Štítek: Moravská filharmonie

Smetanova Litomyšl hned dvakrát

Moravská filharmonie se po tříleté odmlce vrací

Moravská filharmonie Olomouc vystoupí na 64. ročníku Smetanovy Litomyšle na dvou koncertech pořádaných 10. a 19. června. Festival konaný k poctě slavného litomyšlského rodáka patří mezi nejvýznamnější kulturní události v zemi a pro Moravskou filharmonii je letošní účast již pátým hostováním za posledních devět let. Zatímco v minulých ročnících měly její litomyšlské koncerty často duchovní charakter, kterému vyhovovaly prostory piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže, letos předvede dva dramaturgicky pestré programy na zámeckém nádvoří. Oběma koncertům bude předcházet beseda s umělci v zámecké jízdárně.

Na prvním z obou koncertů zazní orchestrální úprava varhanního chorálu Wachet auf, ruft uns die Stimme BWV 645 Johanna Sebastiana Bacha v úpravě Eugena Ormandyho, orchestrální suita Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v úpravě Leopolda Stokowského a proslulá kantáta Carmina Burana Carla Orffa. Moravskou filharmonii s jejím šéfdirigentem Jakubem Kleckerem při této příležitosti doplní Pražský filharmonický sbor, dětský sbor Kantiléna a trojice sólistů: sopranistka Simona Šaturová, tenorista Martin Šrejma a barytonista Jiří Rajniš.

Program je pro posluchače atraktivní mj. kombinací poměrně vzácně hraných úprav s jedním z nejpopulárnějších děl hudební literatury. Bachův varhanní chorál Wachet auf, ruft uns die Stimme mají možnost slyšet v úpravě pro orchestr, jejímž autorem je Eugene Ormady, dlouholetý šéfdirigent Filadelfského orchestru, který byl známý svým smyslem pro zvukovou barevnost. „Na tuto orchestrální úpravu navážou Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. Dílo vzniklo jako klavírní suita, postupně se však objevila řada orchestrálních verzí, z nichž nejznámější je ta z pera Maurice Ravela. Moravská filharmonie zahraje v Litomyšli verzi, se kterou se na koncertních pódiích nesetkáváme tak často. Její autor, dirigent Leopold Stokowski – mimochodem předchůdce Eugena Ormandyho u Filadelfského orchestru – považoval Ravelovu úpravu za příliš ,francouzskou‘ a chtěl vytvořit takovou, která by měla více ,slovanský‘ charakter,“ říká Jonáš Harman, ředitel Moravské filharmonie Olomouc. Program doplní kantáta Carmina Burana, k níž skladatele inspirovala sbírka středověkých básní pojednávajících o rozličných tématech – od vrtkavosti Štěstěny přes oslavu jara až po pijácké písně.

Koncert 19. června s názvem Sólo pro 100 smyčců navazuje na úspěšný projekt Smetanovy Litomyšle, při kterém se již dvakrát (poprvé v roce 2016 a podruhé v roce 2019) spojily smyčcové sekce tří orchestrů: Janáčkovy filharmonie Ostrava, Komorní filharmonie Pardubice a Moravské filharmonie Olomouc. Letos si v podání unikátního stočlenného smyčcového ansámblu pod taktovkou Leoše Svárovského budou návštěvníci moci poslechnout pestrou paletu skladeb z různých stylových období. Zazní díla Antonia Vivaldiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Ralpha Vaughana Williamse, Bély Bartóka, Georga Friedricha Händela, Johna Irelanda, Petra Iljiče Čajkovského, Jeana Sibelia, Isaaca Albénize, a dokonce i Freddieho Mercuryho.

Klára Mars

pro Taneční magazín

„Neotřelé jazzové pojetí Beethovenovy „Deváté“

20. ročník Dvořákovy Olomouce

12.května začíná jubilejní 20. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc. První ze šestice koncertů, jež během dvou týdnů přivedou do Olomouce špičkové české i zahraniční umělce, představí amerického jazzmana Uriho Caina. Jazzový pianista a skladatel v Olomouci zahraje svou skladbu Nein!pro klavír a orchestr, kterou složil na motivy slavné Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Doprovodí jej Moravská filharmonie Olomouc pod vedením britského dirigenta Davida Roberta Colemana.

Skladba Nein! vznikla na počest nedávného 250. výročí Beethovenova narození a těží z hudebního materiálu poslední věty jeho monumentální Deváté symfonie. Z Beethovenových hudebních motivů a melodií vytvořil Caine základ pro novou kompozici, v níž má místo i klavírní improvizace. „Někdy přepracovávám Beethovenovu hudbu rytmicky a harmonicky – a někdy je hudba parafrází originálu s prostorem pro improvizaci,“ říká o svém kompozičním přístupu autor. Na skladbu Nein! naváže Uri Caine svou verzí na Beethovenových Variací na Diabelliho valčík. Úprava vznikla v roce 2001 na objednávku hudebního festivalu v německém Kempenu.

Uri Caine (* 1956) pochází z Filadelfie, kde se mu po setkání s francouzským jazzovým pianistou Bertrandem Peifferem ve 12 letech otevřel svět jazzové hudby. Vystudoval skladbu na Pensylvánské univerzitě a postupně sbíral zkušenosti v kapelách slavných jazzových hudebníků, jako byl například bubeník Philly Joe Jones, saxofonista Hank Mobley či trumpetista Johnny Coles. Mezi proslulými jazzmany, se kterými spolupracoval v posledních letech, najdeme osobnosti jako Don Byron nebo Dave Douglas. Je držitelem řady ocenění v oblasti jazzu i klasické hudby. Za album Othello Syndrome, kde mu byla inspirací Verdiho opera Otello, získal nominaci na cenu Grammy. Album je příkladem specifického druhu crossoveru, kterému se Caine vedle jazzového mainstreamu věnuje: aranžuje a propojuje díla klasické hudby s jazzovou improvizací. Uri Caine vystupuje na prestižních festivalech, a to jak jazzové, tak i klasické hudby. Za všechny můžeme jmenovat například Monterey Jazz Festival nebo Salcburský festival.

Zahajovací koncert festivalu bude řídit dirigent a skladatel David Robert Coleman. Studoval hru na klavír, dirigování a skladbu na Royal College of Music v Londýně, v Cambridge pak obdržel magisterský diplom v oboru hudební věda. Od roku 1993 žije převážně v Německu. Řídil mnoho významných orchestrů po celém světě, včetně Londýnské filharmonie, Montrealského symfonického orchestru, orchestru Tokijského národního divadla či orchestru Berlínské státní opery. Pokud jde o skladatelskou část jeho hudební kariéry, jeho díla byla uvedena v nejvýznamnějších koncertních sálech světa – například na Salcburském festivalu, BBC Proms či v sále Berlínské filharmonie.

„Je nám ctí uvítat v Olomouci hned dva skvělé hudebníky – jazzového klavíristu a dirigenta – které spojuje skladatelská činnost. Olomoucké publikum se 12. května může těšit na atraktivní fúzi klasicismu a jazzu z pera Uriho Caina, v níž se však nepochybně odrazí také velký osobní vklad dirigujícího Davida Roberta Colemana,“ dodává k zahajovacímu koncertu ředitel Moravské filharmonie Jonáš Harman.

Koncert začíná v 19.00 hodin v Redutě. Moravská filharmonie jako pořadatel festivalu připravila pro návštěvníky také besedu s umělci, která se za moderace Jiřího Vejvody bude konat hodinu před koncertem v Mozartově sále. Informace o vstupenkách a programu dalších koncertů Dvořákovy Olomouce jsou k dispozici na www.dvorakovaolomouc.cz   

Klara Mars

pro Taneční magazín

Velikonoce a duchovní hudba

Moravská filharmonie v Arcibiskupském paláci

Velikonoce byly vždy příležitostí poslechnout si v kostelích a koncertních síních krásnou duchovní hudbu. Letos zve Moravská filharmonie do Arcibiskupského paláce ve středu 13. dubna na koncert s podtitulem Duchovní síla lidského hlasu. Velikonoční koncert bude také přenášen online na Youtube a Facebooku MFO za účelem podpory rodinného centra Olivy.

Programem večera budou Markovy pašije ve verzi, která se připisuje Reinhardu Keiserovi. Byl současníkem J. S. Bacha, jenž tuto skladbu uvedl ve Výmaru a zanesl do ní vlastní úpravy. Vystoupí Akademický sbor Žerotín a sólisté Karolína Plicková, Monika Jägerová, Jaroslav Březina, Matúš Šimko a Jaromír Nosek pod vedením Christiana Knüsela, hlavního hostujícího dirigenta Moravské filharmonie. „Propojili jsme starou muziku s mladším obsazením v autentických prostorách, proto bude Velikonoční koncert v Arcibiskupském paláci zážitek. Posluchače přivítá arcibiskup Jan Graubner. Jsem velmi rád, že jsme se spojili s Rodinným centrem Olivy, které pomáhá ukrajinským maminkám. Během přenosu bude možné posílat dárcovské SMS zprávy,“ uvedl ředitel Moravské filharmonie Jonáš Harman.

Rodinné centrum Olivy v přímé reakci na válečnou krizi na Ukrajině a na příliv velkého množství ukrajinských rodin do Olomouce zřizuje Centrum pro maminky a děti z Ukrajiny, které je již v provizorním provozu. V jeho prostorách je umístěn sklad humanitární pomoci a dále prostor pro pobyt maminek s dětmi, který bude primárně sloužit k odpočinku, volnočasovým aktivitám pro maminky a děti, výuce českého jazyka, hlídání dětí, zprostředkování potřebných informací, psychologické a lékařské pomoci a mnoha dalším aktivitám a podpůrným činnostem. Snahou RC Olivy je odlehčit ukrajinským maminkám, které jsou ve velmi těžké životní situaci a pomoci jim najít zázemí a jistotu v novém prostředí, kde často nikoho neznají. Centrum pomáhá s navázáním kontaktů s českými maminkami i se stávající ukrajinskou komunitou dlouhodobě žijící v Olomouci, a také s uplatněním na trhu práce, aby se mohly důstojně postarat o svoje děti a často i rodiče. „Nasbírané finanční prostředky budou sloužit k pokrytí prostředků na personál, nájemné, vybavení, služby, pomůcky a hračky pro děti a maminky, přímou humanitární pomoc, kterou předáváme ukrajinským rodinám, které přicházejí a žádají o pomoc a podporu (zejména léky, hygienické potřeby, trvanlivé potraviny, pomůcky do školy, potřeby pro miminka a také nastávající maminky atd.). Všem dárcům upřímně děkujeme za pomoc, solidaritu a podporu těch, jež naši pomoc potřebují,“ uvedla za RC Olivy Jana Petřivalská Vaculová.

Koncert se uskuteční ve středu 13. dubna od 19.00 hod. v Arcibiskupském paláci v Olomouci 

Klára Mars

pro Taneční magazín

Baletní hudba pro slony, klavírní koncert pro jednu ruku i proslulá programní symfonie

Kde to všechno nalézt?

Moravská filharmonie přivítá jaro baletní hudbou pro slony, klavírním koncertem pro jednu ruku a proslulou programní symfonií

Moravská filharmonie přichystala na čtvrtek a pátek 24. a 25. března koncerty, během kterých v olomoucké Redutě zazní díla inspirovaná jazzem i mimohudebním obsahem. Vedle Berliozovy Fantastické symfonie, jež je považována za nejslavnější programní symfonii všech dob, zahraje orchestr pod vedením šéfdirigenta Jakuba Kleckera i dvě méně často uváděná díla: Stravinského Cirkusovou polku a Ravelův Klavírní koncert pro levou ruku D dur, jehož sólistkou bude srbská klavíristka Tamara Stefanović. Koncertům bude předcházet moderovaná beseda s umělci.   

Hvězdou obou večerů bude klavírní virtuoska Tamara Stefanović, rodačka z Bělehradu žijící v Berlíně. Je ceněnou komorní hráčkou i sólovou interpretkou s repertoárem klenoucím se od baroka po soudobou hudbu. Vystupuje na nejprestižnějších koncertních pódiích světa, jako jsou Wigmore Hall a Royal Albert Hall v Londýně nebo Suntory Hall v Tokiu. Je také pravidelně zvána k hostování na renomovaných mezinárodních hudebních festivalech – za všechny lze jmenovat například Salcburský festival či Beethovenův festival v Bonnu. Mezi spolupracujícími orchestry jsou tělesa jako Clevelandský orchestr, Londýnský symfonický orchestr nebo Izraelská filharmonie. Její nahrávka Bartókova Koncertu pro dva klavíry, perkuse a orchestr s Pierre-Laurentem Aimardem a Londýnským symfonickým orchestrem pod taktovkou Pierra Bouleze byla nominována na cenu Grammy.

Na úvod zazní Cirkusová polka Igora Stravinského (1882–1971). Několikaminutová skladba je hravá a plná vtipu, vznikla totiž jako baletní hudba pro skupinu cirkusových slonů a baletek v rámci americké putovní cirkusové společnosti Ringling Bros. Stravinského ke spolupráci oslovil choreograf George Blanchine – a skladatel bez váhání souhlasil. Klavírní verzi z roku 1942 Stravinskij o dva roky později instrumentoval pro orchestr – a právě v této verzi ji posluchači v Redutě uslyší.

Klavírní koncert pro levou ruku D dur Maurice Ravela (1875–1937) vznikal víceméně souběžně s jeho Klavírním koncertem G dur, tedy na konci 30. let. V obou dílech lze slyšet četné jazzové prvky. Nedlouho před jejich zkomponováním podnikl Ravel turné po Spojených státech, kde se seznámil s Georgem Gershwinem a řadou dalších amerických hudebníků, přičemž se velmi inspiroval jazzem. Důvodem, proč je Klavírní koncert D dur psaný pouze pro levou ruku, je jeho objednatel. Klavírní virtuos Paul Wittgenstein přišel v první světové válce o pravou ruku, hraní se ale nevzdal. V roce 1929 oslovil Ravela, který pro něj složil koncert, jenž navzdory možnosti využití pouze jedné ruky rozhodně nepostrádá zvukovou bohatost.

Program vyvrcholí Fantastickou symfonií Hectora Berlioze (1803–1869), která znamenala zásadní předěl ve vývoji evropského symfonismu – je považována za jedno z vůbec nejdůležitějších děl programní hudby. Nese podtitul Epizoda ze života umělcova a důsledně sleduje mimohudební příběh, který zformuloval sám skladatel. Obsahovou náplň tvoří neopětovaná láska mladíka k dívce, jež je v hudbě přítomna jako „idée fixe“. Jde o jednotící hudební motiv, který prolíná všemi větami díla a zajišťuje mu dosud neslýchanou kompaktnost a vnitřní soudržnost. Silný emotivní účinek podtrhuje také pro Berlioze typická pompézní, živá a neobyčejně barevná orchestrace.

Besedy s umělci začínají vždy v 18.00, koncerty pak v 19.00. Informace o vstupenkách jsou k dispozici na www.mfo.cz.

 

Klára Mars

pro Taneční magazín