Autor: Martina

Divadelní Festival Kutná Hora

8. ročník mezinárodního Divadelního festivalu Kutná Hora

Osmý ročník mezinárodního Divadelního festivalu Kutná Hora proběhne od 8. do 10. září 2022. Jako každý rok nabídne přehlídku vybraných nezávislých divadelních souborů a performerů z České republiky a v letošním roce představí zahraniční umělce ze Slovenska, Slovinska, Německa, Ukrajiny a Ruska. Většina festivalového programu proběhne v prostoru Pivovaru Sedlec, ale program pro děti bude už tradičně umístěn do centra Kutné Hory, na Palackého náměstí.


Festival zahájí 8. 9. v 19:30 světová premiéra výtvarně-zvukové site specific inscenace Ó, která je připravovaná přímo pro festival spolkem Špatné divadlo. Po premiéře zahrají WWW NEUROBEAT, kapela slučující postupy hiphopu, industriálu, elektroniky a volné skladby.

„Letos se v centru pozornosti festivalu ocitá člověk a otázka zodpovědnosti za jeho činy. Člověk jako strůjce války, ale i její největší oběť,“ říká kurátorka festivalu Ewa Zembok.

Z českých souborů budou moci diváci vidět například pražské Divadlo X10 s inscenací Úspěch. Inscenace mapuje vzestup nacismu, tendence doby a konkrétní lidské motivace, které vyústily v tragédii druhé světové války. Divadelní experimentátor Jan Mocek představí performance Present: Perfect, pohybující se na hranici divadla a vizuálního umění a zkoumající zodpovědnost člověka. Mockovy projekty kombinují prvky popkultury, politiky a dokumentu a zaměřují se na současná témata.

Ze Slovenska přijede nezávislé divadelní seskupení Odivo s loutkovou multimediální performancí Svetlonos. Inscenace se zaměřuje na existenci světla a tmy nejen ve světě, ale hlavně v nás samotných a hledá tak samotné jádro zla. Nejznámější slovinské nezávislé divadlo Glej přiveze dvě inscenace. První s názvem Under construction je generační výpovědí o společenství, čase, městě, idejích a převzetí zodpovědnosti za budoucnost. Druhá inscenace vytvořená v koprodukci s mariborským divadlem Moment nese název How did we get here. Storytelling dvou herců pojednává o tom, co v nás zanechává válka.

Válkou se zabývají i ruští performeři. Janis Povilaitis se ve svém projektu s názvem Dobrodružství zbloudilého vojáka neboli já jsem jen vykonával rozkazy vyrovnává s dopady války na člověka, který se ocitá ve válce, ve které se ocitnout nechtěl. Feministické protiválečné představení Russian Book of Dead absolventky Vyrypajevovy školy Ingy Antarktingy je generační výpovědí ruských disidentských třicátníků, je vyjádřením vzdoru proti válce a zkoumá její dopady na jednotlivce.

Festival nabízí i bohatý doprovodný program ve formě přednášek, debat a promítání, a je zároveň důležitou platformou pro setkávání profesionálů z oboru nezávislých scénických umění.

Lea Kukovičič: FORSALE, artist talk, Produkcija: Bunker, Stara mestna elektrarna, 9.3.2022

Barbora Koláčková

pro Tanečnímagazín

Polyamor

A studio Rubín uvede premiéru projektu Tumor

Inscenace pracuje s nečekanou paralelou rakovinové metastáze a polyamorických vztahů

Pražské divadlo A studio Rubín navazuje na spolupráci s mezinárodní uměleckou skupinou T.I.T.S. Nová inscenace Tumor: Polyamor dále rozvíjí tematiku předchozího projektu Tumor: karcinogenní romance, ve kterém týmy poprvé v jevištní metafoře propojily rakovinu a lásku. Tumor: Polyamor prozkoumá a přiblíží další dva sociální fenomény: rakovinu a její pokročilé metastáze a otevřené či polyamorické vztahy. Oba tyto jevy spojuje nedostatečná společenská diskuze. Trojici performerů tvoří Jaro Viňarský, Matthew Rogers a Tereza Těžká. Za režií stojí Nela H. Kornetová. Premiéra se uskuteční 21. září v A studiu Rubín a projekt bude desetkrát reprízován.


Rakovinou onemocní každý třetí obyvatel Česka, každý čtvrtý jí podlehne. Rakovina je tak druhou nejčastější příčinou úmrtí. Prakticky každý se s ní v určité formě setkal. Ačkoliv je z medicínského hlediska velmi diskutovaná, chybí širší společenská reflexe a diskuze o tom, jaký dopad má nemoc na vnitřní život samotných pacientů a jejich blízkých. Podobně jsou na tom otevřené vztahy a polyamorie. Veřejná diskuze je v počátcích. A i když je tento životní styl, či filosofie ve většinové evropské společnosti stále menšinový, lidé, kteří v něm žijí, podléhají zjednodušujícím a odsuzujícím reflexím.

„Tumor: Polyamor navazuje na projekt Tumor: karcinogenní romance, ve kterém jsme poprvé v jevištní metafoře propojili téma rakoviny a lásky. Podobně jako se nemoc může vrátit a rakovinové bujení může změnit místo, i vztahy, které se zdají být stabilní, se mohou dostat do situace, kdy je potřeba je znovu uchopit, otevřít, prozkoumat, pojmenovat a určit směr, kam se dále budou ubírat. Základní otázky zní: Jak se vyrovnat s něčím, co zcela mění náš život? Jak je možné lásku sdílet mezi více jak dvěma lidmi? Roste s počtem partnerů i míra lásky?“ popisuje myšlenku vzniku inscenace autorka textu a umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

„Vzhledem k nedostatečné společenské diskuzi i k nedostatku podkladů v literatuře jsme se rozhodli získat inspiraci pro text přímo od lidí, kterých se dané téma dotýká. Natočili jsme proto deset rozhovorů s představiteli obou skupin, jak ze společenské, tak odborné sekce, které pro otevření diskuze zveřejníme v období premiéry,“ upřesňuje zdroj inspirace režisérka Nela H. Kornetová a dodává: „Sama jsem zvědavá, jak se nám metaforicky podaří množit nemoc i lásku a náležitě vše doslova provázat. Ne, že by se pro divadlo či krásu mělo trpět, ale zdá se, že tohle představení může být, jako když neodoláte a strhnete si strup. Je v tom bolest i potěšení.“

Projekty na sebe navazují i personálně. Pomyslnou spojnicí je tanečník a performer Jaro Viňarský. Spolu s ním budou na scéně doslova propleteni tanečník Matthew Rogers a herečka Tereza Těžká. Všichni tři jsou zároveň osobně spojeni s tématem poylamorie. Performerka Nela H. Kornetová a ústřední členka T.I.T.S. tentokrát v projektu působí primárně jako režisérka. I přesto pokračuje v rozvíjení své specifické hlasově-pohybové techniky a ke spolupráci přizvala další stálé členy své skupiny. Autorem celého vizuálního konceptu je Jan Hajdelák Husták, za zvuky a hudbou stojí švédský hudebník Björn Honsson. Text napsala umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová, která s T.I.T.S. spolupracuje již potřetí. Dramaturgyní projektu je Lucie Ferenzová, dramaturgyně a režisérka Kolonie a A studia Rubín.

Premiéra se uskuteční 21. září v A studiu Rubín, první repríza se odehraje o den později 22. září, kdy Lucie Ferenzová přiblíží inscenaci dramaturgickým úvodem. Ve dnech 16., 17. a 18. listopadu proběhnou ve Studiu Alta reprízy inscenace Tumor: karcinogenní romance, které doplní diskuze a setkání tvůrčího týmu s publikem.

Tumor: Polyamor je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP. Projekt navazuje na jedinečnou spolupráci A studia Rubín s česko-skandinávským performativním kolektivem T.I.T.S., ke kterým se nově připojil kulturní prostor Pikene på Broen z norského Kirkenes.

Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz. 

Autor: T.I.T.S. & A studio Rubín

Text: Dagmar Fričová

Režie: Nela H. Kornetová

Dramaturgie: Lucie Ferenzová

Výprava, projekce, light design: Jan Hajdelák Husták

Hudba: Björn Honsson

Hrají: Jaro Viňarský, Matthew Rogers, Tereza Těžká

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Divadlo PONEC zahájí sezonu dalším oživením dolního Žižkova

Veřejnost se seznámí s plánovanými aktivitami včetně nahlédnutí do tvůrčího procesu podzimních premiér

PONEC – divadlo pro tanec zahájí 10. září již 22. sezonu a spolu s kulturní veřejností oslaví rozšíření žižkovského kreativního hotspotu o nové prostory Art Centra Krenovka


V rámci openingu bude mít veřejnost možnost seznámit se s plánovanými aktivitami divadla včetně nahlédnutí do tvůrčího procesu očekávaných podzimních premiér českých i zahraničních umělkyň a umělců, jako jsou Marie Gourdain a Lukáš Karásek, Temporary Collective, Tereza Lenerová, POCKETART nebo Ostružina.  „Program divadla se bude konat nejen v divadle PONEC, ale i v jeho blízkém okolí a vyvrcholí uměleckou prohlídkou rodícího se Art Centra Krenovka,“ vysvětluje Markéta Perroud, umělecká ředitelka divadla PONEC.


Na Žižkově v blízkosti divadla PONEC vzniká nové umělecké centrum a Tanec Praha z.ú. je hrdým partnerem tohoto projektu. Projekt s oficiálním názvem „Usedlost Krenovka na pražském Žižkově – nové centrum pro současné umění a komunitu“ umožní inovativní využití kulturní památky Krenovka. Naváže na celkovou stavební rekonstrukci objektu a v urbanisticky problematické lokalitě dolního Žižkova přispěje ke vzniku centra pro tvorbu a prezentaci umělců a komunitní aktivity spojené s kultivací a oživením okolí. Tanec Praha zde našel administrativní zázemí a hlavně svůj historicky první zkušební sál – Studio Krenovka.

„SUDOP Real a.s., osvícený majitel Krenovky, se rozhodl investovat do umění a postavil nám nádherné studio, které jsme díky Fondům EHP mohli vybavit kvalitní taneční podlahou a vytvořit i vhodné zázemí pro umělce a náš tým. Téměř čtvrtina objektu tak slouží tanečnímu umění a vzniká zde i dočasný ‚creative shelter’ pro umělce z Ukrajiny, to vše v synergii s čítárnou Unijazzu a výtvarnými ateliéry Trať 42,“ vysvětluje Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha z.ú.

Pavlína (Procházková) Kotěšovcová 

pro Taneční magazín

Dům tanečního umění oslavil první sezónu své existence

Vítejte v Domě tanečního umění v pražském Braníku

S koncem léta se uzavřela první úspěšná sezóna v Domě tanečního umění v pražském Braníku. Památkově chráněná budova Branického pivovaru z konce 19. století, která byla před rokem velmi citlivě revitalizována a zrekonstruována, poskytuje od loňského září kvalitní zázemí pro taneční vzdělávání i kontinuální činnost profesionálních nezávislých souborů. Jedná se o moderně vybavené, reprezentativní a současně funkční prostory, které jsou důstojným prostředím pro školní výuku i uměleckou činnost.

„Naši poslední absolventi zažili svůj závěrečný rok studia už v nové budově Domu tanečního umění. Po letech hledání, jednání, vysvětlování a přesvědčování se nám konečně podařilo, bez pomoci státu a veřejné správy, zajistit důstojné prostředí pro školní výuku i uměleckou činnost – ve spolupráci s Mezinárodním centrem tance a oběma studentskými soubory: Balet Praha Junior a Baby Balet Praha,“ vysvětluje Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha. „Součástí tohoto unikátního projektu je i kvalitní rehabilitační, produkční, propagační a technologické zázemí. Plně mobilní programy tanečního divadla, které mohou být inscenovány i v těch nejnáročnějších podmínkách naší divadelní sítě, včetně zahraničí. Doufáme, že to zajistí ještě kvalitnější ‚profil absolventa‘ a jeho následné úspěšné uplatnění v praxi.“

Precizní rekonstrukce zachovala dřevěné i industriální prvky architektonicky zajímavé budovy. Je tu pět sálů, denně se v nich na zkouškách vystřídá až 170 studentů. Zázemí nabízí posilovnu a rehabilitaci moderně vybavené učebny pro teorii. Do budovy se vešel i sklad pro stovky kostýmů, divadelní rekvizity i kulisy. „Jen za uplynulou sezónu ještě poznamenanou covidovými opatřeními studenti Tanečního centra Praha absolvovali přes padesát představení v osmi městech,“ doplňuje Jan Schneider.

V Domě tanečního umění Praha sídlí nejen konzervatoř Taneční centrum Praha, ale i profesionální nezávislý soubor Pražský komorní balet, studentské juniorské soubory Balet Praha Junior, Baby Balet Praha, agentura Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo, Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, a také Terpsichore – přípravka konzervatoře. Mezi rezidenty Domu tanečního umění vznikla velmi dobrá synergie, neopominutelným faktem je i to, že se díky sdílení prostor a prostředků všem zúčastněným daří snižovat náklady na jejich profesionální práci. Branický pivovar s neopakovatelným geniem loci bezpochyby výrazně přispěl k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice.

„Vždycky jsem věřila, že by se dalo najít místo, kde bychom mohli být všichni společně: malé děti se zájmem o pohyb, studenti při již seriózním studiu tanečního umění v konzervatoři a profíci, kteří jim ukazují cestu a cíl k profesionální divadelní práci,“ říká Linda Svidró, umělecká ředitelka Pražského komorního baletu. „To se podařilo a navíc zrekonstruovaný Branický pivovar je jako splněný sen: nádherné prostředí plné tvůrčí energie, citlivě zrekonstruovaná architektura, která vaše oči potěší každý den. Moc si vážíme toho, že zde můžeme pracovat a díky spolupráci s konzervatoří Taneční centrum Praha se radovat z umělecké práce,“ pochvaluje si nové působiště.

„Je zvláštní si představit, že by člověk skutečně mohl začít svoji taneční kariéru jako čtyřletý v přípravce, projít osmiletým studiem konzervatoře, spojeným s členstvím ve dvou studentských souborech, už za studia spolupracovat s profesionálním souborem, po absolvování do něj i vstoupit, prožít zde svojí kariéru, do důchodu jít jako pedagog, choreograf, manažer, divadelní technik, nebo zkrátka spolupracovník jednoho z rezidentů Domu tanečního umění… a při tom všem neopustit jeden areál budov,“ doplňuje Jan Schneider. „Doufáme, že tento ojedinělý projekt nejen přežije, ale bude se dále rozvíjet. Třeba nám s tím jednou naši absolventi, až se vrátí z uměleckých souborů, kulturních institucí a univerzit – prostě ‚ze světa‘, pomohou.“

Foto: Michal Hančovský 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín