Biografie Pavla Šmoka

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydává biografii legendárního choreografa

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, který se věnuje vybudování archivu a digitalizaci odkazu slavného choreografa, vydává jeho knižní biografii. Zájemcům o dějiny tance a baletu a svým fanouškům nabízí možnost předprodeje přes crowdfundingový portál Donio. Čtenáři mohou získat také pilotní publikaci shrnující historii Šmokova prvního souboru, Balet Praha. Nová biografie se věnuje celé jeho umělecké kariéře, kterou sleduje krok za krokem od studijních let až po vrcholná choreografická díla, která jsou uznávaná v mezinárodním měřítku.

„Kampaň přes ověřený crowdfundingový portál garantuje přispěvatelům, že organizátor projektu je spolehlivá instituce, a příspěvek je možné zaslat doslova na pár kliknutí, zatímco my touto cestou získáme část prostředků na finální tisk, který je při produkci nové knihy tou nejnákladnější fází. Navíc nám kampaň pomáhá odkaz Pavla Šmoka více zpopularizovat, protože kromě historického výzkumu nám jde také o to ukázat, které aspekty Šmokovy tvorby jsou nadčasové,“ vysvětluje autorka nové publikace, taneční historička Lucie Kocourková.

Pavel Šmok (1927–2016) patří k našim nejslavnějším a nejvýznamnějším choreografům, kteří po 2. světové válce změnili podobu tanečního umění na jevišti. Po krátké kariéře tanečníka se začal od konce 50. let plně věnovat choreografii a v 60. letech založil spolu s Lubošem Ogounem soubor Balet Praha, obdobu divadla malých forem, ale pro moderní balet. Zahraniční úspěchy Baletu Praha následovalo tříleté angažmá Pavla Šmoka na postu uměleckého šéfa baletu v Basileji. V polovině 70. let založil v Praze další soubor, který proslul pod názvem Pražský komorní balet a který dosud pokračuje v jeho stopách.

„Choreografie Pavla Šmoka vynikají muzikalitou, humorem a specifickým druhem režijního myšlení,“ vyjmenovává Lucie Kocourková. „Jeho úspěch byl dán obrovskou mírou přirozeného talentu i životních okolností. Díky studiu herectví a přátelství s režiséry si osvojil divadelní přístup k choreografii, studium techniky a zájem o fotografování a film byly zase předpoklady pro jeho inovátorství a pro to, aby se stal i prvním autorem tanečních filmů u nás. Velmi brzy propadl kouzlu české hudby a jeho zásluhou se na jeviště dostala ve formě tanečních děl řada skladeb Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.“

Publikace se soustředí na charakteristiku jeho tvorby v různých obdobích, ať to byla experimentální 60. léta plná hledání nových tvarů a témat, později lyrické choreografie oslavující hudbu českých skladatelů, nebo tanečně divadelní kusy. Z nejslavnějších choreografií Pavla Šmoka jistě mnoho diváků zná například Listy důvěrnéSinfoniettuZjasněnou nocTrio g mollAmerický kvartetZ mého životaPo zarostlém chodníčkuStabat či Holoubka. Jeho tvorbu oceňovali i zahraniční taneční teoretici jako Horst Koegler nebo John Percival. A nejen tvorbu, ale také úsilí, s jakým se staral o chod Pražského komorního baletu jako nezávislého tanečního tělesa bez stálého zřizovatele.

„Vedle životopisu Pavla Šmoka vydáme v příštích letech také kompletně zpracovanou historii samotného Pražského komorního baletu a nechceme zapomínat ani na výročí choreografa a spoluzakladatele Baletu Praha Luboše Ogouna, od jehož narození uplyne sto let v roce 2024,“ doplňuje ředitelka Institutu Pavla ŠmokaLadislava Dunovská Jandová„Pokračujeme v pořádání besed s umělci spojenými s tvorbou Pavla Šmoka a jeho souborů, které nabízíme především konzervatořím. Publikaci o Pavlu Šmokovi plánujeme pokřtít v květnu,“ dodává.

Institut a Nadační fond Pavla Šmoka spravuje a uchovává kompletně dílo choreografa Pavla Šmoka a buduje archiv tvorby souborů Balet Praha a Pražský komorní balet. Sídlí v Domě tanečního umění v Braníku a vytváří postupně archiv a videotéku zaměřené na tvorbu umělců soustředěných kolem těchto souborů, online databázi choreografií a osobností dostupnou na stránkách Ballet Prague Heritage a mnoho aktivit, které uchovají taneční umění stále živé. Pod nakladatelskou značkou Balet Praha vydává řadu „Studio balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“, životopis Pavla Šmoka bude jejím druhým svazkem.

Vydání publikace je možné podpořit na portálu Donio zde: bit.ly/Pavel_Smok_Donio

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Malá inventura začíná

Festival nového divadla 2023 zkoumá intenzity a hranice doteku

Divadlo, které škrábe, dráždí, provokuje, štípne, skřípne, stiskne, obejme, nepustí, konejší, pečuje, šimrá, obemkne, zaplaví, nadnáší, uvolní, naježí, spálí,“ říká Petr Pola (umělecký ředitel festivalu).


Petr Pola, umělecký ředitel

 „Dráždil nás dotek v doslovném i přeneseném slova smyslu, dotek, který nelze lokalizovat, dotek, který ještě nemá jasné jméno, nebo který možná ani sami nechceme přesně pojmenovat, abychom neztratili jeho neochvějnou kvalitu,“ doplňuje Karolina Plicková.

Retrospektivní přehlídka nejvýraznějších projektů nového divadla, které vznikly během uplynulého roku, bohatý networkingový program nových formátů, odborné diskuze, ale i akce pro děti. Taková bude letošní Malá inventura. Jednadvacátý ročník festivalu nového divadla nabídne mezi 22. únorem a 1. březnem 2023 pětatřicet divadelních, tanečních či multimediálních představení a performancí na jednadvaceti scénách Prahy.

Letošní showcase divadelních událostí připravili umělecký ředitel Malé inventury Petr Pola spolu s festivalovou dramaturgyní Karolinou Plickovou. „Jako hlavní dramaturgický klíč jsme zvolili proměny citlivosti. Zajímaly nás konkrétní strategie, jakými se divadelní tvar může současného diváka dotknout; soustředili jsme se na různé podoby, intenzity a hranice doteku,“  shodují se oba.

Petr Pola začal svoje vystoupení  barevnou náušnicí 

Vizuál k letošnímu ročníku ztvárnila Tereza Chlíbová.  Tereza říká:  „Snažila jsem se vyjádřit tělesnost a  osvobození“. A to se povedlo! Pokud si zakoupíte program  tohoto ročníku, uchopíte do rukou  zhmotnělou  představu Terezy, neboť tato představa   tvoří záložku knížky a splňuje jedno z předsevzetí roku 2023 – pohladí či polechtá… nechte se už překvapit, až si koupíte celý  program.

Během tiskové konference, která proběhla v nedávno otevřeném Klubu Letka (je tu s námi 3 roky,  umístěn v blízkosti Letenských sadů,) se představili vedoucí osobnosti různých divadelních institucí  z různých částí Prahy.  Všechny tyto instituce jsou letos součástí Malé inventury a můžete zavítat do jejich prostor.

Celkově se účastní festivalu na 300 umělců, uvidíme 21 projektů.

Určitým ozvláštněním festivalu je inscenace „Vyprovokuj se tancem“,  autorem je Michal Nikodem – psychoterapeut. Co má tato profese společného s divadlem??? Michal se zabývá hypnózou, stavem transu atd. Prozradil, že během jedné tiskové konference zažil výraznou provokaci ze strany své klientky. Úkolem zúčastněných bylo připodobnit různé  životní situace formou divadla, či tance. Michal chtěl původně tančit, ale pak dostal nápad, že by toto mohl ztvárnit někdo z profesionálů.  Vznikl pouhý příspěvek pro konferenci, ale postupně se pokračovalo v prezentaci i dále  a jinde, až dílko našlo své uplatnění na tanečním festivalu! Nenechte si ujít! Uvede Studio Hrdinů.

Na tiskové konferenci se představili (všechny prostory  můžete navštívit v rámci festivalu Malá inventura) Jiří HesKlub Letka. Klub Letka není na scéně dlouho,  ale získává si čím dál více příznivců a na Letné je oblíbený.

Za Studio Alta se představila  výkonná ředitelka Ludmila Vacková, pochválila prostory bývalého pivovaru, kde teď Alta nově sídlí (čtenáře Tanečního magazínu jsme o tomto počinu informovali) a vyjádřila naději, že je konec stěhování a studio zde bude nejméně  dalších 15 let… proto se teď vynakládá mnoho energie do oprav nových prostor.

Lukáš Brychta, režisér a předseda spolku Pomezí a Za poříčskou bránou lákal na představení „Musí se žít“. Příběh šesti postav, každá z nich touží být výlučným autorem svého životního příběhu. Tvůrčí svoboda osudu jednotlivce však končí tam, kde začíná autorské právo ostatních.

Vojta Mašek, autor a scénárista příběhu, který je už na scéně 20 let, znovu přizval diváky na inscenaci Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhat!

Veronika Holcová – režie, dramaturgie a Anna  Datiashvili – režie, dramaturgie  zvou na Berachu, mimořádný umělecký zážitek, neboť náboženské texty jsou v hebrejštině a originální, nápěvy upravené. Můžeme zhlédnout v Libeňské synagoze.  Proč se v té nejtěžší chvíli v životě obracíme k Bohu, i když v něj třeba nevěříme? Večer je zastavením se, zamyšlením nad přítomností, sebou samotnými, nad časem a věčností.

Režie a dramaturgie – Beracha, nenechte si ujít duchovní zážitek

Festival Malá inventura je retrospektivou nejvýraznějších premiér uplynulého roku v oblasti nového divadla. Rozvíjí uměleckou diverzitu, napomáhá zviditelňovat společensky i umělecky aktuální problémy a spoluutváří mapu nezávislého divadla v České republice. V rámci letošního ročníku se představí mnoho umělců, kteří nejsou na nezávislých scénách tak často k vidění, například Petra HůlováPetr Vrba a Jiří Havlíček (Já, kimči), Zuzana Bydžovská (Očistec si zaslouží každý), Jan Cina a Tereza Hofová (Měsíční kámen), Miřenka Čechová a Alice Koubová (Strachy) nebo Saša Rašilov (Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát!).

Letošní Malou inventurou se také výrazně profilují mladí umělci a diváci se tedy mohou těšit například na nové projekty Anny Datiashvili a Veroniky Holcové (Beracha), Fedira Kise a Zuzany Šklíbové (Power.point), Natálie Rajnišové a Mikoláše Arsenjeva (Sbírka modrých předmětů) nebo Terezy Krejčové (How to Represent a Broken Heart?) a dalších.

„Festival bude jako vždy centrem živého networkingu. Osvědčené festivalové formáty nabízí síťování, sdílení nápadů a navazování spolupráce doma i v zahraničí. Letos přivítáme přes 150 hostů, několik zahraničních delegací, pro které máme připravené komentované prohlídky pražských scén nebo například burzu projektů. Uvedeme přes 300 účinkujících s cílem prezentovat současné nové divadlo nejen v zahraničí, ale také regionech ČR. Festival se dále koná v průběhu roku v dalších šesti městech ČR,“ vysvětluje ředitelka Malé inventury Adriana Světlíková.

Adriana Světlíková,   Nová síť, Festival Malá inventura

Festival pořádá Nová síť z.s. ve spolupráci s domovskými scénami Alfred ve dvoře / Motus, Divadlo X10, MeetFactory, Palác Akropolis, PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Studio Hrdinů, Vzlet, Venuše ve Švehlovce, Národní galerie Praha – Veletržní palác, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty.

Adriana Světlíková se raduje z nového programu, krásně zpracované záložky a těší se na představení, která doteď nestihla zhlédnout

Další informace a aktuální program najdete na webu: http://malainventura.cz.

Hlavní pořadatelka

NOVÁ SÍŤ z.s.

Za podpory

Ministerstvo kultury ČR / Státní fond kultury ČR / Perform Czech / Institut umění – Divadelní ústav / Art District Praha 7 / NextGenerationEU / Národní plán obnovy / Česká centra.

Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.

Domovské scény festivalu

Alfred ve dvoře / Divadlo X10 / MeetFactory / NGP – Veletržní palác / Palác Akropolis / PONEC – divadlo pro tanec / Studio ALTA / Studio Hrdinů / Venuše ve Švehlovce / VZLET

Mediální partneři

I-DIVADLO.CZ / A2 / Radio 1 / Taneční aktuality / GoOut / Taneční zóna / Divadelní noviny / SAD / Místní Kultura / Deník N

Další festivalové scény

A studio Rubín / Cross Attic / Divadlo VILA Štvanice / Duncan Centre / Letka – divadelní klub / Libeňská synagoga / Plechárna / Studio Paměť / Za Poříčskou bránou 7 – Pomezí / Jatka78

Partneři v regionech

Valdštejnská lodžie / THEATRUM KUKS / Kredance / Fujaré / Vzbuďme Vary / DIOD

Dále podpořili

Ebel Coffee / Mama Shelter / Metamorphosis FLOWERS / DYNAMO technik / IETM / EFFE Label / Tanec Praha

Foto: Eva Smolíková

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Jak vypadal Český ples 2023?

Vrchol české plesové sezony – 5. ročník

Český ples má svou neopakovatelnou atmosféru, je tradičně označován za skutečný vrchol české plesové sezony a oprávněně.  Říká se, že kdo na něm není, jakoby neexistoval! Však se ho také účastní významní hosté veřejného a uměleckého života,  známé celebrity a navíc se  letos ples  odehrával v Obecním domě, tedy v prostorách, kde se psaly dějiny.

Nejen působivé róby dam a slečen, pánové ve smokingu, ale i vybrané nápoje a gastronomické delikatesy (menu připravila restaurace Vyšehrad 2000), voňavá vína (z vinařství Bujnoch a syn),   pravé šampaňské, elegantní výzdoba, jejímž základem byly tisíce čerstvých květů.


Zábava a tanec až do rána. Program tvořili nejvýznamnější čeští umělci, ples si zakládá na jejich exkluzivitě a umělci, kteří během večera vystoupili,  si své akce pečlivě vybírají. Tedy jsou tady ti nejlepší z nejlepších.

Nad to u vchodu vítala hosty krásná pořadatelka (pořadatelem akce je produkční společnost KVArt Production s.r.o.) a všude kolem stál usměvavý a pozorný personál, jehož náplní je udělat vše, aby se každý cítil jako hvězda Českého plesu.

Pořadatelka  plesu Kateřina Dušková byla překrásná, ale nemohla  na začátku při vítání hostů skrýt lehkou nervozitu

Kateřina Dušková – pořadatelka

Český ples moderovali Iveta Lutovská a Jan Čenský

Zvládli zahajovací tanec, i když Iveta prý do tanečních nechodila, protože nemohla najít dostatečně vysokého partnera!

Iveta Lutovská 

Celým večerem provázela hudební skupina Charlie Band, zpěvák Bohuš Matuš a největší hvězda naší populární scény paní Helena Vondráčková. Dále vystoupili: Marianna Polyáková Elis Ochmanová, Lukáš Randák a další.

Ano, ples je výborná zábava, ale co na sebe? Dress code je black tie a pro někoho volba oblečení není až tak jednoduchá záležitost.  A nelze opomenout, že tradice takového dress codu sahá až do Británie 19.století. A  jak na to? Hosté by si měli oblékat šaty tmavých barev, i všechny doplňky musí podtrhovat eleganci róby a význam. události. Gentlemani pak obléknou smoking s výhradně bílou košilí a černým motýlkem. Obují se do černých lakovek, do kapsičky saka  vloží hedvábný kapesníček, do rukávů košile manžetové knoflíčky a pokud přidají smokingový pár, neprohloupí.

Ženy zase obléknou dlouhou večerní toaletu, případně delší decentní koktejlové šaty,  eleganci svých nohou mohou podtrhnout tmavými punčochami, obout boty s uzavřenou špičkou, na ruce rukavičky, do ruky psaníčko a na krk decentní šperk. Tolik praví dress code.

 Jenže co teď?  Nejsme v Anglii, nýbrž v Čechách a píše se rok 2023….

Své nenahraditelné místo zaujali módní návrháři, samozřejmě. Jedním z nich je

Alena Wilson – módní  návrhářka

Módní návrhářka Alena Wilson a Miss Kateřina Šonková

Operní pěvkyni Andreu Kalivodovou nemůžeme minout, její šarm a energie srší do dálky několika kilometrů. (Šaty od Tatiany Kovaříkové). Šperky z klenotnictví Halada  za milion korun prý měla zapůjčené a měla o ně strach

Agáta Hanychová šťastně ukazovala své kulatící se bříško

Agáta Hanychová  s  partnerem Jaromírem Soukopem

Hanka Kynychová byla tak oblečená-neoblečená, že muži řekli jen: „ty brďo!“  (šaty od Martiny Pipkové)

Tereza Pergnerová s partnerem Jiřím Chlebečkem (sama prý není plesový typ, ale tento ples má charitativní kontext a to ji těší)

Modelka Kristýna Schicková  (šaty značky Poner) a  partner Lukáš Třesňák

Miss Tereza Fajksová (šaty od Miroslava Michaela Knota)

Karel Janeček a Lilia Khousnoutdinova

Ředitelka Miss Czech Republic Taťána Makarenko a  Miss Krystyna Pyszkova

Herečka Sara Sandeva (šaty od Hermíny Khalaf Pogosyan)

Modelka Dominika Branišová (šaty od Zuzany Lešák Černé) vyrazila na ples bez Jaromíra Jágra

Dominika Branišová a módní návrhářka Zuzana Lesák Černá

Herečka a zpěvačka Elis Ochmanová a muzikálová hvězda Marianna Polyaková

Zpěvák Lukáš Randák

Karolína Ludvíková a Richard Kettner

Modelka Lucie Smatanová

A k vidění byly i další odvážné modely

Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

 

 

 

Destrukce

Divadlo X10 uvede na jeviště oceňovaný český román

  1. 2. proběhne v pražském Divadle X10 premiéra jevištní adaptace knihy Destrukce, která byla v prestižních cenách Magnesia Litera 2022 vyhlášena jako nejlepší český román. Autorem svérázné prózy je sociolog a publicista Stanislav Biler. Režie oceňovaného textu se ujal umělecký šéf X10 Ondřej Štefaňák. Další reprízy proběhnou 6. a 7. března.

Sezóna dramatizací a nepatřičných hrdinů

Po uvedení dramatizace románu Jurije Andruchovyče Moskoviáda se jedná o druhé jevištní zpracování prozaického textu. Do konce sezóny uvede Divadlo X10 ještě dramatizaci rozsáhlého románu Vyhnanství Liona Feuchtwangera. Uzavře tak nejen velkou činoherní trilogii Čekárna (s předchozími díly Úspěch a Oppermannovi), ale také sezónu, ve které završuje deset let své existence. „Pro všechny hrdiny letošní sezóny je typické, že se ocitají v konfliktu se svým prostředím. Necítí se nikde doma. Připadají si nepatřiční, bloudí,“ dodává dramaturg Divadla X10 Ondřej Novotný, který je autorem úpravy Destrukce. „Všichni ti hrdinové jsou nám něčím sympatičtí,“ dodává, „jsou to představitelé kulturní elity se sympatickými názory nebo osobnostními rysy, ale zároveň jsou směšní, dopouští se podlostí, selhávají. Vidíme se v nich.“

Kolektivní výpověď

Román Destrukce je vystaven jako subjektivní vyprávění. Připomíná deníkové zápisy třicetiletého učitele, který odešel z anonymního prostředí města a svoji existenciální oporu hledá v zastrčené obci s rozpadající se školou a prosperující továrnou. Výrazná ústřední postava je však v úpravě X10 rozdělena mezi všechny zúčastněné herce. Současný český intelektuál se stává kolektivním hrdinou se všemi svými peripetiemi. Touží po kultivovaném prostředí, spravedlnosti, funkčních vztazích, zároveň je ale připomenutím našeho vlastního strachu, nejistoty a zabedněnosti. Režisér Štefaňák se obklopil dobře fungujícím hereckým týmem X10. Ve vyrovnaných partech se představí Jan Bárta, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Václav Marhold, Antonie Rašilovová a Lucie Roznětínská.

Vesnický realismus, Kafka a cynismus

Bilerova próza je provokativní a nejednoznačná. Na jedné straně byla oceněna nejprestižnější českou literární cenou, na druhé straně ji někteří čtenáři odmítají dočíst. Biler totiž velmi nebezpečně balancuje na hraně nejrůznějších inspirací a poetik. Svým východiskem připomíná Destrukce venkovský román, ve kterém se idealistický učitel snaží o nápravu prudérního prostředí plného předsudků. Připomíná také kafkovsky uzavřenou, absurdní povídku nebo cynický, elitářsky povýšený pamflet. Právě tato nejednoznačnost a možnost různorodých přístupů zajišťuje intelektuální i emocionální dráždivost. Destrukce nemoralizuje, nenabízí ucelené odpovědi a řešení. Destrukce vyzývá k dialogu, provokuje, aktivizuje, apeluje na zaujetí stanoviska. A zároveň poskytuje bezpečný prostor pro zábavnou parodii sebe sama.

„Jistota, že zítřek bude stejný jako včerejšek, shořela.“

Třicetiletý učitel odchází z města, které je příliš komplikované, anonymní a předražené. Svou duševní rovnováhu se pokouší najít v sousedském kolektivu malé obce, kde je podle jeho představ stále ještě jasná hranice mezi dobrem a zlem. Začíná učit ve třídě plné svéhlavých, smutných i zvídavých dětí. Ale co je má vlastně naučit, když se nám uspořádání světa rozpadá pod rukama, pole neplodí, studny vysychají a stěny školy i dalších budov nezadržitelně a nevyzpytatelně praskají? Idylický venkov už dávno není idylickým venkovem. Co má ještě vůbec smysl? Hrabat listí? Koupit si nové auto? Pedagogické vyhoření se mění v topornou existenciální krizi současného intelektuála. Jak z toho ven?

Hlavní hrdina Destrukce není psychologicky prokreslené individuum. Daleko více je kolektivním odrazem naší vlastní touhy po kultivovaném prostředí, spravedlnosti, funkčních vztazích nebo schopnosti předávat znalosti a životní zkušenost dalším generacím. Ale také je připomenutím nejistoty a strachu, neschopnosti zodpovědět všechny otázky, selhání před sebou samým i před světem. Destrukce je výpovědí dnešního českého intelektuála se všemi jeho peripetiemi, odkrývá důvody naší snahy aktivně se zapojit do společenských procesů i rezignace a apatie, výstavby slonovinových věží a vyztužení sociálních bublin.

Román Destrukce byl oceněn prestižní cenou Magnesia Litera 2022. Představuje třetí knihu sociologa a publicisty Stanislava Bilera (1982). Porota ocenila groteskní apokalyptičnost i humanistický přesah, stejně tak humor a schopnost literární hry. Podobně jako další prózy Bilerových současníků otevírá témata rozdělené společnosti, eskapismu a návratů nebo klimatické krize, ale přesto nabízí zcela specifickou poetiku a úhel pohledu. Inscenace Destrukce společně s předlohou nemoralizuje, nespadá k melancholii a uměřené estetické vážnosti, ale demonstrativně (se) předvádí, absurdně zacykluje a ironicky glosuje. Destrukce nenabízí rozřešení závažných environmentálních a politických otázek. Nabízí možnost se všemu, všem – a hlavně sobě – vysmát, vyspílat, vyšklebit a tím se dočasně osvobodit od každodenního hledání pevného občanského postoje i základního smyslu našeho života.

STANISLAV BILER: DESTRUKCE

Cynická besídka. S katarzí.

ÚPRAVA Ondřej Novotný

REŽIE, SCÉNA Ondřej Štefaňák

DRAMATURGIE Lenka Havlíková

HUDBA Kryštof Blabla

KOSTÝMY Matilda Tlolková

ASISTENTKA REŽIE Anna Marie Jarkovská

ASISTENT DRAMATURGIE Kryštof Krejčí

HRAJÍ Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Hynek Chmelař, Jan Bárta, Václav Marhold, Vojtěch Hrabák

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín