Faly Faye bude doprovázet kurzy s Monikou Rebcovou, později bude i vyučovat sabar dance!
V lekci afrického tance, se především naučíte dobře orientovat v rytmu. Vyzkoušíte si základními pohyby a jednoduché kroky západoafrických tanců a sabar dance s jeho autentickým hudebním doprovodem na djemba a sabar, který je s tancem těsně propojen. Bubenický doprovod – Faly, Monika a Eduardo a Filip.
V těchto lekcích tance se zároveň uvolníte a připomenete si, že se můžete pohybovat zcela přirozeně. Zlepšíte si pohybovou paměť a koordinaci. A především pocítíte velkou radost z přirozeného tance a pohybu a příliv energie, která pramení z živého hudebního doprovodu na africké bubny. Přestože budete tančit naplno, po lekci nebudete unaveni, ale plni energie a dobré nálady. (A možná ztratíte i nějaká kila.)
Kurzy jsou určeny pro začátečníky a mírně pokročilé zájemce. Lekce trvá 90 minut. Předplatné je na 4 lekce. Přineste si sebou pouze pohodlné oblečení na tanec, např. leginy, tričko a ponožky na cvičení.
Má složitá situace kolem dotační politiky pro jeden z doma i v zahraničí nejuznávanějších tanečních souborů dneška možnost uspokojivého řešení? Co na to nejen Ministerstvo kultury?
Ten soubor mám asi nadosmrti spojen s tehdy (již nefunkčním) pražským Komorním divadlem, kde dlouho v minulé době zkoušel a piloval svá krásná představení. Pražský komorní balet se mi nadlouho zaryl do paměti jako „dítě Pavla Šmoka“. Ale není to pravda. U jeho zrodu stál ještě legendární choreograf Luboš Ogoun a baletní teoretik, profesor a publicista Vladimír Vašut. Z tohoto triumvirátu nejprve odešel na věčnost Luboš Ogoun. Ne tak dávno zesnul i legendární Pavel Šmok a ke konci loňského roku v mělnické nemocnici dodýchal i Vladimír Vašut. Vypadá to, že je dlouho nepřežije ani samotný soubor – Pražský komorní balet…
Pavel Šmok na archivním snímku mezi svými tanečnicemi
Ač se to zdá neuvěřitelné, tento špičkový soubor, který obdivovali špičkoví tanečníci, ale i milióny televizních diváků, když pohostinsky vystupoval v recitálech Karla Gotta, stojí na prahu zániku!
Pan Luboš Ogoun (vlevo) přebírá státní vyznamenání od prezidenta Václava Havla
Pražský komorní balet (dále jen PKB) je pro českého, ale též zahraničního, diváka již více než čtyři desítky let známým a tradičním českým tanečním souborem. Předchůdce PKB „Studio BALET PRAHA“, založené v roce 1964 právě Lubošem Ogounem, Vladimírem Vašutem a zejména Pavlem Šmokem, mu dalo jisté základy. Zrovna v letošním roce si připomínáme 55. výročí vzniku „Studia Balet Praha“, a také právě v tomto roce eskaluje několikaletý problém systémového financování tohoto jediného českého nezávislého tanečního souboru, který nabízí stálá angažmá profesionálním tanečníkům a absolventům tanečních konzervatoří.
Vladimír Vašut, další z trojice zakladatelů, tatínek Marka Vašuta, se špatných konců „svého“ souboru krátce nedožil také…
PKB dnes nemá k dispozici vlastní zázemí pro uměleckou činnost a za poslední roky dosahuje jeho veřejná finanční podpora necelých třicet procent ročního rozpočtu. Pro profesionální taneční divadlo s 23 členným cestovním souborem s denním pracovním režimem je stávající celková veřejná podpora ve výši necelých 3,5 mil. Kč ročně naprosto nedostatečná při aktuálním celkovém rozpočtu ve výši 14,9 mil. Kč. PKB má přitom srovnatelné výkonové ukazatele s baletně tanečními soubory kamenných divadel, co se týká návštěvnosti i počtu představení.
Na tiskové konferenci zleva Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia, člen Tanečního sdružení ČR, Mgr. Petr Zuska, choreograf a režisér, Mgr. Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu (Balet Praha o. p. s.), Mgr. Linda Svidró, baletní mistr, pověřený vedením Pražského komorního baletu
PKB v rámci své zájezdové činnosti zajišťuje dostupnost tanečního umění ve všech českých regionech a významná je též prezentace tanečního umění v zahraničí. Jeho představitelé se na tiskové konferenci v Malostranské besedě, konkrétně v jejím Trick Baru, vyjádřili, jak je složité komplexně připravit scénu třeba v sokolovně menšího města anebo naopak v aréně pro tisíce diváků.
Vedoucí souboru Ladislava Jandová situaci zdůvodňuje: „V letošním roce obdržel Pražský komorní balet dotaci ve výši pouhých 2 milionů Kč od MK ČR v rámci Programu profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů. S ohledem na navýšení celkového rozpočtu uvedeného dotačního programu MK ze 160 milionů Kč na 220 milionů Kč v roce 2019 jsme očekávali nárůst dotace i pro PKB s přihlédnutím na četná jednání s MK ČR. Programová rada MK ČR však PKB, jako jedinému subjektu z celkových 41 hodnocených, navrhla dotaci snížit i přes hodnocené ukazatele. PKB je navíc, oproti ostatním hodnoceným subjektům znevýhodněn skutečností, že se jedná o hlavní veřejnou finanční podporu na kontinuální činnost. A nikoli pouze ,doplňkovou´ finanční podporu nad rámec základního příspěvku zřizovatele. Tak jako je tomu zpravidla u ostatních podpořených subjektů v uvedeném dotačním programu.“
Během tiskové konference vystoupila s vehementní podporou PKB také odborná taneční kritička a dlouholetá šéfredaktorka Tanečních listů Jana Hošková. K ní se připojil i baletní mistr Igor Vejsada.
Zleva Petr Zuska ani Ladislava Jandová či Linda Svidró moc optimisticky do budoucnosti nehledí
Vedoucí souboru PKB Ladislava Jandová mimo jiné uvedla: „S vedením Ministerstva kultury (ministrem Antonínem Staňkem) proběhlo od podzimu 2018 několik neúspěšných jednání. Na podporu ,zachování činnosti PKB´ vznikla také petice, kterou podepsalo téměř pět tisíc osob. Současně jsme získali desítky podporujících dopisů od význačných osobností a představitelů české kultury, kteří se jednoznačně vyjádřili pro zachování kontinuální činnosti PKB, např. od Jiřího Kyliána, Ondřeje Kepky, Ilji Racka, Mária Radačovského, Lukáše Slavického, prof. Ivanky Kubicové, prof. Václava Janečka, doc. Igora Františáka, Vlastimila Harapese a mnoha dalších.“
Choreograf a režisér Mgr. Petr Zuska
Choreograf Petr Zuska se, s jistým stínem v hlasu, zmínil, že předcházející ministr kultury Ilja Šmíd slíbil (nejen) pro PKB „taneční dům“. Uvažovalo se o prostoru nevyužité stavby na pražském Klárově blízko Strakovy akademie, dnešního sídla předsednictva vlády. Dříve tam bývaly tělocvičny a bazén. S nástupem nového ministra však tento návrh tak nějak „zmizel v propadlišti“. Já jsem si vzpomněl, že v době takzvané „perestrojky“, konkrétně ve druhé polovině osmdesátých let minulého století, bylo vážně uvažováno o společném sídle Pražského komorního baletu a Černého divadla Jiřího Srnce. Měl jim být věnován celý vnitroblok na pomezí Smíchova a Malé Strany u Plaské ulice. Vzpomínám, jak nadšeně mi na nástěnce v Komorním divadle Pavel Šmok ukazoval již v první fázi rozpracovaný projekt!
Zdá se, že odchod Ilji Šmída nadlouho uzavřel i možnost tanečního domu na Klárově… Snad nikoli opět na třicet let?
Nejzajímavější pasáže diskusních příspěvku Petra Zusky a Antonína Schneidera zachytila Eva Smolíková i ve videoreportáži:
Otázkou zůstává, jaký osud budou mít tanečníci i další kmenoví spolupracovníci PKB? Sáhne po nich konkurence? Ta ovšem tak zcela identicky vyhraněna není. Nevyjdou z kondice, když vypadnou z pravidelného tréninkového drilu? To vše nám zřejmě napoví blízká budoucnost…
Samotná konference neměla, jako většina dětské literatury, šťastný a úsměvný konec. Tím, že se konala blízko sídla Parlamentu České republiky však možná zasvítilo světélko naděje na konci tunelu?
Situace je vážná. TANEČNÍ MAGAZÍN i jeho mnozí čtenáři ještě pevně doufají, že nedopadne úplně zoufale.
Zeptali jsme se
Mgr. Igora Vejsady
baletního mistra s mezinárodními zkušenostmi i renomé,
který v PKB zastával pozici baletního mistra od roku 2016
Baletní mistr Mgr. Igor Vejsada (vlevo)
Na konferenci jste mluvil o PKB v minulém čase, to již jste nad jeho existencí zlomil hůl? Myslíte, že je situace neřešitelná?
„Určitě ne. Myslím, že takové prestižní těleso, které má – nejen pro mne – téměř zásadní význam, musí přežít. Pokud si uvědomíme, co by tím současná česká taneční kultura ztratila, tak je to pro mne naprosto nemyslitelné! Z druhé strany nevím, jaké kroky udělá ministerstvo kultury? A ministr, který jde na nějaký muzikál, místo účasti na udílení významné a prestižní francouzské ceny českému tanečníkovi – Jiřímu Kyliánovi?“
Co nového v Praze, na Petříně i ve Žďáru nad Sázavou? To nám oznámí SE.S.TA NEWS! K bližším podrobnostem v článku vás zve tanečně choreografická koučka Valentina Desideri na titulním snímku:
LAST CALL:
REZIDENCE PRO CHOREOGRAFY S KOUČINKEM
POD VEDENÍM KOUČEK KATHY CASEY (CA) A VALENTINY DESIDERI (IT/NL)
Termín: 21. 8.–30. 8. 2019 Praha
Už jen do 15. května přijímáme přihlášky na již dvanáctý ročník mezinárodní rezidence. Tentokrát otevíráme pouze 6 exkluzivních míst!
Cílem Rezidence s koučinkem je provázet a podporovat práci rozvíjejících se choreografů a poskytovat jim reflexi k jejich vznikajícímu dílu. Rezidence také funguje jako platforma spoluvytvářející diskurz v oblasti současného tance, umění a života, který odráží českou i mezinárodní taneční a uměleckou scénu.
16. června 2019 v rámci programu PQ 2019 11.00 a 16.00 hodin
Petřínské sady, socha K. H. Máchy na Nebozízku
Petřínská socha Karla Hynka Máchy se stane aktérem site-specific taneční performance, ovšem ne jako předmět naivně romantizujících klišé, ale jako symbol vzpoury vůči konvenčnímu vidění romantického básníka.
Koncept a choreografie: Petra Fornayová
Centrem a východiskem site-specific projektu z cyklu Tanec v galerii, který realizuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, je bronzová socha Karla Hynka Máchy v Petřínských sadech na Nebozízku. Tento bronzový pomník zakladatele moderní české poezie vytvořili v letech 1910 až 1912 sochař Josef Václav Myslbek a architekt Antonín Balšánek. Místo, které je synonymem pro romantická setkání párů každého věku, bylo vybrané i pro jeho blízkost k domu u Bílého orla, kde se Mácha v pátek 16. listopadu 1810 narodil.
KORESPONDANCE 2019
25. 6. 2019 Praha
12.–14. 7. 2019 Žďár nad Sázavou
V polovině července otevře zámek Žďár své brány mezinárodnímu festivalu současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu KoresponDance. Těšit se můžete na umělce z pěti kontinentů, několik světových premiér, workshopy, prohlídky muzea i zámku a letos poprvé v historii i na experimentální battle, který rozpohybuje první zámecké nádvoří skoro na celé sobotní odpoledne a bude nejen skvělým zážitkem pro účastníky, ale i barvitou a živou show pro diváky.
ZAČÍNÁME V PRAZE
Hlavní festivalový program bude probíhat od 12. do 14. července v areálu zámku Žďár nad Sázavou, ale pro nedočkavce chystáme ochutnávky daleko dřív. Festivalovou atmosféru můžete přijít nasát již 25. června do pražské Invalidovny, kde se uskuteční první festivalový den. Na programu bude mimo jiné i velmi fyzické sólo jednoho z nejúžasnějších australských tanečních umělců současnosti Jamese Batchelora.
Divadelní událost roku nabídne expozice ze 79 zemí
Největší mezinárodní přehlídka divadla a scénografie již v červnu v Praze Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, které se uskuteční od 6. do 16. června 2019 na pražském Výstavišti, zveřejňuje kompletní program.
Divadelní událost roku nabídne během 11 dnů expozice ze 79 zemí, více než 800 umělců z celého světa a přes 600 performancí, workshopů či přednášek.
Vstupenky na vybrané akce a představení lze zakoupit přes GoOut.
PQ Talks představí světové umělce z mnoha oborů Diskusní a přednášková část PQ Talks se zaměří na současné scénografické trendy i na kritickou reflexi divadelní spolupráce, uměleckých technik či inspiračních zdrojů a inovací v oboru. Kurátoři Pavel Drábek a Barbora Příhodová přizvali nejen významné osobnosti jednotlivých oborů, ale také tvůrce, kteří svou kariéru nastartovali teprve nedávno. Dopolední a odpolední bloky přednášek jsou určeny pro akreditované návštěvníky. Večerní PQ Talks, jsou otevřené i veřejnosti; předprodej probíhá přes GoOut.
Otevírá je 7. června diskuze s mezinárodními kurátory Jochenem Volzem (Sao Paolo Biennale), Markétou Fantovou (PQ 2019) a Kate Bailey (V&A Museum), kteří se budou věnovat současným kurátorským metodám a prolínání oborů. Operní režisér Stefano Poda poodhalí svůj osobitý přístup k realizaci scény, kostýmů, osvětlení i choreografie v sobotu 8. června.
V sobotu 8. června proběhne workshop s ilustrátorkou Olivií Lomenech Gill. V neděli 9. a sobotu 15. června mohou děti v animační dílně Aeroškoly rozpohybovat figurky Lega a natočit vlastní video.
V neděli 9. června představí svou tvorbu výtvarnice a ilustrátorka Olivia Lomenech Gill, která se v posledních letech věnovala například práci na knize Válečný kůň Michaela Morpurga a Fantastická zvířata a kde je najít J. K. Rowlingové.
Pondělní večer 10. června bude patřit vítězným projektům z Výstavy divadelního prostoru.
13. června pódium ovládne režisér Luk Perceval a scénografka Annette Kurz.
V druhé polovině festivalu – 14. června se podělí o své zkušenosti s uměleckou přípravou PQ 2019 jeho mezinárodní kurátorský tým (Markéta Fantová, Serge von Arx, D. Chase Angier, Barbora Příhodová, Sophie Jump, Patrick Du Wors, Klára Zieglerová a Jan K. Rolník) a den poté se umělecký tým projektu 36Q° zamyslí nad tenkou hranicí mezi digitálním světem a skutečností, ale i nad vlivem nových technologií na současné umění a jejich dopadem na společnost. Dětské víkendové workshopy ilustrace a filmové animace Hlavním cílem programu pro děti během Pražského Quadriennale je přiblížit svět současného divadla těm nejmladš ím divákům. PQ dětem nabízí příležitost nahlédnout do světa scénografů a divadelních architektů z celého světa. Hlavní část tvoří interaktivní instalace „Zažij zázrak!“, které pro PQ připravuje platforma Máš umělecké střevo?. Malý Křižíkův pavilón se stane pomyslným labyrintem, který tvoří šest vzájemně propojených boxů. Jejich podobu tvoří čeští umělci. Výtvarná umělkyně Markéta Hlinovská, hledá inspiraci ve světě zvířat, multimediální umělkyně Tereza Damcová propojuje zvukové a výtvarné instalace, a výtvarník David Kalík aka Kakalík, je autorem komiksů a humorných animovaných filmů. Kurátoři připravili také dílny pro základní i střední školy a víkendové workshopy pro veřejnost.
V neděli 16. června proběhne workshop s platformou Máš umělecké střevo? nazvaný Zažít zázrak. Tato dílna je určená pro děti od 3 do 6 let (dopoledne) a od 6 do 12 let (odpoledne). Kapacita všech workshopů je omezena, proto je nutná předchozí rezervace na GoOut.
PQ Studio Festival: výběr toho nejlepší ze studentských prací Divadelní fakulta AMU v Praze se do programu PQ zapojuje projektem PQ Studio: Festival. Tuto část festivalu organizují sami studenti DAMU. V jedenácti dnech se v Praze pod jejich taktovkou představí více než 60 mezinárodních divadelních inscenací, performancí, koncertů a instalací. Kromě samotné DAMU bude program probíhat také v prostoru Divadlo X10 u Národní třídy, na náměstí Jana Palacha nebo v ulici V Kotcích. Do mezinárodní otevřené výzvy se přihlásilo na 140 inscenací a performancí z téměř 20 zemí (Brazílie, Tchaj-wan, USA, Chile, Švýcarsko a další). Mezi v ybranými inscenacemi tak můžeme čekat například 3 Catastrophes I happily survived ze Švýcarska, Media Claun z USA nebo @heyhex, kde vystoupí umělci z Kanady, Japonska a Thajska. Akreditace na PQ zahrnuje vstup na program PQ Studio: Festivalu; pro ostatní návštěvníky probíhá předprodej přes GoOut. PQ+ nabídne výběr českých představení Program PQ+, který připravil Institut umění – Divadelní ústav, nabízí divákům současné scénické umění s akcentem na scénografii. Zařazeny jsou převážně české produkce z oblasti experimentálního a fyzického divadla, tance a performance. Nechybí však ani instalace, komentované prohlídky či tři výstavy českých loutek a divadelní fotografie.
Jedním s cílů je představit zahraničním návštěvníkům PQ českou tvorbu, ale i zajímavá centra současného scénického umění. Program je otevřen i široké veřejnosti a předprodej probíhá přes GoOut na bit.ly/PQplus2019.
PQ vzniklo v roce 1967 za účelem představit a ukázat nejnovější vývoj v oblasti scénografie divadelního designu, scénografie a divadelní architektury do popředí kulturních událostí a seznámit tak profesionální i začínající umělce a širokou veřejnost se současnou scénografií. Výstavy, festivaly a vzdělávací programy pořádané jednou za čtyři roky podporují experimentální tvorbu, networking, inovaci a budoucí uměleckou spolupráci. PQ má za cíl oslavovat, posilovat a vyzdvihovat práci scénografů, výtvarných umělců a architektů a zároveň vzdělávat diváky, kteří jsou tím nejdůležitějším prvkem jakéhokoli živého představení.
Pořadatel: MKČR
Realizuje: Institut umění – Divadelní ústav
Za podpory: Magistrátu hl. m. Prahy, spolufinancováno z programu Evropské unie Kreativní Evropa
Pod záštitou: Primátora hl. m. Prahy, Městské části Praha 7, České kanceláře UNESCO
