Program letošního festivalu TANEC PRAHA odtajněn!

Korejská choreografka Eun-Me Ahn znovu v Praze!

Korejská choreografka Eun-Me  Ahn  je znovu  čestným hostem festivalu Tanec Praha, tedy  rok poté, co slavila fenomenální úspěch se svým vystoupením  „Dancing Grandmothers“ na jaře roku 2018. Letos se představí se svým  Let Me Change Your Name.

Choreografka Eun-Me Ahn během tiskové konference  promluvila o svém vnímání světa, o tom, co je pro ni důležité. A to jsou především barvy

Eun-Me Ahn  říká: „Většina, rozhlédneme-li se na ulici, je v černé či  šedé barvě. Říkám si, že se možná  ty barvy někam ztratily,  už třeba školní uniformy jsou  bílé, černé, šedé, je to škoda. Já bych  barvy nosila ráda, ale na ulicích v barvách nikoho nepotkáte.

Kdysi jsem šla coby dítě a potkala jsem lidi, kteří byli celí v barvách, ve vlasech  měli duhové ozdoby, ptala jsem se co to je?  A oni mi odpověděli: „Tohle  je tanec“. Říkala jsem si, že to se musím naučit. Začínala jsem tedy od barev ne od tance jako od pohybu. Barva pro  mě představuje jakési  nebe a štěstí. Když slunce vychází, tak světlo přináší všechny barvy, tvoří duhu, když slunce  zapadá, je všechno černé. Světlo  nám tak& eacute; přináší sílu.

 Jednou  jsem ve výkladu  obchodu viděla na figuríně  červené sáčko. Propadla jsem něčemu, co má nádhernou barvu, prosila jsem o slevu… a poprvé v životě jsem měla červenou barvu. To sako jsem si vzala do školy. Lidé se mě ptali, kam s tím jdu? Na párty snad?  A já jsem odpovídala: „Ne,ne, toto je moje školní uniforma.“ Uvědomila jsem si, že lidé nenosí barvy, protože ty barvy vlastně křičí a lidé jsou nesmělí. Máme strach být výrazní a vystoupit z davu.  Ale  já jsem si říkala, tak to ne, já to udělám, stoupnu si pyšně  a nikdo už mě nezastaví. Od té doby jsem vyhledávala barvy, dokonce i moje  maminka mi říkávala,  že už jsem moc barevná.  A ztvárňuji barvy  na scéně  po  celý život.  Kdybyste se podívali ke mně domů, mám růžové zdi, červený nábytek  a spoustu barev okolo.

To, jak  mícháme  barvy znamená, jak můžeme sladit  společnost. Každý může představovat  nějakou jinou barvu, ale dohromady tvoří krásně harmonický celek.

Děti mají také rády barvy. Když tvoříte pro děti, je to zážitek. Přes barvy začnou používat svoji fantazii. Někdy říkají, že je to možná až moc světel na jevišti. Barvy jsou zářivé, světla svítí, je to moc jasu. Zavítáte-li  do Koreje , slunce  je velmi jasné. Máte  pocit, že vás až oslepuje, ale my  jsme na to poměrně zvyklí, takže používáme při  malování neonové barvy.

A v neposlední řadě barvy jsou poselství z  historie. Život jako takový je těžký, proto musíme budovat barevný svět, který symbolizuje to, jak si s těmi těžkostmi poradíme a jak  si jdeme za svým snem.“

Zeptali jsme se….

TM: Minulý rok jste hodnotila program festivalu coby „cestu kolem světa“. Je to letos něco podobného? Které země jste vybrala pro letošní  festival v ČR a  proč ?

Yvona Kreuzmanová, ředitelka festivalu Tanec Praha:

„Musím říct, že mě čím dál více baví zkoumat kulturu jiných kontinentů, zvláště, když má přesahy do současného výrazu, protože tradice jsou udržované leckde,  ale tam,  kde se umělec dokáže vyrovnat s tím, že žije v jiné  společnosti, v jiné době  a  dokáže čerpat z  kořenů tradičních kultur a třeba se jim i nějak postavit, ale  ne provokativně, spíše s určitým respektem a návazností, to je  pro mě stra& scaron;ně zajímavé a právě toto chci  sdílet s naším publikem.  To je důvod, proč jsem se znovu rozhodla pozvat Korejce, Indonésana, Afričany, Madagaskar (to je  pro nás úplně  nové území), ale i  Ghana, (někteří umělci už tady byli, ale teď budou pracovat na jiných tématech). Pro  mě výlety do jiných zemí a kontinentů znamenají vždy obrovské obohacení , společnost se mi stane bližší,  přemýšlím, v čem nás může inspirovat, co nám může přinést , v čem nás obohatí…  a přesně sem  směřuje celá část našeho programu Tanec Praha.“

Korejské umění je tu už podruhé. Čím Vás právě Korejci nejvíce oslovili?

„Mě baví ta odlišnost.  To,  že se nebojí jít proti proudu, pustí se do věcí, o kterých vědí, že  vyvolají i kritické reakce. Nezáleží jim na pohlaví, nezáleží na tom, jestli je to pro někoho kýč, nevadí jim, že se hýbou  jinak , než je  to učili ve škole, prostě jednoduše jdou  proti proudu.“

Letošní dílo je o barvách. Jak Vy sama vnímáte barvy?

„Já  bych asi nechodila nikdy oblékaná jako  Eun-Me  Ahn (umělkyně je dnes oblečena  v nápadných pruhovaných křiklavě barevných šatech  s podivnou čepičkou). Upřímně, musela jsem si na ni dost zvykat.  Ale vlastně mi to rozzářilo mé zážitky z Asie.  Já si  občas také něco výrazně barevného doplním (ukazuje mi na tyrkysově modrou š&aacut e;lu z Asie, kterou má na krku), ale píše  používám barvy jako doplňky,  kdežto Eun-Me  Ahn je používá jako skutečně  křiklavou zásadní   barvu. Ale  to nevadí.  Mně se líbí, já to respektuji, i přesto, že  sama na sebe bych si to nevzala.“

Proč ne? Eun-Me Ahn říká, že člověk je jen nesmělý….

„Ano, to třeba  také, souhlasím. Barvy vnímám na různých  kontinentech různě. Třeba Afrika  je neuvěřitelně barevná. Tam si  také obleču toto barevné oblečení, protože „zapadnu“ mezi ostatní. (A  já skutečně  nejsem Čech, který všude zapadne.…) Cítím lásku k černé barvě a možná je to právě tím, že už i tak trošku vyčnívám a nechci vyčnívat více. Nemám  skutečně už potřebu každému   vysvětlovat,  proč chodím barevná.  Ovšem  odjedu-li  na jiný kontinent , tak  si těch barev vezmu na  sebe klidně  více.“

Děkujeme

Zeptali jsme se…

TM: Co pro Vás znamenají barvy?

Markéta Perroud, spoluředitelka festivalu Tanec Praha:

„Přistupuji k  barvě jako ke šperku. Je  to doplněk, ale výrazný doplněk, který mě vlastně  obleče. Třeba sako, plné barev, úplně doplní jinak jednotvárný oblek.“

Češi většinou volí nevýrazné barvy. Dokážete nějak vysvětlit, proč to je u nás takto?

„Člověk je vždy ovlivňovaný místem, kde žije, zvyklostmi, společností. A také možná hraje roli to, že si nedáváme na čas!  Nestrávíme  tolik času přemýšlením, co si bereme na sebe. A barva, to je především také dobrá nálada!  Když spěchám, tak  jsem většinou v šedivých nebo nějakých monotónních barvách. Ale je-li nějaká sváteční  příležitost, pak barvy vnímám jako  něco velmi pozitivního a ráda si beru barevné věci.“

Děkujeme

 

Festivaly TANEC PRAHA 2019 a

Česká taneční platforma

 31. ročník festivalu Mezinárodního současného tance a pohybového divadlaTANEC PRAHA2019, který se bude konat 3. – 22. června v Praze a dalších 20 obcích a městech, již zná svůj hlavní program i vizuální podobu. Na dnešní tiskové konferenci v PONCI, jíž se osobně účastnila korejská choreografka Eun-Me Ahn, pořadatel odtajnil hlavní program festivalu, přiblížil jeho linie a prezentoval vizuální podobu kampaně. Současně zveřejnil program jubilejního 25. ročníku jarního festivalu Česká taneční platforma (1. – 4. 4.), který nabíz í to nejzajímavější ze současného českého tance a pohybového divadla. Více na www.tanecpraha.cz a www.tanecniplatforma.cz

Festival TANEC PRAHA při vstupu do čtvrté dekády své existence zřetelně ukazuje, že není pouze jednou z nejvýznamnějších akcích v kulturním kalendáři u nás, ale i ve světě. Láká k aktivní účasti nové talenty i světové proslulé, vyzrálé umělecké osobnosti, které se k nám rády vracejí. Nepopiratelným úspěchem je letos především návrat živelné a nekonformní korejské choreografky Eun-Me Ahn, která loni v závěru festivalu nadchla publikum dílem Dancing Grandmothers a letos festival 3. – 5. 6. zahájí v PONCI představením Let Me Change Your Name.

„S některými špičkovými umělci máme opravdu nadstandardní vztahy, je to nepochybně i díky dlouhodobému působení vedení Tance Praha v řadě mezinárodních sítí a projektů evropské spolupráce. Řadu nabídek musíme odmítat, ale i tak jsme jedním z nejaktivnějších subjektů ze zemí bývalého východního bloku v programu Kreativní Evropa. Cennou výměnu zkušeností zažíváme v sítích, jako jsou European Dancehouse Network (EDN), Aerowaves (dance accross Europe) i IETM (Informal European Theatre Meeting), a k tomu jsme aktivními partn ery dvou zásadních projektů evropské spolupráce, jež se promítají v našich hlavních činnostech, tzn. festivalech i celoroční činnosti PONCE: Be SpectACTive 2 a Dancing Museums 2. V létě budeme s napětím čekat na výsledky dalšího kola programu Kreativní Evropa, kam jsme sami podali jeden projekt, a zároveň jsme partnery londýnské žádosti. Samozřejmě netušíme, co s tím udělá Brexit…,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka Tance Praha z.ú. 

Letos přichází festival TANEC PRAHA s novým vizuálním řešením kampaně, pro které vybral ke spolupráci agenturu Comtech Can s renomovanou fotografkou Bárou Prášilovou, čerstvě nominovanou na ocenění Czech Grand Design v kategorii Fotograf roku.

Každým rokem budí větší zájem u tuzemských i zahraničních profesionálů také festival Česká taneční platforma, který je skvělou příležitostí pro networking – vybízí k intenzivnímu navazování mezinárodních i národních kontaktů a následné spolupráci. Letošní 25. ročník se bude ko nat 1. – 4. dubna v PONCI, Studiu ALTA, divadle Alfred ve dvoře, Centru současného umění DOX+, Malé dvoraně Veletržního paláce NG, La Fabrice a Studiu Hrdinů. V programu se objeví mj. dvě zahraniční koprodukce, které měly premiéru na loňském ročníku festivalu TANEC PRAHA 2018, Útočiště Farmy v jeskyni a inscenace belgické choreografky Karine Ponties SAME SAME.

„Čtvrt století České taneční platformy nás zavedlo i k návratu do poloviny 90. let, kdy současný tanec u nás stál na prahu profesionalizace a těžce si vydupával aspoň základní podmínky pro svou existenci. Jeho boom v poslední dekádě je fantastický a dovolím si konstatovat, že letos máme nejsilnější program v historii této akce, kde jsou vyváženě zastoupena jak velká jména naší scény, tak i mladé slibné talenty,“ dodává Yvona Kreuzmannová.

Nejvyššího ocenění se festival TANEC PRAHA dočkal ke svému 25. výročí v roce 2013, kdy byl vyhodnocen v konkurenci 235 evropských festivalů všech žánrů na 1. místě v programu EU Culture. V roce 2017 se stal jako jediný festival ČR laureátem EFFE (Europe for Festivals – Festivals for Europe) Award, za svou výjimečnou kvalitu, angažovanost a dopad své práce v místním kontextu a je opět součástí EFFE Guide – průvodce evropskými festivaly.

TANEC PRAHA 2019 –

3/6 – 22/6 2019

31. Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla

Praha a dalších 20 měst a obcí ČR

 Předběžný program TANEC PRAHA 2019 v Praze

 Hlavní program:

 3 + 4 + 5/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Festival Opening / Událost sezony

Eun-Me Ahn (KR): Let Me Change Your Name

 7/6, 17:00, TP koprodukce / VEN.ku TANCI / PQ+

Lenka Kniha Bartůňková, Ridina Ahmed & Ghana Dance Ens. (CZ/GH):

Úhel pohledu / Point of View

 7/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec

Judith Olivia Manantenasoa (MG): Métamorphose

Rianto (ID): Médium

 8/6, 17:00, TP koprodukce / VEN.ku TANCI / PQ+  

Lenka Kniha Bartůňková, Ridina Ahmed & Ghana Dance Ens. (CZ/GH):

Úhel pohledu / Point of View

 9/6, 17:00, Výstaviště / VEN.ku TANCI / PQ+

Hygin Delimat (PL/AT): House Beating

 9/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Czech Dance Focus for PQ+

Věra Ondrašíková & kol. (CZ): GUIDE

 10/6, 10:00, PONEC – divadlo pro tanec / TANEC PRAHA DĚTEM / Czech Dance Focus for PQ+

Barbora Látalová a kol.(CZ): Karneval zvířat / Animal Carnival

 

10/6, 17:00, Výstaviště / VEN.ku TANCI / PQ+

Hygin Delimat (PL/AT): House Beating

 10/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Czech Dance Focus for PQ+

Viktor Černický (CZ):) PLI

 11/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Czech Dance Focus for PQ+

Karine Ponties (BE/FR/CZ): SAME SAME

16/6, 17:00 + 17/6, 10:00 (pro školy), PONEC – divadlo pro tanec / TANEC PRAHA DĚTEM

Tabea Martin (CH): PINK FOR GIRLS AND BLUE FOR BOYS

 17/6, 20:00, Hudební divadlo Karlín / Událost sezony

Sharon Eyal | Gai Behar | L-E-V DANCE COMPANY (IL): OCD Love

 19/6, 20:00, PONEC – divadlo pro tanec / Dance NEW´s

Barbara Matijević & Giuseppe Chico (HR/IT/FR): Forecasting

 21 + 22/6, Národní galerie v Praze Veletržní palác / Festival Closing / Událost sezony

Yoann Bourgeois (FR): Site-specific project

 Doprovodný program:

 9/2, 11:00 a 14:00, PONEC – divadlo pro tanec / Festival Warm-up!

Taneční workshopy s Eun-Me Ahn / pro profesionály a studenty tance, pro širokou veřejnost

 6/6, 12:30, Výstaviště Pavilon B / PQ

PQ Talks

 3/6 a 22/6, 21:30, PONEC – divadlo pro tanec

Festival Opening a Closing Party

 Moderované diskuse s umělci – kontext Afrika, Indonésie

Workshopy s vystupujícími umělci

Křest Publikace Tanec Praha 30 let!

Více informací na:

https://www.facebook.com/tanecpraha

https://www.facebook.com/CzechDancePlatform/

https://www.instagram.com/tanecpraha

 

Změna programu vyhrazena.

Pořádá: Tanec Praha z.ú.

Za kontinuální podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha

Za podpory: Kreativní Evropa / Aerowaves, Be SpectACTive, MČ Praha 3, Statutární města Plzeň, Brno, zahraniční kulturní instituty a další.

 Kateřina Kavalírová, Eva Smolíková

Foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

 

Podzimní sezona v PONCI vyvrcholí premiérou TEREZY HRADILKOVE

Kdo je dirigentem uvnitř nás? Jsme ti, co následují, nebo máme tendenci druhé vést?

Podzimní sezona v Ponci vrcholí

21.prosince ve  20:00 hodin zakončí PONEC – divadlo pro tanec svou podzimní sezónu novým projektem Terezy Hradilkové. Po mezinárodně úspěšné inscenaci ‘Švihla’ přichází umělkyně s druhým autorským sólem  nesoucím název Nepřestávej – Don’t Stop. Dílo nachází inspiraci v práci a pohybovém slovníku dirigenta. Hudbu k představení složil multimediální umělec Floex (Tomáš Dvořák).

„Zajímá mě, co všechno role dirigenta obnáší. Kdo řídí celý orchestr, interpretuje danou partituru, nakolik se jí musí držet a kde jsou hranice jeho tvůrčí svobody,“ říká Tereza Hradilková. Prvotním impulzem k tvorbě představení se pro ni stala spolupráce na opeře Arsilda, kde se setkala s dirigentem Václavem Luksem z renomovaného barokního ensemblu Collegium 1704.

Autorka však pracuje s rolí dirigenta v širším kontextu. „Snažila jsem se jít hlouběji v otázce, proč mě zajímá právě toto téma, a zjistila jsem, že mě přitahují i jeho další aspekty, jako je moc, kontrola, a naopak možnost věci pustit a dovolit si být křehký a zranitelný,“ vysvětluje umělkyně.

Tereza Hradilková se ptá, kdy a jak přejímáme roli dirigenta v našich životech, co všechno nás v nich řídí, čím se necháváme ovlivnit a jak moc držíme osud ve svých rukou. Kdo je dirigentem uvnitř nás? Jsme spíš ti, co následují, nebo máme tendenci druhé vést?

„Podzim plný barev zavál do divadla PONEC zajímavý mix našich umělců různých generací. Marta a Michal Vodenkovi se postarali o Opening plný mládí; v sérii repríz úspěšných titulů, z nichž některé přitahují zájem již více než 3 sezóny, rezonovaly i dvě derniéry nesoucí v sobě příslib zajímavých novinek v příštím roce (Dora Sulženko Hoštová, Spitfire Company) a také neuvěřitelná stovka repríz nejúspěšnějšího představení pro děti Báry Látalové (Karneval zvířat),“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha, a dodává: „Originálně nás vtáhl do dění k Výročí republiky Michal Záhora a svou vůbec první premiéru v PONCI zažil Viktor Černický (PLI). Festival TANEC PRAHA připomněla rozšířená multimediální výstava   Celebrating Kylián v provozní budově Národního divadla a již nyní jsme rozjeli předprodej na Opening 31. ročníku festivalu s nezapomenutelnou Eun-Me Ahn! Máme se na co těšit.“

 Více info na www.divadloponec.cz

Koprodukce: Tanec Praha z.ú. / PONEC – divadlo pro tanec, Studio Truhlárna, Centre national de la danse Pantin, České centrum Paříž, Švestkový Dvůr

Za finanční podpory: Ministerstvo kultury České republiky, Hlavní město Praha, Nadace Život umělce

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN