I nezávislá divadla žádají odchod ministra kultury

Funkci ministra kultury by měl zastávat skutečný odborník!

Na Mezinárodní den tance, se vůdčí osobnosti oboru připojily k podpoře akcí za nezávislost justice a k petici za odvolání ministra kultury!

Po celý pondělní podvečer pořádají PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Divadlo Archa a Jatka78 společné oslavy Mezinárodního dne tance. Zúčastněné subjekty ve stejný den vyjadřují podporu zásadním akcím na obranu demokracie v ČR: Milionu chvilek pro demokracii a petici za odvolání ministra kultury.

V této souvislosti považují za nutné apelovat na vládní koalici, aby hledala pro funkci ministra kultury skutečného odborníka. Na prvním místě by vládě mělo jít o kulturu, umění, zachování a rozvíjení hodnot, které společnosti přináší, stejně jako mezinárodní renomé naší země, nikoli politickou funkci.

Odborníci se shodují že by ministr kultury měl brát v potaz přinejmenším:

* Plnění Programového prohlášení vlády, které jasně hovoří o perspektivě podílu ze Státního rozpočtu 1 % na kulturu. Nutno dodat, že by se mělo jednat čistě o podporu kultury, tzn. bez církví a náboženských společností.

* Potřebu zásadně navýšit prostředky na živé umění (program Kulturní aktivity) a provést analýzu potřeb jednotlivých uměleckých oborů, z níž budou vyplývat reálné potřeby pro rozvoj všech oblastí umění.

„Pro kulturní společnost je 1 % na kulturu zásadním závazkem. V rámci růstu objemu prostředků je nezbytné podpořit obrovský rozvoj nezávislé umělecké scény za posledních 30 let a plně profesionalizovat podmínky pro nové progresivní obory, včetně investic do infrastruktury,“ vysvětluje Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha, a dodává:„Nelze jen setrvávat na modelu zvyšování platů zaměstnanců ve státní popř. veřejné sfé ře a tím ještě více prohlubovat disproporce mezi příspěvkovými organizacemi a nezávislou scénou. Oba tyto typy organizací poskytují veřejně prospěšné služby společnosti a jejich podmínky pro práci by neměly být tak propastně rozdílné.“

To potvrzuje i Štěpán Kubišta, ředitel Jatka78 a předseda Asociace nezávislých divadel: „Systém podpory kultury neprošel za posledních třicet let potřebnou transformací. Druhý pilíř kultury, který je tvořen organizacemi nestátního neziskového sektoru, je stále vnímán jako volnočasová aktivita, a tak je i podporován. Většina legislativních, metodických i finančních kroků ministerstva vede k ještě většímu prohlubování rozdílů mezi státní a nestátní kulturní sférou. Je třeba začít vnímat náš sektor ne pouze jako nedílnou, ale hlavně jako potřebnou součást kulturní nabídky, stejně tak, jak je to obvyklé ve všech zemích světa, ke kterým se obrací naše kulturní pozornost.“

Yvona Kreuzmannová, ředitelka, Tanec Praha / PONEC – divadlo pro tanec

Lucia Kašiarová, ředitelka, ALT@RT/ Studio ALTA

Štěpán Kubišta, ředitel, Jatka78

Ondřej Hrab, ředitel, Divadlo Archa

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Program letošního festivalu TANEC PRAHA odtajněn!

Korejská choreografka Eun-Me Ahn znovu v Praze!

Korejská choreografka Eun-Me Ahn je znovu čestným hostem festivalu Tanec Praha, tedy rok poté, co slavila fenomenální úspěch se svým vystoupením „Dancing Grandmothers“ na jaře roku 2018. Letos se představí se svým Let Me Change Your Name.

Choreografka Eun-Me Ahn během tiskové konference promluvila o svém vnímání světa, o tom, co je pro ni důležité. A to jsou především barvy

Eun-Me Ahn říká: „Většina, rozhlédneme-li se na ulici, je v černé či šedé barvě. Říkám si, že se možná ty barvy někam ztratily, už třeba školní uniformy jsou bílé, černé, šedé, je to škoda. Já bych barvy nosila ráda, ale na ulicích v barvách nikoho nepotkáte.

Kdysi jsem šla coby dítě a potkala jsem lidi, kteří byli celí v barvách, ve vlasech měli duhové ozdoby, ptala jsem se co to je? A oni mi odpověděli: „Tohle je tanec“. Říkala jsem si, že to se musím naučit. Začínala jsem tedy od barev ne od tance jako od pohybu. Barva pro mě představuje jakési nebe a štěstí. Když slunce vychází, tak světlo přináší všechny barvy, tvoří duhu, když slunce zapadá, je všechno černé. Světlo nám tak& eacute; přináší sílu.

Jednou jsem ve výkladu obchodu viděla na figuríně červené sáčko. Propadla jsem něčemu, co má nádhernou barvu, prosila jsem o slevu… a poprvé v životě jsem měla červenou barvu. To sako jsem si vzala do školy. Lidé se mě ptali, kam s tím jdu? Na párty snad? A já jsem odpovídala: „Ne,ne, toto je moje školní uniforma.“ Uvědomila jsem si, že lidé nenosí barvy, protože ty barvy vlastně křičí a lidé jsou nesmělí. Máme strach být výrazní a vystoupit z davu. Ale já jsem si říkala, tak to ne, já to udělám, stoupnu si pyšně a nikdo už mě nezastaví. Od té doby jsem vyhledávala barvy, dokonce i moje maminka mi říkávala, že už jsem moc barevná. A ztvárňuji barvy na scéně po celý život. Kdybyste se podívali ke mně domů, mám růžové zdi, červený nábytek a spoustu barev okolo.

To, jak mícháme barvy znamená, jak můžeme sladit společnost. Každý může představovat nějakou jinou barvu, ale dohromady tvoří krásně harmonický celek.

Děti mají také rády barvy. Když tvoříte pro děti, je to zážitek. Přes barvy začnou používat svoji fantazii. Někdy říkají, že je to možná až moc světel na jevišti. Barvy jsou zářivé, světla svítí, je to moc jasu. Zavítáte-li do Koreje , slunce je velmi jasné. Máte pocit, že vás až oslepuje, ale my jsme na to poměrně zvyklí, takže používáme při malování neonové barvy.

A v neposlední řadě barvy jsou poselství z historie. Život jako takový je těžký, proto musíme budovat barevný svět, který symbolizuje to, jak si s těmi těžkostmi poradíme a jak si jdeme za svým snem.“

Zeptali jsme se….

TM: Minulý rok jste hodnotila program festivalu coby „cestu kolem světa“. Je to letos něco podobného? Které země jste vybrala pro letošní festival v ČR a proč ?

Yvona Kreuzmanová, ředitelka festivalu Tanec Praha:

„Musím říct, že mě čím dál více baví zkoumat kulturu jiných kontinentů, zvláště, když má přesahy do současného výrazu, protože tradice jsou udržované leckde, ale tam, kde se umělec dokáže vyrovnat s tím, že žije v jiné společnosti, v jiné době a dokáže čerpat z kořenů tradičních kultur a třeba se jim i nějak postavit, ale ne provokativně, spíše s určitým respektem a návazností, to je pro mě stra& scaron;ně zajímavé a právě toto chci sdílet s naším publikem. To je důvod, proč jsem se znovu rozhodla pozvat Korejce, Indonésana, Afričany, Madagaskar (to je pro nás úplně nové území), ale i Ghana, (někteří umělci už tady byli, ale teď budou pracovat na jiných tématech). Pro mě výlety do jiných zemí a kontinentů znamenají vždy obrovské obohacení , společnost se mi stane bližší, přemýšlím, v čem nás může inspirovat, co nám může přinést , v čem nás obohatí… a přesně sem směřuje celá část našeho programu Tanec Praha.“

Korejské umění je tu už podruhé. Čím Vás právě Korejci nejvíce oslovili?

„Mě baví ta odlišnost. To, že se nebojí jít proti proudu, pustí se do věcí, o kterých vědí, že vyvolají i kritické reakce. Nezáleží jim na pohlaví, nezáleží na tom, jestli je to pro někoho kýč, nevadí jim, že se hýbou jinak , než je to učili ve škole, prostě jednoduše jdou proti proudu.“

Letošní dílo je o barvách. Jak Vy sama vnímáte barvy?

„Já bych asi nechodila nikdy oblékaná jako Eun-Me Ahn (umělkyně je dnes oblečena v nápadných pruhovaných křiklavě barevných šatech s podivnou čepičkou). Upřímně, musela jsem si na ni dost zvykat. Ale vlastně mi to rozzářilo mé zážitky z Asie. Já si občas také něco výrazně barevného doplním (ukazuje mi na tyrkysově modrou š&aacut e;lu z Asie, kterou má na krku), ale píše používám barvy jako doplňky, kdežto Eun-Me Ahn je používá jako skutečně křiklavou zásadní barvu. Ale to nevadí. Mně se líbí, já to respektuji, i přesto, že sama na sebe bych si to nevzala.“

Proč ne? Eun-Me Ahn říká, že člověk je jen nesmělý….

„Ano, to třeba také, souhlasím. Barvy vnímám na různých kontinentech různě. Třeba Afrika je neuvěřitelně barevná. Tam si také obleču toto barevné oblečení, protože „zapadnu“ mezi ostatní. (A já skutečně nejsem Čech, který všude zapadne.…) Cítím lásku k černé barvě a možná je to právě tím, že už i tak trošku vyčnívám a nechci vyčnívat více. Nemám skutečně už potřebu každému vysvětlovat, proč chodím barevná. Ovšem odjedu-li na jiný kontinent , tak si těch barev vezmu na sebe klidně více.“

Děkujeme

Zeptali jsme se…

TM: Co pro Vás znamenají barvy?

Markéta Perroud, spoluředitelka festivalu Tanec Praha:

„Přistupuji k barvě jako ke šperku. Je to doplněk, ale výrazný doplněk, který mě vlastně obleče. Třeba sako, plné barev, úplně doplní jinak jednotvárný oblek.“

Češi většinou volí nevýrazné barvy. Dokážete nějak vysvětlit, proč to je u nás takto?

„Člověk je vždy ovlivňovaný místem, kde žije, zvyklostmi, společností. A také možná hraje roli to, že si nedáváme na čas! Nestrávíme tolik času přemýšlením, co si bereme na sebe. A barva, to je především také dobrá nálada! Když spěchám, tak jsem většinou v šedivých nebo nějakých monotónních barvách. Ale je-li nějaká sváteční příležitost, pak barvy vnímám jako něco velmi pozitivního a ráda si beru barevné věci.“

Děkujeme

Festivaly TANEC PRAHA 2019 a

Česká taneční platforma

31. ročník festivalu Mezinárodního současného tance a pohybového divadlaTANEC PRAHA2019, který se bude konat 3. – 22. června v Praze a dalších 20 obcích a městech, již zná svůj hlavní program i vizuální podobu. Na dnešní tiskové konferenci v PONCI, jíž se osobně účastnila korejská choreografka Eun-Me Ahn, pořadatel odtajnil hlavní program festivalu, přiblížil jeho linie a prezentoval vizuální podobu kampaně. Současně zveřejnil program jubilejního 25. ročníku jarního festivalu Česká taneční platforma (1. – 4. 4.), který nabíz í to nejzajímavější ze současného českého tance a pohybového divadla. Více na www.tanecpraha.cz a www.tanecniplatforma.cz

Festival TANEC PRAHA při vstupu do čtvrté dekády své existence zřetelně ukazuje, že není pouze jednou z nejvýznamnějších akcích v kulturním kalendáři u nás, ale i ve světě. Láká k aktivní účasti nové talenty i světové proslulé, vyzrálé umělecké osobnosti, které se k nám rády vracejí. Nepopiratelným úspěchem je letos především návrat živelné a nekonformní korejské choreografky Eun-Me Ahn, která loni v závěru festivalu nadchla publikum dílem Dancing Grandmothers a letos festival 3. – 5. 6. zahájí v PONCI představením Let Me Change Your Name.

„S některými špičkovými umělci máme opravdu nadstandardní vztahy, je to nepochybně i díky dlouhodobému působení vedení Tance Praha v řadě mezinárodních sítí a projektů evropské spolupráce. Řadu nabídek musíme odmítat, ale i tak jsme jedním z nejaktivnějších subjektů ze zemí bývalého východního bloku v programu Kreativní Evropa. Cennou výměnu zkušeností zažíváme v sítích, jako jsou European Dancehouse Network (EDN), Aerowaves (dance accross Europe) i IETM (Informal European Theatre Meeting), a k tomu jsme aktivními partn ery dvou zásadních projektů evropské spolupráce, jež se promítají v našich hlavních činnostech, tzn. festivalech i celoroční činnosti PONCE: Be SpectACTive 2 a Dancing Museums 2. V létě budeme s napětím čekat na výsledky dalšího kola programu Kreativní Evropa, kam jsme sami podali jeden projekt, a zároveň jsme partnery londýnské žádosti. Samozřejmě netušíme, co s tím udělá Brexit…,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha z.ú.

Letos přichází festival TANEC PRAHA s novým vizuálním řešením kampaně, pro které vybral ke spolupráci agenturu Comtech Can s renomovanou fotografkou Bárou Prášilovou, čerstvě nominovanou na ocenění Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku.

Každým rokem budí větší zájem u tuzemských i zahraničních profesionálů také festival Česká taneční platforma, který je skvělou příležitostí pro networking – vybízí k intenzivnímu navazování mezinárodních i národních kontaktů a následné spolupráci. Letošní 25. ročník se bude ko nat 1. – 4. dubna v PONCI, Studiu ALTA, divadle Alfred ve dvoře, Centru současného umění DOX+, Malé dvoraně Veletržního paláce NG, La Fabrice a Studiu Hrdinů. V programu se objeví mj. dvě zahraniční koprodukce, které měly premiéru na loňském ročníku festivalu TANEC PRAHA 2018, Útočiště Farmy v jeskyni a inscenace belgické choreografky Karine Ponties SAME SAME.

„Čtvrt století České taneční platformy nás zavedlo i k návratu do poloviny 90. let, kdy současný tanec u nás stál na prahu profesionalizace a těžce si vydupával aspoň základní podmínky pro svou existenci. Jeho boom v poslední dekádě je fantastický a dovolím si konstatovat, že letos máme nejsilnější program v historii této akce, kde jsou vyváženě zastoupena jak velká jména naší scény, tak i mladé slibné talenty,“ dodává Yvona Kreuzmannová.

Nejvyššího ocenění se festival TANEC PRAHA dočkal ke svému 25. výročí v roce 2013, kdy byl vyhodnocen v konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů na 1. místě v programu EU Culture. V roce 2017 se stal jako jediný festival ČR laureátem EFFE (Europe for Festivals – Festivals for Europe) Award, za svou výjimečnou kvalitu, angažovanost a dopad své práce v místním kontextu a je opět součástí EFFE Guide – průvodce evropskými festivaly.

TANEC PRAHA 2019 –

3/6 – 22/6 2019

31. Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla

Praha a dalších 20 měst a obcí ČR

Předběžný program TANEC PRAHA 2019 v Praze

Hlavní program:

3 + 4 + 5/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Festival Opening / Událost sezony

Eun-Me Ahn (KR): Let Me Change Your Name

7/6, 17:00, TP koprodukce / VEN.ku TANCI / PQ+

Lenka Kniha Bartůňková, Ridina Ahmed & Ghana Dance Ens. (CZ/GH):

Úhel pohledu / Point of View

7/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec

Judith Olivia Manantenasoa (MG): Métamorphose

Rianto (ID): Médium

8/6, 17:00, TP koprodukce / VEN.ku TANCI / PQ+

Lenka Kniha Bartůňková, Ridina Ahmed & Ghana Dance Ens. (CZ/GH):

Úhel pohledu / Point of View

9/6, 17:00, Výstaviště / VEN.ku TANCI / PQ+

Hygin Delimat (PL/AT): House Beating

9/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Czech Dance Focus for PQ+

Věra Ondrašíková & kol. (CZ): GUIDE

10/6, 10:00, PONEC – divadlo pro tanec / TANEC PRAHA DĚTEM / Czech Dance Focus for PQ+

Barbora Látalová a kol.(CZ): Karneval zvířat / Animal Carnival

10/6, 17:00, Výstaviště / VEN.ku TANCI / PQ+

Hygin Delimat (PL/AT): House Beating

10/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Czech Dance Focus for PQ+

Viktor Černický (CZ):) PLI

11/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Czech Dance Focus for PQ+

Karine Ponties (BE/FR/CZ): SAME SAME

16/6, 17:00 + 17/6, 10:00 (pro školy), PONEC – divadlo pro tanec / TANEC PRAHA DĚTEM

Tabea Martin (CH): PINK FOR GIRLS AND BLUE FOR BOYS

17/6, 20:00, Hudební divadlo Karlín / Událost sezony

Sharon Eyal | Gai Behar | L-E-V DANCE COMPANY (IL): OCD Love

19/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Dance NEW´s

Barbara Matijević & Giuseppe Chico (HR/IT/FR): Forecasting

21 + 22/6, Národní galerie v Praze Veletržní palác / Festival Closing / Událost sezony

Yoann Bourgeois (FR): Site-specific project

Doprovodný program:

9/2, 11:00 a 14:00, PONEC – divadlo pro tanec / Festival Warm-up!

Taneční workshopy s Eun-Me Ahn / pro profesionály a studenty tance, pro širokou veřejnost

6/6, 12:30, Výstaviště Pavilon B / PQ

PQ Talks

3/6 a 22/6, 21:30, PONEC – divadlo pro tanec

Festival Opening a Closing Party

Moderované diskuse s umělci – kontext Afrika, Indonésie

Workshopy s vystupujícími umělci

Křest Publikace Tanec Praha 30 let!

Více informací na:

https://www.facebook.com/tanecpraha

https://www.facebook.com/CzechDancePlatform/

https://www.instagram.com/tanecpraha

Změna programu vyhrazena.

Pořádá: Tanec Praha z.ú.

Za kontinuální podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha

Za podpory: Kreativní Evropa / Aerowaves, Be SpectACTive, MČ Praha 3, Statutární města Plzeň, Brno, zahraniční kulturní instituty a další.

Kateřina Kavalírová, Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Jeden performer a 25 židlí

Celý svět může být divadlem nebo deskou

Co dokáže jeden a 25 židlí

PONEC – divadlo pro tanec uvádí 11. listopadu premiéru Viktora Černického a jeho projektu PLI. Představení se pohybuje na pomezí instalace, performance, tance a cirkusu. Odehrává se na dvaceti pěti metrech čtverečních a Viktorovi Černickému v něm sekunduje dvacet pět židlí.

Jediný aktér se naplno vrhá do schizofrenní rekonstrukce světa. Barokní robustnost je nahrazena prostorovou skromností a těžkopádné narůstání motivů kompenzuje materiální minimalismus.

“PLI je současnou parafrází Leibnizovy filozofie, v níž celý svět může být divadlem nebo deskou, ale ne proto, že by se rodil z iluze nebo do ní upadal,” vysvětluje Viktor Černický a dodává: “Realizujeme cosi v samotné iluzi, předáváme jí duchovní přítomnost, která jejím částem a kouskům znovu navrací kolektivní jednotu,”

Představení PLI je pro Viktora Černického druhým sólovým vystoupením po inscenaci PAROLAPOLEA, za niž získal pozornost na České taneční platformě 2017 i pozvání do Bassana del Grappa.

A co říká o Viktoru Černickém umělecká spoluředitelka Tance Praha Markéta Perroud? “Současný tanec má mnoho podob. Viktor Černický představuje tu, která balancuje na hranici žánrů. Zaujal nás již jako student JAMU a po té dílem PAROLAPOLEA na České taneční platformě 2017. Od Centra současné scény v Bassanu del Grappa, obdržel zvláštní ocenění – účast na „Choreographic research week“, týdenním mezinárodním workshopu pro mladé taneční tvůrce. Tam mu byla navíc letos poskytnuta tvůrčí rezidence. Viktor jako reprezentant mladé generace je také jednou z tváří vizuálu PONCE pro tuto se zonu.“

PONEC – divadlo pro tanec je otevřený prostor pro současný tanec a pohybové divadlo, jehož posláním je podporovat nezávislou taneční scénu a její přesahy k jiným žánrům. Na jeho scéně se pravidelně představují inscenace tuzemských i zahraničních souborů a umělců. Ročně se zde odehraje na 200 představení.

„PONEC se i letos zapojuje do Noci divadel, tentokrát derniérou proslulé inscenace Spitfire Company „One Step Before the Fall“ v podání Markéty Vacovské a Lenky Dusilové. Proběhne jako benefice pro Parkinson-Help a celý podvečer 17. listopadu bude laděn v duchu otevřených diskusí nejen o divadle“, dodává Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha.

Více info na www.divadloponec.cz

Foto: Divadlo Ponec

Kateřina Kavalírová

pro Taneční magazín

„KYLIÁN – Mosty času“

První premiéra sezóny Baletu Národního divadla je poctou významnému českému choreografovi Jiřímu Kyliánovi i jeho tvorbě, inspirující umělce po celém světě. Zároveň oslaví českou státnost, svobodu a 100 let existence Československé republiky. Proběhne 11. 10. 2018 v pražském Národním divadle.

„OSLAVA SVOBODY“

„Tanec nevyjadřuje jen radost, smutek nebo jiné citové rozpoložení, může být i modlitbou, rituálem, terapií nebo intelektuální strukturou.“ (Jiří Kylián)

Komponovaný večer „KYLIÁN – Mosty času“ vznikl u příležitosti 100. výročí vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918, které bylo bodem zvratu v českých dějinách a dodnes je symbolem svobody a demokracie. Právě svoboda tvorby je to, co mají všechny formy umění společné. Na počest této klíčové události vybral Jiří Kylián svá čtyři díla – „Žalmová symfonie“, „Bella Figura“, „Petit Mort“ a „Šest tanců“.

Jiří Kylián je jedním z našich nejuznávanějších a nejrespektovanějších umělců, a to v celosvětovém měřítku. Jeho práce je nesmírně rozmanitá a kreativní, neustále hledá nové cesty a způsoby vyjádření. Kyliánovo široké umělecké dílo, které čítá více než sto kusů, překvapuje svou emoční hloubkou, vnitřním rozechvěním, silnou dramatickou linkou, ale i hravostí. Dominantními tématy pro něj vždy byly motivy lásky a smrti a vše mezi tím.

Kylián je velmi úzce spjat s Nizozemským tanečním divadlem (Nederlans Dans Theater). V roce 1975 se stal jeho uměleckým šéfem, na této pozici působil od roku 1999, až do roku 2009 však zůstal kmenovým choreografem souboru. Coby ředitel divadla uvedl na evropskou scénu mnohé dnes světově uznávané choreografy, jako je Mats Ek či Ohad Naharin. Mezi tanečníky, které inspiroval i k tvorbě, pak byli Nacho Duato, Paul Lightfoot, Patrick Marin, Mario Radačovský nebo Johan Inger. Kyliánova díla jsou inscenována napříč kontinenty.

Michal Štípa a další členové souboru při zkouškách představení „KYLIÁN – Mosty času“

Letos Jiří Kylián oslavil 70. narozeniny a stal se členem francouzské Akademie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, kterou lze ve světě umění získat. Doposud se členství v této prestižní akademii udělovalo v sedmi uměleckých disciplínách. 25. dubna 2018 (kdy byl zvolen Jiří Kylián) se choreografie (a tanec) stala novou kategorií. V současné době se Jiří Kylián věnuje také filmové taneční tvorbě a fotografii.

JIŘÍ KYLIÁN V NÁRODNÍM DIVADLE

Kyliánovo choreografické dílo je v Čechách známé právě díky Národnímu divadlu v Praze. V minulosti uvedlo ND choreografie „Návrat do neznámé země“, „Stamping Ground“, „Sinfonietta“, „Polní mše“, „Dítě a kouzla“, „Petite Mort“ nebo „Last Touch“.

Národnímu divadlu je ctí, že může tímto komponovaným večerem českému divákovi znovu představit tvorbu tohoto jedinečného tvůrce.

„CELEBRATING KYLIÁN!“

Výjimečnost premiéry ¨“Kylián – Mosty času“ se promítá i do nabídky doprovodných programů, kterými by Národní divadlo chtělo doplnit mozaiku výsledného obrazu tvorby Jiřího Kyliána v plné kráse a poučené hloubce.

Zhlédněte představení a přidejte k tomu návštěvu multimediální výstavy, přijďte na Hovory s… inscenačním týmem anebo na taneční sál do Anenského areálu na baletní dílnu určenou široké veřejnosti, kde prostřednictvím předních sólistů nahlédneme do Kyliánova rukopisu a dalších souvislostí.

Již od 10. října bude otevřena v Provozní budově B na náměstí Václava Havla výstava „Celebrating Kylián!“ Expozice byla připravena na počest 70. narozenin Jiřího Kyliána v loňském roce v nizozemském Haagu. Iniciovali ji Holland Dance Festival, Kylian Productions, divadlo Korzo, Nizozemské taneční divadlo (NDT) a Zuiderstrandtheater. Již v červnu tohoto roku jsme výstavu na týden otevřeli, nyní máte opět možnost zhlédnout velice unikátní archivní záběry – vidět Jiřího Kyliána při tvůrčí práci je zážitek. Výstavu doplní i český koutek, ohlédnutí za Kyliánovým repertoárem na českých jevištích.

Výstavu připravuje Kyliánův nadační fond v Praze ve spolupráci s Národním divadlem a festivalem Tanec Praha. Expozice se koná za laskavé podpory a supervize Nizozemského tanečního divadla (NDT) a Kyliánovy nadace v Haagu.

Kdy: 10.─14. října denně od 13 do 22 hodin

a 15. ─25. října denně od 13 do 22 hodin.

HOVORY S…

71 let života a 52 let umělecké tvorby to je jistě z hlediska běhu vesmíru jen jeden nádech a výdech, pouhý mžik, ale z úhlu lidské perspektivy je to kus života naplněného prací, tvorbou, soustředěním, nadšením i zoufalstvím, vírou i ztrátou iluzí…

Pokud se chcete dozvědět více o životě a tvorbě tohoto slavného choreografa, pak neváhejte a přijďte do Národního divadla na besedu s Jiřím Kyliánem, kterou povede umělecký šéf Baletu ND, Filip Barankiewicz.

Kdy: 8. října 2018 v 15 hodin ve foyeru na 1. balkóně Národního divadla

BALETNÍ DÍLNA – „JUST KYLIÁN“

Jiří Kylián byl zvolen členem francouzské Akademie des beaux-arts, což je nejvyšší pocta, kterou lze ve světě umění získat. Doposud se členství v této prestižní akademii udělovalo v sedmi uměleckých disciplínách, 25. dubna 2018, kdy byl zvolen Jiří Kylián, se choreografie (a tanec) stala její novou kategorií. Jsme, jako Národní divadlo, na Jiřího Kyliána velice hrdi a vážíme si i možnosti uvést na jeviště čtyři jeho díla v rámci inscenace „Kylián – Mosty času“.

Dozvíte se o jeho tvůrčích obdobích, rukopisu, milnících…

Kdy: 21. října 2018

Dílnu doporučujeme dospělým a dětem od 12 let.

Cena: 180 Kč

Kde: v prostorách Baletu ND, Anenské nám. 2, Praha 1

Rezervace nutné na: balet@narodni-divadlo.cz

nebo k.hanackova@narodni-divadlo.cz

PŘÍMÝ PŘENOS ČT

Slavnostní premiéra „KYLIÁN – Mosty času“ bude vysílána v přímém přenosu Českou televizí na kanálu ČT Art. Pokud se vám nepodařilo získat vstupenky na tento večer, nezoufejte, protože představení bude streamováno na piazzetě ND. Zažijte tak premiéru živě spolu s géniem loci na divadelním náměstí Václava Havla.

Kdy: 11. října 2018 ve 20.15

„RŮZNÉ BŘEHY“

Monografie, kterou si můžete zakoupit jak v divadle, na pokladně nebo v e-shopu, se zabývá rozmanitou tvorbou Jiřího Kyliána, analyzuje, mapuje umělcovu dlouholetou spolupráci s Nizozemským tanečním divadlem a jeho vztah k rodišti. Důležitou součástí publikace jsou početné fotografie

Cena: 490 Kč

Foto: Archiv ND a TM

Helena Bartlová, Národní divadlo

pro TANEČNÍ MAGAZÍN