Eight cups and the Devil

CO.LABS

 Eight cups and the Devil11. a 12. 11. 2021 od 19:30 v CO.LABS.
„Tam, kde se dostáváme na hrany zvyklostí, nacházíme víc.
Jsme dvě těla.“

Osm pohárů a Ďábel je taneční divadlo vždy znova utvářené performéry improvizátory Robertou Legros Štěpánkovou a Tomášem Janypkou se zvukovým doprovodem Ivana Palackého a živým světelným designem Matthieu Legrose. Tyto tři vrstvy významů – tanec, zvuk a světlo – jsou na scéně v neustálé komunikaci a vznikají z přesné, ale spontánní sou-hry umělců v reálném čase.


Východiskem je vztah dvou lidí, kteří „spolu žijí a nevědí o tom“ a tarotové karty vytáhnuté umělci na počátku tvorby. Dílo je založeno na každodennosti života každého z nás, muže a ženy. Performeři prostupují za hranice běžné reality do atmosféry sna, surreálna až absurdna.

S humorem a poezií, nás umělci přenáší do našeho podvědomí, ze kterého se objevuje intenzivní svět symbolů. Ten je díky akčnímu potenciálu umělců obnoven v každém novém uvedení.

Vstupenky je možné zakoupit na platformě GoOut.

Umělecký tým:
Režie, choreografie, tanec: Roberta Legros Štěpánková, Tomáš Janypka

Hudba: Ivan Palacký
Světelný design: Matthieu Legros

Dramaturgická spolupráce: Šimon Peták

Grafika: Roman Ženatý
Produkce: Legros, Janypka, Wanda Kaprálová, Klaudia Klembarová

Klaudia Klembarová
pro Taneční magazín

Temporaliter Openair

Taneční představení na čerstvém vzduchu

Umělecký spolek Dočasná Company uvede mimořádnou podobu nového projektu – celovečerní představení s názvem Temporaliter aneb Jak zachytit tanec ve fotografii.

Unikátní spojení choreografie s fotografickou výstavou v režii Anny Benhákové bude uvedeno na openair scéně v Gauči ve Stromovce 6. 10. 2021 od 19 hod.

Ojedinělý projekt Temporaliter, v překladu včas či dočasně, přibližuje divákovi problematiku taneční fotografie a skrze ni se dotýká tématu pomíjivosti. Jedná se o spojení fotografické výstavy nejznámějšího fotografa současného tance v Čechách Vojtěcha Brtnického s tanečně-divadelním představením pro sedm performerů v choreografii a režii zakladatelky Dočasné Company Anny Benhákové. Sama režisérka se divadelní fotografii věnuje a skrze Dočasnou Company boří hranice mezi různými uměleckými obory, vznikají tak neobvyklé projekty spojující mladé umělce, v tomto případě z oblasti tance a fotografie. Pro projekt je vytvořena originální hudba skladatele Davida Kováře a Barryho Wana. Zachytit tanec jako takový je téměř nemožné, síla prchavého okamžiku se nedá jen tak vrátit. Temporaliter poukazuje na pomíjivost všeho, co nás obklopuje, nutí k prožívání přítomného okamžiku a uvědomění si dočasnosti.

Sama autorka Anna Benháková k projektu uvádí: ,,Temporaliter se věnuje oblasti, která nemá v Česku ekvivalent. Divadelní fotografie se nevyučuje na žádné střední ani vysoké fotografické škole. O divadelní fotografii vznikla v Čechách jediná odborná kniha s názvem “Česká divadelní fotografie” vydaná v roce 2018. Převážné množství fotografií, které tato kniha obsahuje, je však z činoherních představení. Taneční se objevují velmi zřídka. Jedním z důvodů může být zřejmě vyšší technická náročnost zachycení tance, zpravidla kvůli dynamičtějšímu pohybu performerů, než-li tomu bývá u činoherních inscenací.”

Temporaliter se formuje po dobu dvou let, nicméně šanci podívat se na svět v celé své kráse získává až v poslední třetině tohoto roku. Oficiální premiéře, která proběhne na konci roku, předchází unikátní venkovní podoba představení. Další představení pak ve festivalové verzi, proběhne 29.-30.10. v rámci Žižkovské noci v Tep39. Dočasná Company, z. s. Na Hranici 670 46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou Česká republika L 12842

Dočasná Company jako umělecké uskupení oficiálně působí od května roku 2019, od té doby se mu dostává čím dál tím větší pozornosti odborné i široké veřejnosti. Dočasná Company sdružuje mladé umělce z oboru tance, divadla, hudby, fotografie, filmu a výtvarného umění. Momentálně vyvíjí aktivitu na několika uměleckých projektech, od začátku letošní divadelní sezóny také vede taneční workshopy pro studenty i profesionály v prostorách Tep39. Dočasná Company hledá rovnováhu mezi tvorbou pro širokou veřejnost a intelektuálním uměním pro odborné publikum. Čistý koncentrát tance a fotografie, nahuštěná pomíjivost, to je Temporaliter.

Produkce projektu si dovoluje upozornit diváky, aby přizpůsobili svůj oděv podmínkám chladnějších říjnových večerů.

 

Vanda Hejnová

pro Taneční magazín

Kvílení

Beat generation znovu ožívá

Divadelní soubor Teatr Novogo Fronta představí svou adaptaci kultovní básně Allena Ginsberga Kvílení. Jejím motivem není pouze Ginsbergův text, ale i život a tvorba celé beatnické generace. Performance bude mít premiéru 3. 10. od 20:00 v pražském divadle X10 v rámci festivalu NextWave. Repríza se uskuteční o týden později 10. 10. od 19:30 v brněnském BuranTeatru

„Příběhy Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca, či Neala Cassadyho představují archetypální příběh hrdiny na cestě, během které prochází transformací. Je to i můj příběh,“ uvádí ke svému vztahu k beat generation režisér a autor scénáře Vladimir Benderski a k jeho genezi jedním dechem dodává: „Narodil jsem se na Ukrajině, a když mě bylo devatenáct, emigroval jsem do Izraele ještě za socialistické totality. O několik let později jsem se seznámil s básněmi Davida Avidana a Yony Wallach, izraelských básníků mladé generace, u kterých vliv beatníků byl velmi citelný. Nakonec skrze ně jsem se dostal i k beatníkům samotným.“

Po tom, co sbírka vyšla, byl její nakladatel Lawrence Ferlinghetti obviněn z obscénnosti. Soud, který se následně konal, nesl na bedrech budoucnost kultury a směru, jakým se bude dále vyvíjet. Na začátku října roku 1957 soud rozhodl o Ferlinghettiho nevině. Kvílení není báseň plná oplzlostí, pouze protestuje proti konformitě. Právě protest představuje jedno z témat inscenace. Protest a svoboda projevu (včetně toho uměleckého) neztratila nic ze své aktuálnosti. Brutální potlačování lidských práv se děje v Bělorusku, Rusku, Číně a dalších zemích světa.

Inscenace Kvílení se události ze života Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca, Williama Sewarda Burroughse nesnaží zasadit do historického rámce, ale pojmout je aktuálně a transcendentně, jako nadčasový boj za svobodu slova, myšlení a vyjádření. „Představení není pouze o beatnicích, ale především o nás. O tom, co nám jako společnosti schází a proč nás beatníci neustále fascinují,“ uzavírá choreografka Irina Andreeva.

Teatr Novogo Fronta pochází ze St. Petersburgu v Rusku, kde byla tato divadelní společnost založena v roce 1993 Irinou Andreevou a Alešem Janákem. Jejich první práce vycházely z experimentu na poli vztahu mezi tělem umělce – jediného materiálu užívaného umělcem – a prostorem kolem něj. Mezinárodní povaha souboru je charakteristická i pro jeho aktuální/ současné složení. Nejnovější projekty/inscenace jsou realizovány ve spolupráci s tanečníky (performery, herci) z České republiky, Německa, Izraele, Ruska či Maďarska.

Novátorský přístup je zřetelný i v osobitém přístupu ke složkám inscenace.

K mnohovrstevnatosti inscenací přispívá bohatá symbolika a postmodernistická intertextualita. Kombinace specifických, svérázných, formálních i tematických aspektů tvorby je pramenem přitažlivosti projektů TNF, které se setkávají s velkým ohlasem u domácího i zahraničního publika.

Teatr Novogo Fronta / Kvílení

3.10. 2021 Divadlo X10, Praha / festival NextWave / 20:00 – premiéra

10.10. 2021 BuranTeatr, Brno / 19:30

(scénář a režie: Vladimír Benderski// choreografie a světla: Irina Andreeva// hudba: Jakub Rataj a Alexandra Cihanská Máchova// scénografie: Roman Cihanský Mach// kostýmy: Radka Vyplašilová a Jan Lejbl// produkce: Anna Girodová // projekce: Ondřej Ševčík // hrají: Gagik Čilingaryan, Zuzana Smetáčková, Johana Panenková, Arsenij Mykhaylov, Matěj Pour, Kamila Paličková, Marek Gaj, Evžen, Vojta Kudla, Zuzana B. Cvejnová, Lukáš Klíma)

 Projekt vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury České republiky a Hlavního města Praha

Anna Girodová, Zuzana  Bednarčiková

pro Taneční magazín

ROBOT RADIUS

Premiéra inscenace Laterny magiky

Experimentální inscenace na Nové scéně Národního divadla otevírá téma přežití lidstva. Vychází z odkazu hry Karla Čapka R. U. R., svou podstatou a uměleckým i technickým pojetím je však víc než aktuální. Odráží znepokojivé vykřičníky 21. století, kterými jsou například klimatické změny, rozvoj umělé inteligence nebo etické otázky genového inženýrství. Jeviště ovládnou mim Radim Vizváry a hudebník Michal Pavlíček, kteří své umění díky speciální technologii real time motion capture zhmotní a rozžijí na velkoformátovém plátně. V premiéře 10. a 11. září 2021.

Technologie pod kontrolou

Na planetě Zemi vyhynul život a ovládají ji jen neživé technologie. Zbyl poslední člověk – vědec, který má dokončit systém transformace člověka fyzického v člověka digitálního. Pochybnosti, které pociťuje, jsou možná tím posledním, co jeho mysl váže k podstatě lidské existence, které se dobrovolně vzdává. Ale třeba bude toto rozhodnutí evolučním skokem, ze kterého vzejde nové lidstvo.

Právě otázka přežití světa za cenu obětování lidstva byla počátečním tvůrčím impulzem pro režisérku Miřenku Čechovou„Zachránit svět bez lidí, z jehož původní podoby zůstaly jen vzpomínky uložené v obřích datových úložištích, anebo jej navždycky zničit? Zničit všechny lidské hodnoty přenesené do virtuálního světa naší věčné digitální přítomnosti? Tento moment se stal výchozím bodem mého uvažování, jak přenést Čapkovu obavu o osud člověka, o zneužití techniky jako prostředku násilí vůči člověku do současného světa.“

Posledního člověka, který podstoupí proměnu v nového digitálního tvora, představuje světově uznávaný pohybový performer a mim Radim Vizváry. Využívá k tomu i nejmodernější technologie, jako je real time motion capture. Laterna magika pracuje s nejnovějším systémem motion capture IMU (Inertial Measurement Units) typu Neuron Studio Pro, který byl letos pro inscenaci Robot Radius dovezen ze Spojených států, a bude tak mít na českém jevišti premiéru.

Když vás naskenují a vytvoří vaše digitální alter ego, je až hrůzostrašné vidět v reálném čase, sebe sama jako ‚avatara‘, který si začne žít svým životem – množit se, zvětšovat, proměňovat jako chameleon a ukazovat vám možnosti, které člověk v reálném světě nemůže nikdy dokázat, padá na vás z toho až pocit úzkosti, zodpovědnosti za destrukci světa,“ dodává Radim Vizváry. Tvůrci představení využívají také vizualizace na LED obrazovce a mezi živé interprety vypustí i dron.

Pavlíček zahraje živě

Hudbu k inscenaci složil světoznámý hudebník Michal Pavlíček a bude ji na jevišti živě dotvářet. „Mojí snahou bylo vytvořit hudbu, která nezní v prvním plánu jen jako kytara a která vedle své emotivní roviny koresponduje s chladnou číselnou tváří digitalizace a světa robotů. Nechtěl jsem jít cestou mnohovrstevnaté hudby s mohutným aranžmá za použití i jiných nástrojů, ale šlo mi o přímočaré vyznění v živém podání jednoho hráče na kytaru.“

I akustické kreace Michala Pavlíčka jsou interaktivní. Snímání zvukové linky spouští nebo ovlivňuje dění na plátně.

Robot Radius míří na EXPO

Projekt Robot Radius vznikl ve spolupráci s Kanceláří generálního komisaře účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 a na konci října se v Dubaji představí návštěvníkům z celého světa.

„O adaptaci hry R. U. R. jsme požádali Radima Vizváryho ze dvou důvodů: jednak je rok 2021 stým výročím uvedení Čapkovy hry v Národním divadle a zadruhé pantomima odstraní při uvedení na EXPO v Dubaji, kde narozeniny robota připomeneme, jazykové bariéry,“ vysvětluje Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na EXPO, „projekt jsme iniciovali už v roce 2019 a díky Nadaci PPF pro něj vzniká i zcela nová sci-fi jevištní technika hodná Laterny magiky.“ Inscenace tak symbolicky naváže na tradici Laterny magiky, která se jako první multimediální divadlo představila na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.

Robot Radius
Koncept: Radim Vizváry
Scénář, režie: Miřenka Čechová
Hudba: Michal Pavlíček
Vizuální dramaturgie: Amador Artiga
Digitální technologie: Jan Hladil, František Pecháček
Kostýmní výtvarník: Marek Cpin
Light design: Karel Šimek
Sound design: Michal Pavlíček, Martin Tvrdý

Voiceover: Jindřiška Dudziaková, David Matásek

Česká premiéra: 10. a 11. září 2021, Nová scéna ND
Reprízy: 7. 10., 1. a 2. 12. vždy od 20:00

Lucie Kocourková

pro Taneční magazín