Palčivá otázka nejen, ale zejména pražských souborů, se probírala 17. 9. za účasti předních tanečních i divadelních odborníků
V úterý 17. 9. 2019 proběhlo ve Studiu 26 v Nové síti otevřené setkání na téma Mapování současného stavu absence zkušebního domu v Praze. Diskuze o zhoršení již tak nesnadné existenční situace pro nezávislé performativní umění.
Řada z nově vzniklých prostorů se začíná potýkat s nedostatkem míst pro nutný umělecký rozvoj. Nejsou schopny zabezpečit umělcům/umělkyním dostatek času na řádné zkoušení v prostoru před premiérou či následnými reprízami. Stejně tak umělci/umělkyně začínají silně pociťovat nedostatek možností pro výzkum, zkušební proces či osobní umělecký rozvoj Téma absence zkušebního domu výrazně rezonuje napříč pražskou nezávislou scénou. Nutnost sdíleného prostoru pro tvorbu a umělecký research je více než na místě. Otevřené setkání předních představitelů pražské nezávislé scény poukázalo na neutěšenou situaci, možná řešení a funkční budoucí modely nápravy.
V nejbližších týdnech vznikne společné stanovisko/manifest, který umožní zapojit širší uměleckou obec a vytvoří platformu pro lepší komunikaci se zástupci města Praha. V horizontu jednoho roku budou následovat další kroky v mapování a vyhodnocování situace, které budou prezentovány na první nezávislé konferenci pro performativní umění – Industry Get-Together v Praze.
Účastníci:
Yvona Kreuzmannová (TANEC PRAHA)
Šárka Maršíková (CIRQUEON)
Lída Vacková (Studio ALTA)
Jiří Šimek (Ufftenživot, nezávislý umělec) Za odbornou veřejnost: Kryštof Koláček (Asociace nezávislých divadel ČR), Ewa Zembok (Divadlo X10), Braňo Mazúch (KALD DAMU) Za Novou síť: Adriana Světlíková, Aneta Hladovcová, Petr Dlouhý, Petr Pola
A to přímo po, nebo spíše na, bývalé železniční trati k již neexistujícímu viaduktu Malá Hrabovka. Těsně vedle divadelní budovy PONCE. A začal satirou na aktuální problém i parodiemi na nadužívání angličtiny.
„Opening“, jak zní dnes módně a „světově“, k 19. sezóně divadla pro tanec PONEC, proběhl ve středu 18. září. A poněvadž se odehrával na bývalé železniční trati, tak trochu i uctil Mezinárodní den železnice. Ten je právě v sobotu 21. září.
Problém se semafory
Nejen já pociťuji velký problém s příchodem do divadla PONEC. Je akutní ještě více tím, že zpravidla po bezprostředním zahájení představení zůstanou dveře z foyeru do hlediště trvale uzavřeny. A máte smůlu! Ale, jak se do divadla dostat včas a nedostat pokutu za porušení pravidel pěší dopravy? Anebo netrávit na cestě čas jako v době koňských tramvají?
Tak z této křižovatky nevede přímo k divadlu PONEC ani jeden přechod. Dokonce k němu není ani semafor!
Opravdu těžko. Pokud jdete směrem od metra Florenc, kolem Hudebního divadla v Karlíně anebo od autobusové zastávky na znamení Pernerova, tak máte opravdu smůlu. A to přímo obří! Musíte totiž přejít tři ulice v křižovatce!!! Přímý semafor k PONCI prostě neexistuje! Navíc, zbývající semafory křižovatky mají maratónské intervaly, takže tu strávíte skoro sedm minut! A představení může za tu dobu začít… Je sice možnost z toho směru jet autobusy linek 133, respektive 175. Do zastávky U památníku, nad PONEC. Ale tím riskujete, že onen autobus na inkriminované křižovatce chytne „dlouhou“ červenou a vy v něm budete bezmocně stát či sedět. A bezmocně sledovat hodinky a tak maximálně klít.
Vlastní zahájení proběhlo z balkonu divadla PONEC. Uprostřed hlavní osobnost večera Yvona Kreuzmannová, po její pravici Markéta Perroud . A po její levici moderátorka Daniela Voráčková.
A právě tuto neblahou skutečnost pohotově reflektovala úvodní hravá etuda zahájení sezóny v PONCI. Respektive před PONCEM. A pak již jsme pokračovali za svítícíma nohama jednoho z protagonistů na schody, které tu zbyly po bývalém jednokolejném mostu. Na něm vedla bývalá trať z dnešního Hlavního nádraží na trať z nynějšího nádraží Praha – střed, pod kopec Vítkov.
Anglické nápisy (nejen) na střeše
Na náspu po zaniklé trati se odehrával téměř celý zahajovací program. Měl vtip, břit i ironii. Nejvíce mne zaujala satira na nadužívání angličtiny. Vynikla ještě více tím, že v obecenstvu bylo opravdu zanedbatelné minimum těch, kteří by vůbec kdy toužili po cizokrajné komunikaci!
Valná část programu se odehrávala na zmíněném pozůstatku trati. Zbytek vně a na pavlači bývalého drážního objektu. Kdysi se tam tiskly a dále upravovaly (pro ruční tiskárny na každém nádraží) legendární hnědé kartonové jízdenky. Nyní má tento objekt sloužit kultuře. Ale to bychom teď předbíhali…
Původní litinový most Malá Hrabovka u dnešního divadla PONEC,. Tam, kde jede koňský povoz ,se později kroutila druhá tramvajová kolej. Jezdily tam ještě v šedesátých letech minulého století tramvaje číslo 9 a 21.
Většina programu měla skutečně „tah na branku“. I americké titulky promítané na střechu té někdejší tiskárny. Evokovaly tak již kultovní film George Lucase „Americké nápisy na zdech“. Ale nebylo té angličtiny přespříliš? Myslím, že osvětlený Jan Žižka z Vítkova na to koukal tak trochu zarputile… Jsme ještě vůbec v Česku???
Část programu zahájení se odehrávala za okny někdejší tiskárny vlakových jízdenek
Nabitý program
Poslední číslo, parodie na travesti show, nás – zhruba po hodině – zavedlo konečně zpět, do útrob PONCE.
Ještě celkový pohled na onen nýtovaný železniční most
V samotném divadelním traktu pak následovala neformální tisková konference. Moderátorské role se vcelku úspěšně zhostila Daniela Voráčková. Mezi hosty zaujal někdejší starosta, mezitím majitel papírnictví a nynější „žižkovský“ místostarosta a radní pro kulturu Prahy 3, Tomáš Mikeska. To za jeho starostování vznikl PONEC! Zakladatelka a šéfka PONCE i TANCE PRAHA Yvona Kreuzmannová všechny uvítala a seznámila je s novou vizuální podobou grafické komunikace divadla. I textovou, jelikož je doplněna slogany. Inspirovanou 30. výročím od listopadové revoluce 1989. A pak už spíše detailně. Taneční protagonisté se svěřovali se svými zbrusu novými projekty. Většinou speciálně upravenými pro PONEC.
Ještě další variace za okny bývalé tiskárny jízdenek. Tentokrát v podání souboru tyHLe a dalších osobností výrazového tance.
Dlouze se mluvilo o TANCI PRAHA a ČESKÉ TANEČNÍ PLATFORMĚ. Promluvil i zástupce společnosti SÚDOP, nynějšího majitele oné bývalé tiskárny jízdenek.
Tato budova se má stát novým kulturním stánkem. Po rekonstrukci bude obsahovat zkušebny, šatny i další zázemí pro tanečníky a herce či muzikanty.
PONEC se na začátek sezóny dobře rozjel. A ukázal, že „parní“ lokomotivy na bývalé trati jsou již jen vzpomínkou. Věřme, že pojede jako TGV. Ale české!
Akrobacie, hudba, tanec, divadlo a cirkusové umění – to je Yoann Bourgeois
31. ročník festivalu TANEC PRAHA vrcholí. Ve dvou gala večerech ho slavnostně zakončí francouzský choreograf a akrobat Yoann Bourgeois dílem Tentative approaches to a point of suspension,pohybujícím se na pomezí performance, nového cirkusu a výtvarné instalace. Diváci mohou závěrečné dílo festivalu zhlédnout v pátek 21. června a v sobotu 22. června vždy v 18.00 nebo 21.00 hodin v Malé dvoraně Veletržního paláce Národní galerie Praha.
Ve svém celoživotním zkoumání se akrobat a choreograf Yoann Bourgeois zabývá pokusy přiblížit se momentům zastavení. Zastavení v pohybu i zastavení v čase. Představuje je v konstelaci jednotlivých krátkých aktů, jejichž společným cílem je uchopit přítomnost. Postavy a objekty se proplétají pokaždé v jiném prostoru za hranicí fyzična, ve snaze dosáhnout jediného momentu – ,,momentu zastavení“.
„Jde o naprosto fascinující zážitek plný poezie,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha, a pokračuje: „letošní ročník nás těší reakcemi diváků, dostáváme krásné vzkazy a zjevně si každý dokáže v pestrém programu najít to své. Velký dík patří celému týmu v Praze i regionech a hlavně umělcům, kteří nás stále dokáží překvapit.“
Yoann Bourgeois je oslavovaný po celém světě jako jedinečný, inovativní umělec kombinující akrobacii, hudbu, tanec, divadlo a cirkusové umění.
Již následující pondělí 3. 6. Za účasti osobností typu Yvony Kreuzmannové, Antonína Schneidera, Andrey Opavské a dalších!
Celá velmi zajímavá akce bude probíhat již v pondělí 3. června 2019 v Galerii HAMU. Smyslem je vyslovit a pojmenovat klíčovou problematiku oboru v aktuálním stavu, zjistit možnost konsenzu odborníků v zásadních bodech, které by pak bylo možné tlumočit odborům pro tvorbu strategie kulturní politiky.
Jednou z přednášejících bude i Yvona Kreuzmannová (vlevo), ředitelka právě probíhajícího festivalu TANEC PRAHA
1. blok (9.00 – 10.30) Lucie Hayashi: Partneřina nejen na jevišti. Český tanec od floor work ke zvedačkám Jana Návratová: Tanec jako potenciál. Několik podnětů pro budoucí kulturní politiku. Antonín Schneider: Vize – priority – léčba. Yvona Kreuzmannová: Profesionálové v amatérských podmínkách. Jana Bohutínská: Granty. A co dál? (Reflexe svobodné třicetiletky)
2. blok (10.45 – 11.30) Roman Vašek / Lucie Hayashi: Balet v českých regionech. Petr Kiška: S čím se potýká nezávislá kultura mimo hlavní město? Adriana Světlíková: Decentralizace kultury, tendence vzniku nových projektů a podmínky reprízování – očima českého kulturního networku Nová síť
3. blok (11.45 – 12.30) Jana Adamcová / Andrea Opavská: Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních průmyslů – šance pro tanec? Libor Kasík: Nová situace vyžaduje nové přístupy.
V dopoledním bloku bude mít přednášku i Antonín Schneider (zcela vlevo) na téma vizí, priorit a léčby potíží
13.30 – 16.30 Zaostřeno na Tanec: Kulatý stůl
Moderovaná debata pro shrnutí klíčových strategických kroků pro tanec v kulturní politice ČR, navazující na témata a stěžejní otázky z debat dopolední konference
Moderátorem diskuze i dopolední konference je Jakub Deml.
