Rozhovor s tanečnicí i trenérkou LENKOU NOROU NÁVORKOVOU

„Tanec je obrovská součást mého já”

V devátém ročníku soutěže StarDance… když hvězdy tančí, získala titul „Královna tanečního parketu“, když se spolu s hercem Jiřím Dvořákem protančili na první místo a soutěž vyhráli. Tanec Lenku Noru Návorkovou provází téměř celý život. Působí jako lektorka tance, má vlastní workshopy, pořádá semináře pro veřejnost a říká o sobě, že je workoholik.

Tanci se věnujete od tří let, když jste se dostala do tanečního kroužku v rodných Karlových Varech. Jak na dobu dětství plného tancování vzpomínáte? Kdo Vás přivedl k tanci?

Je to tak, tanci se věnuji od tří let, kdy mě k němu přivedla mamka a paní učitelka ve školce. Ve školce si paní učitelka všimla, že hodně dobře cítím hudbu a jsem velmi hyperaktivní a řekněme nějakým způsobem pohybově nadaná, tak mamce navrhla, že učí tanečky pro děti a že si myslí, že by to pro mě mohlo být to pravé. Tak to všechno začalo, paní učitelka mě začala brát s sebou do kroužku, kde jsem začínala na písničky jako Holka modrooká a Pásla ovečky, postupem času jsem se začala učit základy společenského tance. Na tuto dobu vzpomínám ráda, ve všech dětských skupinách jsem vždy byla nejmladší a nejmenší, tak mě těšilo, že jsem během vystoupení „musela“ být v první řadě, a to mě taky dost motivovalo. Doma to nebylo zrovna lehké období a moc děkuji mamce, že jsem mohla vůbec tančit a také že jsem vždycky díky ní měla i ten nejhezčí kostým, protože všechny dětské na vystoupení šila sama.”

Taky jste dělala balet a postupem času tančila standardní tance, až jste se našla v latinsko-amerických tancích. Čím Vás tak uchvátily, že jste jim dala přednost?

Na baletní přípravku jsem chodila v první třídě, ale jelikož jsem krom tancování a zmíněného baletu chodila ještě na výtvarku a do hudebky (hrála jsem na housle), tak jsme se samozřejmě dostali do bodu, kdy se přirozeně nedalo stíhat vše, a přišel zlomový okamžik, kdy bylo zapotřebí si jednu aktivitu vybrat a věnovat se jí naplno. Já jsem z toho neměla ještě moc rozum, takže vybírala mamka. Jelikož jsem na housle cvičila dost sporadicky a vždycky jen před hodinou, tak bylo jasné, že to nebude to pravé ořechové, proto mamka vybrala tancování a vybrala správně. A jako dítě mě uchvátila spíš latina, jelikož je taková živá a aby člověk ocenil tance standardní, tak už musí být trošku víc vyspělý, já si ještě ráda poskakovala. I když jako dítě jsem se samozřejmě věnovala jak latinskoamerickým, tak i standardním tancům. Další zlom přišel ve chvíli, kdy jsem měla prvního tanečního partnera „mimo město“, začala jsem tančit s Lukášem, který bydlel v Třeboni, a na tréninky jsme oba dva pravidelně dojížděli do Prahy, v té době jsem začala chodit do 6. třídy. Lukáš se tehdy věnoval také spíše latině, proto jsme se domluvili, že než dělat obě disciplíny jen napůl a nekvalitně, tak raději jednu a naplno. Bylo to dané hlavně tím dojížděním a faktem, že jsme oproti jiným párům nemohli tedy trénovat denně.”

Zúčastnila jste se různých mezinárodních soutěží (International v Londýně, Prague Open, v anglickém Blackpoolu). Několikrát jste se stala mistryní ČR v latinko-amerických tancích v kategorii mládež, jste finalistkou mistrovství ČR v kategorii dospělých. Co to pro Vás znamená?   

Na všechny soutěže a okamžiky moc ráda vzpomínám. Nikdy nezapomenu na Mistrovství ČR v roce 2008, kdy jsme titul s Kubou Drmotou vyhráli poprvé a také na rok 2009, kdy jsme ho obhajovali. Jsem moc ráda, že jsem měla trenéry, kteří mě/nás vedli k soutěžím, jako jsou právě Blackpool a podobně. Zúčastnit se těchto nejprestižnějších světových soutěží je životní zážitek a rozhodně pocta. Na tyhle okamžiky nikdy nezapomenu a kdykoliv slyším hrát specifickou Blackpoolskou hudbu, tak si okamžitě vzpomenu, jaké to bylo stát tam na parketu.”

Při všech těch náročných trénincích jste vystudovala gymnázium v Karlových Varech a uvažovala jste o studiu na Fakultě tělesné výchovy a sportu obor sportovní trenér. Nakonec jste vystudovala Metropolitní univerzitu v Praze…

Studium během soutěžní kariéry bylo velice těžké. V podstatě všechny školy, které jsem vystudovala, tak jsem zvládla za pomoci individuálního studijního plánu. Byla totiž vždy komplikace dojíždění na tréninky do Prahy, poté noční návraty domů, dále zahraniční soutěže a podobně. Byla to šílená doba, sama zpětně nedokážu pochopit, jak jsem to zvládla, ale jsem člověk, který když je v presu a časové tísni, tak podává (hlavně ve škole) ty největší výkony, možná to bylo proto.

Studovat FTVS jsem nakonec nešla, mamka se mě vždycky snažila nasměřovat k tomu, abych si raději jako zadní vrátka vystudovala i něco „normálního“ mimo obor, protože člověk nikdy neví, a opět měla pravdu, jako každá máma. Nakonec mám bakalářský titul z Metropolitní univerzity z oboru Mezinárodních vztahů a evropských studií a magisterský titul z oboru Mediálních studií, což je věc, která mě vždycky velmi lákala.”

V roce 2014 jste se  s profesionální dráhou tanečnice rozloučila. A začala tančit v muzikálech – Romeo a Julie, Adéla ještě nevečeřela, Sibyla – Královna ze Sáby, Angelika, Ferda mravenec, Hello, Dolly!, Muž se železnou maskou, Krysař …, na scénách divadel Hybernia, Broadway a Kalich. Co Vás přivedlo k muzikálu?

Můj konec soutěžní kariéry nebyl úplně happyendem, byl spíš smutný. Tančila jsem v Brně, kde to nebylo úplně růžové a vnitřně jsem nějak začala cítit, že už jsem na konci svých sil a že některé věci jsou pro mě už neudržitelné. Byla jsem mnoho let za sebou v reprezentaci, což znamenalo mnoho „povinných“ soutěží a to nejen českých, ale i zahraničních, pro mě neustálý stres a podobně… několikrát jsem během kariéry tak říkajíc vyhořela, ale byla jsem tak dlouho v rozjetém vlaku, že jsem si ani nedokázala představit, jaké to bude, až jednou přijde konec… ale když člověk svoje tělo neposlouchá, tak ono ho stejně zastaví, a tak v roce 2014 jsem měla zranění, kdy jsem si díky bohu jen hodně zranila kotník, což ve finále znamenalo 2 měsíční nechodící sádru. A jelikož jsem v tu dobu opravdu jen ležela v posteli a měla konečně čas přemýšlet nad budoucností, tak jsem zjistila, že už jsem frustrovaná žít neustále sbalená v kufru a na cestách a že mi chybí mít to své doma a že je asi na čase se pohnout dál. To ale neznamenalo, že jsem chtěla tanec opustit, ale spíš se mu zkusit věnovat jinak. Měla jsem kolem sebe kamarády, kteří se vrhli na muzikálovou dráhu, tak jsem je kontaktovala a zjišťovala, jak to vše funguje a co je pro to potřeba. Můj první projekt byla francouzská verze muzikálu Romeo a Julie. Další životní zlom a naprosto fantastická zkušenost. Dostala jsem se do nového prostředí, poznala nové lidi a nabrala hromadu znalostí. Jsem za to dodnes vděčná.”

Televizní taneční soutěž Star Dance… když hvězdy tančí, Vám vynesla v roce 2018 titul „Královna tanečního parketu“, když jste se spolu s hercem Jiřím Dvořákem protančili na první místo a soutěž vyhráli. Byla to Vaše první zkušenost a hned výhra. Co Vám soutěž dala a přijala byste nabídku znovu? 

Soutěž mi dala spoustu zkušeností, a to nejen tanečních, ale i v oblasti mezilidských vztahů, komunikace a také nahlížet na tanec zase z jiného úhlu pohledu. Dala mi také nové lidi, kamarády. Samozřejmě, že první zkušenost s touto soutěží a hned výhra není asi úplně běžná situace, ale mohu s klidným svědomím říci, že jsme to s Jirkou zvládli na výbornou a prostě vše do sebe zapadlo, tak jak mělo a já jsem za to nesmírně šťastná. Jestli bych nabídku přijala znovu, to je ve hvězdách. Původně jsem byla oslovena na loňský ročník 2019, ale nakonec se dramaturgie rozhodla pro změnu a oslovit nové tanečníky, to musím upřímně říci, že mě mrzelo, ale to je život, rozhodně jsem se z toho nezhroutila. Otázkou je, jestli by mě Česká televize chtěla oslovit, to je na nich a já to neovlivním a také člověk neví, co zrovna život přinese. Rozhodně se ale netajím tím, že by mě lákalo si soutěž vyzkoušet i z jiné pozice, než je soutěžící/tanečník.”

V Praze v Taneční škole Vavruška vedete taneční kurzy společenského tance pro všechny, kteří mají zájem, děti i dospělé. Pořádáte vlastní workshopy a semináře tance pro veřejnost. Děláte trenérku… Jaký je zájem o Vaše kurzy? Baví Vás předávat dovednosti dál?

Vypadá to, že zájem o kurzy je, což mě neskutečně těší a doufám, že to tak bude i nadále, nechci rozhodně nic zakřiknout. Rozjela jsem i vlastní workshopy, chci budovat i přímo svou značku, mám v hlavě různé nápady, které bych chtěla zrealizovat, tak doufám, že to vše klapne a povede se. To je právě to, co mě na výuce baví, nejen předávat zkušenosti, ale také vést lidi k tomu, aby se tance nebáli, aby se s ním „skamarádili“ a že pokud udělají chybu, tak se přece za to hlava netrhá. Na svých kurzech si opravdu velmi dávám záležet na tom, aby se lidé cítili dobře, aby se odreagovali od práce a svých problémů a aby z tancování měli radost a je úplně jedno, jestli to jsou začátečníci nebo pokročilí.”

Tanec Vás provází celý život. Co pro Vás znamená?

Tanec je rozhodně můj život. Nic na světě vlastně neumím lépe než tančit. Tanec je pro mě tak obrovská součást mého já, že si nedokážu představit, že bychom se rozkmotřili. Je mi jasné, že nebude možné tančit do konce života na nějaké vrcholové úrovni, ale chci a jsem přesvědčená, že se okolo tance celý život budu pohybovat. Je to něco, co už mi nikdy nikdo neodpáře a pokud jsem měla někdy s tancem negativní zkušenosti a trápil mě, tak toho nelituji, protože takový život je.”

Jednou jste o sobě řekla, že jste workoholik. Umíte vůbec odpočívat?

To jsem řekla, to je pravda… Myslím, že odpočívat ještě neumím dost dobře, ale že se o to snažím a rozhodně jsem nějaký alespoň malý posun udělala. Člověk se neustále učí a v téhle oblasti vím, že je rozhodně ještě co zlepšovat.”

Foto: archiv Lenky Nory Návorkové 

Veronika Pechová   

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Dostaveníčko s Krysařem

Den otevřených dveří ve Švanďáku

Den otevřených dveří ve Švandově divadle slibuje dostaveníčko s Krysařem

Herce a herečky v rolích průvodců, prohlídku zákulisí, výhodný nákup vstupenek a bohatý doprovodný program. To vše nabídne  středa 13. září ve Švandově divadle v rámci tradičního Dne otevřených dveří. Do cesty návštěvníkům letos vstoupí  také Krysař v podání Kláry Cibulkové a další postavy z inscenace režiséra Doda Gombára, připravena je i prohlídka pro neslyšící. Den zakončí  slavnostní vernisáž Výtvarné zdi Michala Ožibka.

Zdarma a všem, kdo chtějí nahlédnout i za divadelní kulisy, je určen Den otevřených dveří u Švandů. Už od 9 hodin začne prohlídkami pro školy, na které čeká také interaktivní doprovodný program a zábavné aktivity.

Tour de Švanda

Prohlídky určené pro veřejnost pokračují od 15 hodin. Jako každý rok se výkladu ujmou samotní členové hereckého souboru. Pro výklad o slavných dějinách smíchovské scény i pro historky z herecké kuchyně si můžete přijít až do 18 hodiny: okruh startuje vždy v celou hodinu. A kdo se nebude moci stavit osobně, může si na Facebooku v 16 hodin pustit online přenos z divadla.

Bonusy a speciály

Speciální prohlídka od 12 hodin je připravena pro neslyšící, kterým bude k dispozici tlumočník do znakové řeči. Právě sluchově hendikepovaným nabízí Švandovo divadlo na Smíchově jako jediná pražská činoherní scéna každý měsíc jedno představení opatřené speciálními titulky – neslyšící tak mohou vidět osm her z aktuálního repertoáru.

Všichni diváci budou mít také možnost po celý den využít slevové akce a zakoupit na pokladně vstupenky na vybraná představení se slevou 1+1 zdarma. A zapsat se bude možné i na workshopy, s nimiž u Švandů začali v pražských divadlech vůbec jako první: prakticky vedené kurzy zaměřené na výuku herectví, pohybu, rétoriky, fotografie, scénografie a dalších disciplín souvisejících s divadelním uměn&iacut e;m nabízejí poslední volná místa.

Během prohlídek divadla bude ve Studiu Švandova divadla možné vidět rovněž ukázky z práce populárního souboru Buchty a loutky, nezávislého alternativního loutkového divadla hrajícího pro děti i dospělé. Představí se také Dětské divadelní studio, Herecké studio a studentské divadlo Spektákl.

Vyplatí se Krysaři vstoupit do cesty?

Den otevřených dveří ve Švandově divadle je nejspíš jediným dnem v roce, kdy se zkřížit cestu Krysaři, bytostí obdařené zvláštní silou, opravdu vyplatí. A přijdou i další postavy z této známé evropské legendy, kterou podle novely Viktora Dyka s herci Švandova divadla zinscenoval režisér a jeho umělecký šéf Dodo Dombár. Vedle Kláry Cibulkové, obsazené netradičně do role Krysaře, se objeví i křehká Agnes (Réka Derzsi), věčně čekající Kristián (Marek Pospíchal), vypočítavé duo radních Strum a Frosch (David Punčochář a Petr Buchta), příliš úslužný hospodský Röger (Miroslav Hruška), jeho posluhovačka Líza (Bohdana Pavlíková), drzé holky Lora a Kätchen (Marie Štípková a Martina Krátká) i Sepp Jörgen a Špína (Jacob Erftemeije r a Luboš Veselý). Na dostaveníčko zvou všechny zájemce ve středu 13. září.

Magdalena Bičíková

Taneční magazín

Klára Cibulková Krysařem

Klasický titul v novém přepisu i osobitém režijním zpracování nabídne ve Švandově divadle chystaná inscenace Krysař podle starodávné saské legendy

 

Klasický titul v novém přepisu i osobitém režijním zpracování nabídne ve Švandově divadle chystaná inscenace Krysař podle starodávné saské legendy. Scénář podle předlohy Viktora Dyka napsala Martina Kinská, v titulní roli Krysaře uvidíme momentálně nejobsazovanější herečku Švandova divadla Kláru Cibulkovou. Premiéra ve Velkém sále je naplánována na 5. listopadu 2016 v režii Doda Gombára.

Je jiný, je tajemný a je tady. Krysař. Povolali ho, aby zbavil město krys. Jsou původci všech těžkostí obyvatel. A on to udělá. Svojí písní vede krysy na jistou smrt. Všem se uleví a krysař půjde dál. Alespoň tak to vždycky bylo. Ale co když tady tomu bude jinak? Jak utichá ševelení krys i krysařova píseň, vystupují jiné zvuky. Krysař je tady a nic před ním nelze skrýt…

2_krysar_klara-cibulkova_titulni_role_foto_ivo_dvorak_pro_svandovo_divadlo_repro_zdarma

Bytost, která znepokojuje

Jedno z vrcholných děl české prózy 20. století, Krysař Viktora Dyka, dodnes vybízí umělce k různým pojetím i výkladům. Ve Švandově divadle ho uvidíme jako „hru na motivy příliš živé legendy“: se strhujícím příběhem, magickou atmosférou a překvapivým hereckým obsazením. Krysaře tu totiž ztvární žena, herečka Klára Cibulková. „Bytost, ani žena ani muž. Krysař je bytost, která znepokojuje, má pro okolí zvláštní přitažlivost,“ říká režisér Dodo Gombár. „Je to někdo, kdo mnohem víc než jen „vyhání krysy“, obnažuje podstatu těch, které potkává ;. Zároveň nás k přemýšlení o obsazení Kláry Cibulkové vedl už Viktor Dyk, který píše o tom, že Krysař má mimořádně jemné až ženské ruce, téměř ženské pohyby. Tím své okolí irituje, nutí k podivné ostražitosti, ale i otevřenosti. Chtěl jsem tímto rozhodnutím vnést do inscenace paradox a přirozené, nedivadelní, napětí,“ dodává režisér.

4_krysar_inscenacni_tym_foto_ivo_dvorak_pro_svandovo_divadlo_repro_zdarma

V dalších rolích účinkují Réka Derzsi, Jacob Erftemeijer, Marek Pospíchal, Alena Štréblová, Luboš Veselý, Miroslav Hruška, Bohdana Pavlíková, Martina Krátká, Eva Josefíková, David Punčochář, Petra Buchta ad.  Dramaturgyní a autorkou divadelního přepisu je Martina Kinská, jejíž autorská hra Pankrác ´45 patří ve Švandově divadle k nejúspěšnějším titulům této i minulé sezóny.

Je krysařovo zvláštní nadání a jeho skrytá síla druhem vyvolenosti, nebo jde spíš o prokletí? Proč ho znepokojují lidé, které by dříve minul bez povšimnutí? A co když byly krysy jen okaté alibi pro to, co se v lidech rodilo dávno předtím? I tyhle otázky položí už brzy Krysař v pražském Švandově divadle.

Premiéra ve Velkém sále je naplánována na 5. listopadu 2016 v režii Doda Gombára.

1_krysar_klara_cibulkova_foto_alena_hrbkova_pro_svandovo_divadlo_repro_zdarma

www.svandovodivadlo.cz

 

Magdalena Bičíková

Foto:  Ivo Dvořák, Alena Hrbková

Taneční magazín

Proces, Na útěku, Krysař …..

NoD – prosinec 2015

PROGRAM PROSINEC 2015

 

7/12 Nori Sawa: Krysař 20:00/Po
TEATRO | PREMIÉRA „Nejmenuju se; jsem nikdo. Jsem hůř než nikdo, jsem krysař.“ Japonský loutkář Nori Sawa uvádí slavnou legendu o Krysaři, který svoji silou očišťuje město. Stínové divadlo, loutky bunraku a originální japonská hudba v podání Junko Honda a Kenji Seizan Osako. Nori Sawa reflektuje příběhy okolo sebe a skrze japonsko-českou tradici jim dává novou svébytnou podobu. Režie, výprava a provedení: Nori Sawa. Hudba: Kenji Seizan Osako, Junko Honda. Produkce: Art Prometheus z.s. -> 250kč / 150 Kč

8/12 PKF – Prague Philharmonia: Krása dneška / Ervín Schulhoff 19:30/Út
EVENTS Cyklus soudobé hudby Krása dneška pokračuje druhým dílem, ve kterém vám představíme výjimečně nadaného klasika se širokým zájmem o jazz, atonalitu a impresionismus, hudebního skladatele s židovskými kořeny – Ervína Schulhoffa a jeho dílo. Z bohaté a nesmírně zajímavé nabídky skladatelových komorních kompozic jsme pro vás vybrali Smyčcový kvartet č. 1, Pět pitoresek pro klavír, op. 31 (výběr) a „Hot Sonata“ pro alt saxofon a klavír. Host večera, hudební režisér Jiří Nekvasil (mj. autor hudebního filmu o Ervínu Schulhoffovi „Zuby mi cvakají v rytmu shimmy“), nás pak zavede do zákulisí života a díla tohoto významného autora, př iblíží nám způsob jeho kompoziční práce a poodhalí rovněž skladatelovy inspirační zdroje. -> 250 Kč / 150 Kč

9/12 Tantehorse & Jiří Bartovanec & NoD: Lessons of Touch 20:00/St
TEATRO Manifestace těla v jeho krajních podobách. Proč máme strach z dotyku, z cizího těla, z vlastního těla, těla druhého a kam až sahá naše vnitřní tolerance? Divácká exkurze do tématu intimity. Režie: Miřenka Čechová. Choreograf: Jiří Bartovanec. Hrají: Radim Vizváry, Nina Vangeli a vybraní diváci. -> 250 Kč / 150 Kč

10/12 D. Sulženko Hoštová, J. Čtvrtník & NoD: Proces 20:00/Čt
TEATRO Pohled na vznik představení z různých úhlů, po vrstvách. Málokdy diváci přemýšlejí o tom, co stojí za hotovým představením. Co by se ale stalo, kdyby sledovali proces jeho vzniku? Autorské představení Dory Sulženko Hoštové s živým hudebním doprovodem Johany Švarcové ukáže, co všechno jste chtěli vědět o tanci, ale báli jste se zeptat. -> 250 Kč / 150 Kč

Po představení bude následovat promítání krátkého filmu PROCES: režie Johana Švarcová
“Můžeš být abstraktní a zároveň konkrétní?” Krátký film ironicky nahlíží na tvůrčí proces vzniku tanečního představení a kriticky nahlíží na zavedený grantový systém v ČR, kdy se komise často rozhodují dopředu odhadnutelným způsobem. Režisérka filmu si hraje s fiktivní a reálnou rovinou nejenom tím, že postavy ve filmu se jmenují stejně jako jejich představitelé.

Vernisáž:
14/12 – 16/1 Ateliér Malba II, FAVU VUT v Brně: Jako obraz 19:00/Po

GALERIE V Galerii NoD se představuje ateliér vedený Luďkem Rathouským a Jiřím Frantou, který připravuje studentům tvůrčí prostředí pro komunikaci a studium a naznačuje jim, jakým způsobem lze vnímat svět a jak ho ztvárnit, ať už umělec užívá jakékoliv výrazové prostředky. V ateliéru vyrostla či vyrůstá řada individualit, pro výstavu jsou vybráni tři absolventi a tři současní studenti představující směřování ateliéru, který se snaží vychovat sebevědomé a přitom vzdělané umělce. Umělci: Alžběta Bačíková, Ondřej Homola, Júlia Gryboš, Barbora Zenklová a další. Kurátor: Jiří Machalický. -> FREE

14/12 NoD Kviiiz 20:00/Po
EVENTS Další vydání vědomostního zápolení na vlnách vašich mozkových závitů. Přijďte si oprášit své vědomosti a nevědomosti. Registrace týmů (max. 4 osoby) probíhá od 19:30 do 19:50. -> FREE

16/12 Boca Loca Lab & NoD – Jiří Adámek, Ivana Kanhäuserová: Na útěku 20:00/St
Nový projekt skupiny Boca Loca Lab. Muž na útěku. Pohyb v noci cizí krajinou, dlouhé hodiny čekání, zvuky, hluky, vůně a pachy, výkřik, pot a zrychlený dech. Rozhoduje vůle přežít. Oblíkej se nenápadně, udržuj se v čistotě, hlídej si neutrální výraz v tváři a v divadle si sedej u uličky blízko východu! Scénář a režie: Jiří Adámek. Hrají: Ivana Kanhäuserová, Petra Lustigová a Jan Mikušek. -> 200 Kč

18/12 Vánoční večírek Linhartovy Nadace & aukce pro Petra Vaněčka & koncert DG307 19:00/Pá
EVENTS Letošní vánoční večírek bude spojen s dobročinnou aukcí na podporu Petra Vaněčka, zapomenutého, ale jedinečného výtvarníka, nyní těžce nemocného, kterému se spolek přátel chystá vydat retrospektivní monografii. Za tímto účelem se budou dražit díla věnovaná Vaněčkovými vrstevníky. Katalog děl bude k nahlédnutí na webu. Uvidíte i projekci Petrových obrazů během koncertu DG307. Vánoční večírek v celém prostoru NoD bude opět tradičním setkáním skupiny zakladatelů Roxy, NoD, Školské 28 a dalších projektů. Setkáním, na které jsou všichni ostatní také srdečně zváni. -> FREE

21/12 Nebeský – Trmíková – Prachař & NoD: Dvojí domov / z Čepa 20:00/Po
TEATRO Prozaik a esejista Jan Čep ve svém díle často hovoří o druhém světě, který je našim očím skrytý, o druhém domovu, ve kterém, jak Čep věří „budou všechny věci přítomny zároveň a touha nebude utrpením, nýbrž slastí bez konce. Uvidíme se tam tváří v tvář, ne už jenom v zrcadle a podobenství, a jizvy našich srdcí zatřpytí se jako hvězdy“. Režie: Jan Nebeský. Hrají: Lucie Trmíková, David Prachař, Alois Švehlík. Hudba: Martin Dohnal. Výtvarná složka: Igor Korpaczewski. -> 300 Kč / 220 Kč

31/12 SUPERFLY – NEW YEAR EVE´S 2015 21:00/Čt
House Main Stage: Chris Sadler, Fatty M, Dan Cooley, Biodan, Manio
2nd stage: Australan & Lu Michell (funky vibes), Animal Print (Materia.fm.Mexico)
No Dimension stage (1st floor NoD – Cafe – Gallery): DJs Cubik, Tomics, Beee Beee

speciální vizuální show, lasery, light design by Everset
3 jeviště, jedinečná atmosféra, nápoje zdarma
více info a vstupenky: www.roxy.cz
Otevírací doba Café NoD o svátcích:

24.12. – ZAVŘENO
25.12. – 16:00 až 01:00
26.12. – 16:00 až 01:00
27.12. – 14:00 až 01:00
28.12. – 14:00 až 01:00
29.12. – 14:00 až 01:00
30.12. – 14:00 až 01:00
31.12. – 14:00 až 01:00
1.1. – 16:00 až 01:00

Denní menu v Café NoD.

 norisawakrysarmensi

Taneční magazín