Tanečnice, choreografka, lektorka tance, která třikrát tančila v TV taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí, se v jejím čtvrtém ročníku spolu s hercem Pavlem Křížem, stali „královnou a králem“ tanečního parketu. Alice Stodůlková se tanci věnuje od mala a stal se nejen její láskou na celý život, ale také profesí.
Jednou jste přiznala, že jste byla velice neposedné dítě. Jaké bylo období Vašich dětských let?
,,Ano, byla jsem velice živé dítě a měla jsem spoustu energie, a proto maminka tehdy rozhodla, že musím mít nějaký cíl a chtěla, abych se něčemu věnovala, rozhodla, že to bude tanec a mě to velice bavilo.“
Bylo Vám šest let, když Vás maminka přihlásila do tanečního kroužku a aniž si to uvědomila, nasměrovala Váš život směrem k tanci. A pak musela vozit na tréninky z Frýdku – Místku do Ostravy. Již tehdy jste se rozhodla být tanečnicí?
,,Bavilo mě to a jako malá jsem si říkala, že by bylo hezké to jednou mít jako profesi. Brala jsem si příklad ze svých trenérů a to okolí, které mě v tanci obklopovalo a velice ovlivnilo v názoru, že bych jednou to chtěla dělat na profesionální úrovni, ten cíl tam měli všichni a jsem ráda na stranu jednu, že se mě to povedlo, na stranu druhou je to sport a v něm limity a věk je váš nepřítel a tanec není sport, kde si můžete vydělat v průběhu kariéry peníze a mít našetřeno aspoň na pár let dopředu. Takže přítomnost je milá, budoucnost nejistá.“
Vaším motem je: „Cesta vzhůru vede přes dřinu, pot a slzy.“ A díky tomu jste několikanásobnou mistryní ČR v latinsko-amerických tancích. Ráda jste jezdila na soutěže?
,,Ráda jsem jezdila se svým tanečním partnerem na soutěže a bavilo nás mít cíl a vybojovat si v té obrovské konkurenci pozici.“
V roce 2010 jste se stali spolu s hercem Pavlem Křížem vítězi IV. ročníku TV soutěže StarDance… když hvězdy tančí. V šestém ročníku jste byla taneční partnerkou zpěváka Matěje Rupperta a v IX. ročníku jste tančila s hercem a moderátorem Daliborem Gondíkem. Jak na soutěž a své hvězdné partnery vzpomínáte?
,,Na tuto soutěž vzpomínám a nezapomenu. Otevřelo mně to dveře ke spoustě příležitostí a poznala jsem tanec z jiné perspektivy, ne jak jsme byli zvyklí a měla jsem možnost poznat spoustu lidí a také mě to donutilo na sobě ještě více pracovat a zdokonalit se nejen jako tanečnice, ale naučit se učit a předávat tyto zkušenosti dál a věnovat se choreografii, také mě to navedlo na cestu, že se chci věnovat dětem a dospělým, učit laickou veřejnost, nikoli se věnovat profesionálům. Tato soutěž mě také přivedla do Prahy a díky ní jsem už tady natrvalo zůstala. Na své taneční partnery vzpomínám s velikou úctou a respektem, se všemi byla radost spolupracovat.“
Působíte v pražském tanečním studiu Tančírna jako lektorka, kde vedete taneční kurzy standardních a latinsko-amerických tanců, jazzdance, freestyle pro děti a náctileté. Jak se Vám s dětmi pracuje a co Vás na práci s nimi baví?
,,Dětem se věnuji už od samého začátku. Práce s dětmi mě baví, vidíte ty pokroky, to jak se zlepšují, jak se snaží do toho dávat vše, učí se disciplíny a mají cíl. To mě na tom baví a ještě víc, když pak slyšíte, že tanec za ty roky využili a nakonec se stal jejich profesí, anebo se pohybuji v uměleckém směru. Pro mne je to radost.“
Působíte také jako choreografka různých společenských akcí a dáváte také soukromé lekce tance. Jaký je to tyto lekce zájem? Jaký druh tance preferujete Vy?
,,Preferuji samozřejmě latinsko-americké tance, protože to je můj obor a má celoživotní náplň pod vedením těch nejlepších trenérů, ať už v Čechách, tak v zahraničí. O lekce je zájem, i když si myslím, že u dětí je zájem větší než u dospělých. Myslím si, že ženy se nemusí bát a přijít si zatančit a potěšit se může žena bez ohledu na věk a v tom je to kouzlo, tanec není jen pro děti a mladistvé, naopak i senioři si mohou tanec užít.“
Tanec, kterému říkáte, moje láska, se stal Vaší profesí a láskou na celý život. Platí to stále? Čím Vás tak okouzlil?
,,Tanec je prostředí, které mě obklopuje celý život, a nic jiného jsem neznala. Bylo to pro mne potěšení, radost, ale i únik od problémů. Myslím si, že kdyby mi rodiče vybrali jakýkoliv sport v mém mladém věku, měla bych to stejné, chtěla jsem sama sobě dokázat, že mám nějaký cíl a že něco umím dobře.“
Vy jste také maminkou a Váš syn Sebastian po vzoru tatínka, který je tenisový expert Vladimír Houdek, tíhne k tenisu…
,,Syn má 3 roky a jde v manželových šlépějích, já jsem realista, tenis je obrovská dřina a spousta času a obětování jak pro syna, tak pro nás pro oba … Nyní žije rodina tenisem a snažíme se syna v tom, co dělá maximálně podporovat, ale pokud se rozhodne dělat jiný sport, tak ho budeme také podporovat.“
A co čas na odpočinek? Co pro Vás znamená relax?
,,Bohužel nějak poslední roky jsem se nedokázala zastavit, byla jsem zvyklá, že člověk má spoustu energie a zvládne všechno. Nějak jsem zapomněla odpočívat a to se trochu odrazilo malinko na mém zdraví a na vyhoření, ale snažím se to zlepšit a musím říct, že se mi to daří, protože sportovci se nevzdávají.“
Veronika Pechová
pro TANEČNÍ MAGAZÍN
