Štítek: studio hrdinů

MARKÉTA VACOVSKÁ a „extrémní“ divadelní zážitek rok před Pražským Quadriennale

Pražské Quadriennale, největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie, a Studio Hrdinů spojují své síly

Pražské Quadriennale, největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie a Studio Hrdinů spojují své síly. V návaznosti na úspěšnou výstavu Extrémního kostýmu na PQ 2011, která rozostřila a rozmělnila hranice mezi tělem, kostýmem, prostorem, světly a zvukem, se 6. června 2018 od 20:00 ve Studiu Hrdinů odehraje performance MUD s tanečnicí

Markétou Vacovskou. Stylizovaný rituál, který si pohrává s nenápadnou výměnou pozic mezi hercem a divákem i realitou a imaginací, bude pozvánkou na další ročník Pražského Quadriennale. To se bude konat přesně za rok, tedy od 6. do 16. června 2019 v Průmyslovém paláci a na pražském Výstavišti, kam se vrátí přesně po 12 letech.

Performance  MUD ve Studiu Hrdinů bude prvním zážitkem nového ročníku PQ, které naplno vypukne doslova do roka a do dne. Prostor Studia Hrdinů je

sám o sobě vzpomínkou na výstavu Extrémního kostýmu, kterou pro PQ 2011 koncipovala kostýmní výtvarnice Simona Rybáková. Betonová textilie, pytle na suť, gáza, igelit, sochařská hlína, instalatérské konopí, škrobové lepidlo, zářivky i žárovky. To všechno nastřádá během expresivního rituálu MUD tanečnice Markéta Vacovská do zakouřeného sálu Studia Hrdinů.

Performance v koncepci Zuzany Formánkové a Ondřeje Kinského si dala nelehký úkol prozkoumat podstatu kostýmu a všechny významy, které s sebou na divadle může nést. Divadelní kostým se pro autory v režijní

spolupráci s uměleckým šéfem Studia Hrdinů Janem Horákem stává samostatným scénickým prvkem, ale i architekturou, která propojuje jak samotného performera, tak i diváka s prostorem. Společně nastiňují jedno z témat blížícího se PQ 2019 – znejistění hranice mezi akcí na scéně a manipulací s divákem.

„Příští ročník Pražského Quadriennale se nebude věnovat jednotlivým částem scénografie odděleně, ale zaměří se naopak na spolupráci umělců a samotný kreativní proces otevřený novým vlivům, nové inspiraci včetně těch nejodvážnějších nápadů. Právě díky odvážným krokům tvůrců, kteří se nebojí společně projít neustále se měnící krajinou lidské imaginace a přinést odtud leckdy i extrémní zážitek, přinese takový zážitek i Studio Hrdinů a to zejména odvážným divákům, kteří se nechodí do divadla jen bavit nebo odpočívat, ale především něco zažít,“ dodává umělecká ředitelka Pražského Quadriennale Markéta Fantová.

„Extrémní“ divadelní zážitek MUD představí 6. června ve Studiu Hrdinů performerka a tanečnice Markéta Vacovská, absolventka katedry pantomimy HAMU a členka souboru Spitfire Company. Za svůj výkon v představení One

Step Before The Fall získala na Fringe Festivalu v Edinburghu prestižní ocenění Herald Angel, cenu České taneční platformy 2013 v kategorii Tanečnice roku a Cenu Divadelních novin. Za svůj mimořádný výkon byla také zařazena do širších nominací na Cenu Thálie.

 

MUD, 6. června 2018 od 20:00

Studio Hrdinů, Dukelských hrdinů 47, Praha 7

Vstupenky: goout.net/cs/divadlo/mud/wwjxc

 

Foto: Vojtěch Brtnický

 

Eliška Míkovcová 

 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

24. Česká taneční platforma odtajňuje svůj program

Zájem o český tanec v zahraničí stále stoupá

24. Česká taneční platforma odtajňuje svůj program!

Letošní Česká taneční platforma se uskuteční 4. – 7. dubna 2018 v Praze a nabídne výběr toho nejzajímavějšího, co vzniklo za poslední dvě sezony na české taneční a pohybové scéně. Přímo na platformu naváže 8. dubna EDN (European Dancehouse Network) Atelier, který se bude věnovat stavu současného tance v zemích střední a východní Evropy.

Zájmem organizátorů České taneční platformy je nejen připravit atraktivní program složený z různorodých děl české taneční a pohybové scény, ale také zaujmout zahraniční hosty bohatým doprovodným programem a vytvořit prostředí pro četné diskuse a networking. Platforma vybízí k intenzivnímu navázání mezinárodních i národních kontaktů a následné spolupráci. Díky stoupající reputaci se jí v posledních dvou letech zúčastnilo vždy přes 100 zahraničních expertů z Evropy i zámoří, kteří ; zpravidla řídí mezinárodní aktivity ve svých divadlech, na festivalech nebo píší o tanci pro média ve svých zemích.

„Stoupající zájem o český tanec v zahraničí je skvělou vizitkou naší scény, věřím, že neopadne. Letos je navíc platforma propojena s Ateliérem European Dancehouse Networku, což je síť 36 prestižních evropských tanečních domů. Jsme mezi nimi jen dva řádní členové ze zemí střední a východní Evropy, proto jsme navrhli věnovat se porovnání podmínek a vývoje taneční scény v zemích Visegrádu a v nejbližších postsovětských zemích: Ukrajině, Bělorusku a Rusku. I my se při přípravách dovídáme spoustu nov&y acute;ch věcí, a tak jsem si jista, že přispějeme k lepšímu pochopení kontextu tvorby umělců v této části Evropy,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka a zakladatelka pořádajícího Tance Praha.

Dramaturgická rada pro letošní ročník vybrala sedm děl do hlavního programu, který vyvrcholí vítěznou inscenací loňska s názvem Švihla Terezy Hradilkové, naším jediným reprezentantem na letošním Tanzmesse Düsseldorf. Hlavní program tvoří dílo souboru Farma v jeskyni Navždy spolu!, které originálně zapojuje seniory, dále Pojďme na tanec! – „manuál“ pro všechny odvážné diváky – souboru VerTeDance a režisérky Petry Tejnorové, ve kterém zatančí i HalkaTřešňáková, či výtvarně-taneční inscenace Kabaret Velázquez Jana Komárka a Andrey Miltnerové. Martin Talaga představí svoji SOMU, tentokrát v Korzu Veletržního paláce, soubor DOT504 uvede dílo You Are Not the One Who Shall Live Long, které vzniklo pod taktovkou Jozefa Fručka a Lindy Kapetaney. Poslední den se ponese ve znamení silných ženských sól – Spitfire Company uvede Vypravěče a Eliška Brtnická Enolu, pro niž na&scar on;la inspiraci v Japonsku.

Divácká porota, která se také od podzimu scházela, hlasovala pro díla Enola Elišky Brtnické, Pojďme na tanec! Petry Tejnorové a Creep Miřenky Čechové (Tantehorse).

Mezinárodní odborná porota rozhodne během platformy o cenách v kategoriích Taneční inscenace roku a Tanečník / Tanečnice roku. Pozvání do poroty přijali: taneční expert, kurátor a dramaturg Guy Cools (BE/AT), ředitelka Circuit-Est –  Centre Chorégraphique Montréal Francine Gagné (CA), režisérka a dramaturgyně Maja Hriešik (SK), prezidentka EDN (European Dancehouse Network) Pia Krämer (PT) a umělecká ředitelka Tanz im August Virve Sutinen (FI/DE). Nebudou v ní chybět ani členové dramaturgické rady: Petra Hauerová, Yvona Kreuzmannová, Martin Macháček, Markéta Perroud, Nina Vangeli a Jan Žůrek.

Odborníci udělí Cenu za světelný design, kterou zaštiťuje Institut světelného designu. Již potřetí se bude udílet ocenění pro Manažera roku, iniciované panem Jiřím Opělou.

Celý festival vyvrcholí v sobotu 7. dubna uvedením loňské Taneční inscenace roku, kterou je Švihla Terezy Hradilkové s živou hudbou Filipa Míška a slavnostním vyhlášením cen letošního ročníku, které bude moderovat Daniela Voráčková.

24. ročník se odehraje v sedmi pražských lokalitách – PONEC –  divadlo pro tanec, Studio ALTA, Alfred ve dvoře, Centrum současného umění DOX, Korzo Veletržního paláce,  Národní galerie v Praze, Studio Hrdinů, La Fabrika.

Festival se koná za podpory Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Prahy, programu Kreativní Evropa, Institutu umění – Divadelního ústavu, Prahy 7, Českých center a Italského kulturního institutu. Partnery festivalu jsou: ALT@RT z.ú., EDN (European Dancehouse Network), Institut světelného designu, Rakouské kulturní fórum a SE.S.TA –   Centrum choreografického rozvoje.

Předběžný program festivalu přikládáme níže, naleznete ho také na: www.tanecniplatforma.cz

ST I 4. 4. I 20:00 I Studio ALTA I Tantehorse / Miřenka Čechová: Creep –

                             výběr Divácké poroty

ČT I 5. 4. I 15:00 I Afred ve dvoře I SILK Fuegge: DISASTROUS – pro děti,

      doprovodný program

17:00 I Centrum současného umění DOX I Farma v jeskyni:       Navždy  spolu

 20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I VerTeDance I Petra   

Tejnorová: Pojďme na tanec! – výběr Divácké poroty a dramaturgické rady

PÁ I 6. 4. I 15:00 I Studio ALTA I Jan Komárek a kol.: Kabaret Velázquez

     17:00 I Národní galerie – Korzo I Martin Talaga: SOMA

     20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I DOT504 I Jozef Fruček a

     Linda Kapetanea: You Are Not the One Who Shall Live Long

SO I 7. 4. I 12:15 Studio Hrdinů I Jan Bárta: Pitch – doprovodný program

14:00 I Studio ALTA I Spitfire Company: Vypravěč

17:00 I La Fabrika I Eliška Brtnická: Enola – výběr Divácké    poroty a dramaturgické  rady

20:00 I PONEC – divadlo pro tanec I Tereza Hradilková a kol.:   Švihla – Taneční inscenace roku 2017, vyhlášení cen

 

Změna programu vyhrazena.

Katka Kavalírová

Taneční magazín

Šestnáctá „Malá inventura“

Poslední únorový týden budou progresívní a taneční divadelní prostory v Praze žít festivalem „Malá inventura“. Na podzim se s ním setkáte i na jiných místech Čech a Moravy.

Festival nového divadla „Malá inventura“, který proběhne od 21. do 28. února 2018, si za šest desítek let své existence vybudoval nezastupitelné místo na české divadelní scéně. Jeho hlavním smyslem je upevňování postavení nového divadla před laickou i odbornou veřejností a platforma pro profesionály z Čech i ze zahraničí. Je rovněž příležitostí během jediného týdne shlédnout výběr nejvýraznějších představení nového divadla za uplynulý rok. A to pro profesionály divadelního světa i profesionály mediální. Festival se již tradičně koná koncem února tak bývá a bude symbolickým uzavřením předchozího divadelního roku a zároveň vykročením do toho nového.

Přehlídka nejaktuálnějších premiér, která domácím i zahraničním profesionálům slouží jako orientační bod ve světě nového divadla. Zároveň nastavuje zrcadlo tvůrcům a reflektuje vývoj a tendence nového divadla v České republice. Dramaturgický výběr festivalu vychází z nominací festivalových scén, které navrhují své kandidáty do programu. Tato představení rezidentních souborů jednotlivých scén doplňují projekty nezávislých v sekci „Tažní ptáci“ a začínajících umělců v sekci „Nová krev na scéně“.

Domovskými scénami „Malé inventury“ v Praze jsou divadelní prostory: Alta, Alfred ve dvoře, Archa, Dox, La Fabrika, Studio Hrdinů a Venuše ve Švehlovce. Jako pohostinské scény se představí další divadelní sály: Letohradská 10, MeetFactory a Werichova vila.

„Malá inventura“ proběhne – jak se tomu stává v posledních ročnících tradicí – i mimo Prahu. Konkrétně v Českých Budějovicích, Jičíně, Jihlavě a Opavě. Tam se shodně odehraje v říjnu 2018. Její detailní místa představení, dramaturgie a programy budou upřesněny. Ale bude vycházet z únorové pražské nabídky, obohacené díly regionálních umělců. TANEČNÍ MAGAZÍN vás o nich bude včas informovat.

Malá inventura zve obvykle na dva či tři projekty ze zahraničí. V letošním „imaginárním“ roce 2018 však upře pozornost zejména na výročí, které sebou tento letopočet přináší. V produkci pořadatele „Nové sítě“ vzniká pětidílný projekt „Horizont 8“, který sleduje rysy a zvyky naší přítomnosti související s událostmi minulého století, s lety končícími právě číslem „8“ (1918, 1968 a podobně).

Každoročně tento festival navštíví na šest desítek zahraničních hostů a kolem třiceti domácích profesionál (ředitelů, dramaturgů, producentů, respektive novinářů). „Malá inventura“ se tak na týden stává centrem živého networkingu organizací, uměleckých skupin i jednotlivých umělců. Vzájemné setkávání přináší navázání nových spoluprací , umožňuje sdílení nákladů při společném plánování programu či hostování umělců na dalších domácích festivalech i těch zahraničích. Součástí festivalu je tradičně burza projektů „Sbal ho!“, prezentace či diskuze a workshopy. „Malá inventura“ tak je příležitostí potkat se a navázat různorodou spolupráci.

Festival „Malá inventura“ se věnuje mimořádnou pozornost i dětskému diváku, ve spolupráci s lektorským oddělení Národní galerie v Praze nabízí neotřelé divadelní, výtvarné a multimediální workshopy. Součástí programu jsou rovněž představení pro děti.

TANEČNÍ MAGAZÍN se již těší, jak svým čtenářům koncem února a počátkem března přiblíží ty nejzajímavější tituly a momenty „Malé inventury“.

Foto: Malá inventura

TANEČNÍ MAGAZÍN

Nonverbal – nabitý týden

Pražská La Fabrika se předposlední květnový týden stala již podruhé centrem a pořadatelem mezinárodního festivalu PRAGUE NONVERBAL. Ona i další pražské progresívní stánky nekonvenčního a pohybového divadla přivítaly na desítky zahraničních i domácích souborů a sólistů, kteří se vyjadřují divadlem beze slov.

Druhý ročník festivalu PRAGUE NONVERBAL proběhl od 21. do 25. května v Praze. Na domovské scéně La Fabrika, ale též v Jatkách78, Alfredu ve dvoře, Studiu Hrdinů, Centru současného umění DOX a v Cross Clubu. Přinesl na čtvrt stovky divadelních prezentací, ale i filmy a důležitá kuloární setkání tvůrců.

Začneme od „A“ čili Alfredu ve dvoře. Vlastnímu zahájení festivalu předcházela na letenské scéně Alfred ve dvoře mezinárodní performace „Take Down“. V tanečně-wrestlingové řeči se v ní setkali Japonka Kazuyo Shionoiri a izraelský tanečník Dror Liberman.

 Hlavní a čestnou cenu festivalu SILENCE SPEAK LOUDERS převzala režisérka, herečka, choreografka i loutkářka Zoja Mikotová.

Taneční legenda Vlastimil Harapes se v hledišti objevila krátce po návratu z operace. A byl středem pozornosti.

Slavnostní zahájení v neděli 21. 5. v La Fabrice probíhalo pod patronací ministra kultury Mgr. Daniela Hermana. Bylo nabité. Hosty i styly. Konferenciérky Anna Polívková a Martha Issová, za tradičního živého doprovodu na klavír Zdenka Merty, elegantně zvládly propojit takřka nepropojitelné. Tak třeba Annu a Johanu Schmidtmajerovy, s Janem Cinou a Jiřím Weissmanem v půvabných tanečně akrobatických hříčkách. Škoda, že v hledišti nebyl Milan Drobný. Asi by se divil, co jde vytvořit za kreace na jeho dávný hit s textem Jiřího Grossmanna „Bambule bijou bác“. Z jiného soudku bylo vystoupení Trygve Wakenshaw. Dalším kontrastním článkem pořadu byla hudebně humorná skeč Martina Zbrožka. Zaujala i Tap Academy a mnozí další. Vyvrcholením večera bylo udílení ceny “SILENCE SPEAK LOUDERS“. Její laureátkou se stala režisérka, herečka, choreografka a pedagožka Zoja Mikotová. Brněnská rodačka, která se postupně od loutkařiny dopracovala k divadelní režii a pantomimě. Roku 1992 založila na JAMU do té doby unikátní Ateliér výchovné dramatiky neslyšících. Vedle režijní práce (Husa na provázku, Činoherní klub, Slovácké divadlo a další), pedagogické praxe a zahraniční angažmá se často objevuje v roli lektorky na řadě workshopů v naší republice i v zahraničí. S neslyšícími divadelníky spolupracuje na řadě dalších akcí mimo JAMU. Slavnostní večer zakončil krátkometrážní film Jiřího Kiliána „Scalmare“. Světový choreograf se tak po necelém roce v La Fabrice představil opět výrazným surrealistickým dílem. Jeho černobílému snímku vévodily výkony jeho ženy a „múzy“ Sabine Kupferbergové a Petera Jolesche. Dílo si vysloužilo dlouhotrvající potlesk. Na pódiu se vystřídali i slavní hosté. Kromě Jiřího Kiliána i Soňa Červená. Z hlediště jim aplaudovali mezi jinými také Boleslav Polívka, Vlastimil Harapes, Jiří Lábus, Yvona Kreuzmannová, výtvarník a balónový pilot Vratislav Hlavatý. …a mnoho a ještě více dalších person uměleckého i veřejného života.

Boleslav Polívka se účastnil slavnostního zahájení festivalu, ale také se později představil jako filmový režisér (spolu s F. A. Brabcem) své krátkometrážní hříčky „Hon“.

 Slavná herečka a zpěvačka Soňa Červená usedla vedle Jiřího Kiliána v čestné lóži při zahajovacím večeru.

Halka Třešňáková a Anna Polívková se představily v rámci festivalu v Alfredu ve dvoře.

Během nabitého týdne pak pokračovala plejáda skvělých divadelních zážitků. V La Fabrice se prezentoval britský soubor Vamos Theatre s „Finding Joy“, francouzské divadélko Compagnie Mangano-Massip s titulem „What Is Mime“, mexická herečka Gabrielle Muňoz s „Quizás“, ale také domácí mimové a klauni – Václav Strasser, Jiří „Bilbo“ Reininger a skupina Bratři v tricku nebo Martin Zbrožek.

Jatka78 patřila premiéře Rostislava Nováka ml. „Jatka číslo 5“ a Cirku La Putyka s jeho „Airground“.

V Cross Clubu se prezentovala Polka Maria Zimpelová s půvabnou hříčkou „What Do You Really Miss?“.

Alfred ve dvoře mimo zmíněné japonsko-izraelské ouvertury festivalu patřil Anně Polívkové a Halce Třešňákové s milým „Walk In Progress“.

Studio Hrdinů hostilo českou Pantomimu S. I. S výmluvným titulem „Z českých luhů a hájů přinesli jsme vám vodu“.

A holešovické centrum moderního umění přivítalo českou Farmu v jeskyni a její inscenaci „Odtržení“.

Světoznámý choreograf Jiří Kilián přijímal zasloužené ovace i jako tvůrce filmu „Scalmare“.

V La Fabrice proběhla také pražská premiéra filmové hříčky Boleslava Polívky „Hon“. Sám ji – za asistence režiséra a kameramana F. A. Brabce – také režíroval. Film byl natočen již roku 2007 na tehdy ještě hercově farmě v Olšanech u Brna. Vychází z tradiční honičky na klauny, která se – vedle kupříkladu hospodského zabíjení much – tehdy na olšanské farmě odehrávala. Mimo Boleslava Polívky a jeho dětí i hereckých kolegů ve snímku vystupují i neherci – tradiční účastníci povedených akcí v Olšanech. Samotný filmový titul měl už před časem světovou premiéru v Olšanech. Ale i v Praze se setkal s obdivem.

Prague Nonverbal se vydařil. Dokázal podchytit na vícebarevné platformě mnoho umělců, kteří si mají co říci i beze slov. Nezbývá se než těšit na ročník třetí.

MICHAL STEIN

Foto: PRAGUE NONVERBAL

TANEČNÍ MAGAZÍN