Rodina Homolkových se vrací!

Švandovo divadlo uvede současnou adaptaci kultovní filmové komedie

Babi Homolková, děda Homolka, Heduš, Ludva i nezbedná dvojčata se vrací! Osmapadesát let od natočení slavného filmu Ecce homo Homolka Jaroslava Papouška se hašteřivá rodinka poprvé objeví na divadelní scéně. Inscenace Ecce homo Homolka v režii mladé tvůrčí dvojice Kristýny Jankovcové a Adama Svozila bude mít premiéru 28. května ve Velkém sále Švandova divadla.  

Rodina Homolkových společně vyráží na výlet do lesa. Bodrý suverén děda, přísně starostlivá babi, životem zklamaná Heduš, podpantoflák Ludva i zlobivá dvojčata si přírodu užívají. Ze sváteční idylky jsou však nepříjemně vyrušeni. Odehraje se zbytek dne ve znamení urputných hádek? Spraví jim náladu řízky k obědu? Vezme Ludva Heduš a děcka na dostihy? Rodina je přece základ státu. A v neděli má zůstat pohromadě!

„Papouškova skvělá komedie patří ke klenotům české nové vlny. Její nové divadelní ztvárnění talentovanou režijní dvojicí – Kristýnou Jankovcovou a Adamem Svozilem – nabízí nejen výbornou zábavu a vděčné herecké příležitosti, ale zároveň i znovuobjevení tohoto již kultovního filmu prostřednictvím pohledu mladé generace divadelníků,“ říká dramaturg Švandova divadla David Košťák.

Barvy, zkratky, nadsázka

Zatímco černobílý film zobrazoval často až dokumentárním způsobem skutečnost 60. let, režijní tandem Jankovcová-Svozil na rodinu Homolkových pohlíží z dnešního hlediska. A satirický tón komedie podtrhuje výraznou stylizací typickou právě pro divadlo. Inscenace se tak nebojí barev, znaků, nadsázky i vtipných zkratek.

I proto babi Homolkovou hraje nejmladší členka souboru Nataša Bednářová, v níž Švandovo divadlo získalo vynikající komediální herečku. Neméně humorné postavy dědy Homolky se ujal zkušený člen smíchovského ansámblu Tomáš Petřík. O generaci mladší semetriku Heduš s uťápnutým manželem Ludvou s gustem ztvárňují Natálie Řehořová a Jan Grundman. Dvojčata ztělesňuje jediný herec, hostující Marek Frňka. V roli mileneckého páru mileniálů, které hlučná rodinka neustále vyrušuje, uvidíme Annu Stropnickou s Petrem Kultem. A zahraje si i Spálený řízek…

Výpravu, včetně „obézních“ kostýmů ústřední čtveřice, navrhla scénografka Adriana Černá. Její výtvarné pojetí vychází ze tří základních barev – červené, modré a žluté. Byt Homolkových tak ne náhodou připomíná tři kóje „domácího vězení“, do nichž se umíněná rodina postupně uzamyká. Autorem hudby je oceňovaný skladatel Jakub Kudláč. Jeho hudba cituje dobový styl, zůstává však moderní a hravá.

Je rodina základ státu?

„Návrat k příběhu Homolkových nám mimo jiné umožňuje zjistit, co se tu od 60. let minulého století změnilo a co zas tak moc ne. Vidíme například, že každou další generaci zásadně ovlivňuje chování i hodnoty té předchozí. A že bytová krize znovu žene rodiny k vícegeneračnímu bydlení, které je nutně problematické,“ říká Kristýna Jankovcová. „Je zde i představa o rodině jako o základu státu. Tenhle mýtus v české společnosti stále přetrvává. Jako hodnota, kterou se rádi oháníme, když se cítíme v ohrožení, ale moc o ni nepečujeme, “ uvažuje Adam Svozil. „V každé době se najdou lidé jako Homolkovi, kteří žijí svůj rodinný život tak, aby se jich okolní svět raději netýkal. Ten je ale vždycky dožene,“ uzavírá dramaturg David Košťák.

Premiéra je 28. května ve Velkém sále, reprízy jsou 30. května a 10. a 25. června.

Víte, že…

Kristýna Jankovcová (1992) a Adam Svozil (1991) navázali spolupráci během studia režie a dramaturgie na katedře činoherního divadla DAMU? Pro Švandovo divadlo už vytvořili inscenaci Zabíjejte popírače klimatických změn, spolupracují i s dalšími scénami a také s Českým rozhlasem.

Režisér, scenárista, ale i prozaik, malíř, karikaturista a sochař Jaroslav Papoušek natočil filmy o Homolkových jako trilogii? První snímek Ecce homo Homolka (parafrázující citát z bible – Ecce homo neboli Ejhle člověk) z roku 1969 je hodnocen jako nejlepší.

V povědomí film stále žije i díky nesmrtelným hláškám? Například „Příroda je chrám“, „Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak si u mě mrtvej Homolka“ či „Čoveče, ty tu s tím křížem poletuješ, jako kdybys byla ňáká abatyše nebo co.” Slavné jsou scény, kdy tlustá Heduš baletí na palouku nebo babiččina trpitelská rozmluva s obrázkem Panny Marie. Památný je úprk rodiny z lesa, kde zazní volání o pomoc, či Ludvův zoufalecký pokus hodit zamčenému otci oknem cigarety. V roce 1970 získal snímek na MFF v San Sebastiánu Zlatou mušli za nejlepší film.

Postavu Heduš hrála ve filmu Helena Růžičková. Ludvu ztělesnil František Husák, babi Homolkovou Marie Motlová. Dědu Homolku ztvárnil neherec Josef Šebánek, který se díky této postavě stal hvězdou. Jako dvojčata ve filmu vystoupili Petr a Matěj Formanovi, synové režiséra Miloše Formana. Ten s Papouškem coby scenáristou spolupracoval na filmech Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967).

Nejmladší generace zná filmy o Homolkových už spíše jen matně. „Na rozdíl od řachand typu Slunce seno, s nimiž bývá Homolkovská trilogie někdy nespravedlivě srovnávána, oplývá zejména Ecce homo Homolka mnohem větším kouzlem, sarkasmem i poezií. Vyznačuje se i výrazně prokreslenějšími, ze života přesně odpozorovanými postavami a skvělým situačním humorem,“ domnívá se dramaturg Švandova divadla David Košťák.

 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Festival Mezinárodní týdny tance

Open air vystoupení

Šestatřicátý ročník festivalu Mezinárodní týdny tance, který doposud navštívily stovky diváků, nabídl bohatý program – taneční představení pro Ukrajinu, velké gala představení v Divadle na Vinohradech a řadu seminářů a besed. Desetidenní festival vyvrcholí  29. dubna, tedy ve stejný den, kdy se celosvětově slaví Mezinárodní den tance.

Studenti konzervatoře Taneční centrum Praha zítra od 15 hodin zatančí volně přístupnou show pod širým nebem před obchodním centrem Arkády Pankrác, od 18 hodin pak vystoupí na Střeleckém ostrově v rámci Mezinárodního dne tance a přehlídky tanečních konzervatoří. Od 19 hodin tamtéž vystoupí Balet Praha Junior na gala profesionálních souborů. Spolu s ním zatančí i kalifornská UCBS Dance Company, soubor, který byl hlavním hostem letošních Mezinárodních týdnů tance.

„Dlouhé měsíce jsme nemohli pořádat žádná živá představení, a proto jsme nesmírně rádi, že se nám povedlo tradici festivalu Mezinárodní týdny tance udržet. Celý festival probíhá ve skvělé atmosféře a já mám radost, že se nám podařilo dále rozvíjet i spolupráci se zahraničím a také přilákat diváky zpět do divadel. Zájem byl letos opět velký,“ uvádí Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha„S velkým úspěchem se setkala například společná vystoupení a semináře s kalifornským souborem UCSB Dance Company nebo představení Stvoření pro Ukrajinu, kterým jsme podpořili válečné uprchlíky v jejich nelehké situaci.“

Představení Stvoření tance, které celý festival 20. dubna zahájilo, moderovala ukrajinská divadelní režisérka Anna Turlo a večera se zúčastnily desítky ukrajinských maminek s dětmi.

Mezinárodní týdny tance je nejstarší český, a zřejmě i středoevropský, festival současného tance, který vznikl z tradice pravidelných seminářů a představení Tanečního centra Univerzity Karlovy se zahraničními umělci a pedagogy v první polovině osmdesátých let. Centrum bylo od roku 1972 prvním pedagogickým a uměleckým pracovištěm u nás, kde se systematicky vyučovaly moderní taneční techniky a jazz, které se následně uplatňovaly v umělecké praxi. Získávalo pro tento účel mnoho důležitých kontaktů ve všech významných evropských zemích a USA. Mezinárodní týdny tance byly vždy jakousi burzou těchto kontaktů a výjimečnou přehlídkou současné taneční tvorby. Cílem festivalu je prezentace a konfrontace výsledků práce v posledních sezonách. Účastníci se vzájemně inspirují, tříbí své názory a navazují pracovní kontakty. Také diváci mohou srovnávat, hodnotit a získat přehled o tom, co se v tanečním oboru děje.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

36. ročník festivalu Mezinárodní týdny tance

24.dubna proběhl v divadle na Vinohradech slavnostní Gala  večer,  můžeme směle  říci, byla to  přehlídka toho nejlepšího, co baletní umění  nabízí, a to nejen v České republice, ale byli tu i zahraniční hosté.

Představily se naše nejprestižnější soubory:

Pražský komorní balet – soubor prošel úspěšným vývojem, na jeho  repertoáru byly v minulosti zejména choreografie Pavla Šmoka, dnes je významným reprezentantem tanečního umění ČR a hl. města Prahy v zahraničí, rezidenčním choreografem je Petr Zuska, bývalý umělecký šéf Baletu ND a tvůrce evropského formátu

Taneční konzervatoř hlavního města Prahy –  nejstarší vzdělávací instituce v oboru tanec v České republice, vychovala několik generací tanečních umělců, ať členové, sólisté, baletní mistři choreografové či šéfové baletních souborů i pedagogové, získávají celou řadu ocenění na mezinárodních soutěžích, vystupují na festivalech  doma i v zahraničí

Bohemia balet – soubor tvořený absolventy školy Taneční konzervatoře hl. města Prahy, ambiciózní soubor mladých tanečníků, mnohdy laureátů mezinárodních soutěží, jejich vystoupení přináší na scénu  nejen technickou vyspělost, ale i radost a entuziasmus

Pražská taneční konzervatoř a střední odborná škola – vychovává budoucí tanečníky, herecká výchova, hra na klavír, rozšířená hudební výchova, to vše doplňuje ucelené vzdělání profesionálního tanečníka, choreografa či pedagoga

Taneční centrum Praha, konzervatoř-gymnázium – první vzdělávací a umělecká instituce, která přinesla do české kultury moderní a jazzové taneční techniky, které propojuje s výukou klasického tance a dalšími oblastmi současného tanečního divadla

Balet Praha Junior – komorní soubor složený ze studentů absolventů Tanečního centra Praha (věk 16-21 let) s bohatou historií, pod záštitou Univerzity Karlovy vzniklo umělecké těleso „mladých“

Taneční konzervatoř Brno – připravuje studenty na dráhu profesionálních tanečníků, ti účinkují v mnoha úspěšných projektech, baletních představeních ND Brno a získávají ocenění na mezinárodních baletních soutěžích

The UCSB Dance Company –  studentský soubor, který vystupuje na univerzitě  v centru Santa Barbary, jezdí na turné po Kalifornii a dalších státech USA, po dvou letech, kdy nebyla možnost cestovat,  vyjel soubor konečně do Evropy

36.ročník Mezinárodních týdnů tance, tedy nejstaršího festivalu současného tanečního umění ve střední Evropě,  se nesl symbolicky v duchu pomoci Ukrajině, následoval Gala večer v Divadle na Vinohradech a dále byla volně přístupná taneční show pod širým nebem. Dramaturgie se zaměřuje na špičkové české umělce a projekty konzervatoří či akademií.

20.dubna v Divadle Komedie proběhlo představení Stvoření tance pro Ukrajinu, 24. dubna Gala večer 36.ročníku Mezinárodních týdnů tance a 29. dubna, což je Mezinárodní den tance, se tančilo pod širým nebem.

Vraťme se ale k samotnému Gala večeru. Tento den přináší nejen možnost tanečníkům samotným se setkávat a srovnávat, hodnotit, ale také divákům pomáhá získat přehled o tom, co se právě v tanečním oboru odehrává, co je nového, co je jinak než kdysi.

Domnívám se, že pro diváka to byl nádherně strávený večer.  Technika tanečníků je dokonalá, ohromující a oko i duše diváka se vlastně pouze těší, bez jakékoliv vlastní fyzické  námahy. Na druhou stranu, možná to bylo dáno  situací ve světě, která rozhodně není růžová, téměř všechny soubory volily tmavé barvy svých kostýmů, vlastně tu většinou nebyly žádné rekvizity a scéna působila také tmavě. Dokonce osvětlení jakoby zmizelo a vše se neslo spíše v temných barvách, jako válka  na Ukrajině. V duchu jsem trošku vzpomínala na lepší, tedy světlejší časy, kdy  nás navštívil indický taneční soubor z Bolywoodu. To byl, pane, tanec! Pestrost kostýmů, rozzářené barvy, hluk… Oproti tomu se Gala večer nesl v decentním duchu a možná mi bylo i trošku smutno. Odrážel totiž současnost.

V tomto okamžiku je nutno vyzvednout vystoupení souboru Bohemia Balet s názvem Matka (Ukrajina 22), choreografie David Lampart, hudba Gustav Mahler, tančili Marika Blahoutová a Vojtěch Pilbauer. Dojemné, krásné, dech beroucí, smutek budící.  Velice efektní je okamžik, kdy přímo z publika a ze tmy se vynoří muž, zřejmě milý, v červeno-černém kabátě, symbolizujícím boj, krev a smrt.  Vystoupení to bylo překrásné, ovšem zasáhlo lidskou duši až do morku kostí. Uvnitř mi stékaly  obrovské slzy.

Naštěstí tu byly i veselejší okamžiky,  např. choreografie Růže od Petra Zusky (tančil Pražský komorní balet a Balet Praha Junior). Rozvernost  písně s refrénem „ u Karlova vína“ a rychlost  choreografie vyloudily přece jen úsměv.

Choreografie Maria, (Šimon Kubáň, tančila Pražská taneční konzervatoř a SOŠ) se vyznačovala nepřeberným množstvím tanečních kreací rukou. Zážitek mimořádný.

It´s been Nice souboru UC Santa Barbara Dance Company (choreografie Yusha-Marie Sorzano) přinesla poměrně moderní tanec a trošku show.

Ale k vidění bylo i mnoho dalšího. Co dodat. 36.ročník je za námi. Nezbývá než se těšit na ten další a doufat, že proběhne v lepších „barvách“ a celá situace ve světě už bude úplně jiná.

Foto: Marek Příhoda

Eva Smolíková

Taneční magazín

Festival Česká taneční platforma roztančil jarní Prahu

28. ročník České taneční platformy

28.ročník České taneční platformy, který se uskutečnil v termínu 24. – 26. dubna 2022 na devíti místech Prahy je u konce. Návštěvníci zažili různorodé inscenace v nabitém programu deseti děl za 3 dny

Letošní 28. ročník festivalu Česká taneční platforma představil jako již tradičně výběr nejzajímavějších děl české taneční scény za uplynulý rok. Na festival se registrovalo více než sto profesionálů, většina ze zahraniční, především ředitelé kulturních institucí, festivalů a žurnalisté. V mezinárodní jury bylo pět významných zahraničních osobností, jejichž reflexe i během diskusí opět posouvala myšlení o české taneční scéně.


Platforma každoročně vybízí k intenzivnímu navazování mezinárodních i národních kontaktů a následné spolupráci. Mezi hosty byli například ředitelka Tanzmesse Düsseldorf nebo CODA Dance Festivalu v Oslu, italského Torinodanza, SIDance Soul, partneři evropských sítí jako European Dancehouse Network, Aerowaves a další.


Letos bylo pro diváky nachystáno nespočet akcí v řadě prostor otevřených současné pohybové tvorbě: PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Divadlo Archa, Divadlo X10, La Fabrika, Experimentální prostor NoD, Savarin, ale i Kasárna Karlín či prostor39. Jak hodnotí letošní taneční platformu ředitelka a zakladatelka Tance Praha? „Vynikající atmosféra, skvělé publikum, které ocenila veřejně i mezinárodní porota, která zároveň podtrhla velkou pestrost a evropsky srovnatelnou kvalitu české taneční scény i interprety“ sděluje Yvona Kreuzmannová.

Akce se zúčastnili i zástupci Ministerstva kultury České republiky, magistrátu Hlavního města Prahy, Českých center, IDU, Art District – Praha 7 a dalších institucí podporujících internacionalizaci.

Mezinárodní porota složená ze zahraničních expertů a členů české Dramaturgické rady každoročně reflektuje díla vybraná do hlavního programu České taneční platformy. Letos se rozhodla udělit hned tři ocenění, a to dílům, která nejvíce rezonovala a vyjadřují vysokou kvalitu a diverzitu české taneční scény: dis pla y Jitky Čechové a Terezy Lenerové, Call Alice Terezy Ondrové a Francescy Foscarini a Celestial Odyssey Andrey Miltnerové, Moniky Knoblochové a Jana Komárka.

Cenu Českých center pro výraznou osobnost České taneční platformy získala Lucia Kašiarová, autorka a interpretka představení Mnohodinec. Ta se rozhodla nabídnout svou možnost několikadenního studijního pobytu v jednom z evropských měst ukrajinské umělkyni. Podobně svůj honorář za práci v porotě věnovala Anna Cremonini, během platformy proběhla též online diskuse o možnostech pomoci ukrajinským umělcům.

Special mention – zvláštní ocenění poroty – získala Monika Knoblochová, za její vesmírný koncert pro oči v představení Celestial Odyssey Andrey Miltnerové, Moniky Knoblochové a Jana Komárka.

V neposlední řadě byli všichni diváci platformy vyzváni k hlasování o Ceně diváka a vybrali představení Witness Věry Ondrašíkové a kol.

Na konci května a během měsíce června se mohou fanoušci tance těšit na festival TANEC PRAHA 2022. Letošní již 34. ročník se bude konat v termínu od 28. 5. do 28. 6. 2022 v Praze a řadě dalších měst a obcí ČR. Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA je každoročním vrcholem taneční sezóny.

Pořadatel: Tanec Praha z.ú.

Za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Art District 7, Institut umění – Divadelní ústav / Perform Czech, Česká centra, Creative Europe / Be SpectACTive

Partneři: EDN – European Dancehouse Network, Taneční aktuality, hotel Clement, Marfis doprava, Institut světelného designu

Foto: Vojtěch Brtnický

Pavlína Procházková 

pro Taneční magazín