JAN KLATA získal prestižní evropskou divadelní cenu

Režisér Jan Klata v březnu uvede Fausta v Divadle pod Palmovkou

Polský divadelní režisér Jan Klata osobně převzal 17. listopadu 2018 Cenu divadelní reality (Premio Europa Realtà Teatrali).

Jedná se o prestižní evropské divadelní ocenění, které se zrodilo v roce 1986 jako pilotní projekt Evropské komise. Klatovou první režií po převzetí ceny bude inscenace Faust v pražském Divadle pod Palmovkou. Premiéra proběhne v březnu 2019.

Jan Klata začne veršovanou tragédii Johanna Wolfganga von Goetha zkoušet v Praze v lednu 2019. Příběh o dobru, zlu, lásce a o doktoru Faustovi, který se vlastní krví upíše Mefistovi, bude mít premiéru v pražském Divadlo pod Palmovkou na začátku března 2019. „Jde o svého druhu největší světovou klasiku a já jsem nesmírně vděčný, že u nás bude zkoušet již podruhé právě Jan Klata, který svou svébytnou poetikou na mnoha evropských jevištích dokázal, že je režisérem skutečně evropského formátu,“ dodává k angažování Klaty ve svém divadle jeho ředitel, Michal Lang.

Evropskou divadelní cenu (Premio Europa per il Teatro), která oceňuje komplexně celou kariéru umělců, získali například Ariane Mnouchkine, Peter Brook, Robert Wilson, Harold Pinter či Krystian Lupa. Cenu divadelní reality (Premio Europa Realtà Teatrali) za posouvání a spoluvytváření nové divadelní poetiky před Klatou získal například Krzysztof Warlikowski, Thomas Ostermeier či Theatre NO99, které se představilo na letošn&iacut e;m ročníku Palm Off Festu 2018 a nedávno ukončilo svou činnost. V roce 1998 získal od Evropské komise Speciální cenu (Premio Speciale) i Václav Havel.

Jan Klata v minulém roce v Divadle pod Palmovkou inscenoval Shakespearovo Něco za něco. Inscenace vzbudila velký ohlas u laické i odborné veřejnosti. Minulý týden byla Klatova inscenace Něco za něco nominována na Cenu divadelních novin v kategorii činohra a Jan Vlasák byl na tutéž cenu nominován v kategorii „herecký výkon sezóny bez ohledu na žánry“ za roli Knížete vídeňského Vincentia. „Z ocenění mám velkou radost za celé divadlo, budu rád, když Klata naváže na svou předchozí práci v Divadle pod Palmovkou,“ říká k nominacím Michal Lang.

Klatovo Něco za něco o prázdninách s úspěchem hostovalo i na světově proslulém divadelním festivalu v Gdaňsku – The Gdansk Shakespeare Festival. Ohlasy jak návštěvníků festivalu, tak novinářů z polských médií na toto představení české (či chcete-li evropské) činohry byly nadšené.

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Než vše začalo

Premiéra inscenace Lenky Vagnerové nově pod křídly Městských divadel pražských!

Než vše začalo… První premiéra souboru Lenka Vagnerova & Company v Městských divadlech pražských.

Divadlo Komedie, jedno ze tří divadel Městských divadel pražských, je od října domovskou scénou pohybového divadla Lenka Vagnerová & Company. Oceňovaný taneční soubor sem přenesl některé své inscenace a 24. listopadu se zde uskuteční i premiéra mimodramatu Než vše začalo…, který vznikl ve spolupráci s francouzským režisérem a mimem Lionelem Ménardem.

Než vše začalo… je syntézou herectví, pantomimy, tance, loutkohry a magického vizuálna. Tento autorský projekt věnovaný malé Manon žijící na jihu Francie, dítěti v nouzi, přiznává inspiraci s Exupérovým Malým princem: „Tato kniha mě provázela celou tvorbou inscenace. Jedna z postav se Malému princi velmi podobá, proto i já věnuji toto dílo dítěti v nouzi,“ uvedl autor a režisér Lionel Ménard.

Ménard charakterizuje inscenaci jako palubní deník devítiměsíční plavby se čtyřmi obyvateli bavlněné pláně: dítětem chystajícím se na svět, nastávajícími rodiči a průvodcem. A nikdo z nich si není jistý, zda devítiměsíční pouť zvládne. „Poprvé jsem pro soubor přizvala hostujícího režiséra a současně autora představení, doposud jsem vytvářela inscenace pouze já, anebo vznikaly v úzké spolupráci s dalšími tvůrci. Rukopis bude tedy úplně nový. Současně se mě i dotýká načasování samotného tématu, jelikož jsem v době tvorby byla v jiném stavu a následně se mi narodil syn. Proto je pro mě toto mimodrama ve všech směrech mimořádné,“ vysvětlila choreografka a umělecká vedoucí souboru Lenka Vagnerová.

Mimodramatem je míněna forma, ve které není tím nejdůležitějším promluva, ale obrazy, scény, fyzické vyjadřování. Tento termín používal legendární mim Marcel Marceau, u kterého Ménard začínal jako žák a skončil jako jeho režijní asistent. Právě pantomima stála za setkáním Lenky Vagnerové s Lionelem Ménardem. „Touha poznat pantomimu blíže mě vedla k myšlence připravit projekt za účasti hostujícího režiséra z této oblasti. Od začátku jsem chtěla, aby Lionel pracoval hlavně s tanečníky, ne pouze s ‚hotovými‘ mimy. Chtěla jsem zjistit, jak a kam může pantomima posunout práci tanečníků, a naopak, jak může zkušenost tanečníků inspirovat režiséra. Vyjadřující prostředky tance i pantomimy jsou si velmi blízké, oba žánry mluví tělem či gestem, oba tvoří obrazy, i když výsledný tvar je rozdílný,“ objasnila inscenační záměr Lenka Vagnerová.

Než vše začalo…

Režie, námět, koncept, dramaturgie: Lionel Ménard

Hudba: Tomáš Vychytil

Pohybová spolupráce, choreografie: Lenka Vagnerová

Účinkují: Fanny Barrouquére, Andrea Opavská, Barbora Nechanická, Michal Heriban

Premiéra: 24. listopadu 2018 v 19.30 v divadle Komedie

Reprízy: 28. 11., 29. 11., 17. 12. a 18. 12. 2018

Lionel Ménard, Lenka Vagnerová & Company v koprodukci s Městskými divadly pražskými

Lenka Vagnerová & Company: PREMIÉRA 24.11. NEŽ VŠE ZAČALO … / 19:30 Divadlo Komedie / Praha

Lenka Vagnerová & Company a Městská divadla pražská

srdečně zvou na

premiéru inscenace NEŽ VŠE ZAČALO …

www.lenka-vagnerova.cz
www.metkskadivadlaprazska.cz

TANEČNÍ MAGAZÍN

Losers Cirque Company odhalí své EGO

Co se stane, když vám na vrcholu vstoupí do cesty někdo mladší, energičtější, výkonnější?

Co se stane, když vám na vrcholu vstoupí do cesty někdo mladší, energičtější, výkonnější? Ego říká: „Je potřeba zápasit ze všech sil o své těžce vydobyté místo!“ Ego nás nutí být nejlepší, mít navrch, mít vždy pravdu. Ego je mistr číslo jedna, kterého musí všichni uctívat… EGO je také zbrusu nová inscenace z dílny jednoho z nejpopulárnějších českých novocirkusových souborů Losers Cirque Company, kterou premiér ově uvedou přesně měsíc před Štědrým dnem, 24. listopadu v holešovické La Fabrice.

Loserovská novinka vypráví příběh muže, který si musí projít vnitřním peklem, aby pokořil své vlastní ego. Tím mužem není nikdo jiný než spoluzakladatel a principál souboru Petr Horníček. Jeho mladším a výkonnějším sokem, který ho donutí pochybovat sám o sobě, je Jindřich Panský. „Zásadním tématem každého tanečníka a akrobata je stárnutí těla. Je těžké dřít celý život a pak se smiřovat ještě v poměrně mladém věku s tím, že už na to vaše fyzické síly nestačí. Pro ego každé ;ho z nás je obtížné pokorně uvolnit místo dalším, silnějším a mladším. Vyšli jsme tedy totálně z našich dvou performerů a postavili je do ringu jako soky, protivníky, dva kohouty na jednom sportovním smetišti, jako dvě ega,” popisuje inscenaci režisér a umělecký ředitel Činohry ND Daniel Špinar. Ten patří k celé řadě výrazných osobností naší umělecké scény, které se sešly při realizaci inscenace a vtiskli do ní i kus svého vlastního ega. Choreografii vytvořil držitel ceny Thálie Radim Vizváry a hudbu složil a během představení bude naživo „Losery“ d oprovázet skladatel a kytarista Igor Ochepovský. Unikátní a nenahraditelnou složkou inscenace jsou pak animace a světelné efekty, za kterými stojí spoluzakladatel Signal festivalu Amar Mulabegovič a Michael Bláha.

Premiéra inscenace Ego bude uvedena 24. listopadu v divadle La Fabrika.

Vstupenky jsou v předprodeji v La Fabrice.

Podrobné informace na www.loserscirque.cz a www.lafabrika.cz

Lucie Čunderliková
pro Taneční magazín

Boj za svobodu

„Svobodu nám nikdo nedá, tu si musíme vybojovat“

Divadlo NoD uvedlo začátkem května premiéru inscenace Sedm kostek cukru s podtitulem „Svobodu nám nikdo nedá, tu si musíme vybojovat.“

Autorem citátu je Josef Černohorský, jeden z mnoha politických vězňů minulého režimu, jehož texty a vzpomínky jsou hlavním inspiračním zdrojem tvůrců inscenace Jana Strýčka a Terezy Černé. Premiéra proběhla 3. 5. a první repríza v pondělí 14. 5. ve studiu Divadla NoD.

Josef Černohorský byl zatčen v 18 letech v roce 1953, při demonstraci proti měnové reformě, a odsouzen na rok práce v uranových dolech v Jáchymově. Z politických důvodů seděl ve vězení také Josefův otec, důstojník československé armády. Doma zůstala jen jeho matka s dvěma dalšími dětmi. „Když mi o tom děda poprvé vykládal, měla jsem pocit nespravedlnosti, bezmoci a beznaděje. Ale nikdy nepadlo ani slovo o nějaké křivdě nebo ublíženosti. V té výpovědi je vzdor, přes všechny nespravedlnosti, které komunistický režim na rodině Černohorských napáchal si nikdy nestěžovali na osud a nezahořkli”, říká vnučka Josefa Černohorského, Tereza Černá, spoluautorka projektu, která iniciovala vznik představení o významném kusu své rodinné historie.

„Nechtěli jsme ale dělat klasickou historickou rekonstrukci. Na tom materiálu nás nejvíc zaujalo a vyděsilo, jak podobná je nálada doby začátku padesátých let, s dobou dnešní.

Vrací se atmosféra zastrašování lidí s jiným názorem, zneužívání kontroly médií nebo vyšetřovacích orgánů a stupňuje se agresivní rétorika vůči všem, kdo si dovolí kritizovat stát. Když jsme o tom přemýšleli, uvědomili jsme si, že tu zase začíná pomalý nástup nějakého plíživého zla, které je strašně nebezpečné v tom, že nejde moc vidět a jakmile si ho člověk konečně všimne, už je většinou příliš pozdě, něco s ním dělat. Nutně vás to pak staví před otázky typu: Neměl bych nějak začít burcovat na poplach? Není už moc pozdě? nebo Nejsou takové myšlenky předčasné? Nejsem jenom zbytečně paranoidní? To vlastně sami nevíme, ale přijde nám zásadní o tom mluvit.

Proto jsme se rozhodli vystavět představení na základě autorské práce herců na tato témata a konfrontovat je s připomínkou minulé doby v podobě záznamů vyprávění Josefa Černohorského,“ vysvětluje Jan Strýček, režisér inscenace. Ten je zároveň členem nově vzniklého hereckého týmu NoDu, který pod uměleckým vedením Janka Lesáka a Natálie Preslové přetváří divadlo NoD ze stagiony na divadlo s pravidelnou vlastní autorskou tvorbou, do které projekt Sedm kostek curku zapadá. K realizaci byli dále přizváni herci Vojtěch Hříbek, Václav Zimmermann a Marta Sobotková, herečka souboru Maso Krůtí, který v NoDu rovněž uvádí dvě své inscenace.

Jan Urban

pro TANEČNÍ MAGAZÍN