Baletní hudba pro slony, klavírní koncert pro jednu ruku i proslulá programní symfonie

Kde to všechno nalézt?

Moravská filharmonie přivítá jaro baletní hudbou pro slony, klavírním koncertem pro jednu ruku a proslulou programní symfonií

Moravská filharmonie přichystala na čtvrtek a pátek 24. a 25. března koncerty, během kterých v olomoucké Redutě zazní díla inspirovaná jazzem i mimohudebním obsahem. Vedle Berliozovy Fantastické symfonie, jež je považována za nejslavnější programní symfonii všech dob, zahraje orchestr pod vedením šéfdirigenta Jakuba Kleckera i dvě méně často uváděná díla: Stravinského Cirkusovou polku a Ravelův Klavírní koncert pro levou ruku D dur, jehož sólistkou bude srbská klavíristka Tamara Stefanović. Koncertům bude předcházet moderovaná beseda s umělci.   

Hvězdou obou večerů bude klavírní virtuoska Tamara Stefanović, rodačka z Bělehradu žijící v Berlíně. Je ceněnou komorní hráčkou i sólovou interpretkou s repertoárem klenoucím se od baroka po soudobou hudbu. Vystupuje na nejprestižnějších koncertních pódiích světa, jako jsou Wigmore Hall a Royal Albert Hall v Londýně nebo Suntory Hall v Tokiu. Je také pravidelně zvána k hostování na renomovaných mezinárodních hudebních festivalech – za všechny lze jmenovat například Salcburský festival či Beethovenův festival v Bonnu. Mezi spolupracujícími orchestry jsou tělesa jako Clevelandský orchestr, Londýnský symfonický orchestr nebo Izraelská filharmonie. Její nahrávka Bartókova Koncertu pro dva klavíry, perkuse a orchestr s Pierre-Laurentem Aimardem a Londýnským symfonickým orchestrem pod taktovkou Pierra Bouleze byla nominována na cenu Grammy.

Na úvod zazní Cirkusová polka Igora Stravinského (1882–1971). Několikaminutová skladba je hravá a plná vtipu, vznikla totiž jako baletní hudba pro skupinu cirkusových slonů a baletek v rámci americké putovní cirkusové společnosti Ringling Bros. Stravinského ke spolupráci oslovil choreograf George Blanchine – a skladatel bez váhání souhlasil. Klavírní verzi z roku 1942 Stravinskij o dva roky později instrumentoval pro orchestr – a právě v této verzi ji posluchači v Redutě uslyší.

Klavírní koncert pro levou ruku D dur Maurice Ravela (1875–1937) vznikal víceméně souběžně s jeho Klavírním koncertem G dur, tedy na konci 30. let. V obou dílech lze slyšet četné jazzové prvky. Nedlouho před jejich zkomponováním podnikl Ravel turné po Spojených státech, kde se seznámil s Georgem Gershwinem a řadou dalších amerických hudebníků, přičemž se velmi inspiroval jazzem. Důvodem, proč je Klavírní koncert D dur psaný pouze pro levou ruku, je jeho objednatel. Klavírní virtuos Paul Wittgenstein přišel v první světové válce o pravou ruku, hraní se ale nevzdal. V roce 1929 oslovil Ravela, který pro něj složil koncert, jenž navzdory možnosti využití pouze jedné ruky rozhodně nepostrádá zvukovou bohatost.

Program vyvrcholí Fantastickou symfonií Hectora Berlioze (1803–1869), která znamenala zásadní předěl ve vývoji evropského symfonismu – je považována za jedno z vůbec nejdůležitějších děl programní hudby. Nese podtitul Epizoda ze života umělcova a důsledně sleduje mimohudební příběh, který zformuloval sám skladatel. Obsahovou náplň tvoří neopětovaná láska mladíka k dívce, jež je v hudbě přítomna jako „idée fixe“. Jde o jednotící hudební motiv, který prolíná všemi větami díla a zajišťuje mu dosud neslýchanou kompaktnost a vnitřní soudržnost. Silný emotivní účinek podtrhuje také pro Berlioze typická pompézní, živá a neobyčejně barevná orchestrace.

Besedy s umělci začínají vždy v 18.00, koncerty pak v 19.00. Informace o vstupenkách jsou k dispozici na www.mfo.cz.

 

Klára Mars

pro Taneční magazín

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..