Pět divadel podpořilo tanečníky

Zřejmě nevíte, že česká divadla napomáhají českým tanečníkům? Konkrétně akcí VSTUPENKA.

Pět divadel se během roku 2018 zapojilo do benefiční akce „Vstupenka“, která pomáhá českému tanci. Divadla na vstupném vybrala částku 230 050 Kč, kterou darovala Nadačnímu fondu pro taneční kariéru. Téměř tři tisíce diváků tak podpořilo české tanečníky. Fond finanční podporu využije pro kurzy, školení a individuální přípravu českých tanečníků a tanečnic na druhou kariéru.

Benefiční akci „Vstupenka“, která pomáhá českému tanci, již podruhé inicioval Nadační fond pro taneční kariéru (NFTK). V roce 2018 se do benefice zapojilo pět divadel: Národní divadlo v Praze, Národní divadlo v Brně, Jihočeské divadlo, Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni a Divadlo F. X. Šaldy v Liberci.

Každé z divadel vybralo jedno ze svých představení, na které bylo možné zakoupit dotovanou vstupenku, z níž bylo 50 až 100 Kč určeno na podporu českých tanečníků a tanečnic. Dotovanou vstupenku si zakoupilo celkově 2 925 diváků. To je téměř o tisícovku prodaných vstupenek více, než při minulé benefici v roce 2016. Vybraná částka putuje na kurzy, školení a poradenství tanečníkům, kteří aktuálně řeší, či v dohledné době budou řešit, ukončení své aktivní taneční kariéry.

Změna kariéry je pro tanečníky nevyhnutelnou součástí profese. V Česku končí většina tanečníků a tanečnic baletu svou aktivní kariéru do 35 let. Po relativně krátké, přesto fyzicky i psychicky náročné kariéře, tanečníci končí v nejistotě, bez jakékoliv sociální podpory ze strany státu či zaměstnavatele. Posláním NFTK je proto motivovat profesionály v oblasti tance a pohybového divadla, aby se na druhou kariéru připravovali s dostatečným předstihem a zajistili si adekvátní odrazový můstek pro nadcházející změnu smyslu života i životního stylu. Fond současně pomáhá tanečníkům, kteří procesem změny právě prochází. Snaží se také o osvětovou činnost a zavedení specifického spořícího systému pro profesionály v oblasti tance a pohybového divadla. O specifikách taneční profese informuje také v rámci svých přednášek na tanečních konzervatořích.

NFTK funguje nezávisle, bez jakýchkoliv státních subvencí, což je v evropském kontextu unikátní. „To má samozřejmě své výhody, především pokud jednáme s politiky o zavedení specifického spořícího systému pro tanečníky. Nese to však s sebou různá omezení, která se týkají především financí, a z nich pramenící nejistoty,” upřesňuje Jana Návratová. Benefice „Vstupenka“, která pomáhá českému tanci, je jedním ze zdrojů finančních prostředků NFTK a zároveň snahou aktivně do podpory českých tanečníků zapojit divadla i jejich diváky.

Fakta o benefiční akci Vstupenka, která pomáhá, v bodech:

Benefice se poprvé konala v roce 2016 ve spolupráci s baletními soubory Národního divadla v Praze, Národního divadla v Brně, Divadla F. X. Šaldy v Liberci, Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Divadla J. K Tyla v Plzni.
Celkový výtěžek akce v roce 2016 činil 208 000 korun, přičemž tanečníky skrze představení podpořilo přes dva tisíce diváků.
V roce 2018 se benefice zúčastnilo 5 divadel s 1 ze svých představení: Národní divadlo v Praze (Louskáček), Národní divadlo v Brně (Louskáček), Jihočeské divadlo (Valmont), Divadlo F.X.Šaldy v Liberci (Romeo a Julie) a Divadlo J.K.Tyla v Plzni (Balet tančí republice).
Z každé prodané vstupenky na benefiční představení bylo 50 až 100 Kč věnováno fondu.
Celkový výtěžek akce v roce 2018 činil 230 050 korun z téměř tří tisíc zakoupených vstupenek.
Do benefice se spontánně zapojil také fotograf Martin Roedl a na činnost NFTK věnoval výtěžek z prodeje autorského kalendáře pro rok 2019, na němž spolupracoval s tanečnicí Kateřinou Kodešovou a tanečníkem Jiří Waňkem.

O Nadačním fondu pro taneční kariéru (NFTK) v bodech:

NFTK vznikl v roce 2015 a je jedinou organizací v České republice, která aktivně podporuje tanečníky, performery a akrobaty v procesu změny kariéry a přípravy na ni. Buduje systém, který těmto umělcům zajistí adekvátní podmínky v období profesní změny.
Fond poskytuje informace a zprostředkovává služby související s rozvojem a změnou kariéry tanečníků a dalších profesionálů z oblasti pohybových umění. Druhým hlavním úkolem NFTK je lobbing a prosazení spořícího programu pro umělce v oboru performing arts.
NFTK organizuje vzdělávací programy – semináře, workshopy – šité na míru tanečním profesionálům. Tyto programy jsou zaměřené na rozjezd podnikání, fundraising, osobní PR apod. Organizuje setkání ke sdílení dobré praxe a šíření informací o problematice druhé kariéry na konzervatořích.
V roce 2018 fond za svou činnost obdržel prestižní ocenění PEARLE*
NFTK je členem mezinárodní sítě takzvané transition center IOTPD (International Organization for the Transition of Professional Dancers).

Foto: archiv DJKT

TANEČNÍ MAGAZÍN

EVITA

Nesmrtelný muzikál podle životního příběhu Evy Perónové. V dekorativních špercích přímo od Diora!

Jihočeské divadlo v podzimních měsících 2019 oslaví 100. výročí založení profesionálních divadelních souborů v Českých Budějovicích a zároveň uběhne 200 let od zahájení provozu v historické divadelní budově. Oslavy budou pokračovat až do konce léta 2020.

Shodou okolností stejně jako divadlo by 7. května oslavila 100. narozeniny i argentinská ikona Eva María Duarte de Perón, známá jako Evita. Stala se druhou manželkou argentinského prezidenta Juana Dominga Peróna. První dámou Argentiny byla v letech 1946–1952 až do své předčasné smrti. Její oslnivý příběh inspiroval slavnou muzikálovou dvojici Tim Rice – Andrew Lloyd Webber, kteří jej přenesli do dnes již klasického světoznámého muzikálu Evita. Ten se od světové premiéry v londýnském West Endu v roce 1978 rozletěl do celého světa a dočkal se i filmové podoby s popovou ikonou Madonnou a Antoniem Banderasem v hlavních rolích.

Československé hranice přestoupila muzikálová Evita poprvé právě před 30 lety, kdy 9. dubna v pražském Divadle na Vinohradech její příběh představilo Muzikálové a rockové divadlo Budapešť.

Nyní Evita doputovala i do Českých Budějovic. V přebásnění Michaela Prostějovského, v režii Lumíra Olšovského a pod taktovkou Martina Peschíka se v roli Evity poprvé představí na prknech Jihočeského divadla ostřílené muzikálové hvězdy Michaela Gemrotová a Michaela Nosková. V hlavní mužské roli Che vystoupí střídavě hostující Lukáš Adam a domácí Lukáš Randák.

Choreografie muzikálu se ujal Lukáš Vilt, scénu navrhl Ondřej Zicha a kostýmy vytvořila Veronika Hindle.

Překvapením pro mnohé diváky možná bude fakt, že naše Evity ozdobí originální šatové doplňky a šperky přímo od Diora dovezené kostýmní výtvarnicí “přes oceán” z amerického oděvního vintage butiku. Každá z Evit se pak v průběhu představení převlékne celkem čtrnáctkrát.

Premiérová uvedení 29. 3. a 5. 4. v DK Metropol

Evita / Tim Rice, Andrew Lloyd Webber
Libreto / Tim Rice
Hudba / Andrew Lloyd Webber
Původní divadelní režie / Harold Prince
České libreto / Michael Prostějovský

Režie / Lumír Olšovský

Hudební nastudování / Martin Peschík

Dirigenti / Martin Peschík / Jakub Žídek

Choreografie / Lukáš Vilt

Scéna / Ondřej Zicha

Kostýmy / Veronika Hindle

Light design / Petr Baštýř

Sound design / Mikuláš Malhocký

Sbormistr / Martin Veselý

Dramaturg / František Řihout

Hudební příprava / Vojtěch Adamčík, Martin Peschík, Mikoláš Troup

Sbormistryně DPS Jitřenka / Elvíra Gadžijeva

Asistent choreografie / Béla Kéri Nagy

Asistentka režie / Barbora Šanderová

Představení řídí / Michaela Freudenschussová

Osoby a obsazení

Eva María Duarte de Perón / Michaela Gemrotová / Michaela Nosková

Che / Lukáš Adam / Lukáš Randák

Juan Domingo Perón / Oldřich Kříž / Josef Škarka

Agustín Magaldi / Jiří Daniel / Martin Dobíšek

Perónova milenka / Zuzana Benešová / Michaela Danielová

Sbor opery JD

Pěvecko-taneční company

Balet JD

Dětský pěvecký sbor Jitřenka

Orchestr opery JD

Koncertní mistři Martin Červinka (housle) a Václav Žák (violoncello)

Poděkování patří všem partnerům a příznivcům Jihočeského divadla.

Foto: Petr Zikmund

Mgr. Lenka Cimlová Ostrá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„KLÍČE ODNIKUD“

Nepříliš veselé téma, krásně a vkusně zpracované – takové je nejnovější dílo Petra Zusky

V pondělí 11. března patřilo pražské Fórum Karlín Jihočeskému divadlu. Konkrétně dílu choreografa Petra Zusky „Klíče odnikud“. Petra Zusku našim čtenářům jistě nemusíme představovat. Pouze krátce připomeňme, že během své taneční kariéry vystoupil v baletech klasického repertoáru a především v dílech renomovaných současných tvůrců – Jiřího Kyliána, Pavla Šmoka, Libora Vaculíka, Alvina Aileyho, Gerharda Bohnera, Roberta Northa, Matse Eka, Hanse van Manena, Christophera Bruce, Ohada Naharina, Nacho Duata, Itzika Gallili… Vystupoval v mnoha zemích po celém světě, od roku 2002 byl uměleckým šéfem Baletu Národního divadla v Praze. Jako tvůrce má na kontě více než padesát inscenací. Za svou interpretační práci a choreografickou tvorbu získal řadu význačných ocenění.

Dílo „Klíče odnikud“ vychází ze Zuskovy osobní zkušenosti. Petr Zuska navštívil jednoho dne prázdný dům svých prarodičů. Ten byl obýván několik posledních desetiletí Zuskovou opuštěnou, schizofrenní tetou, která v něm i v naprosté samotě zemřela. Tato žena byla uzavřena do svého vlastního světa strachu a hrůzy ze všeho okolo, obklopena rejem svých neuspořádaných démonů. A současně kolem ležely svazky pedantně a přesně nadepsaných klíčů. Ale odkud vlastně byly? Celý příběh, který trvá přibližně hodinu a půl, vychází ze vzpomínek a klíčových životních okamžiků této nešťastné ženy.

Tanec, který představuje konec života, skon a určitý přechod mezi jednou dimenzí a druhou, není rozhodně žádné radostné téma. Přesto se Petru Zuskovi podařilo vytvořit dílo, které diváka strhne. Bez hlesu sledujeme příběh, který dotváří bezpochyby dokonale vybraná hudba.

Příběh začíná. Vidíme ženu v černobílých šatech, barvách většinou symbolizujících smrt. Zoufale vybíhá vpřed, ale pak zůstává bezvládně sedět na židli, hlavu sklopenou k jedné straně… Pomalu se otevírají jedny, druhé, třetí dveře… A nakonec vyskočí na scénu, z osmi jasně nasvícených dveří, tanečníci – čtyři muži a čtyři ženy. Otevřou-li se dveře, proud světla proniká na jeviště. Je to snad už světlo z té „druhé strany“?

Tanečníci představují vzpomínky dotyčné ženy, jsou oděni do černých obleků. Také se říká, že po smrti člověk vidí před očima odvíjet se celý svůj životní příběh. Všechno dobré i zlé, co ho potkalo a co udělal. Je snad toto takový příběh? Možná ano…

Na scéně se také objevuje druhá žena (nazvaná jen ONA), rovněž oblečena do černobílých šatů. Představuje patrně matku zesnulé ženy. Možná ji ale můžeme chápat i jako zesnulou samotnou, tedy přesněji její vlastní nesmrtelné „Já“. Ale současně je to také pianistka (Božena Steinerová), interpretující první část klavírního cyklu „Po zarostlém chodníčku“ Leoše Janáčka. Tato skladba vyvěrá z jednoho z nejzoufalejších období skladatelova života, kdy mu vedle profesních „proher“, které prožíval, zemřela jeho jednadvacetiletá dcera Olga. Janáčkova skladba kontrastuje s „Reguiem“ Antonína Dvořáka, které se inscenací také prolíná. Toto dílo pak bylo naopak vytvořeno v době, kdy byl skladatel na vrcholu svých tvůrčích sil a jeho „Requiem“ je spíše velkolepou oslavou Boha. Petr Zuska pečlivě zvažoval, které skladby svým obsahem a náladou odpovídají tématu inscenace. A jejich dramaturgie se povedla. Spojení obou z uvedených hudebních děl je emotivně velmi působivé.

Sledujeme pak dále, jak ONA (tanečnice Julie De Meulemeester) vzpomíná na matku a otce, na své dětství, ale i konflikty s otcem, partnerské konflikty. Až nakonec, kdy se postavy mění ve zlé, zlověstné přízraky bez tváří (tanečníci mají hlavy zahalené do černé) a nebohou ženu ničí. Interpreti vskutku přesvědčivě a mistrně představují vtíravé, děsivé, chmurné myšlenky hlavní postavy.

Julie De Meulemeester podává vynikající výkon, divák s napětím sleduje její taneční pojetí role po celé představení.

Božena Steinerová se stává součástí hlavního děje, možná ztělesňuje pocity zesnulé, možná její příbuzné či její vlastní „Já“. Na konci pak zůstávají obě ženy na pódiu bez známek života.

Velkým kladem inscenace „Klíče odnikud“ je její přínos nejen pohledem na útrapy a konec jednoho lidského života, ale také na opravdovou krásu a důstojnost. Nic není povrchní, divák je hluboce dojatý. „Klíče odnikud“ bych bez nadsázky označila za mistrovské dílo Petra Zusky.

KLÍČE ODNIKUD

Scénář, režie, choreografie: Petr Zuska

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Petr Zuska, Petr Baštýř

Zvukový design: Zbyněk Perla

Asistenti choreografa: Béla Kéri Nagy, Zdeněk Mládek

Tančí: Julie De Meulemeester (ONA), Božena Steinerová (ONA), – Petronela Bogdan, Sebastiano Mazzia, Tereza Szentpéteryová, Ayano Nagamori, Aleš Hanzlík, István Varga, Rosa Maria Pace, Magnum Phillipy (ONI)

Foto: archiv Jihočeského divadla

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Historická detektivka „Ďáblův sluha“ v Jihočeském divadle

Světová premiéra!

V březnu se s činoherním souborem Jihočeského divadla ocitneme v jižních Čechách ve 13. století v době panování krále Přemysla Otakara II. Dramatizaci historické detektivky „Ďáblův sluha“, od jednoho z nejčtenějších soudobých českých autorů Vlastimila Vondrušky, uvede divadlo ve světové premiéře 8. března 2019, v režii umělecké šéfky činohry Martiny Schlegelové. Vlastimil Vondruška je kromě knižní tvorby také autorem scénáře filmu „Jménem krále“, s Karlem Rodenem v hlavní roli a několika vlastních divadelních her. Do světel ramp profesionálního divadla však vstupuje poprvé. „Z hlediska historie byl právě ve 13. století položen základ slávy a moci českého středověkého státu. Navíc to byla doba skutečného rytířství, které já osobně velice ctím, protože si myslím, že i dnes bychom se mohli a měli jako rytíři chovat,” doplňuje Vondruška.

O Vondruškově popularitě svědčí i fakt, že na svém kontě má více než padesát historických románů a okolo 1,4 miliónu prodaných výtisků. Za své literární dílo byl několikrát oceněn cenou čtenářů nakladatelství MOBA, získal Zlatou stuhu IBBY v kategorii literatury faktu a populárně naučné literatury pro mládež (2005), prestižní ocenění Bestseller roku (2015), cenu Unie českých spisovatelů (2016),Čestné uznání Mensy ČR (2016) a Krameriovu cenu Asociace nezávislých médií za publicistiku v denním tisku (2017).

Detektivní žánr ve středověkých kostýmech není na divadelních prknech častým žánrem. Jihočeské divadlo se k podobné dramatizaci dostává vlastně poprvé. „Taková práce je radost. Člověk si užije historické kostýmy a rekvizity, souboje, rytířské dvoření, svůdné ženy, trubadúry a vraždící mrtvé komtury. Doufám, že se budou stejně dobře bavit i diváci,“ dodává Martina Schlegelová.

Mezi nejslavnější románové postavy Vlastimila Vondrušky bezpochyby patří královský prokurátor Oldřich z Chlumu, který je i hlavní postavou našeho příběhu. V inscenaci „Ďáblova sluhy“ ho ztvární Pavel Oubram.

Autora jsme se zeptali na to, kdy a jak ho první příběh s postavou královského prokurátora Oldřicha z Chlumu napadl: „Záhy po skončení univerzitních studií jsem začal psát detektivní povídky s historickými tématy. Nicméně královský prokurátor se zrodil až později, když jsme se odstěhovali z Prahy pod Bezděz. V prvním krátkém příběhu se jmenoval Jíra z Chlumu. Když jsem pak chtěl po několika letech začít psát romány, pokárala mne má žena, že Jíra zní příliš rustikálně a že můj hrdina by měl být rytíř se vším všudy, včetně jména. A protože by muž měl svou ženu poslouchat, přejmenoval jsem ho na Oldřicha.“

Z hereckého ansámblu se diváci mohou těšit na nováčky i stálice činoherního souboru.

Scénu a kostýmy vytvořilo již známé duo Nikola Tempír a Vladimíra Fomínová, jejichž je to v Jihočeském divadle již pátá společná inscenace. Nebude chybět autorská hudba Filipa Vereta.

Světová premiéra 8. března 2019 v Jihočeském divadle

Ďáblův sluha / Vlastimil Vondruška

historická detektivka

Divadelní adaptace / Martina Schlegelová, Olga Šubrová

Režie / Martina Schlegelová

Dramaturgie / Olga Šubrtová

Scéna / Nikola Tempír

Kostýmy / Vladimíra Fomínová

Hudba / Filip Veret

Pohybová spolupráce / Martin Pacek

Pohybová spolupráce / souboje / Jan Šauer

Představení řídí / Markéta Vejdovcová

Text sleduje / Lenka Mejstříková

Asistent režie / Václav Alexa

Osoby a obsazení

Oldřich z Chlumu / Pavel Oubram

Ota, jeho panoš / Václav Švarc

Diviš / Petr Halíček

Inkvizitor / Tomáš Kobr

Markvart z Hrádku / Tomáš Drápela

Marie z Hardeka / Věra Hlaváčková

Hedvika, její neteř / Kamila Janovičová

Markéta, její druhá neteř / Milada Vyhnálková

Dětřich, její švagr / Dan Kranich

Maruška, její dcera / Karin Schlegelová / Barbora Bosáková

Klára, služebná / Teresa Branna

Převor / Jiří Untermüller

Armando, trubadúr / René Šmotek

Purkrabí / Jan Dvořák

Kuchařka / Daniela Bambasová

Kořenářka Tereza / Jaroslava Červenková

Strážný, Bratr Filip / Jaroslav Kukrál

2. strážný / Jan Mrkvička

2. služebná / Markéta Heidenreichová

Foto: Alexandr Hudeček

TANEČNÍ MAGAZÍN