V rámci festivalov „Doma dobre“ a „Pohoda“ za doprovodu noise music a na pomoc nízkoprahovej nocľaharne
Radi bychom Vás pozvali na Slovensko, na 7. ročník festivalu „Doma dobre“, organizovaného festivalom „Pohoda“ pre Depaul Slovensko, ktorý odštartujem Kilometrovým tancom!
„Cieľom je upozorniť na skutočné problémy ľudí bez domova, pre ktorých je zima kritickým obdobím. Festival je aj výzvou k podpore aktivít najväčšej nízkoprahovej nocľahárne v strednej Európe, ktorá v tomto roku oslavuje 15 rokov od svojho vzniku. Ľudia z nocľahárne majú jednoduché prianie: ,Ako organizácia máme na naše výročie spolu s ľuďmi bez domova jediné želanie – prežiť túto zimu,´„ vysvetují organizátori.
„Doma dobre“ môžete sledovať túto nedeľu 13. decembra 2020 od 14.00 tu: youtu.be/X4qolFuZkXE(link na bezplatný livestream na YouTube).
Z festivalu „Doma dobre“
Kilometrový tanec na „Doma dobre“ zatancuje jeho autorka Katarína Zagorski, ktorá pre túto príležitosť oživí postavu z predstavenia „Vank“, vytvoreného spolu s tanečnicou Evou Klimáčkovou, hudobníkom Oskarom Rózsom a hercom Csongorom Kassaiom v roku 1999. Autorkou kostýmu je módna návrhárka Jana Kuzmová.
Špeciálne poďakovanie patrí japonskému umelcovi noise music KK Nullovi za povolenie použitia úryvkov z jeho albumu „Kosmista Noisea“.
Obdivuhodné mezinárodní obsazení. Japonka a Slovák společně v samém středobodu České republiky.
Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy
„Dominik Styk, Simon Miné | Lounge Lizard“,
která se koná
v úterý 28. července 2020 od 18 hod.
Naše společnost se již pozvolna dostává, po koronavirové krizi, do normálních kolejí. A současné umění na sebe v posledních letech bere čím dál častěji podoby kombinující divadelní scénografii a ritualizovanou performanci s kostýmním či dokonce loutkovým designem. Výstava rozehrává výpravnou scénu prostřednictvím na místě zbudovaných „kulis”, performativních postupů a rukodělných forem.
Dominik Styk (narozen 1996 na Slovensku) a Simon Miné (narozena 1997 v Japonsku) se potkali v Hamburku, kde oba studují na Hochschule für Bildende Künste v ateliéru Time Based Media u Michaely Melián, respektive Simona Dennyho.
Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity slaví své třicetiny výstavou. Ta zachycuje i dobu koronaviru.
Výstavu s názvem „Tři dekády“ chystá Institut tvůrčí fotografie (ITF) Slezské univerzity v Opavě ke 30. výročí od svého založení. K vidění na ní bude výběr nejlepších snímků studentů i čerstvých absolventů školy, mapujících období let 1990 – 2020. Třeba cyklus „Resonance“, nápaditě a emotivně propojující staré snímky s výstřižky z časopisů. Anebo poutavé skupinové portréty současných českých rodin, tak rozlišných a zároveň tak stejných. Pořadatelem výstavy je Uměleckoprůmyslové museum v Praze, které ji od 19. června do 27. září představí v prostorách kubistického Domu U Černé Matky Boží v Praze. Část expozice stihli v Institutu tvůrčí fotografie (ITF) připravit aktuálně, takže do ní zařadili i fotografie, které vznikly během koronavirové pandemie.
Snímek z oceněného cyklu „Moravské noci“ Pavla Kopřivy
Originalita, rozmanitost, kvalita
Vystavená fotografická díla zachycují rozmanité osobní výpovědi autorů, kde hlavní roli nehraje styl nebo téma. Hlavně osobitost a kvalita fotografií. „Vybírali jsme ty nejlepší práce především současných studentů a absolventů, z nichž mnozí sbírají významná ocenění i v zahraničí,“ říká Vladimír Birgus, dlouholetý vedoucí Institutu tvůrčí fotografie (ITF) v Opavě, který je sám uznávaným fotografem a propagátorem české fotografie po celém světě.
Z fotografického cyklu „Pakul“ Jana Pecháčka
„Je to třeba právě cyklus ,Resonance´. Jeho autorka Krystyna Dul v něm využila staré snímky a výstřižky z časopisů. Ty našla ve svém domě po bývalém majiteli. Propojuje je posléze s vlastními fotografiemi v mnohovrstevnatý celek. Ten vypráví o touhách, emocích a vzpomínkách starého muže, jehož osobně nikdy nepotkala. Na výstavě se objeví také sugestivní barevné portréty Hany Connor a Filipa Jandourka, zachycující bangladéšské venkovany, hledající práci v přelidněné metropoli Dháce. Anebo portréty lidi nejrůznějších společenských vrstev, profesí a životních stylů z polských vesnic od Jacentyho Dedka. Anebo soubor aranžovaných skupinových portrétů ,Náplavy´ od Marka Matuštíka. Ten zachycuje život rodin, které se přestěhovaly z Prahy na venkov do domů se zahradami a bazény. Ještě před několika lety se neznaly, dnes ale společně dojíždějí za prací do města a spolu tráví i volný čas. Inscenovanou fotografii pak reprezentuje třeba Jan Pecháček: ve svém cyklu ,Pakul´ vytvořil reminiscence dob, kdy v pražském Paláci kultury probíhaly monstrózní komunistické sjezdy. Inscenované snímky ukazují absurditu starých časů na zašlé slávě někdejšího paláce,“ líčí Vladimír Birgus.
Vladimír Birgus
Koronavirus v hledáčku
Část expozice, která je zároveň příspěvkem k založení celé Slezské univerzity v Opavě, je podle Birguse velmi aktuální a představuje různé soubory, které vznikly během současné koronavirové pandemie.
Jmenovec slavného operního pěvce Ivo Žídek představuje cyklus snímků „Životy pod rouškou“
„Peter Korček zachycuje v cyklu „Tiché město“ přízračně vylidněné ulice, nákupní centra a nábřeží Bratislavy. Ivo Žídek a Jan Langer v souboru „Životy pod rouškou“ zkombinovali portréty lidí s rouškami s texty ukazujících jejich zážitky ze smutné doby. A Roman Vondrouš ve svých nápaditě komponovaných fotografiích ze současného života v Praze skvěle uplatnil sugestivní hry světel, stínů a barev,“ vysvětluje Birgus.
Prestižní mezinárodní ceny a skvělá reputace
Z Institutu tvůrčí fotografie se během třiceti let pod Birgusovým vedením stala největší česká fotografická katedra s komplexním programem a inspirativními pedagogy, k jakým patří třeba Jindřich Štreit, Pavel Mára, Václav Podestát, Dita Pepe, Josef Moucha, Jiří Siostrzonek, Štěpánka Stein, Tomáš Pospěch nebo Rafał Milach. Studenty z celého světa sem láká výtečné renomé školy, která dnes poskytuje bakalářské, magisterské a doktorské studium a má i akreditace na habilitační řízení a řízení pro jmenování profesorem. Téměř polovina zájemců o studium pochází ze zahraničí, především z nedalekého Polska a Slovenska, ale také třeba z Japonska, Velké Británie anebo z Lucemburska.
Marek Matušik a jeho „Náplavy od Sázavy“
To potvrzují četná významná zahraniční ocenění, která někteří z absolventů za svou tvorbu posbírali. Patří k nim například vítězství na World Press Photo, Leica Oskar Barnack Award, Hasselblad Masters, Grand Prix New York Photography Festival a v dalších prestižních soutěžích. Institut také často pořádá výstavy svých studentů na mezinárodních fotografických festivalech a ve významných muzeích a galeriích.
Expozici „Tři dekády“ s podtitulem „Institut tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě 1990-2020“ doprovází česko-anglický katalog. Součástí expozice jsou také makety autorských knih studentů, příklady teoretických prací a v neposlední řadě i knihy a katalogy, které Institut tvůrčí fotografie vydal nebo na jejichž vydání se podílel. Je mezi nimi i publikace Mariusze Foreckého „Mechanismus“, která byla oceněna jako nejlepší loňská fotografická publikace roku.
Další studentské práce z opavského institutu se představí v listopadu 2020 na Bratislavském hradě v rámci 30. ročníku festivalu „Měsíc fotografie“ a v prosinci téhož roku v galerii Czech Photo Centre v Praze.
„Institut tvůrčí fotografie původně připravil rozsáhlejší jubilejní expozici. Tu chtěl ukázat návštěvníkům už letos v květnu ve všech prostorách Domu umění a dvou galeriích v Opavě. Právě kvůli koronaviru ji ale pořadatelé přeložili na duben příštího roku, a to opět do Opavy. Výstavu doprovodí i mezinárodní setkání českých, slovenských a polských vysokých škol s fotografickým studijním oborem. Tam tedy teprve návštěvníci uvidí kompletně všechny snímky,“ dodává Vladimír Birgus.
„Fragmenty metropole“ z aparátu Romana Vondrouše
Výstava „Tři dekády“ bude otevřena denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Jejími kurátory jsou Vladimír Birgus, Ondřej Durczak a Michał Szalast za ITF a Jan Mlčoch za Uměleckoprůmyslové museum. Architektem výstavy je Dušan Seidl, grafické řešení je dílem Vladimíra Vimra.
Titulní fotografie: z cyklu Petera Korčeka „Tiché město“
Pražský komorní balet poprvé v Rudolfinu: Janáček – Martinů – Dvořák, ve spolupráci s orchestrem Filarmonietta Praga a Pavlem Šporclem
V závěru srpna vystoupí Pražský komorní balet na dvou výjimečných koncertech 7. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu „Praha, Klasika“ v programu nazvaném „ATLANTIS & MU / TOKIO & PRAHA, A. D. 2020“.Hudba českých velikánů Janáčka, Martinů a Dvořáka zazní v pražském Rudolfinu a v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory 21. a 22. srpna vždy od 19.30. Soubor zatančí dvě choreografie legendárního Pavla Šmoka: symfonickou báseň „Holoubek“ Antonína Dvořáka a úpravu klavírního cyklu pro smyčcový orchestr „Po zarostlém chodníčku“ Leoše Janáčka.
Pavel Šporcl
Letní koncertní cyklus „Praha, Klasika“ bude v Praze a dalších městech probíhat již po sedmé. Letošní festival vyvrcholí srpnovými koncerty na počest stého výročí oficiálního navázání vztahů mezi Českou republikou a Japonskem. Toto výročí je vynikající příležitostí také ke shrnutí dosavadní mnohaleté plodné spolupráce festivalu s japonskými partnery.
Pod vedením dirigenta Jiřího Havlíka a za doprovodu Symfonického orchestru orchestrální akademie Filarmonietta Praga vystoupí v koncertu pro flétnu, housle a orchestr Bohuslava Martinů dva jedineční sólisté: za českou stranu fenomenální houslista Pavel Šporcl a za japonskou sólo flétnista České filharmonie, Japonec Naoki Sato. Pražský komorní balet pak bude na koncertním pódiu Rudolfina tančit vůbec poprvé.
Pražský komorní balet – „Po zarostlém chodníčku“
„Našeho partnerství s Mezinárodním hudebním festivalem ,Praha, Klasika´ si velmi vážíme a na letní představení pod jeho hlavičkou se moc těšíme,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Festival si za dobu svého trvání již vydobyl velmi dobré renomé. Podporují jej a zaštiťují nejrůznější význačné osobnosti českého kulturního života. Výjimečným orchestrálním uvedením představení ,Holoubek´ a ,Po zarostlém chodníčku´ v rámci letošního festivalu Pražský komorní balet velmi důstojně připomene odkaz svého zakladatele profesora Pavla Šmoka.“
