimy uvedlo na scénu 1 515 představení pantomimy, pohybového divadla i něco málo nonkonformních kapel. Pod pomyslnou taktovkou Pavla Linharta to žilo i v zákulisí. V malém, ale útulném klubu jste mohli potkat třeba Petra Hapku, Josefa Dvořáka, scenáristu a spisovatele Pavla Fialu, manažéra (a pozdějšího prezidenta soutěže Miss) Miloše Zapletala, výtvarnice sestry Michálkovy, divadelní teoretiky, sportovce i „pábitelské“ postavy. Jednou z nich byl i nedaleko bydlící rebelující skladatel a textař Ivan Kaplan, kterému za minulého režimu Pavel Linhart v Branickém divadle pantomimy zajistil i práci topiče-údržbáře.

Pavel Linhart později předal pomyslné ředitelské žezlo v Branickém divadle pantomimy své kolegyni Evě Hoffmanové. A začal pracovat ve vedoucí funkci v nedalekém kulturním centru na sídlišti Novodvorská. I zde hýřil nápady. Uspořádal kupříkladu velký ples v retro duchu, ale i mnoho jiných balábile. Ještě před změnou režimu v roce 1989 se mu podařilo na branickou scénu dovést k trvalejší spolupráci ruský avantgardní soubor „Děrevo“.

Pavlův a Kratochvílův odkaz z Braníku se nese dál. Třeba i díky jeho tehdejšímu nástupci v branickém divadle Jiřím Turkovi. Vždyť jeho festival „Letní Letná“ prakticky pokračuje v Kratochvílových a Linhartových šlépějích.

Z psacího stroje Pavla Linharta vznikla i celá řada odborných statí, samizdatových skript a článků do časopisů. Převážně do Amatérské scény, která byla částečnou oázou v moři šedých a cenzurovaných periodik.

Ta periodika (tentokrát již necenzurovaná) se stala později – po kratší pracovní epizodě v manažerské funkci v Městských divadlech pražských – i náplní práce Pavla Linharta. Organizoval jejich optimální sítě distribuce.

Pavel Linhart byl neúnavným a nadšeným organizátorem. Byl by určitě rád, že se na zádušní mši po jeho pohřbu sešlo v kostele Povýšení svatého kříže ve Vinoři zase zdravé jádro Branického divadla pantomimy i mnoho dalších. Jistě se na to s Janem V. Kratochvílem a Borisem Hybnerem dívali shůry!

 

Jak jinak vzpomenout v TANEČNÍM MAGAZÍNU než tancem… Pavel Linhart (zcela vpravo) tančí na retro-bále s Alenou Váchovou, zleva Eva Hoffmanová a Jan V. Kratochvíl.

 

Foto: Roman Vácha

 Michal Stein

 TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Martin Šimek a Tereza Řípová pokračují ve svém úspěšném projektu

Jak budou probíhat letošní soutěže Roztančené jeviště?

Martin Šimek a Tereza Řípová, profesionální tanečníci, kteří v minulém roce připravili půvabnou show Roztančené divadlo aneb když herci tančí, přichází letos s obdobným projektem, který bude probíhat znovu v Mladé Boleslavi, ale také v Praze a Chebu. I když tanečníci se rozhodně nenudí, protože mimo nové taneční kurzy a projekt Roztančené divadlo, oba studují (Martin PhD obor na Univerzitě Karlově, zároveň i na fakultě přednáší a Tereza studuje  dvě vysoké školy v Praze – VŠFS a čínsk ou medicínu), zodpověděli nám pár otázek, týkajících se letošního klání mezi divadly.

Co připravujete pro tento rok? Bude Roztančené divadlo pokračovat? Byl loňský ročník úspěšný?

„1. ročník  našeho projektu Roztančené divadlo, který probíhal v Mladé Boleslavi byl velice úspěšný ze strany diváků, účinkujících i pořadatelů. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli uspořádat 2. ročník Roztančeného divadla v Mladé Boleslavi. Ale ještě dříve, než   jsme vymysleli tuto soutěž pro Mladou Boleslav,  pohrávali jsme si s  myšlenkou uspořádat něco takového pro Prahu. Praha je ovšem velice specifické město. Je tu mnoho kulturních akcí,  a  to každý den. A také mnoho divadel. Dokonce  i každá městská část má své kulturní vyžití. Pokud by se konalo Roztančené divadlo v jednom  pražském divadle, nebyl by dosah stejný jako v Mladé Boleslavi.Přišli jsme tedy s takovou pražskou ‚odnoží‘ projektu, s názvem  Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha. Pro Prahu to znamená, že se zapojí celkem  8 divadel.Každé divadlo vysílá jednoho herce či herečku do tanečního souboje, tedy 4 muže a 4 ženy.

Koncept je oproti minulému ročníku upravený,  herci a herečky budou trénovat 1x latinsko-americký tanec a 1x standardní.  Show jsou sice  kratší, ale je to ‚férovější‘, protože všichni soutěžící tančí jeden standard a jednu latinu.Výhodou  je hodnocení 2 tanců od diváků i poroty, ale nevýhodou je, že se zúčastnění musí naučit tanec navíc.
A stejná obdoba se chystá pro  Mladou Boleslav a Cheb.

Letos je tu ale jedna velká změna – tančíme na živou hudbu, kterou zprostředkuje skupina Gin in Jam. Je to těžší i pro nás, na živou hudbu se musí vše secvičit až ten den, kdy  se sejdeme všichni, ne předem. A toto je riziko i pro mě a Terezu. Gin in Jam nám sice přepíšou všechny skladby,  zaranžují a přehrají, abychom mohli  trénovat, ale všechno se opravdu zkusí až  v den generálky, tedy  v den, kdy soutěžíme.

Minulý rok nebyla živá hudba v rámci soutěže v Mladé Boleslavi, ale byl tam jiný problém. Plocha v divadle je šikmá a my jsme trénovali jinde, kde byl  rovný parket. Na scéně divadla jsme se také ocitli   až v den, kdy jsme soutěžili.  I když jsme se sešli a  všechno si zkusili, bylo to také náročné i pro nás.

Je to velká a těžká změna, jsme odkázáni až na  generálku v den soutěže, cítíme tedy dost velký stres, ale jsme natolik profesionální, že to zvládneme. Tedy doufám, že to všechno klapne. Těším se moc.“

Které osobnosti  zasednou v porotě tento rok?

„Jsme rádi, že tento rok přijali pozvání do poroty na finálový večer Veronka Lálová, Jana Plodková, Daniela Drtinová, Andrea Hoffmannová, Václav  Neužil ml., Jaroslav Plesl a další. Moderují  Libor Bouček a Tereza Kostková, Dana Morávková. Tyto osobnosti  budou hodnotit výkony herců v Praze.“

A koho z herců  uvidíme tančit?

Účinkují:

Jaromír  Nosek
Milan Peroutka
David Gránský
Jakub Gottwald
Klára Melíšková
Šárka Vaculíková
Irena Kristeková
Lucie Černíková

A tančí:

Praha – Martin, Tereza  a dalších 8 profesionálních tanečníků
Mladá Boleslav –  Martin a Tereza (jako minulý rok)
Cheb – František Kopecký a Petra Stehnová (reprezentanti ČR v Show Dance latinskoamerických tanců)

Která pražská divadla se zúčastní soutěže?

Zúčastněná divadla:

Dejvické divadlo
Semafor
Divadlo Kalich
Divadlo v Celetné
Divadlo na Vinohradech
Divadlo X 10 – Strašnické divadlo
Broadway
Divadlo v Rytířské

Důležité termíny:

Mladá Boleslav – Tisková konference  25. 9. 2017, Finálový večer 2.12. 2017
Cheb: Tisková konference 27. 10. 2017,   Finálový večer 27. 1. 2018
Praha: Tisková konference 17.1. 2018 (média mají přístup na společnou choreografii)
Finálový večer v Praze: 10.3. 2018 ve Švandově divadle

V Praze je jedna změna –  již netančí jeden taneční pár se všemi herci a herečkami, ale každý herec a herečka má přiděleného svého profesionálního tanečníka. Celý koncept a dramaturgický plán večera však vždy spadají pod Martina a Terku.

Tento rok se tedy soutěž rozšířila…

„Tento projekt se dostal do fáze, kdy se sjednávají další oblastní  divadla a kruh se rozrůstá…

Jsme rádi, že divák má šanci naživo vidět tuto akci. Jsme zábavním večerem, nemáme žádnou odbornou porotu, jen chceme, aby divák přišel na jedinečnou, neopakovatelnou divadelní show, říká Martin Šimek.“

A my věříme, že to vyjde, proto neváhejte přijít na finálový večer.

Roztančené divadlo lze také sledovat na Facebooku a Instagramu. I v Tanečním magazínu budete moci posílat hlasy svým oblíbeným tanečním párům

Taneční magazín

 

Martin Šimek & Tereza Řípová

www.tanecnimt.cz  IG: @tanecnimt

FB: Martin Šimek & Tereza Řípová

e-mail: tanecnimt@centrum.cz

tel.: 731790030, 724189145

 

Státní svátek exoticky

Nevíte, jak naložit s volným dnem ve státní svátek 28. 10.? TANEČNÍ MAGAZÍN má pro vás jeden velmi zajímavý tip.

Taneční společenství Om Dance Academy posílá všem čtenářům TANEČNÍHO MAGAZÍNU srdečné pozvání na oslavu indického svátku „Diwali“ čili svátku světel. Proběhne již tuto sobotu 28.10 v 17.45 v kulturním domě Ládví v Praze 8, přímo u stejnojmenné stanice pražského metra, konkrétně trasy C. V rámci bohatého programu vystoupí taneční soubor Om Dance Academy, který v těchto dnech slaví výročí pět let od svého založení. Za tuto dobu si tato skupina vydobyla výsostné postavení nejen v indické komunitě v ČR, ale také mezi špičkovými tanečníky cizokrajných žánrů české a moravské taneční scény.

Om Dance Academy je taneční školou a skupinou, která se věnuje bollywoodskému tanci, tedy indickému filmovému tanci. Bollywoodský tanec je především o vyprávění příběhu a nádherných kostýmech. Písně jsou ve filmech z určitého důvodu – například oslavy, svádění, smutek… Tanec vychází ze slov a nálady dané písně a také z klasických indických tanců obohacený o moderní fúze všech tanečních stylů. S láskou k indické kultuře a tradici Om Dance Academy participuje na jejím šíření v naší zemi a okolí a to za oficiální podpory indického velvyslanectví v ČR, kde vede kurzy indického tance.

Kdo bude v Praze, popřípadě do metropole přijede a miluje exotický tanec, tak by si neměl nechat letošní státní svátek v kobyliském kulturním domě Ládví uniknout!

Plakát: Om Dance Academy

Jarmila Chromíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN